Navždycky

03.03.2021

Po přečtení několika málo recenzí po koupi knihy jsem se začínala bát, co jsem si to pořídila. Upřímně na slaďárny nijak zvlášť nejsem (až na výjimky), ale mám ráda novodobou tvorbu mladých českých autorů, a ráda je podporuji alespoň tou koupí knihy. Protože každý sen si zaslouží krůček vpřed k jeho naplnění. Ano, kolem knihy Navždycky byl velký boom, jelikož autorka je jedna z Humbook teamu a zároveň pracuje pro společnost Albatrosmedia, tudíž je mezi čtenáři (takovými těmi více zarytými, které zajímá i to širší okolí knih) poměrně známá. Čím tedy začnu, je samotná autorka.

Tento odstavec neslouží jako obrana autorky, nýbrž jako můj vlastní pocit a názor. Mnoho lidí má dojem, že člověk, který pracuje mezi knihami, zároveň oplývá spisovatelským umem. Ale proč? Přijde mi to jako dost velký předsudek. Chcete mi tím říct, že podle vás každý knihkupec a další, kteří většinu času pracují kolem knih, jsou v podstatě zároveň dokonalí autoři? To je jako říct o člověku, který rád poslouchá hudbu, že musí nutně umět dokonale hrát na hudební nástroje a zpívat. Vždyť i ten vášnivý čtenář se motá kolem knih. Takže jsme vlastně všichni ztělesnění autoři, jen jsme ještě nenašli odvahu napsat a vydat tu svou prvotinu. Samozřejmě, že je autorka nevypsaná, a práce s knihami s tím nemá absolutně vůbec nic společného. Doba napsání knihy taky odpovídá kvalitě příběhu. A jo, poděkování je napsané opravdu hodně sebestředně, a takový typ humoru bych ani na konec knihy, kterou čte málo lidí, nezařadila.

Souhlasím, že spisovatelka knihu napsala v takovém tom pubertálním pojetí. To že je kniha YA žánr určitě neznamená, že nutně musí být pojata tímto stylem, ale proč by nemohla. Upřímně si myslím, že mládeži jakožto cílovce to bude celkem buřt. Naopak, tuhle jednoduchost dle mého ocení mnohem víc, než kdyby to bylo napsané "dospělácky", protože kolik dětí v dnešní době čte a opravdu chápe, co čte? Dneska se každý snaží být dospělým, tak proč by jednou kniha nemohla být napsaná naopak pubertálně? Navíc se jedná o prvotinu, která vzešla z chat-fiction, která měla nemalý úspěch. Nicméně, ten původní krátký příběh, který nějak začal a nějak skončil, mi byl určitě milejší, než nepromyšlená kniha.

To samé platí pro zápletku. Je v podstatě nesmyslná, jednoduchá a ve svém jádru hloupá, ale pro cílenou mládež řekla bych dostačující. Láska a přátelství tam je, nějaké ty zvraty (byť hodně předvídatelné) taky. Humor zde též najdeme, i když mi tam místy přišel až nuceně vhozený, aby to působilo vtipněji. A je velká škoda, že příběh není zasazený do naší vlasti, s českými jmény, s českým prostředím.

Postav bylo málo, tím lépe, že se člověk nemusel trápit s orientací v tom, kdo je kdo. Co se týká hlavní hrdinky Mei...Mám trochu dojem, že se do ní autorka tak trochu ztělesnila (o tom jestli úmyslně nebo ne, a jestli vůbec nebo ne, by se dalo polemizovat). Mei je ve většině případů dost sebestředná, trochu sobecká, sebelítostivá a naivní...Ráda se nechává uplácet, přičemž je až šíleně pažravá. Dále je velký snílek, který často působí hodně dětinsky - tyto dva body mi nejvíce připomínají autorku - ve svých letech taky nepůsobí úplně dospěle, alespoň co se týká toho, jak se prezentuje na internetu. Dále Mei působí hodně asociálně a trochu jako kdyby trpěla Aspergerovým syndromem. Neumí pracovat s city a emocemi, neumí navazovat vztahy s vrstevníky, neumí řešit situace, neumí fungovat spontánně. S Travisem mi dohromady působili spíš jako sourozenci, než jako nejlepší přátelé. Především z toho důvodu, jak se k němu Mei ve většině případů chovala.
Samotný Travis se na jednu stranu snažil být za každou cenu ochranářský a podporující vůči Mei, nicméně na stranu druhou věčně skákal, jak ona pískala. A taky je to docela velký flegmatik. Ale srdečný flegmatik.
Nepřátelství s Liamem taky nedávalo úplně smysl, protože Liam mi byl ve finále mnohem sympatičtější než Travis. Mnohem více nápaditý, více romantický, více chlap.
A pak je tu Ava, která je praštěná, bláznivá, akční, ale taky rozhodně sympatičtější než Mei. O Avě toho vlastně moc nevíme, ale její nápaditost a zájem o druhé z ní dělá tu pravou kamarádku, která by pro svou kamarádku udělala bez problémů cokoli. O to větší nefér vůči ní přišlo ze strany Mei, která o ní vlastně nic neví. Neříkám, že dva roky sezení vedle někoho znamená, že o něm musíte vědět každou pitomost. Ale nějaké ty základní informace by vědět měla. Takovou kamarádku, která o vás nic neví, rozhodně chcete.

Ve finále bych řekla, že to není až tak hrozné, takovou tu průměrnou feel-good naivní romanci to splňuje, a cílovou skupinu čtenářů taky. Co mě ale doslova bolelo byla ovšem vazba, jak tu zmiňuje spousta předchozích recenzí. Ta by mohla být do budoucna o něco více (hooodně více) měkčí, aby se v ní dalo listovat jako v knize. Ono když tu knihu musíte doslovně násilím nutit rozevřenou, abyste si mohli číst, není úplně příjemné.
Autorka by dále mohla zapracovat na již zmíněné propracovanosti příběhu, na logických posloupnostech a zvratech, a celkově nad strávenou dobou, kterou do psaní knihy vloží.

01.03.2021

(SPOILER) Na knížku jsem narazila při přebírání novinek a vypadala sympaticky. O to větší pak bylo zklamání. Kde začít?

- Nemám ráda, když si někdo hraje na něco, co není. To je bohužel případ autorky i hlavní postavy. Proč americké prostředí? Jen proto, aby mohli jezdit autem? A Mei? To opravdu není vtipná roztomilá slečna, jak se ji autorka snaží prezentovat. Spíše je otravně pažravá, sebestředná, dětinská a naprosto neempatická.

- Spisovatelský um se bohužel nedostavil. Zápletka skoro nulová, postavy ploché a až na čestné výjimky protivné, děj ještě předvídatelnější než je u tohohle žánru obvyklé, uvěřitelnost Meiných činů se nekoná. V příběhu je děr jako v ementálu.
(Mei je asociální, nemá jedinou kamarádku, ale zčistajasna je pro všechny neodolatelná a všichni ji s radostí zásobují sladkým. A ta aféra s pusou? Miluju ho, ne, vlastně ne, pusa nestála za nic. Já jsem v pohodě, moje "láska" je v pohodě. Tak se radši vrhnu na souseda, kterého nenávidím. Jo, jeho pusa je lepší, tak vlastně miluju jeho. Kamarád je v pohodě, ale za žádnou cenu mu nemůžu říct, s kým chodím. Tak radši strčím hlavu do písku - jako vždycky - a nechám si to bouchnout do obličeje. Co to jako má být?)

- Místo humoru spíše křeč a trapnost. (A korunu tomu nasadilo poděkování. Mně alespoň vtipné nepřipadalo ani za mák, spíše podobně sebestředné, jako je Mei.)

- Minimálně půl hvězdičky je za povedenou obálku. Na druhé straně je celkem smutné, když je obálka to nejlepší na celé knize. Holt, ne každý má schopnosti na to, aby se stal tím, čím by chtěl.

Od YA nečekám žádnou velkou hloubku (i když ty dobré knížky přesah mají) stačili by mi zajímaví, sympatičtí hrdinové, kterým bych mohla fandit, a aspoň trochu hodnověrná zápletka. To se tady bohužel nedostavilo, a tak u mě knížka dosáhla jen na 1,5 hvězdičky.

Fakt jsem nečekala nic světoborného, ale tohle bylo i na mě moc. Knihu jsem četla poměrně dlouho a místy to bylo utrpení, hlavně díky hrdince, která byla totálně na ránu. Nemusím sice puťky a vlastně mám ráda prostořeké hrdiny, ale rozmazlené sobce vážně nedávám. Pak mi vadil styl, jakým kniha byla psaná. Někdo tu psal, že mu to přišlo, jako by to psal puberťák a naprosto s tím souhlasím. Je totálně fuk, že je to pro mladší publikum, protože i YA knihy se dají psát vyspělým stylem, třeba Hvězdy nám nepřály, které jsou toho důkazem a mnoho dalších. Ale pravda, to už jsou autoři, kteří jsou tak o dvacet levelu výš než Nofreeusernames a uběhne spousta času, než se dopracuje alespoň k něčemu průměrnému. Na Navždycky je prostě vidět nezkušenost/nevypsanost autorky, která z toho textu, potažmo z těch nesmyslných zápletek přímo tryská. Kdybych nevěděla, že to napsala dospělá žena, tipovala bych někoho hooodně mladého. S velkým přemáháním dočteno a upřímně jsem zvědavá, kam se Nofreeusernames autorsky posune s další knihou, i když podle anotace odhaduji, že to bude zase to samé v bledě modrém.

26.02.2021

Navždycky. Kniha, s níž jsem zápasila čtyři měsíce. Příběh, který mi vůbec nesedl a dobře mi tak. Nedávno jsem se totiž kasala, že skoro nikdy nesáhnu vedle, že znám svůj literární vkus a jen zřídka se mi stane, že ustřelím. Tak tentokrát jsem se skutečně netrefila a sáhla jsem po knize, která zřejmě učebnicově není pro mne. Navždycky se často zmiňuje, jako lehké sladké čtení. Pro mne ale bylo spíš nemastné neslané. Milostné trápení hlavní hrdinky Mei a jeji váhání mezi náhlou láskou a dlohodobou nenávistí mi tak nějak bylo celou dobu z duše jedno. Komické situace mi legrační nepřipadaly a nebýt těch popkulturních narážek na HP, Zaklínače nebo Frozen, neusmála bych se vůbec. Jediné, co mě upřímně pobavilo, byl největší krasavec školy, jménem Chris Carter :-D, byl to záměr? Ale samotná Mei mi výsostně pila krev, je to osoba se kterou byste na kafe nešli, vyhýbá se řešení problémů, v jednom kuse se někde schovává s tabulkou čokolády, za záclonou, za policí v knihovně, pořád někam zalízá, aby nemusela čelit vztahům. Vztahům s lidmi, o kterých nic neví a na které vlastně dost peče. Ráda bych řekla něco hezkého a proto s čistým svědomím mohu pochválit grafiku a obálku, ta se podařila, narozdíl od vazby, tahle pevně slisovanou knihu jsem v ruce snad nikdy neměla a její čtení byla taková malá papírová posilovna. Udržet stránky od sebe mi vážně dávalo zabrat. Já nevím no, pro čtenářky okolo patnácti let, co mají velkou sílu v pažích, na to aby rozevřely tyhle desky, tak že do knihy bude i vidět, možná. Pro mě ne. Bohužel. Dál však Ole fandím, třeba se časem vypíše. Ale, upřímně, já už to nezjistím, další knihu už určitě nekoupím.

24.02.2021

Bála jsem se, že se mi kniha nebude líbit, jelikož okolo ní byl velký hype. Takže i přes všechny pozitivní recenze jsem k ní přistupovala trochu nejistě.

První věc, kterou zmiňuje úplně každý, která mě extrémně vadila je vazba. Když jsem četla déle, dostávala jsem normálně křeč do ruky a to se mi při čtení už dlouho nestalo :D chápu, že výhodou mělo být, že ani po několikátém přečtení to na knize nebude poznat...

Kniha si mě získala hlášky z Harryho Pottera, protože Harry je láska, že jo! Celkově je to velmi pěkná, odpočinková kniha plná klišé a vlastně přímo očekáváte, co z toho vznikne. Což rozhodně nevadí.

Hlavní hrdinka Mei je takový snílek, který i když ví, že všechno není epický film, tak čeká své dokonalé scény. Občas působí trochu naivně a nedospěle, ale řekněme si upřímně, kdo na střední se choval dospěle?

Její nejlepší kamarád je Travis, který mě nijak neoslovil a měl podle mě dostat více prostoru, protože víme, že by za Mei položil život a svým způsobem je trochu výbušnější člověk. Ale upřímně takhle se nejlepší kamarád nezachová. Chápu, že Mei nebyla úplně upřímná, ale co že svého přátelství s kluky vím, tak neberou věci tolik vážně jako holky.

Dalsi skvělou postavou je Ava, která je vtipná, bláznivá a má dokonalé plány, které nedoporučuji zkoušet v realitě. Tuhle postavu jsem si doopravdy oblíbila. Akorát by mě zajímalo, jak vlastně jejich kamarádství vzniklo a čím to, že Ava je zde stále pro Mei, i když se ukáže, že Mei o ní plno věcí neví.

Navždycky vám vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně si odpočinete od všední reality. Nesmím zapomenout na grafické zpracování, protože to je doopravdy top ???? užívala jsem si ty konverzace a čokoládu ???? :D

I když se většinou snažím aspoň nějak přečíst poděkování, tak to skoro nikdy není na 100%, ale u Navždycky jsem ho dočetla do posledního písmenka a pobavila jsem se!

Takže si vemte čokoládu a puste se do čtení příjemné romantické knížky. ????⚡❤️

⭐ 3.3/5

22.02.2021

Knížku jsem vzala do ruky v době, kdy jsem si potřebovala něčím lehkým proložit fantasy a tohle bylo ideální! Přečteno během víkendu, bavilo mě to, četlo se to skvěle, skoro celou dobu jsem se smála nahlas a chtěla číst dál a dál. Storki jsou božím ozvláštněním a kupodivu mě knížka překvapila, protože romantická linka se nevyvíjela tak jak jsem čekala. Postavy nejsou sice vykreslené úplně nejlépe, ale za mě je tohle ideální na vypnutí nebo vytáhnutí ze čtecí krize.

20.02.2021

(SPOILER) Jsem v šoku. Na začátek chci říct, že já české autory podporuji a fandím jim, protože to mají sakra těžké, ale tohle... Tohle jsem tedy nečekala. Jako vážně takhle píše někdo, kdo se celý život motá kolem knih a pracuje pro nakladatelství? Od někoho takového čekám, že bude psát jako Bůh a tohle je vážně bída! Četl to vůbec někdo po autorce, nebo to prostě jen vzali a natiskli? Protože pokud ano, tak bych ještě chápala tu hromadu nelogičností, ale jak někdo mohl přehlédnout tu absolutně nelogickou zápletku? Jedna pusa ukončí celoživotní lásku a druhá pusa (po pěti vteřinách a po rozchodu!) vzbudí lásku s celoživotním nepřítelem. A to tady fakt nebudu vypisovat další věcí, protože můj komentář by byl kilometr dlouhý.

Jak tady někdo trefně poznamenal, kdyby autorce bylo 13 let, tak to beru a nebudu tak přísná, ale tohle napsala dospělá ženská, což je úplně WTF?! Jinak jsem měla celou dobu pocit, že čtu dílko z Wattpadu. Vlastně jsem si původně myslela, že je to Wattpad příběh a když jsem zapátrala, zjistila jsem, že tohle pochází ze Storki, což je ještě horší než WP. Jeden shit vedle druhého a upřímně, tahle věc tam měla zůstat, je to urážka lesů! Hlavní hrdinka je naprosto bezcharakterní člověk a neuvěřitelný sobec. Korunovala bych ji na nejhorší hrdinku všech dob! Jako ano, je spousta otravných hrdinek, ale alespoň mají nějaký charakter na rozdíl do Mei. Ta je je vyloženě bezpáteřní! Celou dobu si dělá hadr na podlahu ze svého nejlepšího kamaráda, v podstatě všechny jen využívá, ale oni ji za to uctívají a nosí čokoládu. Eh! Nehledě na to, že ten vztah mezi nimi je dost toxický. Všichni v tomhle bizáru se chovají tak na pět let, měla jsem celou dobu pocit, že čtu o dětech ze školky. Z celého textu číší nevypsanost a nevyzrálost. Ten styl je vyloženě jednoduchý, jako by to vážně psala třináctiletá holka a nějak nechápu, jak tohle mohlo vůbec spatřit světlo světa.

Přiznávám, že moje hodnocení je lehce ovlivněno i poděkováním (ne že by bez toho kniha byla lepší), které je fakt trapné. O část děkovačky se podělím a můžu říct, že jsem snad nic sebestřednějšího nečetla.

"Nakonec ta nejdůležitější děkovačka. Děkuju SOBĚ! Je to tak, Oli, jsi jednorožec (dočasná nadvláda lam je jen prchavý trend, který bude brzy za námi). Děkuju, že jsi do toho šla, že jsi to dala, že jsi všeobecně úžasná, vtipná, a ještě k tomu krásná.

Jo a taky děkuju mamince, že mě porodila, J. K. Rowlingové, že napsala Harryho Pottera, a přeju si světový mír."

Meh! Pokud šlo autorce o humor, tak jí teda moc nejde.

Kolem téhle knihy je děsný hype, který si nezaslouží, ale to bude asi tím, že autorka pochází z branže a má pod s sebou blogery, se kterými jí pojí přátelské vztahy. Protože tohle se reálně nemůže líbit nikomu sečtělému. Neříkám, že se to nebude líbit vůbec nikomu, ale viděla bych to tak na ty, kteří začínají s prvním čtením, nebo na ty, kteří se s autorkou přátelí, protože ti knize (jak vidno) milerádi všechny přešlapy odpustí, byť jinak jsou docela kritičtí a najednou nevadí, že je to veskrze začátečnický počin. Už to bylo několikrát řečeno, ale kniha by nevyšla, kdyby autorka nepracovala pro Albatros.

Moje hodnocení je možná drsné, ale autorka má dle děkovačky tolik sebevědomí, že to s ní ani nehne, ačkoliv trochu pokory by jí rozhodně neuškodilo.

19.02.2021

Navždycky je young adult feel-good romance odehrávající se na střední škole. Je to nesmírně oddechová záležitost u které budete neustále potřebovat jíst čokoládu nebo něco sladkého. Myslím, že nynější mladá generace se v této knize několikrát najde díky spoustě odkazů na věci, které sami milujeme. Kniha je ojedinělá ve svém zpracování, jelikož je celobarevná a v knize se nacházejí konverzace z messengeru včetně smajlíků a různých fotek. Navždycky vznikla díky storce Jsem tu a mám čokoládu, která je velmi povedená a vtipná.
Navždycky mě velmi bavila, i když už nejsem úplně cílovka ráda jsem s ní strávila čas. Je to neskutečně milé, místy až moc naprané známými hláškami a klišé, ale i s tím to mám ráda. Při čtení jsem si knihu umazala a nyní mám obrovskou potřebuju si pustit Harryho Pottera.

16.02.2021

Perfektní!!! ❤️

15.02.2021

I přesto že byla tato knížka velmi předvídatelná, což u feel-good knih bývá zvykem, jsem si ji užila. Myslím, že když hledáte knihu, u které nemusíte moc přemýšlet a chcete si odpočinout, je tohle správná volba. U Mei (hlavní postava) jsem nepochopila, proč se svému nejlepšímu kamarádovi bála říct, s kým chodí, protože mu do toho prakticky vůbec nic nebylo. Jinak byly snad všechny postavy super, ale víc než Mei mi asi sedla její kamarádka Ava, o které má být druhá kniha (Miluju tě. Já vím).

04.02.2021

Kdyz jsem tuhle knizku poprvy uvidela, tak jsem vedela, ze ji potrebuju, protoze se mi hrozne libil styl, jakym je udelana a vlastne jsem tehdy ani nevedela, o cem ma byt.

Nejdriv zacnu tim, co se mi libilo:

- bylo to fakt ctivy
- nadherny graficky provedeni, at obalky, tak obsahu (chaty, kapitoly)
- Ava a Liam (jediny dve prijatelny postavy)

Jenze tim tak nejak moje nadseni konci.

Mei je jeste otravnejsi postava nez Feyre (a to uz je co rict), Travis me taky stval, nechapu, jak do nej mohla byt Mei zamilovana. Pribeh nejak okej, sice to nemelo zadnou zapletku, ale budiz. Styl psani mi prisel hrozne jednoduchy, jako od pubertaka.

Pak jeste nechapu jednu vec a to je ta, proc tam jsou cizi jmena? Znamkovani jako v Americkych skolach?? Nevim, ale cekaka bych, ze kdyz pise CESKA autorka knihu (ktera se stejne nebude prekladat do ostatnich jazyku), tak pouzije ceska jmena.

Knizce davam dve hvezdicky, pricemz je jedna hvezdicka za to, jak je oku lahodici. Kdybych si ted mela vybrat, jestli bych si Navzdycky koupila a precetla, tak bych uz rekla ne.

01.02.2021

Nádherná, HODNĚ vtipná, odpočinková contemporary kniha ❤️. Nic víc není co dodat :D.

31.01.2021

Je to vtipné, trochu naivní, ale hezké..Při čtení jsem však měla pocit, že čtu nějakou knihu podruhé...

25.01.2021

Spíš než feel-good to bylo feel-cringe. Kdybych si tohle přečetla na wattpadu od 13leté slečny, tak bych si řekla "no, třeba zní něco vyroste", ale tohle napsala dospělá žena, což nechápu. Postavy se chovaly spíš, jakoby by byly na základce, ne na střední, hlavní hrdinka byla sobecký spratek (jak můžete sedět s někým v lavici 2 roky a nic o něm nevědět? Samozřejmě, když to Mei potřebovala, tak najednou byly kamarádky), její nejlepší kamarádka asi byla snaha o takovou tu "crazy kámošku", ale ta byla spíš cringe a kluci byli jak přes kopírák.

SPOILER
Jak můžete být do někoho roky zamilovaný, obdivovat ho, žárlit na ně, očichávat jeho hadry, a pak po jednom polibku zjistit, že to není ten pravý a být s tím úplně v pohodě? Líbala se autorka vůbec s někým?

25.01.2021

Začátek jsem četla už na Storki, takže to bylo takové pěkné opakování. Líbily se mi messenger chaty a vtipné hlášky. Jinak to bylo klišé a někdy hrozně zdlouhavé. Kapitoly byly krátké, takže se to pěkně četlo. Všechny postavy byly takový průměrný, nevím. Autorka má zajímavý způsob psaní, který se mi občas líbí hodně a někdy mám chuť s tím fláknout. 3,5 hvězdičky

22.01.2021

Od této knížky jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Feel-good romantiku plnou klišé, kde sice už podle anotace tušíte, jak příběh skončí. Ale vůbec mi to nevadilo a čtení jsem si maximálně užila.
Hlavní hrdinka Mei mi úplně nesedla, protože byla neskutečně naivní, děsně dětinská a zahleděná jen do sebe. Travis byl za mě takový nijaký. Mnohem sympatičtější mi byl Liam, ale ze všeho nejvíc jsem si zamilovala Avu, protože ta byla skvělá - úplně jak přes kopírák s moji nejlepší kamarádkou.
Navždycky vám zlepší náladu snad o tisíc procent a dostanete z něj cukrovku! Doslova, protože já u čtení téhle knížky snědla hned dvě čokolády.
Grafické zpracování bylo skvělé. Musím zmínit i děkovačku, protože já poděkování normálně nečtu, ale tady jsem neodolala a bylo to super! Ale co rozhodně nebylo super, byla ta příšerně tvrdá vazba.

3,5/5⭐️

10.01.2021

Navždycky je učebnicový feel-good příběh ze střední plný klišé, ale zaručuju Vám, že u téhle knížky Vám to nebude vadit, protože přesně z toho důvodu po ní sáhnete. Kromě vtipného jazyka v ní najdete také nádherné grafické zpracování messengerových textových zpráv. Tyto konverzace jsou prosím pěkně barevné a doplněné o skutečné barevné fotky, takže to vypadá opravdu reálně! No a jestli máte rádi filmy (speciálně Harryho Pottera) a čokoládu, pak knížku s vlastní čokoládovou tabulkou zhltnete během jednoho odpoledne, a po dočtení dojdete toho blaženého stavu, kdy jste dostatečně nasyceni jak cukrem, tak pořádnou dávkou puberťácké romantiky. No zkrátka výraz feel-good je naprosto přesný!
Jedinou výtku bych měla k vazbě, která je skutečně velmi pevná, takže se kniha špatně otevírá.. to však není faktická vada příběhu a člověk si i během toho čtení tak trošku zaposiluje :)

10.01.2021

Prvně jsem četla storku „Jsem tu a mám čokoládu" , která se mi celkem líbila. Rozhodně se dala považovat za kvalitnější dílo, než ty, na které tam normálně narazíte.
Autorku jistě všichni znáte - autorka dnes už známá jako pro náctileté, která spolupracuje s nakladatelstvím Cooboo.

Příběh je naprosto jednoduchý, zároveň milý, nenáročný a velmi vtipný. Kniha se čte celkem rychle a velmi dobře. Během čtení jsem měla nejednou úsměv na tváři. Opravdu je to velmi pěkné čtení, které zahřeje na srdci. Taková typická kniha pro náctileté dívky.

Velmi oceňuji zpracování knihy - vložené chaty, fotografie, ilustrace, díky kterým se kniha četla o to rychleji.

Co ale musím zmínit, je naprosto příšerná vazba knihy. Číst jsem vydržela vždy jen chvíli, protože mě z toho začala bolet ruka. Samozřejmě, tyhle věci jsou naprosto primitivní, ale během čtení je to nepříjemné a mně osobně to velmi vadilo.

09.01.2021

Bylo to předvídatelné, ale za to milé čtení. Postavy jsem si dost oblíbila a asi nejvíc mě zaujal Liam a Ava (Určitě si přečtu i její příběh). Myslela jsem si, že já sama dost zbožňuju čokoládu, ale na Mei rozhodně nemám :D Ta obálka je úžasná.