Navždycky
Nofreeusernames (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/449843/bmid_navzdycky-XIc-449843.jpg
3
825
825
Navždycky (Nofreeusernames) série
1. díl >
Mei Bradleyová se pomalu smiřuje s tím, že dopis z Bradavic už nedorazí. Tuhle nespravedlnost naštěstí zmírňuje čokoláda, kterou fakt miluje! Když už jsme u toho, miluje i svého nejlepšího kámoše Travise, ale to mu nemůže říct, aby všechno nepokazila. U jejího úhlavního nepřítele Liama není co pokazit, protože s tím válčí už od třetí třídy. Přestane Liam někdy prudit? Uvidí Travis v Mei víc než jenom kamarádku? A dojde konečně i na vysněné rande?... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Číst tuhle knížku bolí, psychicky i fyzicky (ne, fakt nejde udržet otevřená, aniž by vám nevykloubila ruku). O ději a postavách škoda mluvit *jedno velké protočení očí vzhůru*. Mé mladší já by trpělo úplně stejně, jako já teď.
Tuto knihu jsem původně ani číst nechtěla, ale nalákala mě na ni jedna zajímavější negativní recenze, a tak jsem si řekla, že je na čase si o ni udělat svůj vlastní názor.
Kniha nebyla vyloženě špatná, ale má mnoho ale. V první řadě jde o styl psaní autorky. Nevím, jak přesně to popsat, ale je opravdu zvláštní. Mě osobně nijak zvlášť nevadil, ale věřím, že mnoha lidem se líbit nemusí. V knize se také klade až extrémní důraz na vtipné hlášky, čokoládu a Harryho Pottera a přiznávám, že něco z toho mi přišlo sice úsměvné, ale velká část byla opravdu přetažená. Nejvíce mi asi vadil neustálý důraz na čokoládu – bylo toho až moc. To vše bych však dokázala knize odpustit, ale co je asi největším problémem této knihy jsou postavy. Mei je opravdu příšerná hlavní hrdinka – sobecká, arogantní, zlá, sebestředná s chováním dvanáctileté dospívající dívky. Ještě nikdy se mi snad nestalo, že bych si vytvořila takový odpor k hlavní postavě. Mei to však zvládla s přehledem. U ostatních postav to naštěstí nebylo až tak hrozné, ale přiznávám, že zde asi nebyla postava, jejíž chování by mi nevadilo. Každopádně, celkový dojem z knihy nebyl až tak hrozný, ale věřím, že kdyby se na této knize více zapracovalo, mohla být mnohem lepší.
⠀
Hodnotím 3* - není to vyloženě strašné čtení, jak jsem čekala. Přečíst se to dá, ale má to mnoho zásadních chyb. I přes to věřím, že mladším čtenářům se kniha může líbit.
Od téhle knihy jsem neměla žádná očekávaní, koupila jsem si ji protože všude v té době propagovali druhý díl (Miluju tě, Já vím). Po koupi jsem byla překvapená kolik negativních recenzí to má a na čtení jsem se moc netěšila. Ovšem světe div se, knížka mě nenudila a přečetla jsem ji za den a půl. Je to prostě taková oddechovka zaměřující se na dospívající středoškolačku, takže to že to místy bylo trapné k tomu patří, protože mi to krásně připomnělo, že jsme v tomhle věku byli trapní všichni! :D Moc se mi líbil styl psaní zahrnující zprávy a za mě by jich tam mohlo být klidně víc :)
Takže ano, není to žádný literární skvost a kdybych to četla na střední oslovilo by mě to určitě víc, ale za mě to bylo příjemné čtení plné vtipných narážek, u kterého jsem si odpočinula a autorka se nemá za co stydět jako za první napsanou knížku :)
Tak to byla pecka!
Nejsem cílovka a čekala jsem nějakou zívačku. A přiznejme si, nečekanou zápletku to fakt nemá :-) Postavy jsou taky trochu ploché, messenger zprávy otravné (za ty dávám hodnocení dolů, jakoby to psali úplně jiné postavy) a roztříštěné kapitoly krátké....
ALE!
Je to vymazlený. Normálně přeskakuju vnitřní dialogy a hledám přímou řeč, pasu po ději a zvratech, ale po několika stránkách jsem pochopila, že to bych byla zklamaná. Tady se musí vychutnat každá věta, každá narážka, protože to nejsou jenom výplňky, ale klíč celé knížky. Takže ve výsledku je to velké ANO :) Dokonce jsem si ji šetřila, aby mi vydržela dýl! U mě naprosto nepředstavitelné :)
Takže díky za ten jazyk (a lamy).
Na rovinu... som prekvapená ze autorka je Češka. Je to dosť ala amerikano... a az tak amerikano, ze sa to bije. Neurazi ani nenadchne. Priznavam že po polovici knihy som často skakala opisy. Nebavili ma a niektoré frazy sa až moc opakovali.
Plus vidim v spracovaní. Tie výňatky z komunikacie ma bavili, aj kopec narazok na filmy a knihy. Ak je to prvotina autorky, je to celkom slušné.
(SPOILER)
Na tuto knihu byl ze začátku neskutečný hype. Já si to upřímně ani přečíst nechtěla, ale když jsem to dostala k Vánocům, řekla jsem si, že si na to aspoň udělám vlastní názor.
Teď si říkám, jestli si ze mě někdo dělá srandu, nebo to myslí vážně. Tato kniha je ukázka toho největšího bizáru, co jsem kdy četla. Celý děj je postaven na narážkách z filmů, seriálů atd.... Počítala jsem to a bylo jich tam 95!!!! Ano, vidíte dobře...tolik!! Sama mám spoustu těch filmů ráda, ale tohle mi přišlo fakt trapný a opakovaný vtip není vtipem...
Jestli tyto narážky nás měly vést k tomu, abychom se nad knížkou řehnily od ucha k uchu, tak to s autorkou nesdílím stejný humor. Během čtení jsem se cítila trapně kvůli postavám a doslova jsem trpěla...Moje přání bylo, ať už to skončí, jinak dobrovolně spadnu na nůž.
V knížce jsem neměla vůbec ponětí o nějaké časové posloupnosti a popisy postav? Jen vím, že Ava není blondýna...jinak máme volné pole působnosti, jak si je představit.
Když už jsem zmínila postavy....Mei...jak jen začít...nejvíc nepříjemnou postavu jsem v životě nepotkala. Chování pětiletého děcka, které se vzteká za všechno a na všechny, hlavně, že může sežrat 2 tuny čokolády. Jako hey bro, taky si dám, ale tímhle tempem bych skončila s cukrovkou a na kapačkách. Její další úchylky - moc ráda krade mikiny - buďte její kamarádi a máte vybílený šatník... Travis je v bledě modrém. Sobecký floutek, který kope jen kolem sebe. Nečetla jsem o puberťácích, ale o dětech ze školky, co se hádají o bábovičku.
Upřímně si myslím, že nakladatelství mohlo dát šanci mnohem nadějnějším knihám začínajících autorů a neplýtvat čas na toto.
Musím pochválit grafické zpracování knihy, které se mi opravdu líbilo.
°
Hodnocení: 1/5 ⭐
Chcete pohodovou knihu, u které se zasmějete, odpočinete si a hezky se odreagujete? Tak to je Navždycky pro vás to pravé. Tohle je přesně ta kniha, kterou jsem potřebovala na zlepšení nálady. Je zde spoustu klišé, často se některé situace můžou zdát až naivní, ale takhle nějak si představuji tu pravou feel good knihu, takže mi to vůbec nevadilo. Navíc oceňuji, že se tam autorce sem tam povedlo dostat i pár vážnějších témat a myšlenek, které vás donutí k zamyšlení. Nejvíce mě na celé knize však bavily všechny ty narážky na filmy a seriály, to bylo prostě top. Taky mi přišlo originální kombinace s těmi zprávami přes messenger a fotky byly taktéž příjemným ozvláštněním knihy. Vím, že hodně lidí Navždycky zkritizivalo, ale musíte k tomu přistupovat s tím, že je to určeno především pro mladší věkovou kategorii a podle toho se tam ty postavy taky chovají. Jako jo, Mei se často chovala vážně příšerně, chování Liama a Travise mi přišlo hodně podobné, a kdyby tam nebyla jejich jména, asi je od sebe nerozeznám, ale musíte uznat, že Ava to zachraňovala, protože byla vážně skvělá. Největší výtku mám však asi k samotnému provedení knihy - vím, že tohle není autorčina chyba, ale ta vazba je vážně příšerná, a kniha mi díky ní vůbec nešla otevírat a pak mě z ní bolely ruce.
4⭐/5⭐ Nic převratného, ale jako oddechovka skvělý.
pokud jste mladší nesečtělý čtenář, nejspíš se vám to líbit bude. mně by se to možná i líbilo, ale to bych se musela vrátit o několik let zpět v čase. pro mě je navždycky ztráta času. nedoporučuji nikomu. radši si přečtěte harryho pottera. :)
Po všech těch negativních recenzích jsem byla připravená na nejhorší. Nebo minimálně na to, že to bude další knížka, kterou nedočtu. A světe, div se, Navždycky jsem přečetla během pár hodin.
Chápu, co na tom lidi kritizují. Ale zároveň chci poukázat na to, že většina té kritiky pochází od dospělých čtenářů. Proto na internetu najdete tak rozporuplné reakce - krátké nadšené komentáře a oproti tomu podrobné recenze, které analyzují každou druhou stranu. Tahle knížka míří na určitou cílovku. Tečka. Myslím si, že cestu ke správným čtenářům si určitě najde.
Musím přiznat, že si nevzpomínám, jakým způsobem se mi tato kniha dostala do seznamu knih, které si chci přečíst, a zpětně jsem za to ráda, protože bych tomu dotyčnému za doporučení nepoděkovala. Nejsem cílovka, ačkoliv knihy, které jsou určené pro dívky ve věku 13 a víc mi nedělají problém přečíst, a ve většině případů se i směju a řeknu si, že to bylo fajn čtení. Tato kniha tento případ není a už dlouho jsem se do čtení tak moc nenutila.
Mám protichůdné pocity. Na jednu stranu to bylo takové nedotažené, jako kdyby to psala nějaká 15letá holka. Na druhou jsem si to hrozně užívala, příběh, ač plný klišé, byl hrozně fajn a Liam je prostě úžasný :). Moc mě bavily chaty. Nepatří to sice mezi nijak vysokou literaturu, ale čte se to příjemně a jako oddychovka ideální.
Je to takovy prumer, neurazi nenadchne. Jako postavy mi byly sympaticke, i kdyz hlavni hrdinka svymi myslenkovymi pochody byla celkem otravna, ale to k pubertakum patri. A libily se mi narazky na Harryho Pottera. Jinak chybely poradne popisky vzhledu postav a prostredi. A nejak jsem nepochopila, proc jsou tam cizi jmena, kdyz to psala ceska autorka. Chybejici realie tomu vzaly na duveryhodnosti.
" Jsem tu a mám čokoládu."
Dámy a...no, víceméně jenom dámy, pohodlně se usaďte, uvařte si hrnek horké čokolády ( věřte mi, že zvládnout tuhle knihu bez chutí na čokoládu je nemožné ) a připravte se na přesun do vzrušujícího života Mei a jejích přátel!
Ale...jak takový život vlastně vypadá ? Odpověď je velice jednoduchá. Je stejný jako život každé dospívající slečny. A to by si měl čtenář uvědomit dřív, než vůbec otevře tuhle knihu. Mei není nic jiného, než sedmnáctiletý teenager. Zažívá své první zmatené lásky, první bolestivé útrapy a učí se bojovat se svými špatnými vlastnostmi, nebo si je aspoň přiznává. Je to sladká komedie o dospívajících na střední, která vám zvedne náladu a upozorňuji, že nic jiného byste čekat neměli, jinak si to nemůžete užít. A to by byla škoda.
Detaily, které dělají tuhle knihu speciální ?
- chatová konverzace (neodmyslitelná součást dnešního života a přitom tak často v knihách opomíjená)
- popkulturní narážky ( Zaklínač, Vetřelec, John Wick, Ledové království a mnohem víc. Koneckonců, kdo by nemiloval knihu, kde téměř v každé kapitole najdete nějaký vtipný a milý odkaz na Harryho Pottera, jelikož dva hlavní hrdinové jsou stejní nadšenci, jako většina z nás? Z autorky jde cítit velká posedlost tímhle čarodějnickým učněm...)
- vtipnost (autorčin humor je velice osobitý. Někomu sedne, někomu ne. Ale věřte mi, že vlézt teenagerovi do hlavy nikdy nebylo zábavnější.) "Kdybych políbila žabího prince, promění se v ještě ošklivější ropuchu."
Nečekala jsem nic jiného, než příjemnou oddychovku, která zahřeje u srdce, a proto mě také překvapily části, které najely na vážnější notu a skrývaly toho mnoho pro ty, jenž umí číst mezi řádky a nenechaly se oklamat nenáročností příběhu.
"Ani tisíc lichotek nezmění váš názor,pokud si sami nevěříte."
Pro mě začala být kniha opravdu zajímavá až od své poloviny. Tam to teprve začalo mít spád a hloubku, proto ubírám dvě hvězdičky.
Úžasné letní oddechové čtení. Knížku jsem slupla jako malinu na posezení. Díky obrázkům z messengeru a vtipným narážkám na Harryho Pottera si mě příběh získal a dokázala jsem se do Mei vžít. Za mě rozhodně kus, který mi nesmí chybět v knihovně.
Hned jsem dostala chuť na horkou čokoládu...
Vadí mi ten koncept toho, že kluk musí vždycky zvát holku na rande, starat se jí o zábavu a vymýšlet program aby jí zaujal a investovat do ní nemalé peníze, zatímco ona pro něho nemusí udělat vůbec nic. Dokonce nemá ani nijak oslnivou povahu či vlastnost. Prostě já jsem královna a ty šaškuj okolo a možná ti dovolím políbit mi malíček. Ale dost kritiky tady nejsme na Větrné hůrce. Četlo se to dobře a byla to milá relaxace u které jsem si odpočinula a trochu se i pobavila, líbilo se mi to o trochu víc než druhý díl.
(SPOILER)
? Jaká je vaše nejoblíbenější čokoláda? ? - pro mě rozhodně hořká čokoláda s čímkoli uvnitř (např. maliny, karamel atd.)
Feel-good contemporary / romance čtu když mi není psychicky úplně nejlépe a potřebuji myslet na něco jiného, něčím nenáročným se odreagovat. Nebo mám pocit, že už dlouho stojím na jednom místě, nevím co dělat s danou situací, která se mi děje nebo prostě nevím co se životem. Feel-good mi vždycky spolehlivě pomůže. Tohle je jedna z těch skvělých feel-good romancí, které jsem za poslední dobu četla. Vzhledem k tomu, jak jste asi z předchozích řádek pochopili, to poslední dobou nebylo u mě v životě úplně TOP STROP a tak jsem se rozhodla, že by možná mohla pomoct nějaká nenáročná četba. Já osobně preferuji více enemies to lovers, takže když to na začátku vypadalo na friends to lovers, byla jsem malinko skeptická, ale nakonec se všechny mé radůstky a potřeby spolehlivě ukojily.
Líbilo se mi pojetí čokoládou (té není nikdy dost, akorát si myslím, že Mei by měla ty schody běhat alespoň 2 hodiny denně, aby vyběhala všechnu tu čokoládu, co během knihy spořádala) a Harryho Pottera. HP je moje oblíbená jak knižní, tak filmová série a do světa J. K. Rowlingové se vždycky ráda vracím, tudíž jsem vtípky na účet tohoto světa jako správný fanoušek ocenila. Ale chápu, že člověk, který nemá o světě HP ani tušení (a ano, i takoví lidé s námi chodí po stejné zemi, světe div se) se asi moc nechytal. Aby člověk některé z těch hlášek pochytal a pochopil, je nutná znalost jak knih, tak filmů - nutnost alespoň jednoho maratonu. I když nějaké teoretické znalosti by měly více méně - pro většinu narážek - jakž takž stačit, ale já viděla filmy tak 1 000 000x, takže jsem se výborně bavila.
Od začátku jsem shipovala Mei a Liama protože, jak jsem již předtím zmínila, zbožňuju enemies to lovers. A to jak v knihách, tak v reálném životě (neříkejte, že když se to povede in real life, tak to není nejvíc cool věc a nejsou z toho ty nejlepší příběhy.) Travis byl sice fajn a oblíbila jsem si ho už na začátku (i když ta jeho natvrdlost mi občas pila krev a měla jsem 100 chutí s ním fláknout o zem) navíc, buďme upřímní, z těchle vztahů friends to lovers většinou nevzniká nic dobrého a většinou se toho akorát víc pokazí, než aby to přineslo nějakou úrodu (vlastní zkušenost, just sayin), ale Liam si už na začátku získal mé srdce. Vždycky jsem chtěla mít takhle někoho přes okno, bohužel můj výhled z okna zahrnuje pole a hřbitov, takže žádná enemies to lovers romance s roztomilýma vzkazama na oknech se nekoná, bohužel.
Liama jsem si z nějakého důvodu představovala jako Jacoba Elordiho ze seriálu Euforie, kde hrál postavu Nathaniela Jacobse - akorát bez těch anger issues, ty měla spíš Mei, viz. jak pořád mlátila do školní skříňky. Prostě jsem si nějak nemohla pomoct, ale on mi tam jako člověk (myslím Jacob ne Nathaniel) strašně seděl.
U knížky jsem brečela, smála se jako blázen a během dvou dnů jí přečetla (zvládla bych to spolehlivě i za den a myslím, že bych rozhodně nebyla jediná, ale vzhledem k nedostatku času se to nekonalo). Takže kniha mi více méně splnila všechna očekávání, která jsem na ní měla. Přišla ke mně v ideální dobu, přesně ve chvíli kdy jsem jí nejvíc potřebovala a zároveň mi přinesla to, co jsem od ní požadovala - odvedení myšlenek - takže za mě největší spokojenost.
Bohužel, za mě špatný. Doufala jsem, že to třeba nebude takové, jako jsem slyšela... Bylo.
Na knize je strašně moc vidět, že autorka je nevypsaná a celá knížka na mě působila jako první pokus náctileté slečny na Wattpadu. Trápila jsem se celou dobu čtení, vrtěla hlavou nad chováním postav, hlavně nad hlavní hrdinkou, která mi mnohdy přišla spíše jako dítě v mateřské škole. Nejlepší kamarád Travis úplně bez charakteru, úhlavní nepřítel Liam... No, něčeho jsem se tam dočkala. Rozhodně jsem toho o něm věděla víc než o Travisovi. A Ava? Děkuji, další díl číst nebudu.
V celé knížce naprosto chybí popis. Ale úplně. Je to celé postavené vlastně jen na myšlenkových pochodech hlavní hrdinky, které mi někdy vůbec nedávaly smysl.
Pro mladší náctileté asi ano, ale jinak musím říct ne.
A ještě musím zmínit formát knížky, který je naprosto příšerný a udržet ho otevřený je nadlidský výkon.
DOBRÝ :-)
Je to čtení pro náctileté ? - JE
Je dobré mít při čtení po ruce čokoládu ? - JE
Jak je v knize psáno JAKO CO SI BUDEM, je to takové miloučké čtení.
Hlavní hrdinka Mei má plno "útrap" s kluky kolem sebe (první láska, kamarád...), ale já se dobře pobavila, je to moc pěkně a vtipně napsané.
Odkazy na Harry Pottera to jen podpořily, no holt jsem taky fanoušek :-)
Takže za mě jo, pěkné oddechové dívčí počteníčko :-)
Nějak jsem nechápala na co je člověku jedna deska ve čtyřech barvách. A než vás to napadne, tak tři vydání Harryho Pottera , která mám doma v knihovně, jsou něco úplně jiného. :-):-):-)
Štítky knihy
přátelství láska nenávist pro dívky romantika střední školy vztahy mezi vrstevníky pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2020 |  Navždycky |
| 2021 | Miluju tě. Já vím |
| 2022 | Letní noci |
| 2023 | Jsme nevyhnutelní |
| 2024 | Můžeš říct: Miluju tě |
„Žárlím na všechny, kteří tě nikdy nepotkali.”
A zcela upřímně, přesně tenhle citát z téhle knihy sedí na celý příběh naprosto 100%.
Nevím, kde začít, ale většinou začnu u plusů, tak teď tomu nebude jinak. Kniha má jediné plus a tím je koncept chatů a možná i trochu hezká obálka. A tady s plusy končím.
Mínusů je tu mnohem víc a moc ráda je trošku rozeberu a začnu tím hlavním - hlavní hrdinka - protože ta byla totálně nepříjemná, nevyspělá, hloupá, sobecká, arogantní a uměla člověka tak leda naštvat. Zbytek postav mi vadilo jen tím, že dýchali, teda snad až na Avu, která v tomhle díle byla snad jediná postava, o které se dalo aspoň trochu číst, ale nebylo skoro o co stát. Problém číslo dva je taky dost rozebíraný a to je zcela jednoduchý fakt - dva lidi se milují hrozně dlouho, ale najednou si dají první polibek a jelikož ani jeden z nich necítil výbuch vnitřností, tak se ujistí, že to láska tedy není? Uhm, myslím, že takhle to fakt nefunguje. Už to přestávám číslovat, ale dále je tu ta kniha sama o sobě. Jakože, jak v ní mám sakra normálně listovat? Vždyť je to tvrdý jako kámen, ohybnost nulová, fakt mě z toho při čtení bolela jak ruka tak mozek. Pak je tu třeba styl psaní - naprosto otřešný vzhledem k tomu, že to nepsala holka v 11 letech na wattpad. Všichni ti prdící jednorožci, trapné chaty, zmíňka o čokoládě v každé páté větě a podobné věci mi pomalu způsobovali vícedenní migrénu. No jelikož knihy dočítám, tak jsem to sice zvládla, ale musela jsem se motivovat velkou dávkou dobrých knih, co na mě ještě čekají a nehodit si to rovnou.
No, myslím, že už na psaní o téhle patlanině nemám sílu, ale za jednu věc chci poděkovat - a to, že autorka doslova zašlapala knihu do země tím nejhorším poděkováním v historii poděkování.
Sečteno, podtrženo, na začátku psaní recenze jsem knize dávala 1,5⭐, myslím, že teď může být ráda aspoň za těch 0,5⭐. :)