Návrat krále
J. R. R. Tolkien
Pán prstenů série
< 3. díl
Ve třetím svazku Pána prstenů propuká válka. Její první dějství se odehraje před hlavním městem lidského království Gondoru, Minas Tirith. Město oblehnou vojska Nepřítele, ale v nouzi nejvyšší mu přijíždí na pomoc vojsko Rohanských a proti proudu Velké řeky připluje s posilami Aragorn. První bitva je vyhrána a spojená vojska se pod Aragornovým velením vydávají k braná Mordoru vyzvat Temného pána k boji, aby odpoutala jeho pozornost od hobitů putujících s Prstenem moci k Hoře osudu. Frodo přes všemožné nesnáze a nebezpečí pokračuje se Samem v cestě. Vyčerpán dojde k výhni v Hoře osudu, ale nemá již sílu vzdorovat temné moci Prstenu... Tolkienova trilogie je ovšem příběh, ve kterém má obětavost, hrdinství a smysl pro dobro vždy navrch. Historie války o prsten končí epizodami, ve kterých se zdánlivě všichni a všechno vrací na svá místa. Ale po osudovém střetu světla a temnoty už není nic jako dřív: Třetí věk Středozemě končí, elfové odcházejí a vládu nad budoucím světem přebírají lidé a jejich navrácený král. Třetí díl obsahuje kromě vlastního vyprávění též četné dodatky, jež uspokojí i ty nejzvídavější obdivovatele Tolkienova díla. Dozvíme se mnoho dosud neznámých detailů z historie Středozemě, seznámíme se s rodokmeny králů i hobitů, najdeme zde výslovnost veškerých slov a jmen a v neposlední řadě pojednání o písmu a jazycích používaných v bájných končinách, jimiž jsme společně s hrdiny tohoto příběhu putovali.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2002 , Mladá frontaOriginální název:
The Return of the King, 1955
více info...
Přidat komentář
„Neříkám neplačte, protože ne všechny slzy jsou ke škodě. “
A že na konci ukápla nejedna slza :D.. Tohle bylo něco... Epické zakončení Války o Prsten a příběhů našich milovaných i nenáviděných postav. A že měla každá postava svůj příběh skvělý. Frodo, Sam, Smíšek, Aragorn, Gimli, ale třeba i Faramir Eomér nebo Éowyn, zkrátka žádná z linek nebyla plochá nebo nudná.
Tentokrát se pan Tolkien nebál i bitev a musím říct, že Bitva na Pelennorských polích, nebo Bitva u Morannonu jsou dechberoucí a tak vás vtáhnou do děje, že se nemůžete odtrhnout. Linka se Samem, který jde zachránit Froda z věže Cirith Ungol a následná vyčerpávající cesta hobitů přes pláně Mordoru, Aragornův příchod do Minas Tirith, Smíškovo a Éowynin boj s Černokněžným králem Angmaru, Gimliho a Legolasovo cesta do Třpytivých jeskyň a následná cesta do hlubin Fangornského lesa.... no zkrátka jízda od začátku, až do konce.
Jak jsem psal u prvního i druhého dílu i zde si myslím, že jak film tak kniha jsou prostě skvosty. A u tohoto dílu se Jackson držel celkem dost předlohy, i když mě pořád mrzí, že jsme nedostali zfilmování kapitoly Vymetení Kraje, ale co už.
Stejně jako u předchozích dílů jsem si i tento před nedávnem připomněl, pomocí audioknihy, kterou do třetice skvěle namluvil Aleš Procházka, a i tentokrát byl skvělý.
Co dodat...... snad jen to, že bych tohle bylo něco neskutečného, a může mě kdo chce nazývat přehnanym fanouškem nebo tak něco... Ale nikdo nemůže popřít, že pan J. R. R. Tolkien stvořil neskutečný svět, neuvěřitelný příběh, do kterého dal i spoustu moudrých věcí, které můžeme použít i v reálném životě a dal nám fantasy bláznům něco co můžeme milovat.
A! Elbereth Gilthoniel!
Silivren penna míriel
o menel aglar elenath,
Gilthoniel, A! Elbereth!
„Návrat kráľa“ je fascinujúcim záverečným dielom legendárnej trilógie „Pán prsteňov“, ktorá okrem epickej výpravy ponúka hrdinstvo, priateľstvo a podstatu dobra a zla. Tolkien v tejto knihe majstrovsky uzatvára nie len príbeh Frodovej cesty za zničením prsteňa, ale aj osudy všetkých postáv, ktoré čitateľ nadobudne v predchádzajúcich, rovnako nádherných dielach.
Príbeh sa sústreďuje na rozhodujúce momenty vojny o Stredozem, kde sa stretávajú armády dobra a zla. Hlavným protagonistom je Frodo Pytlík, hobit, ktorého osobná výprava symbolizuje veľké duševné a morálne boje, pred ktorými stojíme vo vlastnom živote. S jeho verným spoločníkom Samom dokončuje putovanie k Mordoru, kde sa rozvijajú témy obetavosti, odvahy a vážnosti priateľstva.
Tolkienovo majstrovské písanie sa tu naplno prejavuje v jeho schopnosti vykresliť svet, ktorý je zložený z detailov, zložitých dejových línií a hlbokých emocionálnych momentov. Čitateľ je vťahovaný do bohatého a živého univerza, kde sú aj tie najmenšie postavy nevyhnutné pre celkový obraz. Vieme, že niekedy aj najmenší z nás dokáže pozmeniť cieľ cesty svojou vnútornou silou, a v tomto diele sa to odráža silnejšie než kedykoľvek predtým.
Nielenže je „Návrat kráľa“ epické dobrodružstvo, ale je to aj hlboká reflexia o vojne, stratách a odvahe. Tak, ako sa Frodo a Sam musia vyrovnávať s pokušením a únosom prsteňa, aj my, ako čitatelia a ľudia, sa musíme postaviť pred svoje vlastné výzvy a dilemy. Tolkien nás pozýva preskúmať, čo znamená byť človekom, a akú cenu má skutočné hrdinstvo.
Pri čítaní tejto knihy cítite, ako vás Tolkienovo majestátne dielo prenáša na miesta, kde sa hrdinovia zúfalo snažia prežiť v temnote, a zároveň vás vedie k nádeji, ktorá sa ukrýva v najtemnejších chvíľach. Pôsobivé finále nie je len koncom vojny, ale aj znovuzrodením a obnovou.
„Návrat kráľa“ je nielen literárnym skvostom, ale aj filozofickým ponorom do hlbín našich duší. Táto kniha vás uchváti svojou magickou atmosférou a emocionálnym nábojom, ktorý zanechá vo vás hlboké stopy. Je to dielo, ktoré vás vyzýva zamyslieť sa nad vlastnými hodnotami a podnieti vašu túžbu po dobrodružstve a hrdinstve v každodennom živote.
Nechajte sa uniesť slovami J. R. R. Tolkiena, ponorte sa do Stredozeme a objavte, čo naozaj znamená byť hrdinom.
Už notnou chvíli přemýšlím, co k Návratu krále napsat, zatím jsem ale přišla jenom na to, že jsem beze slov. (Anglicky i česky.)
Včera po infarktovém (já 3, manžel tak 4) fotbalovém zápasu, jsem si našla na HBO pro "uklidnění" Návrat krále.
U filmu jsem pletla, vzor jsem spletla a pak s tím sekla.
PROTOŽE nelze dělat nic jiného, než se ponořit do světa pana Tolkiena ( po kolikáte už?) a nechat se okouzlit. Znovu jsem se zamilovala do Faramira a bála se o všechny, i když vím jak to dopadne.
Úžasné, podmanivé, návykové...
Škoda, že zatím nejdou přenášet emoce, slova nestačí.
Hlavně ve světle toho, co na nás chrlí v současné době kinematografie. To by člověk plakal.
Já teď rozhodně musím zhlédnout Společenstvo prstenu a Dvě věže. A Hobita také.
Proč je tady tak málo hvězd? Tohle je na 100...
K této klasice asi není co dodat, vše již bylo řečeno.. jen chci sdělit to, že opravdový hrdina celé trilogie je a vždycky bude pro mě Sam. Nádherný příběh plný dobrodružství a silného přátelství. Pokud čteme mezi řádky, tak zjistíme, že knihy skrývají i mnoho životních rad a mouder.
Konec jednoho z nejkrásnějších a největších fantasy příběhů, které kdy byly napsány. Všechny tři díly jsou absolutně nádherné čtení a v mnoha ohledech jsou mnohem hezčí, než filmová trilogie (přestože ta je také velmi povedená). Téměř z každého řádku je patrné, jak moc Tolkien miloval psaní a jak se nechal pohltit svým vlastním příběhem. Kdo nečetl, tak honem napravit. Sice to nejsou knihy na jeden večer, ale nebudete litovat jediné minuty, kdy všechny tři knihy vezmete do ruky. Já tedy rozhodně nelituju.
Byl to lítý boj, ale konečně jsem dočetl tuhle trilogii a byl to úžasný zážitek plný dobrodružství a fantazie, na který budu dlouho vzpomínat.
Závěrečný díl jedné z nejslavnejsich sérií ve mě vyvolava rozporuplné pocity. Mám dojem, že spousta fanoušků mě teď bude chtít ukamenovat, ale asi u mě vede filmové zpracování.
Autor rozhodně vytvořil něco úžasného a tak dokonalého, že se špatně hledají chyby ve světě nebo ději. Zde asi není ani co vytknout. Problém je pro mě v samotné formě vyprávění, kdy se věnuje až moc času květnatým popisům. Stejně jako mi přišel až moc dlouhý závěr. Korunovaci a následný návrat do kraje jsem skoro protrpěla, protože dát nějaký konec každé postavě si svůj čas vybere a zrovna budování romantického vzplanutí autorovi úplně nejde a tím mi ty lásky přišli strašně nepřirozené a bez emocí.
Střídání vypravěčů je zde lepší, než tomu bylo v druhém díle a proto jsem si poslech v podání Aleše Procházky užila rozhodně víc. Akční a popisné části se střídali v kratších intervalech a tak byla mensi šance na nudu.
Celá léta jsem milovala Aragorna, jakožto postavu a opětovné "čtení" můj názor nezměnil. Je opravdu jeden z nejlepších hrdinů z knihy, společně se Smíškem a Pipinem, jelikož ti se za me chovají nejvíc přirozeně a mají hromadu špatných vlastností, kdy zbrklost je na předních příčkách, a ne jen vznešené, ušlechtilé a hlavně klidné uvažování. Frodo pro mě zůstává tou nejmíň užitečnou, až skoro zbytečnou, postavou.
Nerikam, že se ke knihám nikdy nevrátím, ale dalších pár let si určitě vystačím s filmy. Jsem ale ráda za audio zpracování, protože tento styl konzumace knih je ideální forma pro "rereadingy".
Tak konečně jsem se k téhle trilogii dostala i já. Zbožňuju filmy to bez debat, ale když jsem se před lety pokusila přečíst knižní předlohu, tak jsem se zasekla u druhého dílu někde v půlce. Po letech jsem si tedy řekla, vlastně i díky výzvě, že bych tomu měla dát ještě jednou šanci. Tentokrát jsem se rozhodla pro poslech a byla to rozhodně lepší volba. :)
Svět, který p. Tolkien vytvořil je obdivuhodný a asi jsem do něj dorostla, protože tentokrát jsem si příběh moc užila. Ačkoliv ve filmu mám Aragorna raději než v knize. Tady mi občas lezl na nervy. :D Trošku mě mrzelo, že ve filmech vynechali Dúnadány a taky závěr knihy. Nicméně jak podotkl kamarád film by měl pět hodin. Ale ruku na srdce, komu by to sakra vadilo? :D
Stejně jako předchozí dva díly jsem i třetí přečetl několikrát, mnohokrát viděl film v různých verzích a nyní jsem si poslechnul audioknihu. A už se budu opakovat, že načtení bylo výborné a velmi příjemně se poslouchalo.
Celá série Pána prstenů je samozřejmě top a moje srdcovka.
Nelehké, toto hodnotit. Jaké mám pocity? Jsem smutná, že to skončilo. Zároveň jsem se nemohla dočkat, až bude konec. K čemu se musím přiznat, tak poslední dodatky týkající se písma, výslovnosti - ty už jsem nedala. Ale popořadě.
Určitě si cením Tolkienovy tvorby. Jedná se o první fantasy dělenou do několika děl, vystavení kompletně nového světa a všeho v něm. Navíc to, v jaké době tahle díla vznikala. To, že se v kritikách jeví tahle fantasy série už jako dětská slátanina, není problém téhle knihy, spíš té novodobé tvorby a fantasie spisovatelů, které nám jí předkládají. Vždyť o tom se Tolkienovy mohlo jen zdát.
Tak nějak jsem si oblíbila hlavně Společenstvo prstenu. To, co přišlo poté, už nebylo tak kouzelné a pohádkové. Jen temné a bojové. A to se týká jak knih, tak filmů. I když Společenstvo skončilo tímto dílem, pro mne skončilo okamžikem Boromirovy smrti a rozdělením členů do různých stran.
Opravdu v příběhu by toho Frodo bez Sama moc nezvládl a čím častěji se k tomu příběhu nořím, vidím podobnou analogii - kam by to dotáhl HP bez Hermiony. Nelze taky nezmínit roli Saurona. Byl imaginárnější než Ten, jehož jméno nesmíme vyslovit. Moje asi nejoblíbenější část z třetího filmu je, jak Aragorn jde za nemrtvými. Bohužel tohle v knize se ztratilo někam pryč.
Třetí díl je strašně rozvleklý a první část (myslím, kniha pátá) se mi strašně táhla. No a ten konec, kdy po finiši byly další a další kapitoly ... Na jednu stranu si říkám, že fajn, víme, jak co dopadlo, ale někdy je přece lepší, když necháme pracovat svou fantazii.
To samé dodatky. Pane jo, tolik stran. Někdy mě to bavilo, ale celkově orientace ve všech těch jménech, jejich různých významech v té i oné řeči, rodokmeny a kdo je kdo ... Uf. Když jsem dospěla ke kalendáři, skřípala jsem zubama a ty poslední části jsem už nedala. Možná tyhle dodatky měly vyjít jako zvláštní knížka pro fajnšmekry, ale takto ...
Pamatuju si, že jsem v dětství začala Silmarilion a nebyla se schopná překousat nějakou částí, takže jsem to nedočetla (a ani to neplánuju). Tato kniha včetně dodatků mi ten okamžik připomněla.
Jinak, Hobit včetně této trilogie dočtena tento rok, což byl jeden z mých cílů, takže super. Za mne vede Hobit a Společenstvo prstenu. Dvě věže celkem OK, ale tento se mi nečetl tak dobře.
Atmosféra. Atmosféra beznaděje před bitvou na Pellenorských polích. Atmosféra beznaděje cestou k mordorské bráně. Atmosféra beznaděje cestou k Hoře osudu. Ale co naplat, na výběr není. A po svržení Nepřítele atmosféra melancholie a smutku nad tolikerým loučením. Ale co naplat, čas elfů na této zemi už vypršel...
Cesta jde pořád dál a dál,
kupředu, pryč jde od mých vrat.
Daleko už mi utekla
a já bych raději šel spát.
Ať jiní jdou tou dlouhou cestou
na nová, vlastní putování;
mě nohy do hostince nesou,
kde čeká dlouhé klidné spaní.
Atmosféru má i obří kupa dodatků, chutný předkrm před Silmarillionem. Porovnávání středozemských kalendářů mě přeneslo přímo na oslavy Radostin. Nikdy se mi odtamtud nechce.
Neskutečné dílo, plné všemožných přesahů a poučení, jež plně ocení dle mého názoru teprve vyspělý čtenář. Příběh je úžasný, prostředí detailně popsané, atmosféra dechberoucí, postavy neuvěřitelně lidské.
Každá stránka je doslova potěšením. Nádherný jazykový styl, navíc brilantně přeložený, na mě působil jako jídlo tak chutné, že ho neustále žvýkám, leč nechci polknout. Jedna z nejsilnějších knih v mém životě. Děkuji, že jsem mohl žít v době, kdy lze číst toto mistrovské dílo.
Závěr Pána Prstenů se vším všudy, jak měl být. Přečteno včetně dodatků (v lingvistické části jsem už dost přeskakoval). Napětí, poslání, přátelství, nebezpečí, hrdinství, beznaděj. Všechno tahle kniha má a Pán Prstenů je zcela po právu považován za dílo, které formuje celý žánr a za klasiku moderní literatury. Stejně jako u předchozích dílů mě více bavilo putování všech ostatních, než hobitů. Ti mi k srdci stále nepřirostli a jsem mírně zklamán, že Tolkien nedal vice prostoru elfům a trpaslíkům. Trochu ke škodě možná bylo, že jsem viděl filmy (které se překvapivě dobře drží predlohy) a tudíž jsem na spoustu míst a osob měl již zavedenou představu. Rozhodně si ještě něcood pana Tolkiena v budoucnu přečtu, protože je skutečně mistrným vypravěčem (ač se někdy nechává strhnout velikášstvím a přílišnou epičností). Za mě 5*
Co říct, co ještě nebylo řečeno?
Z pohledu dnešní doby nedávají už nějaké věci úplně smysl (o ženských postavách a chovaní ostatních k nim radši vůbec nebudu mluvit), ale tak člověk se na to musí dívat v kontextu doby.
Tolkiena si budu každopádně vždycky vážit. Bez něj by totiž nejspíš nebylo žádného fantasy, které považuju za lepší.
Souhlasím s tím, že je tato kniha nejlepší z trilogie. Bavila mě nejvíc.
Upřímně ale (a to jsem vůbec nečekala) budu dávat přednost filmům.
PS: Hlavní hrdinové jsou stejně Sam a poník Vilík.
Někomu se Tolkien nečte dobře, já k těmto lidem nepatřím. Skvělé zakončení trilogie. Jsem fanda filmového zpracování, ale tady jako běžný čtenář a zdaleka ne znalec oceňuji ještě kapitolu o návratu do Kraje.
Štítky knihy
přátelství elfové zfilmováno Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobitiAutorovy další knížky
2006 | Společenstvo Prstenu |
1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
2007 | Návrat krále |
2006 | Dvě věže |
2007 | Húrinovy děti |
Tohle je moje nejoblíbenější kniha ever.
Proč tam nemůžu dát víc než pět hvězdiček? :(