Návrat krále
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29877/mid_pan-prstenu-navrat-krale-Jq0-29877.jpg
5
7401
7401
Pán prstenů série
< 3. díl
Ve třetím svazku Pána prstenů propuká válka. Její první dějství se odehraje před hlavním městem lidského království Gondoru, Minas Tirith. Město oblehnou vojska Nepřítele, ale v nouzi nejvyšší mu přijíždí na pomoc vojsko Rohanských a proti proudu Velké řeky připluje s posilami Aragorn. První bitva je vyhrána a spojená vojska se pod Aragornovým velením vydávají k braná Mordoru vyzvat Temného pána k boji, aby odpoutala jeho pozornost od hobitů putujících s Prstenem moci k Hoře osudu. Frodo přes všemožné nesnáze a nebezpečí pokračuje se Samem v cestě. Vyčerpán dojde k výhni v Hoře osudu, ale nemá již sílu vzdorovat temné moci Prstenu... Tolkienova trilogie je ovšem příběh, ve kterém má obětavost, hrdinství a smysl pro dobro vždy navrch. Historie války o prsten končí epizodami, ve kterých se zdánlivě všichni a všechno vrací na svá místa. Ale po osudovém střetu světla a temnoty už není nic jako dřív: Třetí věk Středozemě končí, elfové odcházejí a vládu nad budoucím světem přebírají lidé a jejich navrácený král. Třetí díl obsahuje kromě vlastního vyprávění též četné dodatky, jež uspokojí i ty nejzvídavější obdivovatele Tolkienova díla. Dozvíme se mnoho dosud neznámých detailů z historie Středozemě, seznámíme se s rodokmeny králů i hobitů, najdeme zde výslovnost veškerých slov a jmen a v neposlední řadě pojednání o písmu a jazycích používaných v bájných končinách, jimiž jsme společně s hrdiny tohoto příběhu putovali.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2002 , Mladá frontaOriginální název:
The Return of the King, 1955
více info...
Přidat komentář
Meh..... mám s touto knihou celkem problém. Sotva jsem ji dočetl. 1.díl super. 2.díl ujde, ale tohle?! Většině se to bude líbit moc. Dle mě je ale tento díl nejslabší že série. 5/10
(SPOILER) A příběh končí. Návrat krále, třetí díl vyjímečné trilogie Pán prstenů, je ten akcí nejnabitější. Příběhy některých postav končí, životy jiných dál plynou mimo stránky knih. I tento díl je, stejně jako předchozí, neuvěřitelně čtivý, vyprávěn krásným originálním jazykem pana Tolkiena, který se tímto veledílem stal etalonem světové fantastiky. Oproti filmovému zpracování je příběh opět mnohem bohatší a velmi mne potěšily zejména poslední části knihy o návratu hobitů do Kraje, které není zdaleka tak "růžové" jak popisovala filmová verze.
Audiokniha: Slušné zakončenie celej trilógie. Druhá časť zostáva pre mňa najlepšou, ale táto jej slušne konkuruje. Príbeh bol skvelo vykreslený, bitky napínavé a ja si konečne môžem pozrieť filmy.
Třetí díl má největší spád, děj krásně odsýpá a příběh se uzavírá. Přišlo mi, že tento díl čtenáře nejvíce vtáhne do děje, asi bude dané tím, že lyrické popisy prostředí jsou upozaděny. Tolkienovo dílo je unikátní v tom, že vytvořil celý propracovaný svět, který má vlastní mytologii, jazyky, pověsti a historii. Vznikl takový malý vesmír, který okouzluje čtenáře již desítky let.
Návrat krále je završení nezapomenutelného příběhu, který se ze světa fantazie nezadržitelně prodral do světa našeho, protože konat dobro a čelit zlu, to určitě není ryze fantaskní věc. Blízkost osudů Froda a Sama, Aragorna a Arwen, Legolase a Gimliho, Pipina a Denethora, Smíška a Théodena, Gandalfa a Sarumana a dalších, osudům našim, je něco, co dělá tyto příběhy ze Středozemě nesmrtelné. Co je to skutečná láska, přátelství, oddanost, obětavost, co jsou to životní paradoxy, kdy se nepravděpodobné události sejdou, a najednou víte, že vše má přeci jenom svůj účel a plán, i přes zdánlivé tajemství. Život, to je tajemství, jež dobré knihy aspoň částečně dokážou rozluštit. Takové knihy dokáží nakrátko protknout špičkou jehly látku, jenž zahaluje a svádí, zakrývá a vyzývá k poodhalení naše každodenní skutečnosti. Co náš učí Tolkien skrze své hobity je, že i ten nejmenší se nemá bát, vyrazit na dobrodružství zvané život. Jako každé dobrodružství nás čekají skřeti, draci a Temní páni, ale také setkání s elfy, krásnými koňmi a skutečnými přáteli. Dobrodružství, na jehož počátku se možná děsíme toho, co přijde, co nás čeká, a jak daleká, předaleká je cesta k cíli, ale na jehož konci se můžeme obejmout a říci si, že jsme to zvládli, že přes všechno úskalí, utrpení a ztráty, to byla cesta, která stála za to vykonat. Odplouvat z Šedých přístavů pak můžeme s úsměvem na srdci, i přes to, že v očích budeme mít slzy, ale...
"Neříkám neplačte, protože ne všechny slzy jsou ke škodě." (Gandalf, s. 339)
"Kde vůle neschází, cesta se nachází, říká se u nás, ..." (Éowyn, s. 79)
"Pamatujte, že zrádce může někdy zradit i sebe samého a vykonat dobro, které nezamýšlel. Občas se to stát může. Dobrou noc!" (Gandalf, s. 92)
"Nemůžu nést Prsten za vás, ale můžu ho nést i s váma." (Samvěd, s. 235)
Je to asi můj nejvíc nejoblíbenější díl pána prstenů. Přes celou ságu jsem se snažila překousat téměř čtyři roky (dávala jsem si přestávky atd.) Zrovna tenhle díl jsem ale zhtla najednou ve dvou týdnech . Opravdu se mi líbí to, že se nakonci můžete naučil elfsky a např. si přečíst jak se setkali Aragorn a Arvén. Na 100% doporučuji!!!
Jo, naprosto nádherný zakončení celého příběhu. Úplně jsem to hltal, užíval a brečel na konci. Můj Miláááášššekk!!!!!!
Pěkný závěr příběhu o tom, kdo nesl prsten. Bitvy byly napínavé, jenom jsem čekala, že Sauron toho předvede víc, ale co už. I tak se mi to líbilo a celá trilogie byla pěkně ukončena.
Po pro mě útrpném druhém díle je Návrat krále třešničkou na dortu. Hltala jsem každé slovo a bezpochyby se jedná o nejpovedenější díl trilogie.
Prst a mapa, trochu času a jen číst. U Tolkiena člověk opravdu nepotřebuje mnoho, aby si dokázal představit velký fantasy svět a totálně se do něj ponořil. A pokud někdo i tak potřebuje mnoho, pak je tu spousta dodatků a Silmarillion...
(SPOILER)
Došli jsme do samého konce, poslání bylo vykonáno a Ten prsten byl zničen. Nebýt kamarádíška přítelíška Gluma, Frodo by s prstenem nejspíš utekl. Po zničení se Sam a jeho pán Frodo vrátili jako páni a byli taky tak právem opěvováni.
Nechyběla ani závěrečná slova o velkolepém přátelství elfa Legolase a trpaslíka Gimliho. Gimli se skutečně znovu podíval do Třpytivých jeskyní a s Legolasem se vydali i do mystického lesa Fangorn. Kámoši to byli jak hrom, že i jezdili na jednom koni. Z celé knihy mi tihle dva budou asi scházet nejvíc.
Třešnička na dortu celé trilogie :-).
Kniha je samozřejmě jiná než film. Oboje mám ráda a snažím se je nesrovnávat, ale Froda a Faramira mám prostě v knize daleko raději. Frodo není takový "psychouš" a Faramir je prostě megaklaďák :)
Pompézní. Velkolepé. Podrobné. Rozvětvené. Přesně to jsem očekávala a to vše mi zakončení velkolepé fantasy ságy nabídlo.
I když je nejhůř, může se všechno obrátit k dobrému. A to dobré má pak úplně jiné grády, když máš s postavama tak pevný vztah.
Měla jsem strach, že mi některé odbočky srazí náboj zakončovacího dílu, ale nestalo se tak.
Přiznávám, že jsem někdy byla zmatena, kde a s kým se někteří členů našeho Společenstva nachází, ale to je u mě běžný stav.
Ani v nejdivočejších snech jsem nevěřila, ze si někoho z postav mužů zamilovat víc, ale je to tak. Gandalf se svými replikami a konáním je legenda. Aragorn mě vyvážeností skromnosti a autority dostával do kolen. Odvaha a věrnost u takového zdánlivě nevýrazného národa jako hobiti je překvapivá a zároveň tak krásně samozřejmá. A jak jim Aragorn a velitelé v závěru vzdávají holt nejde se ubránit dojetí, když na člověka plnou vahou dopadne jakou ušli cestu od prvního setkání.
V těchto chvílích ti nějak dojde, že ta kniha nestojí na velkých bitvách a činech ale právě na tom přátelství a drtivosti případných ztrát.
A z těch chvil a atmosféry zkrátka poznáš, že Tolkien zažil boj a válku, zažil ztrátu přátel a zná hodnotu života.
Já jsem na sebe tak pyšná, že jsem se k té slavné sérii dokopala. Že jsem došla až k hoře osudu za doprovodu hlasu Aleše Procházky.
Konečně můžu srovnávat předlohu a filmové zpracování Jacksona. Obojí je velkolepé a plným právem si zaslouží věrnou fanouškovskou základnu.
Až na samém hořkém konci … poslání bylo vykonáno, a teď je po všem. … „Jsem rád, že jsi tu se mnou. Tady na konci všeho, Same.“
Z největší beznaděje, vrátil se Gandalf, aby pomohl Společenstvu prstenu v nouzi největší.
Frodo svůj závazek splnil.
A Aragorn tak dokončil svou hrdinskou cestu.
Svět prastarých vzorců chování, založených na cti, oddanosti, odvaze, soucitu, přátelství, ale taky bázni a utrpení, našel svého krále … nastala éra člověka …
„The heart of man is not compound of lies,
but draws some wisdom from the only Wise,
and still recalls him.
Though now long estranged,
man is not wholly lost nor wholly changed.
Disgraced he may be, yet is not dethroned,
and keeps the rags of lordship one he owned, …“
/Mythopoeia – báseň J.R.R. Tolkiena adresovaná S. Lewisovi/
Pan Tolkien stvořil monumentální mýtus – a o mýtech říká, že jsou pravdivé, není v nich lež, jsou totiž stvořeny z toho, co už vytvořeno bylo, z lidské zkušenosti z reálného světa … tak proto je v nich skrytá pravda … o světě … o člověku …
Po všech těch letech, kdy jsem myslel na tyto knihy a pro jejich rozsah jsem nenacházel čas se k nim vrátit, uplynul jejich děj před mýma očima jako voda. Tři dny na druhou a třetí knihu dohromady. A radost ze skvělého zážitku.
I pro tuto knihu, dokonce více než pro knihu předešlou, platí stejný nešvar. Dělba děje do dvou knih podle aktérů a příběhu v nich se odehrávajících. I zde to shledávám čtenářsky nepříjemným, autorovi se navíc, v jinak kompozičně bravurním textu, nepodařilo tento koncept udržet. Obzvláště poslední kniha, ač se po většinu času soustředí na hobity, odskakuje tu tam, tu onam, jednota fokalizace nebyla dodržena. Nejstrašlivější okamžik nastal, když musel vypravěč v závorce připomenout, co zrovna v tu dobu dělal Frodo.
Jinak se však jedná o mistrovský kus, famózní, dojímavý, krásný. Obsahuje neuvěřitelně nádherné promluvy vypravěče zamýšlejícího se nad původem nazghula, původu Úst Sauronových, vhledů do myšlenek těch, do jejichž myšlenek bychom se dostat nechtěli, dialogů, monologů, nadále skvělých proslovů. Scén doslova velkolepých, při kterých se člověku po těle přežene mráz. A konec, kterým není rovno. Autor musel ukončit monumentální záznam dlouhé a složité historie. Nepřekvapí proto, že kniha končí takřka sto stran. Drobné dílčí děje, které však celý monument tvarují, nachází svůj konec. A když je vše vyřešeno, ti, kteří se měli pochovat jsou pochováni, ti kteří měli vstoupit do manželského svazku do něj vstoupili, ti kteří měli dojít návratu klidu a míru se k nim navrátili. Kraj je vyčištěn, srdce jsou klidná a panuje radost. A čeká moře.
Snad nemám co více knize říci. Jen tak málo, nebo nedobrat se konce…
Tak dolouskán třetí díl a jsem ráda že to mám za sebou. Trilogie byla pěkná i když pro mě náročná. Musela jsem číst s přestávkami, jinak jiné knihy čtu tak dva dny, tady ty knihy skoro 14 dní.
Vyvrcholení příběhu Jednoho prstenu je opět rozděleno na dvě knihy, kdy první opět vypráví o zbytku Společenstva a druhá o Frodovi se Samem, kdy nakonec sledujeme i další příběhy z pohledu kupříkladu Faramira a Eowyn. Po dlouhé době tak bylo příjemné osvěžit si i kapitoly z "epilogu", které do filmu zadaptovány nebyly, ať už je to návrat domů nebo boje v Kraji. Dodatky pak ukazují komplexitu Tolkienova světa, kdy zde máme de facto povídky rozšiřující některé události a dále pak rodokmeny, letopočty nebo dlouhé pasáže o písmu, jazyku a výslovnosti, kde se ukazuje Tolkienova znalost lingvistiky. Škoda, že podobě ztvárněných světů není více.
Návrat krále jsem četl minimálně šestkrát (v různých vydáních) a stále se k němu rád vracím. Doma mám jak prastaré vydání z Mladé Fronty (1993) tak ilustrované vydání od Arga se skvělými ilustracemi Alana Lee. Příběh je úžasně napsaný a děj rychle ubíhá k dvojímu konci. Svět Středozemě je až neuvěřitelně propracovaný, což dokazují dodatky na konci knihy. Moje nejoblíbenější části knihy jsou obléhání Minas Tirith, cesta Froda a Sama k Orodruině a oba závěry.
Maratón v Stredozemi skončil. Po dočítaní samotného príbehu som mal dojmy ešte pomerne pozitívne, hoci nedosiahli úrovne ako pri predošlých dvoch knihách. Čo mi zrazilo hodnotenie boli mnohými vychvaľované dodatky. Chápal som ešte zopár tých, čo súviseli priamo s dejom, no väčšinu dodatkov bych dal radšej do knihy zvlášť. Na mňa pôsobili nadbytočne a čítal som ich len preto, že knihy vždy čítam až do konca (čo pri opakovanom čítaní o niekoľko rokov v tomto prípade asi poruším).
Štítky knihy
přátelství elfové zfilmováno Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobitiAutorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
Již u předchozích dílů jsem zmiňoval, že nejsem objektivní. Do světa Ardy jsem zamilovaný. Návrat krále je završení dlouhé cesty a třetího věku.
Čím více se příběh zužoval k finále - tedy hodit ten zatracený prsten do té zatracené lávy - tím více to fungovalo. I přes rozsah díla, kde existují jazyky, mytologie, tisíce let rodokmenů, a když čtenář už byl mnohokrát zasypán kupou jmen a pojmů, se v knize šest (vyjma konečných tří kapitol) najednou vše zužuje na dvě postavy a jejich boj o to prostě jít dál. Tolkien se dokonale dostal do mysli hobitů uprostřed Mordoru bez šance na pomoc. Zoufalé pasáže, kde už pro Sama nezbylo nic, ani strach ze smrti, jenom odhodlání pokusit se zachránit Kraj. Frodo v moci prstenu, bojující o to vůbec zůstat při smyslech. Dokonalé.
Chválím ale i zbytek díla, tedy hlavně velice zajímavou postavu Denethora (oproti filmu, kde ho rád nemám) a jeho neoblomnost i tak trochu "cool" pýchu. Faramir je od Dvou věží můj oblíbenec. Beregond byl velice zajímavý a jeho syn Beregil příběhu v Minas Tirith dodal zajímavý dětský náhled. Halbarad Dúnadan a třicet hraničářů, kteří šli po boku Aragorna do Černohor a následně i k Černé bráně, to jsem hltal. Imrahil, princ Dol Amrothu, věrný spojenec Gondoru, před kterým se uklonil Legolas... tolik postav a tolik úžasných pasáží. Bitva na Pelenoru byla "menší" než jsem čekal, ale nemohu to autorovi vyčítat.
To, že apendix je tak rozsáhlý, je dar sám o sobě. Dozvěděl jsem se z něj víc, než jsem čekal. Tolkien chystal pokračování s názvem "Nový stín", který nakonec zavrhnul, takže nastínění 4. věku bylo uspokojivé.
V roce 2023 jsem si předsevzal přečíst sérii LOTR v angličtině a vyšel jsem přesně na konec roku. Nebylo kam pospíchat, vychutnával jsem každou stránku a každou větu, všehovšudy pět měsíců. Tyto tři knihy, jedno dílo z mnoha o zemích Ardy, pokládám nejvýš na knihovně po boku Silmarillionu. Navždy obdivuji tvořivost a um pana Tolkiena. Stvořil dílo, které mě ovlivňovalo od malička a utvářelo mou lásku k žánru fantasy. 10/10! [dočteno v ang. orig. 30.12.23]