Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Nejslavnější autorův román z prostředí první světové války vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 rovnou ze školních lavic, s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou, táhli na frontu, odkud se vrátili zničeni na duchu i na těle, přestože unikli smrtícím granátům. Mladí lidé, vychovaní svými učiteli k tomu, že umírání na bojišti je svatou povinností a otázkou cti, poznali skutečnou tvář nesmyslné války, a pokud se z ní někteří vrátili, nedokázali zakotvit v novém životě, nechápali ho - příliš děsivé byly zážitky ze zákopů, příliš živé vzpomínky na padlé kamarády. Román je krutou obžalobou a pravdivým obrazem tragédie války, která nezabíjí jednotlivce, ale mrzačí celé generace - nejstrašnější totiž není výbuch granátu, ale zasažené lidské srdce… Vydavatel: Melantrich - Praha... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1929 , MelantrichOriginální název:
Im Westen nichts Neues, 1928
více info...
Přidat komentář
Do knihy jsem se zamilovala. Válka z pohledu mladého člověka, který ukazuje její zbytečnost, prožívá veškeré její strasti a pomalu se stane ztracenou generací. Vojáci jsou jeho rodina. Velmi emotivní kniha. Moje první od Remarqua a určitě ne poslední
Velmi dobrá kniha, poutavě vyprávějící příběh, který se snad kdysi udál za první světové války. Více než dobře vykresluje zbytečnost a nesmyslnost války, kdy naproti sobě stojí otcové od rodin, mladí lidé, kteří by mohli být svými kamarády a přesto se jeden snaží zabít druhého dřív, než je sám usmrcen. Proč? Jenom proto, že mají na sobě jinou uniformu. Perfektně vyjádřené pocity, události a překvapivé zvraty. Ani minutu jsem se nenudil. Byla to moje první kniha od Remarka a jistě ne poslední.
Neuvěřitelně dlouhé popisné pasáže, trošinka přímé řeči. Kniha se neuvěřitelně táhla, do čtení jsem se musela nutit.
Na střední škole mě nikdo nemohl donutit tuto knihu přečíst v rámci povinné četby. Teprve po 25 letech jsem sama zatoužila si jí přečíst a nelituji. Teprve nyní v dospělosti dokáži náležitě ocenit tento skvost světové literatury, zrovna jako ostatní Remarquovi knihy.
Květnové dny vítězství - a já vytáhla tuto knihu mého oblíbeného humanisty a pacifisty - o nesmyslnosti války ...
Mladí náctiletí chlapci - místo poznatků života jsou odveleni na frontu:
" Zřítil se světový názor, kterému nás učili ... my viděli už lazarety a umírání - zatímco oni označovali službu státu jako to největší, my už věděli, že strach před smrtí je silnější....
Dílo stále emotivní a působivé - i když dnešní mladá generace by už válku zřejmě viděla v jiných dimenzích ....
EMR doplatil na svůj protiválečný postoj - jinak by ho Nobelova cena neminula ...
Knihu jsem původně nechtěla číst. Přečetla jsem ji v rámci čtenářské výzvy. Nakonec musím přiznat, že mě uchvátila. Velmi působivý příběh.
To bylo strašně smutné. A děsivé. A nejsmutnější a nejděsivější na tom je, že to všechno byla pravda.
Skvělá kniha k maturitě. Doporučuji všem, zejména těm, kteří si myslí, že válka je jen zábavnou hrou. Tato kniha vám ukáže opak. Ihned se vžijete do hlavní postavy a společně s ní zažíváte celý příběh na vlastní kůži. Dílo je skvělým obrazem tehdejší doby s hlubokým přesahem až do současnosti.
Super, super, super. Klasika všech klasik. Velice silný příběh, který by si měl každý přečíst.
Nemohu jinak než plný počet hvězdiček. Zbytečné psát něco dalšího do komentáře, vše podstatné tu již níže zaznělo, povinná četba pro všechny, bez výjimky. Knížka bez jediné chyby, velice smutná, ale pravdivá.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih od jednoho z mých nejoblíbenějších autorů. Válku díky autorovým zkušenostem popisuje velice přímo, bez vytáček a nevyhýbá se krutostem týkajícím se jak lidí, tak zvířat. Právě popis utrpení válečných koní a úplný závěr mě, když jsem knihu asi ve 12 letech četla poprvé, možná paradoxně zasáhlo nejvíce. I přes tuto chválu mám od Remarqua raději jiné, méně známé knihy.
Může se zdát, že se o některých knížkách až moc mluví a že jsou až moc vychvalovány jako literární poklad, ale v tomhle případě hodnotící vůbec nepřeháněli. Na malý počet stran vás knížka hluboce zasáhne, jakoby jste ani nečetli, ale máte pocit, že jste přímo na tom místě... Hned ze začátku jsem se začetla a postupně se smích proměnil v pláč ... :D Celkově.. to byla hodně zajímává knížka a určitě ji doporučuju přečíst (i když to beztak většina lidí má jako povinnou četbu), nebudete litovat.
Čekala jsem víc, vzhledem k většinové chvále, ale děj moc neubíhal a postavy nezaujmuly.
Mám rád všechny Remarqueovy válečné romány, ale tenhle je můj favorit. Pro nás, kteří jsme válku nezažili, budiž toto skvělé klasické dílo mementem,aby se podobné hrůzy nikdy neopakovaly.
Měla jsem opravdu velmi vysoká očekávání a musím říct, že byla beze zbytku naplněna.
Trochu mě udivilo (vzhledem k počtu stran), jak dlouho mi četba trvala, nezačetla jsem se úplně hned, ale trpělivost se opravdu vyplatila. Jedna z knih, ke kterým se budu vracet (tedy pokud k tomu seberu dost sil).
Skvělý příběh, který ukazuje jakou cenou má pravé přátelství. Obzvláště když je období války.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) humor zfilmováno psychologie německá literatura strach nemocnice, špitály války autobiografické prvky tma smutek Němci mladí lidé zákopová válka podle skutečných událostí západní fronta (1. světová válka) plyn nepochopeníAutorovy další knížky
1967 | Na západní frontě klid |
1962 | Tři kamarádi |
1969 | Jiskra života |
2006 | Čas žít, čas umírat |
2005 | Cesta zpátky |
Miluji tuto knihu! Filozofické vnitřní monology hlavní postavy, vykreslená zbytečnost a hrůza války, naturalistické popisy a občas i vtipné momenty. Nejprve jsem viděla film a pamatuji si, jak mě asi na dva dny naprosto psychicky odrovnal. Kniha ještě umocnila celý zážitek a opravdu mě donutila nad tématem přemýšlet. Dle mého by si každý mladý člověk měl tuto knihu přečíst a nechat se jí pohltit - možná by se konečně dokázalo zamezit zbytečným konfliktům, ve kterých umírají hlavně nevinní lidé...