Navždycky
Nofreeusernames (p)
Navždycky (Nofreeusernames) série
1. díl >
Mei Bradleyová se pomalu smiřuje s tím, že dopis z Bradavic už nedorazí. Tuhle nespravedlnost naštěstí zmírňuje čokoláda, kterou fakt miluje! Když už jsme u toho, miluje i svého nejlepšího kámoše Travise, ale to mu nemůže říct, aby všechno nepokazila. U jejího úhlavního nepřítele Liama není co pokazit, protože s tím válčí už od třetí třídy. Přestane Liam někdy prudit? Uvidí Travis v Mei víc než jenom kamarádku? A dojde konečně i na vysněné rande?... celý text
Přidat komentář
Zlatý průměr, fajn milá YA romantika, která nepřinese nic nového, ale i tak jsem si čtení užila a stránky mi rychle prolétly pod rukama ️
Tak tohle bylo opravdu náročný čtení! Určitě ne obsahem, ale prostě fyzicky. Ta knížka nejde udržet otevřená déle než 5 minut, aniž by čtenář nedostal křeč do rukou. Co se týče obsahu, tam je to pravý opak. Jednoduché letní čtení o pubertálních strastech s láskou a přátelstvím. Ač je knížka určena pro jinou věkovou kategorii, než jsem (bohužel!) já, i tak mě bavila a trošku mi připomněla moje kotrmelce z mládí.
Kniha mi dala vše co jsem od ní očekávala. ... Dávku romantiky a smíchu, trochu klišé a trochu nostalgie po mladí ;) ale hlavně lehkou hlavou.
Díky
„Od této chvíle je to rande,“ prohlásil, přisedl si a přehodil mi ruku kolem
ramen. Měla jsem plnou pusu popcornu, kterým jsem se z jeho nečekané
blízkosti skoro zadusila, a tak jsem své pochybnosti dala najevo jen
zvednutým obočím.
„No co? Koukáme na lm, zajistil jsem večeři,“ ukázal na popcorn,
„a zeptal jsem se, přesně, jak si chtěla. Takže souhlasíš?“
a mam problem a to ten co vetšina ten obal fakt se to dooost blbe četlo, ale samotny přiběh mě bavil a diskuze pres net taky. Hlavni hrdinka mi nevadila,vsak co se divit vsak je to pubertacka :D
Na knížce mně strašně vadil tvrdý paperback, díky němuž se absolutně nedala číst. Zkazilo to celkový dojem z knížky a ubralo body. Jinak čtení oddechové, milé, ale spíše pro náctileté. Ale i tak jsem ráda, že jsem přečetla a chystám se i na "druhý" díl, "Miluju tě. Já vím". Občas je totiž fajn vrátit se do bezstarostného období puberty a prvních lásek.
Hledala jsem něco milého a jednoduchého, a přesně to se mi dostalo. Byla to taková oddechová jednohubka, avšak to bylo místy tak bizarní, že jsem měla záchvaty smíchu. Mia se chovala hrozně nelogicky a Trevis byl jako postava nic moc, takže to celé zachraňoval Liam s Avou. Ale vzhledem k tomu, že jsem neměla vysoká očekávání, se mi to líbilo.
Vůbec nechápu negativní komentáře na tuto knihu - kniha je snad určená pro young adult, tak dá celkem rozum, že ji především budou číst mladší čtenáři, no ne? ;) Já jsem se v poslední době do YA knih zamilovala a tahle mi přijde super! Moje mladší já by skákalo radostí, kdyby taková kniha dříve existovala, a naprosto by ho pohltil napínavý příběh a rýsující se románek. Líbí se mi hlavní postava Mei, je prostě svá - má ráda čokoládu, nosí džíny a oversize trika a mikiny. Co se týče jejího rozhodování, za mě sedí přesně na náctileté, do podobných nechtěných situacích jsem se sama dostala a prožívala jsem i stejně svoje malé velké tragédie. Doporučuji každému, který má rád YA lovestory! (:
Očekávala jsem nenáročný, odpočinkový, jednoduchý příběh, a přesně ten jsem také dostala. Popravdě nechápu všechny ty nenávisté a znechucené komenáře, protože mně osobně kniha přijde jako naprosto průměrný příběh na odreagování, ke kterému jsem četla lepší ale i horší protějšky. Místy mi přišlo, že autorka neví, o čem psát a používá typická klišé YA knih. Navíc byla hlavní hrdinka dost nesympatická a její rozhodování a chování děsné. Co se mi naopak líbilo byly narážky na Harryho Pottera a hlášky z něj.
Co mi teda vadi je samotná kniha... je tuhá vazba a špatně se drží otevřená při čtení. Jinak obálka je pěkná, barevný chat - super. Příběh se mi líbil, i narážky na HP, filmy, serály.... zábavné, pohodové čtení :)
Pro mě, jako dospělého čtenáře, to bylo asi jako když nabídnete čokoládovou bombu s extází anorektičce. Má to něco do sebe, někoho to může dostat do kolen, vyplavit hormony štěstí a zatřást vaším srdíčkem. Navždycky ovšem potěší jenom jednu věkovou kategorii a ta dospělácká to není.
Je to kniha nabitá čokoládou, roztomilými a tápajícími puberťáky, kteří vybírají potenciální partnery podle prvního polibku a drží se hesla, že co se škádlivá, to se rádo mívá. O pubertální hlavní hrdince se sklonem krást mikiny, poroučet zbytku světa a předstírat, že je všechno v pohodě, dokud to nebouchne, ani nemluvím :)
Zkrátka nejlépe tento příběh bude fungovat na nezmlsané náctileté čtenáře,kteří lecky trpí podobnými manýry a tápáním :)
Knížka se mi četla skoro sama a bylo to velice příjemné čtení :-) Užívala jsem si všechny narážky jak na Harryho Pottera, tak i Johna Wicka a spousty dalších. Nejprve jsem četla "Miluju Tě. Já vím." , tudíž jsem věděla jak knížka skončí, ale to mi vůbec nevadilo. Dostala jsem přesně to, co jsem očekávala: pohlazení po duši a pocit, že všechno je fajn a kolem mě jsou duhy a jednorožci. Teda, pardon duhy a lamy!
Paneboze kdo vymyslel tak silenou vazbu knihy a jeste asi pekne drahy papir?! Knizka se neda otevrit a pohodlne cist! Krome toho doporucila bych ji ctenarkam maximalne do 15ti let...
Největší zklamání a nejhorší knížka, co jsem kdy četla- a to jsem jich přečetla opravdu mnoho. Koupila jsem si ji kvůli masivnímu marketingu a propagaci na Instagramu, a už ze začátku čtení jsem si říkala, že to asi úplně nebude to co jsem od toho očekávala. Kde je ten boží humor? Dokonalá romantická linka? Skvělý styl psaní? Úžasné popkulturní narážky (které mi později začaly lézt krkem). Všechny recenze, hlavně hned po vydání knížky, byly skvělé a pozitivní a já věděla že Navždycky prostě potřebuju, protože romanťárny čtu fakt ráda. Jedinými pozitivy je nádherná obálka a Liam, jediná postava která za něco stála. Napadlo vás někdy, kolik muselo stát to barevné provedení? A že by to asi jen tak někomu nevydali? Reálně si říkám jak je možný, že jí to už v redakci neomlátili o hlavu. Ale holt když je někdo váš šéf a vy nechcete přijít o místo... Zpátky ke knížce. Pomineme děj, nechci spoilovat a navíc byl tak stupidní, že asi není moc co k tomu dodat. Co se hlavní hrdinky Mei týče, bože... tak protivnou a sobeckou holku jsem dlouho neviděla. Nic nebyla její chyba, ze všeho vinila ostatní a proč že vlastně jejím úhlavním nepřítelem je Liam? Prostě je, důvod nepotřebujeme. Co se jejího nejlepšího bezcharakterního kamaráda Travise týče, ten se v ději objevoval jenom v momentech kdy byla Mei uražená- aby jí donesl čokoládu samozřejmě (a bože slovo čokoláda už nikdy nechci slyšet děkuju) a pak najednou asi na třetinu knihy zmizel, protože hlavní hrdinka se zaobírala jinou mužskou postavou. Její spolusedící Ava mi taky nepřišla nějak zářná, a to že o ní Mei nic neví i přes to že spolu x let sedí v lavici taky o něčem vypovídá. Styl psaní byl poměrně jednoduchý a čtivý, aspoň že tak, jinak bych knížku nejspíš ani nedočetla. Olu mám ráda, i její humor, ale tohle se opravdu nepovedlo. Čekala bych, že někdo kdo se v knižním světě už dlouho pohybuje, vydá něco, co bude stát za to. A jsem opravdu zklamaná, i tím, že autorka negativní recenze na Instagramu maže, a žádnou konstruktivní kritiku ani negativní zpětnou vazbu prostě nepřijímá. Co jsem slyšela, druhá knížka je ještě horší, a pokud vím, už píše třetí. Tak doufejme že ji bude psát déle jak dva měsíce, a že bude aspoň o kousek lepší, než Navždycky.
Jako opravdu tohle je kniha na oddychové čtení, pro mě to nebylo zas až tak hrozné, zasmála jsem se tomu. Ale myslím si, že autorka nevěděla moc o čem psát, proto tam byli v některých částech totální bludy co se ani v realitě nestane. :D Příběh klasický, předvídatelný, konec taky. Pro dívky na základní škole kniha super, pro nás starší ročníky už to tak super nepřijde.
O Navždycky asi nemůžu říct, že by se mi líbilo. Tato kniha mě opravdu zklamala, protože jsem čekala víc. Děj byl plný klišé, nenašla jsem tam nic, co by mi přišlo nějak extra originální, konec byl docela předvídatelný. Upřímně nevím, kde je tam ten nečekaný zvrat, o kterém všichni mluví. Jinak si nemyslete, že na ději bude něco překvapivého, protože tohle je opravdu oddechová knížka a bohužel bych řekla, že absolutně bez nápadu. Ani ty časté narážky na různé filmy nebo fandomy nebyly po nějaké době vtipné a to ani nemluvím o čokoládě, o které se hlavní hrdinka zmiňovala na každé druhé stránce, až to bylo trapné.
Také bych uvítala, kdyby tam byl trochu lepší popis prostředí, protože až na pár věcí by se děj mohl vesele odehrávat v Česku a nikdo by to nepoznal. To prostředí Ameriky bylo hodně nedostatečné a mohlo tam mít více prostoru, protože, jak už jsem říkala, občas mi přišlo, že se to může klidně dít v ČR.
A teď něco k postavám. Postavy jsou v této knize další mínus. Nemluvím o tom, že hlavní hrdinka je náladová, bezcharakterní holka, ale jediný člověk, který byl trochu výraznější byla ta "nevýrazná" Ava, které si údajně nikdo nikdy nevšiml. Ale Ava jediná měla trochu více rozvinutý charakter a mohli jsme poznat její povahu. Mei se totiž chovala pokaždé jinak a jednou byla určitá věc v pohodě, podruhé to bylo neodpustitelné. Fakt nevím, co si o ní mám myslet. Taky není moc fajn, že Travis a Liam mi od určité chvíle prakticky charakterově splynuli a to už je opravdu něco špatně.
Další věc je styl psaní, který mě docela překvapil. Bohužel asi nemůžu říct, že v kladném slova smyslu. To, že byla kniha vyprávěná hlavní hrdinkou Mei, mi neskutečně vadilo. Její myšlenky byly plytké, sobecké a až na pár momentů opravdu nebyly vtipné. Navíc autorčin styl psaní mi přišel hrozně jednoduchý. V knihách ráda ocením nějaké pěkně napsané těžší souvětí, ale tady prostě nebylo. Možná by to moje o pár let mladší já ocenilo, ale teď už ne.
Teď se může zdát, že jsem Navždycky celé zkritizovala (což je pravda), ale nějaké body plus si u mě přece jenom tato kniha našla. Jako první je to nádherné grafické zpracování, kam patří samozřejmě i krásně udělané chaty a jako druhou věc musím ocenit čtivost. Bylo to fakt ohromně čtivé a hodně mě bavily právě ty chaty, kterých tam možná mohlo být i více.
Celkově knihu hodnotím jako takový podprůměr. Žádná pecka to není, ale kdybych to měla někomu doporučit, tak asi spíše mladším a méně náročným čtenářkám.
(SPOILER)
Ještě než tahle kniha vyšla, bylo kolem ní obrovské haló. Zejména kvůli osobě autorky – což není nikdo jiný než Ola (@nofreeusernames), jedna z tváří Albatros Media marketingu a zároveň influencerka. Z tohoto důvodu se samozřejmě dopředu filozofovalo nad tím, zda tahle kniha bude kvalitní, nebo se jedná o další marketingový tah a protekci, protože lidé z nakladatelství jsou její kolegové. I to byl jeden z důvodů, proč jsem se do knihy pustila, protože jsem si chtěla udělat vlastní názor. A ten druhý důvod? Miluju romantické knížky ze střední. Asi úplně nejvíc ze všeho a je mi celkem jedno, pro jakou věkovou skupinu je kniha určena (i když samozřejmě preferuji starší hrdiny), ale jo, řekla bych, že jsem přesně ta osoba, která by si knihu koupila, i kdyby to napsal někdo jiný.
Začněme s pozitivy. První věc, která mě velmi příjemně překvapila, byl styl psaní. Četlo se to přirozeně a plynule a dovoluji si konstatovat, že Ola umí psát. Což byla upřímně věc, které jsem se obávala nejvíce. Bavily mě i chatové konverzace a mohlo jich tam klidně být i více. Chvílemi to bylo neskutečně milé a zábavné (zejména pokud tam byly zrovna Liamovy mladší sestřičky).
Tím ale s pozitivy bohužel končím.
První velký problém, na který jsem při čtení narazila, byly postavy. Známe jejich jména, jaké mají rády kapely nebo filmy, případně jak jsou vysoké. Ale to je všechno. Jsou totiž naprosto bez charakteru, bez nějaké jedinečnosti, bez čehokoliv, díky čemuž bych si je oblíbila. Liam by klidně mohl být Travis a obráceně. Nejlepší kamarádka Mei, Ava, je popisována jako nevýrazná. No jo, ale v této knize jsou nevýrazní všichni. Tedy až na hlavní hrdinku Mei, která je spíše iritující. Zejména tím, jak pořád myslí jenom na sebe a údajně se „vyhýbá konfliktům“, přestože ve skutečnosti je neustále vytváří, a pak si vylévá srdíčko svojí spolusedící v lavici, o které ví totální kulové. Jo a je tak mimo, že svůj zpackaný život svedla na učitele a řekla mu to do tváře! Tomu říkám vyhýbání konfliktů.
To bych ale klidně prominula, kdyby ploché postavy byly vloženy do kvalitní zápletky s myšlenkou. Jenže to byla, s odpuštěním, taková ptákovina! Doufám, že mi odpustíte „spoilery“ z první třetiny knihy, abych vám to osvětlila.
Hlavní hrdinka je zamilovaná do svého nejlepšího kamaráda Travise. A on, jak to vypadá, je zamilovaný do ní. Skvěle si rozumějí, jejich první rande probíhá naprosto skvěle do okamžiku, než si dají první pusu. Protože se nekoná ohňostroj jako ve filmech, Mei i Travisovi instantně dojde, že do sebe nejsou zamilovaní, a hned ten večer se rozejdou a přenesou se přes to. EXCUSE ME WTF. Prostě bum! A velká láska je pryč! Co to bylo za zvrat? Takhle to přece nefunguje? Chápala bych, kdyby to napsala 12ti-letá slečna, ale že to napíše dospělá žena? Zvlášť, když to pro Mei byl první polibek vůbec a ještě s klukem, do kterého je zabouchnutá neskutečnou dobu, nervozita a nezkušenost prostě způsobí svoje a nikdo snad nemůže očekávat zázraky! Zničit potenciálně skvělý vztah kvůli jednomu polibku bez ohňostrojů, to jsem myslela, že asi prohodím tu knihu oknem (a jsem si jistá, že díky té betonové vazbě by to okno v pohodě rozbila, asi jako stará Nokia).
Po pár sekundách opatrně vzal moje zimou zrůžovělé tváře do dlaní a naklonil se ještě blíž. Zatajila jsem dech a otřela svoje rty o ty jeho. Víc povzbuzení už nepotřeboval a políbil mě.
Ohňostroje, zemětřesení, motýli v břiše… se nekonali.
Cože?
To bude asi nějaký omyl.
Nebo dělám něco špatně?
Teď už by ti motýli v břiše měli něco dělat.
Proč jsou všichni v kómatu?
Třeba jsou jenom nervózní, a proto ani nedutají…
Když jsme se od sebe odtrhli, Travis měl ve tváři úplně stejně šokovaný výraz jako já. Necítili jsme nic.
(…)
„Nejsme do sebe zamilovaní,“ řekla jsem potichu a v tu chvíli mi to došlo a jemu očividně taky, protože jsme se na sebe nejdřív podívali, a pak se oba začali až hystericky smát. Jako byste přepnuli program v televizi a místo válečného dramatu naskočila nějaká estráda. Kdyby nás někdo sledoval, myslel by si, že jsme blázni. Kdo se do háje směje v takové situaci?
Já vám řeknu, kdo. My dva! My dva idioti, kteří se teď zoufale snaží hloupým smíchem prasknout to dusivé napětí, které si tu sami spískali.
„Nejsme do sebe zamilovaní!“ zakřičel Travis až příliš nadšeně.
(…)
Slíbila jsem si, že v budoucnu nebudu tak dlouho váhat. Jestli jediná pusa dokáže říct, kdo je ten pravý, tak zlíbám celou školu včetně Avy. Jenom Vanessu asi vynechám, děkuju pěkně.
Mei následně udělá něco naprosto logického, co rozhodně měla udělat pět minut poté, co se rozešla se svým nejlepším kamarádem – „překvapila“ polibkem svého úhlavního nepřítele souseda Liama.
Zaprvé – není ok někoho líbat jen tak, z ničeho nic, bez nějaké náklonnosti nebo alespoň špetky souhlasu. Pokud byste to nevěděli. Ale Mei to lákalo, tak to prostě udělala, protože si potřebovala něco dokázat.
Zadruhé – Liam měl v tu dobu přítelkyni. Ale na to Mei ani na vteřinku nepomyslela! A Liamovi to očividně bylo taky jedno, když jí políbil nazpět, protože Mei je kus a je to „reflex“. Jo, s Liamem bych fakt chtěla chodit. #KlukSnů
„Řekneš mi, proč jsi to udělala?“ zeptal se mě po chvilce ticha.
(…)
A je to tady. Ten polibek. Neměla jsem pro něj nachystanou žádnou dobrou odpověď, a tak jsem se snažila hodit míč na jeho stranu hřiště.
„Ty jsi mě políbil nazpátek.“
„To je reflex. Každý kluk ho má, nikdo nikdy nevycouvá z pusy s hezkou holkou.“
Nechtěla jsem moc lpět na tom, že řekl, že jsem hezká, ale co si budem, jako každá teplokrevná dívka, i já jsem z celé věty slyšela vlastně jen tohle.
„Víš, že chodím s Vanessou, a ty ses pět minut předtím rozešla s Travisem. Tohle se prostě nedělá.“
To s Vanessou mi vůbec nedošlo! Jak jsem mohla něco takového udělat? I když se s ní moc nemusím, tohle je totálně přes čáru.
Pokračování recenze najdete na mém blogu (link najdete na profilu), sem se kvůli omezenému rozsahu textu recenze nevešla celá.
(SPOILER)
Tak tohle bylo naprosté zklamání!
Do knihy jsem šla s tím, jak ji všichni chválí a čekala, že si u toho odpočinu, zasměju se a třeba se i uculím pro “feel good romantiku”.
ALE TO SE NESTALO! Co přišlo byl akorát VZTEK!
Hned na stránce 90 se rozuzlila první velká zápletka. Co si budeme, asi to všichni čekali - Mei neskončí s Travisem. A z toho, co se dělo do strany sto, se mi chtělo zvracet.
Jak může někdo říct, že pusou se pozná, jestli jsi zamilovaný? Ještě když hlavní hrdinka nikdy s nikým nechodila? A hned po jedné puse dá další jinému klukovi - super! A doslova řekne, že jí štve, že s Travisem nebude chodit, protože si mohla užívat s někým jiným. A že by zulíbala celou školu, aby našla lásku...
A co je ještě lepší - tuhle svojí “teorii” nacpe dvanáctileté holčičce, co si poprvé našla kluka. Na to se s ním samozřejmě rozchází, protože nenastala “filmová pusa”. Mei se chová asi tak na 12. Neumí poděkovat, dělá akorát vše proto, aby své okolí vydeptala. Celé dny jen fňuká a stěžuje si nebo se cpe čokoládou. Co to je? Však už musí vážit MINIMÁLNĚ 150 KILO!
Nechápu, co na té holce všichni vidí. Je úplně marná a pitomá. Zabilo mě první rande s Liamam... “Tohle není rande, ale ten kotel jídla co jsem objednala (bez prdele objednala půlku věcí z menu) zaplatíš i tak ty, protože jsi mi před deseti lety strčil pavouka do školní tašky” :D JAKOŽE CO?
Jak se někdo, komu zbývá rok do dospělosti, může takhle chovat? A ještě lepší - jak tuhle knihu mohla napsat DOSPĚLÁ OSOBA???
Proč v každém druhém odstavci musel být zmíněn nějaký jiný film, seriál, kniha nebo slavná osobnost? Autorka si taky neumí vymyslet nic svého. Jen teda jedno - MAZÁNÍ NEGATIVNÍCH RECENZÍ NA INSTAGRAMU, ŽE?
Tady bylo prostě VŠECHNO ŠPATNĚ!
Humor nulovej. Romantická linka k poblití. Postavy k zastřelení.
- Travis nebyl tak špatný, ale jakože... Mei udělá fňuk a on už je ve dveřích s čokoládou, kakaem, sušenkama a zmrzlinou? Haló! JDI SI HLEDAT PŘÍTELKYNI, ŽIJ SVŮJ ŽIVOT A OD TÝDLE UTÍKEJ HODNĚ DALEKO!!!
Taky bych prosila vysvětlení, pro jakou věkovou skupinu tohle jako má být?
Pochybuju, že se to bude líbit víc jak dvanáctiletým holkám, ale ty zase nepochopí narážky na filmy, seriály a hudbu...
Tady jsem se bavila. Byla to neskutecna blbost pro nactilete, ale pribeh pekne odsejpal a kolikrat jsem se fakt dost zasmala :) jsem zvedava na Avu :)
Štítky knihy
přátelství láska nenávist pro dívky romantika střední školy vztahy mezi vrstevníky pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2020 | Navždycky |
2021 | Miluju tě. Já vím |
2022 | Letní noci |
2023 | Jsme nevyhnutelní |
2024 | Můžeš říct: Miluju tě |
Krásné, oddychové čtení. Kniha se četla velmi dobře. Celý příběh mě velice bavil-především vtipné úseky, kterými kniha přetékala. Určitě si přečtu i druhý díl.