Neděle odpoledne

04.04.2023

Mám ráda knížky, kde je děj vypravován z pohledu několika lidí. Každý má na věc totiž úplně odlišný názor. Třeba to, jak se viděla jako nevěsta Márinka a jak ji viděl Jindřich. Je to vlastně taková rodinná historie, Teo se ze všech sil touží vymanit z područí matky a rozluštit tajemství nedělních odchodů svého otce, to se nám rozuzlí až při otcově vypravování. Nejdříve jsem nechápala konec první části, přišlo mi to všechno strašně otevřené, ale pak to začalo do sebe zapadat, až nakonec zapadl i ten poslední kousek. Krásná knížka.

03.04.2023

Od autorky jsem už četl knihy HOUBAŘKA a DLOUHÁ TRAŤ, které se mi líbily, ačkoliv téma těchto knih bylo náročné na četbu. Kniha NEDĚLE ODPOLEDNE se mi líbila a časem si přečtu autorčiny další knihy.

Kniha má 3 části a každá část je vyprávěna z pohledu hlavní postavy. Hlavní postavou je TEO, který žije s podivínskou mamkou, která ho vzdělává doma a navštěvuje s ním komunitní náboženské centrum. Jeho otec se jeho mamce podřizuje. Pracuje ve výzkumu v zemědělství. Jeho táta každý týden v neděli opouští byt, a to je jedno velké tajemství. Podaří se toto tajemství odhalit Teovi? To už se dočtete v tomto románu.

Je smutné, když dítě nevyrůstá v normální rodině a rodiče se mu nevěnují tak, jak by měli. Obecně nejhorší ze všeho je nezájem rodičů o vlastní dítě a následně potom můžou mladí lidé sklouznout na scestí. Je důležité, aby rodiče se o své nezletilé děti zajímali a také se zajímali o jejich kamarády. Samozřejmě pokud děti překročí hranici dospělosti, jsou pořád jejich rodiči. To platí po celý život a určitě by se měli o něho pořád zajímat, a to platí také obráceně.

Líbilo se mi, že kniha začíná, když měl Teo kolem 11 let a sledujeme jej přes dospívání až do dospělosti. Zvláštní bylo oslovení, které používal pro své rodiče, byť se mi nelíbilo (MACATKA, OCET). Rovněž jeho kamaráda oslovuje výrazem, který se mi nelíbil (VYCHCAN), i když jeho kamarád s tím souhlasil. Teo se dopustil řady špatných skutků, ale líbil se mi v tom, jak se zachoval v určité konkrétní situaci, o které se dočtete v druhé části knihy. Teovy dialogy s jeho kamarádem působily realisticky, ale myslím si, že ne všem čtenářům se budou tyto rozhovory líbit a také chování Tea v některých situacích. Když přihlédnu ke skutečnosti, v jakém prostředí vyrůstal, tak obdivuji, že se dokázal poměrně v mladém věku postavit na vlastní nohy a našel jsem si k němu sympatie.

I když některé události na počátku působily tajemně, všechno je v průběhu románu vysvětleno, všechno do sebe zapadlo jako puzzle.

Autorka používá hovorový jazyk a nepoužívá uvozovky v přímé řeči.

02.04.2023

Tohle rozhodně není pohodové čtení na nedělní odpoledne. Viktorie Hanišová je mistryní rodinných dramat. Kniha se asi od druhé třetiny nedá odložit. Musela jsem číst dál a dál. Skvělá a mrazivá kniha.

Od autorky jsem četla všechny knížky a nejlepší je za mě stále Houbařka, ale ani tato nová nezklamala. Líbí se mi styl jejího psaní, ačkoli zpravidla to jsou vždy témata dost smutná až ponurá. Neděle odpoledne je rozdělené do tří částí knihy. V první a nejobsáhlejší je příběh syna, ten je psaný více slangově, promítá se tam dost témat která byla v posledním desetiletí aktuální ale některá jsou velmi zajímavá a rozhodně stály za zmínku (např. šmejdi a zákulisí těchto praktik). Na něj dále navazuje kratší část o matce, kde se vracíme spíše zpět do (po)komunistické doby, autorka umí skvěle vystihnout náladu a atmosféru a poslední nejkratší část je otce. Všechny části dohromady spojují knihu jako celek a dovolují nám nahlédnout více do psychologie postav. Za mě další zdařilá kniha.

29.03.2023

Moje první Hanišová .. a skvělá. Silný smutný příběh. Slang mi nevadil, ale hvězdičku dolů dávám za nadbytek zdrobnělin v závěru - pidinkatý človíček?? Wtf?

29.03.2023

Tak tohle bylo něco. Ze všech postav mi bylo už od prvních stran smutno a na všechny jsem měla svým způsobem zlost, na Tea, matku, otce a následně i Mojmíra. Místy mě čtení až úplně rozčilovalo a říkala jsem si, kam se to všichni řítí, copak se dočista pomátli?! Kniha se ale vůbec nedala odložit a stále jsem musela číst a číst dál, přes všechny ty silné emoce. Takhle umí psát jenom paní Hanišová, všechna čest. A ten závěr... ani jsem nedýchala.

27.03.2023

Musím se přidat - tahle kniha mě od Viktorie Hanišové také bavila nejvíc! Smutné a dojemné čtení, ale i spousta ponaučení a různých pohledů na věc. Skvělé :)

25.03.2023

Za me zatim uplne nejlepsi Hanišová.
Kniha s tajemsvim a prekvapenim v podobe dobreho konce.
Je to presne tak: kazdy to videl uplne jinak.

25.03.2023

Co říct ?! Stigma jedné nefungující rodiny , kdy otec i matka pocházejí z disharmonických rodin a s tím rukou v ruce jde výchova synů. Opět před paní autorkou smekám nad vykreslením psychologie jednotlivých postav a komplexně celého díla. Každopádně ze zpětného pohledu matky, je mi líto jak Theodora tak i Hynka , brr až z celé knihy mrazí.

24.03.2023

Vynikající čtení jako vždy od paní Hanišové. Tragédie celé rodiny je silný, smutný příběh, řekla bych napínavé psychologické drama. Styl psaní opět nemá chybu, od knížky se nejde odtrhnout. Paní Hanišová je naše špičková spisovatelka, těším se na další knihu.

23.03.2023

Další smutná knížka o tom, jak špatní lidé mají děti a ty zase mají, s někým narušeným, svoje děti s nějakým problémem a pokud ty děti vyrostou, ... . Autorka psát umí, ale ta témata, to je něco tak trýznivého a jen pro někoho, kdo to dá. Já jsem začala přeskakovat při popisu Theova "šmejdského" podnikání, taková jsem padavka. A potom už jsem ztratila chuť číst poctivě dál. Části s matkou a otcem sice něco objasnily, jen už mi to bylo tak nějak jedno. Potřebuji mít v příběhu i dobro a naději.

21.03.2023

Kniha je příběhem o trápeních a tragédiích jedné rodiny vyprávěným ze tří perspektiv. Co se synovi Teovi může zdát jako vyšinuté, z matčina nebo otcova hlediska najednou dává smysl. Je to kniha o vzájemném míjení i sbližování.

20.03.2023

Takhle nějak si představuji dobře napsanou knihu, kde je skvělá charakteristika postav a děj příběhu ani jednou nenudí. Čtení mě velmi bavilo, stránky jsem hltal a blížil se na konec příběhu se zvědavostí ,jak to dopadne. Za mě mohu jen doporučit, jasných pět hvězdiček.

18.03.2023

Od Hanišové mám už mnohé přečteno a tak mi bylo jasné, když jsem brala knihu do ruky, že to nebude žádné oddychové čtení. Zpočátku jsem se do vyprávění Tea nemohla pořádně začíst, ale po několika desítkách stran čtení pak ubíhalo samo a postupně se mi Teův příběh dostával pod kůži. Odhalení přichází až se samotným závěrem, ale postupně čtenář tuší, že to nebude nic příjemného, z vyprávění na čtenáře postupně padá ta tíha, temnota, bolest sálající z vyprávění Tea a jeho rodičů. V úplném závěru dokonce ukápla slza, ale nechci spoilerovat. Další nelehké čtení, přesto opět velmi vydařené dílo nadané autorky, které nelze než doporučit.

16.03.2023

Mně se kniha hodně líbila. Ano, příběh je temný na téma "duševní mrzáci by neměli mít děti, neboť z nich pravděpodobně také vyrostou duševní mrzáci". Ale první část, vyprávění hlavního hrdiny Tea, je příjemně sarkastické a Vychcanova slovní zásoba mě neskutečně obohatila:-)

Vyprávění otce a matky v poslední třetině knihy už je vážnější, v poslední třetině kniha také nabírá spád. A konec je vlastně happyendem.

15.03.2023

Knihy od Viktorie Hanišové jsou velmi dobře hodnoceny, a já sama mám knihy od autorky v oblibě. Neděle odpoledne je má třetí kniha od autorky, a musím se přiznat, že začátek byl pro m poměrně bolestný na začtení. Kniha je rozdělena na tři části podle toho, z jakého úhlu pohledu sledujeme děj. Teo neměl jednoduché dětství, nevyrůstal v jednoduché době, přesto to není hrdina, kterého bych mohla litovat. Druhá část z pohledu matky Maričky mě bavila daleko víc. Třetí a poslední část je vyprávěna z pohledu otce, která tak dává poslední střípky skládačky dohromady. Hanišové se opět podařilo skvěle vykreslit pohnuté lidské osudy ze kterých mrazí.
Viktorie Hanišová opět přináší velmi smutný příběh o velké životní tragédii a jejích následcích. O tajemství, o kterém se v rodině nemluví, a místo toho, aby to něčemu pomohlo, to akorát způsobuje větší rozkol mezi jednotlivými postavami. Samotné rozuzlení toho, kam otec neděli co neděli mizí mě velmi překvapilo, a zasáhlo. Osobně mám radši její předchozí knihy, ale rozhodně vám Neděli odpoledne mohu doporučit. Nečekejte žádné snadné a veselé čtení.

13.03.2023

Jak už jsme u paní Hanišové zvyklí, Nedělní odpoledne je další smutné vyprávění o životě obyčejných lidí. Kniha je rozdělena na tři části. Nejdelší částí je vyprávění Thea od jeho dětství až po jedno nedělní odpoledne, kdy už je Theo dospělý. Navazují části vyprávěná matkou a otcem, které se snaží vysvětlit důvody a ospravedlnit jejich chování. Jak už to bývá, jejich neschopnost ovlivnila život Thea v dost negativním smyslu. Ač třeba v jiných podobách, v principu jsou osudy nespočtu rodin bohužel běžné.

09.03.2023

Knížka se četla výborně, děj utíkal, ale příběhy této autorky jsou vždy hořké, smutné a hlavní hrdina má za sebou nějaký traumatizující zážitek. Prostě žádné velké veselí nečekejte, ale i přesto mám její knížky a styl psaní moc ráda.

08.03.2023

Autorka má zvláštní styl, ale zajímavý a neotřelý. Příběh je smutný, zoufalý v každém okamžiku. Bylo rozhodně zajímavé, přečíst si jednotlivé pohledy postav, každou bych chápala a každou bych chtělq proplesknout, ať se vzpamatuje.