Jantarové oči
Vilma Kadlečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/162124/bmid_jantarove-oci-S20-162124.jpeg
4
754
754
Lidstvo navázalo styky s planetou Össe a začalo využívat tamní myceliální technologie. Zatím se úspěšně daří ignorovat nepříjemnosti, které s sebou kontakt s teokratickou civilizací Össeanů přináší: kult vesmírných Lodí, krvavé lidské oběti ve jménu Hmyzího boha, spóry nitrožilních hub a rituální drogy, rozkládající lidskou vůli. Lucas Hildebrandt, který jako vyslanec důvěrně poznal tamní svět, si ale dobře uvědomuje, že Země začíná být na Össe závislá. Proto hledá sílu, která by se mohla stát protiváhou össenské moci. Skutečně ji nachází – jenže je jiná, než předpokládal; a cena, kterou za to on sám musí zaplatit, je krutá. Mycelium je románová sága odehrávající se ve 26. století na Zemi.... celý text
Přidat komentář
Tímto přestávám přehlížet české autory.
Vilma Kadlečková ví, co znamená "poutavý, čtivý sloh", a ví, jak nalákat mě. Libuji si v mimozemských civilizacích, cizích řečích (a především písmech!), zvycích a účincích drog a svým způsobem i v těch houbách, když počítám svůj takřka panický strach z parazitů. Jak bych jen mohla odolat Myceliu? Pokaždé, když jsem jeho díly dřív v knihovně míjela, jsem se bála, že výraz mycelium zneužila autorka pouze pro jeho hezký zvuk. Koneckonců, je poněkud krkolomné představovat si děj sci-fi série o podhoubí.
Nesouvisející název? Ha. Ani náhodou. Mycelium sedlo jako...
Kadlečková naznačila nový vesmír, představila postavy sympatické i nesympatické. Uhranula mě psychologickými extrémy, tedy Gilesem Hildebrandtem, Lükeasem Lusem a jistým gleewarinem. Relativismus je super. Rozčílila mě nešťastnicí Pinkertýnkou a zpropadeným Robertem Travisem. Poněkud jsem se ztrácela v mentalitě Össeanů a rozčilovalo mě, že netuším, jak číst ë. (Rë Akkütlix, Kamëlëmöernu!)
Zaujalo mne, že se Kadlečková uchylovala především k anglickým jménům, a pak z písmen vyletěla stanice Neo Brno.
Před otevřenou propastí po otevřeném závěru mě zachránil druhý díl po ruce v knihovně. Kruci, Mycelium je dobré.
Hodně divných výrazů, které v audioknize nezní zas až tak neobvykle, co si pamatuju, tak trademark autorky:) Po dlouhé době zajímavá česká knížka.
Jantarové oči sú prvou z plánovanej šesťdielnej sci-fi ságy Mycelium. To, že som knihe dal šancu bolo veľmi dobrým rozhodnutím. Aj keď je pravdou, že po prvých 70 strán som knihu chcel odložiť ad acta s tým, že neviem o čom to celé chce byť. :-) Ale potom sa to pekne rozbehlo a zžil som sa s výrazmi typu protonácia, züregahl, atď, ako aj s hlavnými postavami a musím uznať, že autorka vytvorila úžasný a jedinečný svet a má výbornú fantáziu. Miestami ide o riadne sci-fi - ohromná rýchlosť cestovania, novinky 22. storočia, ale aj nové planéty a najmä myceliálne technológie získané z planéty Össe, ktorej vplyv na Zem neustále rastie. Proti tomu ale zakročí hlavný hrdina Lucas, ktorý nie je v podstate ani kladnou, ani zápornou postavou. Okrem neho sa zoznámime so sympatickou Pinky, Fionou a össankou Kamëlë a dej sa v podstate točí okolo týchto postáv. Záverom ma autorka veľmi dobre navnadila do ďalších dielov, takže knihu odporúčam. Pri čítaní mi ale nedalo sa zamyslieť, či si niekedy uvedomujeme do akých dôsledkov môže zájsť naša túžba po spoznávaní mimozemských civilizácií.
Knihu hodnotím 4/5 ( bod dolů za občasnou zbytečnou ukecanost, například dialogy Lucase a Pinky jsem protrpěla), moc se mi líbí perfektně propracovaný fantazijní svět. Souzním s komentářem čtenářky tsal.
Moc se mi líbí vykreslení světa a postav a celý ten těžko čitelný jazyk i nápad. Velkým plusem je česká autorka. Ale z příběhu mám trochu rozporuplné pocity, doufám, že zpětně některé věci pochopím, je totiž třeba knihu číst velmi pečlivě, aby vám nic neuniklo, a to se mi asi nepodařilo.
Dějově velmi zajímavá kniha. Perfektně vykonstruovaný svět, nicméně poněkud to srážejí některé postavy, jejichž modus vivendi je pro mě nepochopitelný. Hildebrandta, jakožto 'místního Jamese Bonda', bych i s jeho komplikovaným dětstvím ještě rozdýchal, ale Pinky rozhodně ne. :-)
Zajímavé nápady, neokoukané prostředí, poutavá zápletka, to všechno ta kniha má. Hlavní postava je naprosto perfektní. Ovšem zdálo se mi, že jakmile se Lucas ztratil ze scény, tempo silně zvolnilo. Nemluvě o tom, že jakýkoliv pohled do myšlenek Pinky mě vyloženě vytáčel, s ní bych při vší snaze dlouho být v jedné místnosti nevydržel. Ale rozhodně jsem zvědavý na další díly, pokud možno zcela mimo výskyt slečny Pinky.
(Lehký spoiler) Mimochodem, všimli jste si, jaká je náhoda, že v mnohamilionovém habitatu N-n-York, ve kterém se odehrává celý pozemský děj, pracuje Kamëlë zrovna v tom krámku, kam chodí Fiona na své seance? Nebo to není jen náhoda?
Nejdřív jsem to měl jako audio, ale nechytlo mě to. Pak jsem si knížku vypůjčil v knihovně a teprve čtení mě chytilo.slušný rozjezd ságy.
Prvních 100 stran jsem trpěl - na slova typu zürëgahl, kamëlëmöernü nebo aöhrlëmëgerl se docela těžko při čtení zvyká. Ale jak se člověk jednou přizpůsobí, tak je z toho napínavá a chvílemi i akční kniha, od které se nedá jen tak odtrhnout. Rë Akkütlix!
...přesně tohle je vynikající kniha /i druhá část/ na poslech jako audio!!!!
...na čtení mám spoustu lepších knih - i když Mycelium je velmi originální /svět/
Audio 100%
....už mi přišla i audia třetího a čtvrtého dílu.....tak zase bude co poslouchat
BYL TO BOJ!
Tak dlouho jsem se knihou ještě neprodírala. Už jen se ke čtení dokopat. Jindy se na knihu těším, ale u této to spíše byla povinnost. Pro milovníky sci-fi jistě dobré čtení, ale pro mě né. Beru to jako novou zkušenost s tímto knižním žánrem, ale v knihovně se tomuto oddělení vyhnu
Čte se to dobře, svět i církevní praktiky má Vilma vymyšlený skvěle. Össeanský vliv na Zemi a vzájemné provázání obou planet je vykresleno vážně parádně. Co mi však vadilo, bylo takové hodně vláčné tempo a plytkost děje, která sice staví půdu pro další díly, ale když se podívám zpětně, tak se tu vlastně skoro nic nestalo. Jantarové oči jsou seznamovačka. Se stylem autorky, se světem a jeho fungování, s postavami a jejich motivy. Pár vedlejších charakterů/povolání jako zürëgahl a jejich účel, jsem si nakonec musel dogooglit, abych si byl jist, jestli to chápu správně. Autorce to nezazlívám. Kniha je to zajímavá, ale rozhodně ne pro každého. Vyžaduje trpělivost a dost soustředění. Působilo to však na mě úplně stejně rozporuplně jako první díl Malazu, tudíž dávám i na chlup stejné hodnocení, ale s příslibem, že si další knihu určitě přečtu.
Je to moc hezký a dost komplexní příběh, velice se mi líbí propracovaný svět, který je dost mystický a přitom celkem uvěřitelný, i když je trošku psycho, ale to vůbec neva, to neškodí když to dává smysl :-) Co bych vytkl? Napíšu to tak, jak to říkám - je škoda, že věc s tak velkým potenciálem nenapsal chlap. Proč? Ze stejného důvodu, o jakém se tu již někteří zmiňují - velké množství "vaty", podle mě zbytečně rozsáhlá popisnost "vnitřních bojů" postav...víc mi sedí soustředit se na děj a fakta, motivy postav jsou sice důležité, ale nemyslím že na úkor příběhu. A většina mužských autorů právě takto píše a mě to prostě víc sedí. Ale to je čistě subjektivní názor, věřím že řadě čtenářů třeba toto sedí. Ideální pro ty, co mají s výše zmíněným problém stran udržení pozornosti a neodložení knihy "na potom, až bude nálada (která zpravidla nikdy nepřijde)", je forma audioknihy. Tak jsem to udělal a má to opravdu jiné kouzlo - skvělý dabing a známé hlasy herců, kteří opravdu umí a naprosto skvěle zvolený hudební podkres. To se pak vždycky těším na večer nebo čas, kdy si knížku pustím.
Závěrem - pokud jde o hodnocení audioknihy, přidejte si čtvrtou hvězdu ;-)
Re Akkütlix :-)
Skvělé.
Prvních sedmdesát stránek jsem potřebovala, abych se v 26. století zorientovala, ale už dlouho jsem nečetla tak inteligentní knihu. Děj je skvěle provázaný, některé myšlenky by měly být vštěpovány už dětem na ZŠ a Lucas Hildebrandt je úžasný.
Tolik lidí se denně s úlevou vzdává nutnosti přemýšlet, rozhodovat se a vůbec vnímat.
Někde tam vzadu je asi velké nebezpečí pro celý lidský druh. Někde tam vzadu se asi schyluje ke galaktické politické krizi a možná i válce. Ale o tom se k nám dostávají jen náznaky. Prioritně jde totiž o osobní životy tří lidí a jedné Össeanky, jejichž osudy se proplétají. Občas pracovně, ale hlavně citově.
Lucas je roztomilá sbírka komplexů a psychických problémů, kterými ho zatížil sadistický otec. Jeho linii jsem měla ráda. Lucasův humor, sebevědomí, cílevědomost, to jak stojí nohama pevně na zemi, nic si nenalhává, ale také se nikdy zbytečně nevzdává, to vše mi imponovalo. Bohužel byl jediný, koho jsem si skutečně oblíbila. Ambiciózní Fiona ze začátku vypadala slibně, ale v okamžiku kdy vyplaval na povrch její náboženský fanatismus, se mi začala příčit. Maëwënë, jejíž linie byla nejakčnější, na tom byla se snesitelností o něco lépe. Když se držela při zemi a soustředila se na skutečně důležité věci, když byla v ohrožení života. Jakmile ovšem sklouzla k malicherné žárlivosti, bylo po dobrých dojmech. Zdaleka největším utrpením pro mě však byla Pinkertina, která zosobňovala snad všechny povahové neduhy přiřknuté ženám. Slabá, povrchní, hloupá, naivní, neschopná a pro základní příběh vlastně i naprosto postradatelná. Její linie pro mě byla čirým utrpením. Došla jsem k závěru, že paní Kadlečková musí ženy bytostně nesnášet.
I přes mnohé výtky k (ženským) postavám, jsem se však od (audio)knihy nemohla odtrhnout. Byť kniha roztáhla na 300 stran krizi, kterou by drtivá většina autorů bez problémů vecpala do první kapitoly akčního příběhu a využila ji jen jako start pro něco většího, dokáže si i přes klidnější tempo udržet pozornost po celou dobu čtení. Musíte se jen smířit s myšlenkou, že hlavním tématem knihy není velký epický příběh o osudu celé civilizace, jak se chvílemi snaží tvářit, ale občas až obyčejná životní dramata jednotlivých postav, které bojují s většími i menšími překážkami. S vražedným církevním představitelem, několik let starým otevřeným dopisem, nemocí nebo osaměním.
Myšlienka, príbeh, vesmír, to všetko je úžasné. Ale tie kilá zbytočnej vaty ma zabíjali...
I když je kniha dobře a velmi promyšleně napsaná a o napětí není nouze, nijak mě vyloženě nenadchla... Asi jsem ne úplně všemu porozuměla správně a nebo mi prostě a jednoduše až tak nesedla... nevím, jestli se pustím do dalších dílů, nechám tomu pár dní čas..
Štítky knihy
space opera politika náboženský fanatismus Země (planeta) mimozemšťané psychotronika, parapsychologie kosmické lodě české sci-fi argenitový vesmír (fiktivní vesmír)Autorovy další knížky
| 2013 |  Jantarové oči |
| 2016 | Hlasy a hvězdy |
| 2013 | Led pod kůží |
| 2014 | Pád do temnot |
| 2014 | Vidění |
Po dlouhé době sci-fi, které mě v dobrém slova smyslu dostalo. A to přesto, že v tomhle příběhu trochu netradičního Jamese Bonda 26. století je zřejmá určitá inspirace Dunou, děj se neposunuje dopředu žádným závratným tempem a při posuzování používaných technologií by se člověk neubránil úsměvu (nebo úděsu), jak rychle spěje náš svět k tomu popisovanému.
Už mám na stolku připravený Led pod kůží a moc se těším.