Končí sa to nami
Colleen Hoover
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496077/bmid_konci-sa-to-nami-sPp-496077.jpg
4
3628
3628
Námi to končí / Končí sa to nami série
1. díl >
Lily si v detstve vytrpela svoje. Po otcovej smrti opúšťa rodný Maine a usádza sa v Bostone, v meste, kde je všetko lepšie. Aspoň tak jej to kedysi tvrdil Atlas, Lilina spriaznená duša a prvá láska. V Bostone spoznáva ambiciózneho lekára Ryla, no ten sa jej v slabej chvíli prizná, že má averziu k vzťahom, prioritou je kariéra a rodina uňho nemá miesto. Ryle však nedokáže pustiť červenovlásku z hlavy, a tak svoje zásady poruší. Lilin život sa konečne dostáva do správnych koľají, no keď si myslí, že nemôže byť šťastnejšia, pocíti tvrdý úder. Lily si v mladosti písala denník. Po rokoch sa začíta do svojich zápiskov o Atlasovi a rodinnom trápení, čím otvorí staré rany. No občas je aj bolestná spomienka dobrá, najmä ak človeku vo vhodnej chvíli pomôže správne sa rozhodnúť. Končí sa to nami je výnimočná kniha. Autorka pri písaní siahla do vlastných bolestných spomienok a zvečnila okamihy, ktoré by najradšej zo svojho života vymazala. V prvom rade však v tomto odvážnom a hlboko osobnom románe vyrozprávala dojímavý a nezabudnuteľný príbeh lásky.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , Ikar (SK)Originální název:
It Ends With Us, 2016
více info...
Přidat komentář
Takhle knížka byla tedy něco! Už dlouho jsem nenarazila na knížku, která by měla tak hluboký příběh. Smála jsem se i jsem si poplakala. Collen opět nezklamala.
(SPOILER)
Možná už jsem prostě jen náročný člověk, ale já fakt nevím, jak se cítit.
Kniha byla velmi čtivá a v žádném případě nemůžu autorce vytknout její styl psaní. Téma bylo určitě důležité, ale celé mi to přišlo takové ploché, bez té jiskry. Ráda nad knihami přemýšlím a spojuji si určité věci, ale zde přemýšlím pouze nad tím, co byla ta zásadní chyba.
Příběh začíná tím, že nám na střechu přijde absolutně vynervovaný neurochirurg, rozbije pár židlí a hlavní hrdinka si o něm po krátkém „sexy” rozhovoru pomyslí, jak strašně krásný chlapík to je. Žádné pomyšlení na to, že je to možná trochu nenormální. (Kdybych já seděla na střeše a někdo vedle mě začal devastovat nabýtek, ihned bych si sbalila svých pět švestek, nenavazovala bych oční kontakt a vypadla bych.) Tady Lily to ovšem nerozhodí. Proč by, že ano?
Inu, Ryle byl upřímně ten nejvíc nudný charakter, který se v knize vyskytoval. Bohatý doktor, jehož jedinými kvalitami je znalost lidského (ženského) těla a výbušná povaha. Má taky trauma z dětství, které ho ovlivnilo tak moc, že trpí záchvaty, při kterém mlátí ženy (nebo židle). Autorka se za každou cenu snažila, aby si čtenáři Ryla zamilovali stejně tak, jako Lily, ale já jsem z něj prostě nic necítila, maximálně jsem měla chuť knihu zavřít.
Pak tu máme Atlase, který je, naopak od Ryla, pan Dokonalý. Bohatý šéf restaurace, který si opět prošel nějakým životním traumatem, ale naopak od Ryla nemá zapotřebí ničit židle. Jediné násilí, které projeví je tehdy, když dá přes hubu Rylovi (což mě ale upřímně bavilo). Atlase mám ale vcelku ráda. Sice nemám za to, že jsou jeho kvality reálné, ale aspoň byl nenuceně vtipný a šlo vidět, že to s Lily myslí dobře. Ovšem v knize byl tak žalostně málo, že ani jeho přítomnost pro mne celkovou kvalitu nezlepšila.
Jako poslední bych chtěla probrat Lily, která taky nebyla tak špatná, ale rozhodně nemám za to, že by to byla ta nejlepší hlavní postava pod Sluncem. Její vnitřní dialogy byly mnohdy zajímavé a s jejím věčným omlouváním Rylova chování se šlo v nějakých momentech sžít, ale proboha, proč by pojmenovávala svou dceru po bratrovi Ryla? Po bratrovi někoho, kdo jí tak šíleně ublížil, koho už nechce mít ve svém životě, tak trochu i po důvodu, proč je Ryle takový, jaký je?
Možná mi unikl význam, ale tohle bylo dle mého absolutně nereálné (a pitomé) rozhodnutí.
Krom toho, fakt, že všichni z nich byli nechutně bohatí? Asi bych byla raději za nějaké morální dilema. Co kdyby byla Lily chudá a na Rylovi finančně závislá? Takhle to totiž bývá ve většině případech domácího násilí a sledovat, jak se sama sbírá z nejhoršího by mě asi bavilo víc, než vidět, jak všichni oplývají penězi a finanční jistotou.
Co bych k tomu jen dál řekla? Tímhle to rozhodně končí a nevím, jestli mám ještě vůbec chuť dát Colleen další šanci. Asi nejsem cílová skupina.
Ke knize jsem se vrátila po 4 letech. Tehdy se mi hodně líbila, ale vzhledem k tomu, že poslední knížky od Colleen Hoover se mi nelíbily, byl tohle test, jestli je to mnou, nebo těmi knihami. A výsledek? Bylo to knihami.
Myslím, že na mě teď měla i větší dopad než tehdy. Mnohem víc jsem jí procítila, a to i přes to, že jsem od začátku věděla jak to dopadne.
Námi to končí zažívá obrovský hype na TikToku a jsem za to upřímně ráda. Téma, které tato kniha představuje je až bolestivě pravdivé a je důležité, aby se dostalo k co nejvíce ženám.
To bylo tedy něco! Napínavé, nepředvídatelné a úžasné čtení. Vůbec jsem se nemohla odtrhnout a přečetla jsem během jednoho dne. Děkuji!
Romantické knihy sú zradné. Ja mám vždy pocit, že začiatok aj koniec je u vačšiny romantických kníh rovnaký. Človeka nič na tých príbehoch neprekvapí. Preto, keď občas na nejaký narazím modlím sa, aby bol dobrý. Tu som s výberom spokojná. Áno, tiež je začiatok aj koniec rovnaký. Nič nás neprekvapilo. Boli tam klišé. Ale bolo to napísané dobre. Bavila som sa. Aj emóciu to vyvolalo, a nie len raz. Milujem scény s Atlasom!!! Ryle vyvolával zmiešané pocity, aj sa mi páčil, aj ma rozčuloval. A to bolo na tom vlastne správne. Bolo vidieť, že autorka píše z vlastných skúseností a postavy boli naozaj realistické. Trošku ma sklamalo, že si zjednodušila niektoré veci, ako je napríklad podnikanie a život s doktorom. A naozaj potrebujem zistiť či v Bostone fakt chodia lekári v lekárskom oblečení rovno z domu. (Je to divné). Každopádne može byť, nemusí byť všetko premyslené do detailov. Avšak, ja naozaj nenávidím tie erotické scény v týchto moderných knihách. Mám pocit, že dnes už je veľmi málo autorov, ktorí sa vedia držať nejakej hranice, toho čo je ešte romantické a sexy a toho, čo už je naozaj zbytočne moc. Často to pokazí celkovú vystavanú atmosféru a tá kniha tak nejak zlacnie.
O knihách od Coleen Hoover už jsem četla spoustu pochvalných komentářů, ale sama jsem se k ní dostala až teď...a naprosto jsem se zamilovala. Příběh jsem s Lily intenzivně prožívala od začátku až do konce, radovala i trápila jsem se s ní, milovala i nenáviděla společně s ní a těch 360 stran jsem slupla, jak kdyby jich byla tak třetina. Dodatek příběhu dal ještě úplně jiný rozměr. Za mě velké doporučení a rozhodně si přečtu další i knížky od této autorky.
Druhá kniha od Hoover. No, dobře se to čte, má to hlavu a patu a celkem dobrý námět, ale stejně jako Odvrácená tvář lásky mi i tohle přišlo děsně klišoidní, předvídatelné a s neskutečně plochými postavami. Asi jí dám ještě nějakou tu šanci, ale moje oblíbenkyně nebude, to vím už teď.
(SPOILER)
Pět hvězdiček dávám knížkám, které přeruší můj čtenářský maraton, protože je potřebuji rozdýchat a v myšlenkám se k nim vracet. Knížkám, které od určité fáze potřebuji nutně ihned dočíst a zároveň nechci, aby skončily.
O domácím násilí už jsem toho četla dost. Vždycky je to posazené na emocích. Oběť je čtenářem litována, násilník nenáviděn. Černá a bílá. Tady je to jinak. Autorka nás nechala se do Rylea zamilovat. A já ho milovala až do konce. Z jiného úhlu: byl to dobrý člověk a taky dobrý partner. Miloval opravdově, byl věrný, vždy ji upřednostnil a ta upřímnost v jejich vztahu, přiznejme si, kdo to tak má? Byl ten, kdo ve vztahu miloval víc a takoví v zásadě nekončí dobře. I po tom všem co udělal jsem ho nedokázala nenávidět. A kdyby v příběhu neexistoval žádný Atlas, nebyla by ta situace ze strany čtenáře tak jednoznačná. Lily byla úžasná. Obdivovala jsem to, jak na všechno dokázala nahlížet z nadhledu a nikdy nejednala v afektu. Odpouštěla tak akorát. Úžasné byly i ostatní postavy. Všechno dohromady bylo literárně mistrně zpracované a je to jedna z knih, která vám dá "víc". Vůbec mě nepřekvapilo, že autorka čerpá z životních zkušeností. Je poznat, že to není šité horkou jehlou a jsem vděčná za příběh, který neodsuzuje ani neomlouvá.
A opět krásná Colleen! Knížka, která se těžko odkládá. Nejedná se o hluboké čtení, ale o velmi lidský příběh, výborně popsané charaktery, příběh má vše, co má pořádná romanťárna mít. Zase se objevuje humor, překvapivé zvraty a u čtenářky slzy. Je z toho cítit s jakou chutí Colleen píše, o to víc, když sama něco podobného zažila. Doporučuji.
Tak jsem si zase jednou vzala k moři oddychovku... Ale vážně - za mě povinná četba pro všechny dívky 15+. Jen už by se Colleen mohla vykašlat na ty explicitní popisy sex scén. Mám pocit, že ji do toho nutí nakladatel, tak to pořádně fláká.
Tahle knížka byla naprosto boží. Bude mi dělat velké potíže to popsat slovy, ale pokusím se. Byla velice čtivá, krásná a dojemná, ale hlavně s perfektním dějem! Za postavy jsem doslova dýchala, do Atlase jsem se zamilovala až po uši. Líbilo se mi také prolínání přítomnosti a minulosti pomocí deníku. Knížka mi nejednou vehnala slzy do očí. Vyvolala ve mně dokonce tak silné emoce, že jsem měla sto chutí ji roztrhat, pokud by nedopadla přesně tak, jak jsem si přála.
Knížka se mi moc líbila, četla jsem ji u moře a musím říct, že je to taková ideální oddychovka, která se lehce čte. Byla to celkem zajímavá zápletka, jelikož jsem si předem nepřečetla shrnutí z obálky, byla jsem celkem překvapená, kam se příběh ubíral. Líbilo se mi, že postavy nejsou popsány černobíle a tak nejsou rozděleny jen na dobré a zlé. Autorka tím u mě dosáhla toho, že jsem vlastně soucítila i s postavou, která by měla platit za zápornou. Určitě vyzkouším nějakou autorčinu další knihu.
⭐️Zavřela jsem oči a ucítila, jak se mě jeho rty dotkly na klíční kosti. Vtiskl mi tam lehký polibek a já se cítila stejně, jako když mě tam tehdy před lety políbil poprvé. Posunul mi rty k uchu a zašeptal :"Už nemusíš dál plavat, Lily. Už jsme u břehu."
"Life is a funny thing. We only get so many years to live it, so we have to do everything we can to make sure those years are as full as they can be. We shouldnt waste time on things that might happen someday, or maybe even never."
Toto je mé třetí setkání s Collen. Poprvé ani podruhé mě její díla moc neoslovila (9. listopad - nic moc počtení a Odvrácená tvář lásky, která byla téměř o ničem). Autorce jsem však chtěla dát ještě poslední šanci v podobě knihy Námi to končí. Tento příběh jsem kupodivu zhltla za jedno jediné odpoledne. Byl napsán jinak, než ostatní její knihy a nejspíš díky tomu si získal nejen mojí pozornost, ale částečně i mé srdce...
To bylo boží. Z Rylea jsem měla pořád celkem smíšené pocity, Lili mi byla sympatická a Atlase si nejde nezamilovat. Přišlo mi zajímavé, že autorka našla inspiraci u svých blízkých. Rozhodně doporučuji, nemohla jsem se odtrhnout!
Tato kniha mi byla doporučena mými kamarádkami, které na ni pěly samou chválu a neustále mi kladly na srdce, že si ji musím co nejdříve přečíst. A tak jsem si tuto knihu s velkým očekáváním přečetla.
Rozhodně mě nezklamala, ba naopak mě uchvátil silný příběh, který se na stránkách knihy ukrýval. Autorce se podařilo ve mně vyvolat spoustu emocí - smích, dojetí, vztek či dokonce slzy smutku. Konec této knihy je šťastný, ale zároveň také správný.
Určitě si od této autorky přečtu další knihy.
,,Možná, že láska vždy neopíše celý kruh. Někdy se jen objeví a zase zmizí, tak jako někteří lidé ve vašem životě." - Lily
Kniha, při jejímž čtení Vám místy přebíhá mráz po zádech a moc doufáte, že hlavní protagonistka Lily včas procitne. Kýčovitý závěr i průběh podnikání (nemám s podnikáním osobní zkušenost, ale z mého nejširšího okolí vím, že počátek takto mnohdy opravdu nevypadá).
Přece jenom ... čekala jsem trošku víc od "bestselleru". Ale to jsou ta očekávání.
Kniha se mi četla lehce. Smutné a pravdivé téma. Sama vím, že to, co v životě odsoudíme, sami pak prožíváme ... abychom pochopili.
Štítky knihy
láska vzpomínky první láska těhotenství romantika domácí násilí vztahy štěstí psychické problémy vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2018 |  Námi to končí |
| 2016 | Odvrácená tvář lásky |
| 2014 | Bez naděje |
| 2020 | Pravda, nebo lež |
| 2014 | Život jedna báseň |
Začátek mi přišel jako z červené knihovny, fakt nic moc. Ale najednou než se nadějete, kniha se změní v neočekávaný výborný příběh.