Sochaři masa
Jakub Hoza
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520169/bmid_sochari-masa-6533a7d57027a.jpg
4
62
62
Nathaniel Darnsworn série
< 4. díl
HODNÍ. ZLÍ. OŠKLIVÍ. SMRT JE POHLTÍ BEZ VÝJIMKY. Nad obzorem se sbíhají černá mračna a rozbahněnou krajinou Aisante projíždí dostavník. Uvnitř veze starého lovce lidí, známého pod zaslouženou přezdívkou Smrťák, a jeho vězně, neblaze proslulého psance Lambrechta – což ovšem není nic proti společnosti v kupecké stanici, kde se chystají strávit noc. Žádný z jejích obyvatel tam není náhodou, a ti, co se tváří nejnevinněji, ze všech nejméně. Vypadá to na pěkně zlých pár hodin, a to nejen kvůli bouři, která jim zabraňuje odejít. Neříká se tam tomu totiž Ďáblův chřtán jen proto, že nynější stanice kdysi bývala sídlem rodu Boistureů, uvrženého do klatby za paktování se s pekelnými silami Navíc existuje nemalá šance, že v ní cestující nejsou tak docela sami. Na tohle dostaveníčko uprostřed stoletého deště zkrátka nikdo z nich dlouho nezapomene. Alespoň tedy, pokud se dožijí rána, protože nic není smrtonosnější než tajemství. Snad jen hrozby, které nepocházejí z tohoto světa. ____ „Deviantní řezničina jako od Tarantina. Tuhle krvavou fantasy nesmí minout žádný příznivec Osmi hrozných a kultovního hororu Věc.“ – PEVNOST... celý text
Přidat komentář
V první polovině knihy autor rozehrává komorní konverzační drama, v němž nikdo z osazenstva stanice neví, co může očekávat od ostatních, a paranoiou nabitá atmosféra by se dala krájet řeznickým nožem. Nejde tu jen o neustálý pocit nevysvětlitelného strachu, který sedí všem přítomným, čtenáře nevyjímaje, za krkem. Dojem, že nikomu z hráčů nevidíte do karet, čtenářský zážitek ještě umocňuje. A to navzdory tomu, že je díky několika šikovně umístěným flashbackům před aktéry blížící se tragédie o krok napřed.
Druhá část knihy pak přechází plynule v horor, za nějž by se nemusel stydět ani jeden ze scenáristů kultovních snímků Věc či Vetřelec. Ale i zde autor drží opratě skvěle rozjetého příběhu pevně v rukou, aby ho dovedl zdárně do cíle.
Jakub Hoza používá dávno provařené ingredience. Prokleté sídlo s temnou minulostí, postavy bez větší hloubky, zato skrývající své záměry, osudové setkání a démonické zlo. To vše tady již bylo v tolika variantách, že se ani spočítat nedají. Navíc je zjevné, kde bral pro svou knihu inspiraci. Ale ono to vlastně ani moc nevadí, protože autorská invence, kterou do příběhu vložil, a vypravěčské postupy, které použil, dělají ze Sochařů masa zatraceně čtivý příběh, který ocení nejen fanoušci drsné fantasy, ale i ctitelé hororů.
(SPOILER)
Celkem dlouho jsem přemýšlela, jestli dát čtyři nebo pět hvězdiček. Nakonec jsem se rozhodla pro 4,5. Opět skvěle napsané, to že je to opravdu velmi silně inspirované Osmi hroznými mi nijak zvlášť nevadilo. Jen jsem ze začátku měla trochu problém se začíst, páč jsem samozřejmě pořád "vyhlížela" Nathaniela. :D Ačkoliv jsem odhadla, který z nich to může být.
Když jsem se konečně začetla, nešlo se odtrhnout. Trnula jsem hrůzou, aby přežil on i jeho manželka (což teda bylo docela překvapení, ale kupodivu mi tam sedla úplně skvěle). Opět se jednalo o akční jízdu, u které jsem se prostě skvěle bavila. Přesto je pro mě o kousek lepší Jako sama smrt. ;) I tak se ale na autorovy další počiny opravdu těším.
Půl hvězdy jsem nakonec srazila kvůli tomu úplnému závěru. Nějak mi to tam moc nesedlo, ale konečný dojem to úplně naštěstí zkazit nedokázalo.
Bando prašivá.
Jo, myslím Vás sebranko. Sesedněte z koní a přijměte naše skromný pohoštění. Neděste se názvu naší putyky. Vím sám, že Ďáblův chřtán nezní zrovna mile, ale po pár pivech Vám to už bude úplně fuk. Jen račte, račte, přijměte místo u stolu. Hej Dorothy! Nalej pánův pivo a dej jim nějaký kus žvance. Já se jim zatím postarám o koně. Ale počkat, co to moje uši slyší? Blíží se k nám dostavník. A ještě něco? Bouřka! No, dneska večer to vypadá na příjemnou společnost.
Jedna velká bouře, která náhodou svede dohromady různé skupinky pocestných do kupecké stanice s názvem Ďáblův chřtán. Jenže ve skutečnosti jich je tam náhodou jen pár. Vše ostatní je promyšlený plán. Tahle stanice se ale, vem to ďas, nachází na místě, kde se rod Boistureů paktoval s pekelnými silami. A ač se to zdá nemožné, ti, co si jdou na začátku po krku, se budou muset chtě nechtě spojit, proti něčemu mnohem horšímu.
"Hodní, zlí, oškliví. Smrt je pohltí bez vyjímky." (J.Hoza) Tento citát knihu dokonale vystihuje.
Po knize Jako sama smrt, kterou od autora miluji, jsem měla hodně velká očekávání. Sochaři masa byli také skvělí, ale Jako sama smrt zůstává dál mým favoritem.
Příběh je hodně temný, plný brutalit, které jsou dopodrobna popsány tak skvěle, že se mi místy zvedal i žaludek. U autora s tím ale počítám, patří to k jeho signatuře. Stejně jako naprosto skvěle popsané šermířské souboje. Je poznat, že sám autor se šermu věnuje. Scény jsou totiž naprosto reálné.
Oproti Jako sama smrt jsem v této knize postrádala Hozův skvělý černý sarkastický humor. Sochaři masa hrají celou dobu na vážnější notu.
Většinu knihy nevíte, co si o sebrance v putyce myslet. Kdo je hodný? Kdo zlý? Jaké pohnutky každého z nich pohání? Moc se mi líbí, jak Hoza opět pracuje s minulostí každého přítomného. A díky tomu víme, co je k jednotlivým činům vedlo.
Námět ze začátku připomíná film Osm hrozných. Pak ale přijde do hry nadpřirozeno, a tím se vše mění.
Konec mi přišel malinko překombinovaný, ale jinak jsem spokojená.
Hodnotím 4,5/5
Dle mého názoru nejlepší autorova kniha, precizně vypracovaná zápletka, skvělé charaktery, děsivé scény. Bavil jsem se královsky.
Čtivé, leč nelibé.
Jak moc jsem se těšila, tak moc jsem zklamaná.
Je to síla, tolik energie na zmar.
Citát co má ducha se tam ale zaskvěl :" Každá kniha je svým způsobem nebezpečná, protože když si nedáš pozor, může změnit tvé myšlení, aniž by sis toho vůbec všiml."
Jaksi se mi zobrazila v paměti stvůra z knihy "Nesnáším Pohádkov" , taky měla na konci rozeklaného jazyka další hlavičky. Taky si Gerda užila příšerek, jen což.
Zdeť , v jiném ranku je to ošklivé.
Nelámu hůl, snad mi další dílko udělá radost a na nové obživování démonů nedojde.
Kniha je síce remeselne zvládnutá, ale žiaľ je to remeselne zvládnutá vykrádačka Hateful eight. Hrdinovia drsní ako šmirgeľpapier náhodou ocitnuvší sa na jednom mieste odkiaľ nie je cesty von, lebo noc v búrke neprežijete. Fakt veľká slabota.
„Annabell plakala.
Poručík ani nezvedl hlavu.
Julius se tiše modlil.
Smrťák klel jak pohan.
Horn se . . . vracel.¨“
Ačkoliv se mi zdálo v předešlých knihách, že je pan Jakub Hoza samostatně uvažující spisovatel, v této jeho poslední knize mě krutě vyvedl z omylu. Zdá se mi, že až skoro sprostě vykradl Tarantinovo filmové zpracování Osm hrozných. Ano v anotaci je to dokonce reklamováno, že je to styl Tarantino. Ovšem tohle není styl Tarantino, to je prach sprosté opisování. Jsem zklamán i z toho, že druhá půlka příběhu není o upírech, nebo mimozemšťanech. (když už jsme u toho Quentina) ale o kožoměncích.
Citát: Už od prvního setkání mám nutkání ho zabít.
V půlce se totiž příběh vydává tak trochu úplně někam jinam. A když už se v anotaci mluví o Věci (Kultovní horor o mimozemské entitě od Billa Lancastera), tak jsem opravdu očekával mimozemšťany. Ale hovno, jsou to jen obyčejní pekelníci. Už jsem si zvykl na styl pana spisovatele a to jak v sérii Strašák, tak v sérii Nathaniel Darnsworn. Ale zde mě zklamal. Měl jsem za to, že má na víc, a ne jen přepsat pár scén z filmu i scénáře z roku 2015 . . . a pak k tomu dodat nějaký mišmaš o pekelné bráně. Bral jsem příběhy Nathanilea Danrsworna s nadhledem, jako součást image, ovšem toto poslední dobrodružství mě skutečně otrávilo ve všech významech tohoto slova. (Pardon pane spisovateli za papouškování jednoho vašeho výroku v této knize.)
Citát: Jestli jsem se něco naučil, tak to, že jak se jednou rozhodnou k činu, krutost trestu je neodradí.
Čekal jsem rozběhanou dark fantasy vyvražďovačku jako v prvním díle, ale nakonec se z toho vyklubala zajímavá detektivka říznutá Osmi Hroznými. Což o to, vyvražďování bylo taky dost, ale změna stylu byla značná. Trochu mi chyběl tajemný geniální lovec, ale hrábě taky dobrý. Takže nakonec spokojenost.
Předchozí díl mi seděl víc. Nathaniel a pomalu romantická linka..? Nemohla jsem si zvyknout. To bylo jediné, co mi trochu nesedělo, jinak skvělé, perfektní. Pohádka pro milovníky potvor, které jakoby vylezly z hororů 80 let.
I tentokráte jsem ohromen, nadšen, po všech literárních stránkách uspokojen.
Náhoda a okolnosti stejně tak nepravděpodobné, jako že pustíte TV Barrandov a poběží tam film od Larse von Triera, svede na místo skupiny osob, nemajíce na první pohled vyjma zbraní pranic společného.
Ale Nathaniel záhy vytuší, že maska některých není tou, za kterou se vydává. Než však stačí odhalit smrticí pravdu, vstupuje na scénu nový účastník děje, razící heslo: Ať jsi padouch nebo hrdina, tvoje střeva budou moje hostina.
A v tento okamžik autor rozjede vír událostí, který Vás doslova pohltí. Akce střídá akci, že zrádce je pomocník, z pomocníka zrádce. Nikdy nevíte, která vteřina bude Vaše poslední, jestli se ze stínu vynoří pomocná ruka, nebo kudla do zad.
Smrt si bere plnými doušky, peklo otevírá brány aby přijalo své vyvolené.
Není co dodat, jenom snad, že si budu muset pořídit klobouk, abych mohl autorovi smeknout.
První příběh o lovci lidí mě dostal,čekal jsem volné pokračování a další osudy Nathaniela na podobné kostře.Z počátku jsem byl tedy překvapený,potom mi ovšem došlo,že by to nefungovalo,byla by to jen řezničina o ničem.Prostě nesmyslná sága s tuctovým příběhem.Inspirace filmem,nebo filmy mi v tomto případě mi vůbec nepřijde na mysl"fanfikce".Naopak skvěle použité téma a kulisy a děj vystavěný mistrovsky i Tarantinovské vsuvky jsou výborně načasované a úžasně dovysvětlují kde v příběhu se právě ocitáte,dokreslují postavy,které máte v mlze a najednou se vynoří.Za mě super práce,moc se líbila,děkuji pane Hozo
Pro mě jde o zatím nejpovedenější autorovu knihu. Doufám, že v podobném tónu bude pokračovat.
(SPOILER)
Pokračování příběhu lovce lidí Nathaniela Darnsworna, bylo trochu jiné než jednička, zatímco tam krev stříkala už od prvních stran, tak v druhém dílu je vlastně první polovina knihy věnována budování napětí, a až v druhé polovině se to pořádně rozjede, to ovšem neznamená že by se v první půlce nějaká ta pěkně rozseklá mrtvolka nevyskytovala.
Sochaři masa se inspirují filmy Věc, a Osmi hroznými, což mi vůbec nevadí, vím že to autor dělá už z předchozích jeho knih a umí to dobře zapracovat do svých příběhu.
Za mě nejpropracovanější autorova kniha. Řemeslně výborně zvládnutá. Co se inspiračních zdrojů týká, oba filmy z nichž čerpá znám a nemyslím si, že je kniha jejich fanfikcí. Bezesporu autora inspirovaly, ale jeho invence včetně vypravěčských postupů je natolik zřejmá, že se dá kniha považovat za originální a čtivou poctu oběma filmům, nikoliv za fanfikci.
(SPOILER)
Knížka vůbec není špatná. Pro fanoušky dospělé, temnější fantasy ideální. Možná trochu svižnější než bych potřeboval, ale akce je dostatek a čte se dobře. Potud ok. S jednou věcí mám ale problém.
Pokud tedy knihu více rozeberu.
Worldbuilding/ Svět- Funkční, ale nic převratného. Premisa "prokletého sídla" je provařená a ověřená. Napadá mě na první dobrou Warhammer- Lovec Čarodejnic, Prokletí domu Usherů a mnoho jiných. Ale proč ne, pro temnou, akční fantasy se hodí. 2,5/5
Characters/ Postavy- V rámci příběhu a žánru dostačující a funkční. Žádná velká charakterová studie se nekoná, ale víme o co komu jde, hlavní motivace atd. Občas je vzhled na můj vkus popsán až moc konkrétně, ale proč ne. Hlavní duo hrdinů je fajn. 4/5
Plot/ Příběh- Tady nastává pro mě zásadní problém. Příběh je skvělý, akční, svižný a občas i překvapí. To ale není překvapením, jelikož je derivací dvou slavných předloh. A to bohužel nejen kostrou, ale kompletně s masem i cévami. Osm hrozných znám skoro nazpamět a Věc jsem viděl také mnohokrát. Styčných a doslovných bodů je na můj vkus tolik, že se již nejedná o inspiraci jinými příběhy....ale, když budu hodně mírný, o fanfikci. Osobně se mi tento přístup nelíbí, zvláště ve Fantasy žánru. Usnadnění práce je obrovské a namísto originálního příběhu se mi dostane známý příběh v jiných kulisách.
Pro neznalé předlohy bude fungovat ale velice dobře 4/5... za mě osobně 1/5.
Osobně bych byl rád, aby se tímto přístupem neinspirovali další autoři, míru tolerance se ale každý musí nastavit vlastní.
Štítky knihy
meč a magie česká fantasy krev temnota Quentin Tarantino, 1963- zabijáci temná magie splatterpunk akční fantasyAutorovy další knížky
| 2021 |  Do pekla a zpět |
| 2020 | Projít ohněm |
| 2022 | Jako sama smrt |
| 2017 | Okovy osudu |
| 2014 |  Theatre Macabre |
Autor naprosto nepokrytě vykrádá Osm hrozných. Originalita chybí, půl času nuda, napětí se nedaří vybudovat a postavy jsou schematické figurky, hlavní hrdina je průměrný bouchač bez charismatu a ani humor tu není, všechno se to bere strašně vážně. Akce fajn, ale přichází pozdě, měl jsem chuť to odložit po prvních sto stranách a k dočtení jsem se nutil.