Němci
Jakuba Katalpa (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/214092/bmid_nemci-sHW-214092.png
4
1620
1620
Píše se rok 1987 a ze západního Německa do Prahy dorazí poslední z balíčků, které rodině Mahlerových pravidelně přicházely od konce 40. let. Svému synovi Konradovi je posílala Klára Rissmannová. O babičce Kláře se však u Mahlerových nikdy nemluvilo, a proto po Konradově nečekané smrti...
Přidat komentář
“Beze slova vstala, z kapsy sukně vylovila krabičku cigaret a postavila se k otevřenému oknu.”
První polovina knihy se četla hůře pro velké množství postav, jmen a často zdánlivě nesouvisejícím dějem. Druhá polovina to ale vynahradila, vše do sebe krásně zapadlo a pro mně to znamenalo krásně strávený předvánoční den se skvěle napsaným příběhem (pravda, i když trochu syrovým a drsným, jak skvěle popsáno v předchozím hodnocení).
Syrovost až do morku kostí, koketující někdy s oplzlostí.
Hořkost, strohost, přesto něha.
Úlomky informací, bestie v rouchu beránčím.
Živí se přeměňují na mrtvé.
Válka naruby, přesto z ní mrazí.
Smrtí to začíná, ve smrti končí.
K dokonalosti již jen krůček.
Příběh německé učitelky Kláry, do kterého Jakuba Katalpa střízlivým, útržkovitým způsobem zakomponovala zdánlivě nesourodé, pro základní děj nepodstatné střípky příběhů kolemjdoucích.
Možná v té konečné mozaice nějaký ten střípek chybí. Když si dovolíte nahlédnout až za rám nastaveného zrcadla, možná si leckdo z nás přečte jméno i toho svého odsunutého ,,Sudeťáka."
Vše souvisí se vším. Moji zmatenost vystřídalo smíření.
P.S: Moje babička se se svými sourozenci již nikdy neshledala
Audiokniha: za kolektiv odměřeně, mrazivě Eliška Zbranková a Tereza Hofová
Knížku jsem četla prakticky jedním dechem, ale musím říci, že Zuzanin dech se mi líbil více, měl větší spád, zde mi přišlo, že měl příběh hluchá místa. Jinak se mi autorky styl psaní velmi líbí.
(SPOILER)
Skvělá kniha,přečtena za tři dny. Skvělá také byla NĚMKA - babička mojí ženy. Také si toho hodně zažila. Němci ji vyhostili ze Sudet,měla totiž manžela Čecha - četníka.Měli rodinu v NSR,která jezdila na dušičky do čr. Diky telefonnímu číslů které švagrová na můj popud napsala na květiny u hrobu, se ozvali.
Letos v létě můj strýc oběvil v Kalinove sk
rodný list syna mého prapraděda , byl Bělorus. Takže asi nejsme úplně češi Takaja žizň.
Moc se mi kniha libila, obcas jsou pribehy, ktere nelze napsat aniz napisete vse. A presne tyhle knihy mam rada. Detaily a podrobnosti a pritom to neni nuda a cte se jednim dechem. Moc se mi kniha libila
Občas se někomu podaří nějaké téma vyčerpat. Najít ho, zmocnit se ho a napsat to tak, že není třeba už k němu psát a proto ani číst nic dalšího.
Střídmému stylu myslím trochu škodilo zbytečně velké množství nepodstatných odboček.
Doporučení hodná kniha.
Všechno, co napíše tato autorka je skvělé! Němci nejsou výjimkou. Doporučuji, pokud nevíte, po čem sáhnout.
Druhá přečtená kniha od Jakuby Katalpy a druhé nadšení! (První byl Zuzanin dech). Potvrdilo se mi, že autorka umí klást slova tak, že vám to lahodí, i když význam jejich slov zrovna příjemný a něžný není. To umí jen málokterý spisovatel, je tedy třeba si to umět náležitě vychutnat. Já si knihu Němci vychutnala do posledního písmenka.
Román vypráví o osudu Kláry Kolmannové, matky Konrada, jehož smrtí kniha začíná. Konrad se narodil krátce po válce a od raného dětství dostával balíčky plné dobrot ze západního Německa. Teprve jako dospělý zjistil, že Hedvika Mahlerová, která jej v Československu vychovávala, není ženou, která ho přivedla na svět, a jeho skutečnou matkou je právě Klára. Po tomto zjištění Konrad vůči své skutečné matce zahořkl a na německých sladkostech si od té doby pochutnávaly už jen jeho děti, on sám se jich ani nedotkl. Po jeho smrti se pak po stopách tajemné babičky Kláry vydává jeho dcera.
Klářin životní příběh je hlavní náplní a páteří příběhu, pátrání její vnučky tvoří jen jakýsi jeho rámec. Objevují se tu zásadní otázky: Proč Klára nechala syna v Československu? Proč s ním neudržovala větší kontakt? Opustila ho?
Katalpa vypráví poutavý příběh mladé ženy, na pozadí se přitom odvíjí známá historie: fašizace Německa, obsazení českého pohraničí, válka, poválečný odsun Němců. A to vše samozřejmě v jejím životě hraje svou roli.
Jsem velice spokojená a určitě to není poslední autorčina kniha, kterou jsem si přečetla.
Není to zrovna typ literatury, kterou čtu. Většina příběhu by byla zajímavější, kdyby si autorka odpustila detailní zabíhání do předešlých životů jednotlivých postav. Sice tím čtenář víc chápal jejich motivaci, ale plynutí příběhu to bylo na škodu.
Spousta rádoby nesouvisejících informací, ale při soustředěném čtení do sebe zapadají.
Rodina, která měla “štěstí” v nešťastné době. Zajímavý pohled na rodinou situaci z jiného úhlu.
Nebylo to špatné, ale mezi postavami jsem se dost ztrácela, děj přeskakoval od jednoho ke druhému, bylo tam spousta nesouvislých informací, útržků z různých dějů. Takové dost zmatečné, i když se to četlo dobře a líbila se mi i grafika, tak dávám jen 3 hvězdy dle finálního pocitu, kdy se nemůžu rozhodnout, zda to bylo fakt tak dobré, jak to všichni chválili.
Na knihu jsem se těšila, ale bohužel jsem zklamaná. Časté odbíhání drobnými a nepodstatnými příhodami od hlavní dějové linky se mi nelíbilo a při čtení mě to rušilo. Na téma Němců po válce se mi mnohem více líbila Gerta Schnirch od p. Tučkové. U této autorky mě styl psaní ani příběh tolik nezaujal.
Po smrti otce Konrada hledá jeho dcera odpovědi na spoustu nezodpovězených otázek, které se týkají rodinné historie. V Německu, v pečovatelském domě nalézá svoji babičku Kláru a na stránkách románu se začne rozvíjet její nelehký životní osud.
Němci je moje třetí přečtená kniha od Jakuby Katalpy a stejně jako předchozí dvě, i tato byla silná a nezapomenutelná. Obdivuji práci této talentované české autorky !!
Kniha poskytuje věrný obraz ze života lidí - jak současného, tak i minulého v souvislosti s událostmi spjatými s druhou světovou válkou. Podobných příběhů. podle mne, se mohlo udát spoustu: nejenom při odsunu Němců po válce, ale i při likvidaci Židů, při útěku Čechů před válkou do zahraničí. Je škoda, že podobných děl nebylo napsáno více.
Surové-práve tak, aká to bola doba. To, čo mi vadilo: kvantum mien, kvantum príbehov, prestávala som sa v tom vyznať ....
Skvost. Tahle kniha je dokonalá, stejně jako všechny ostatní od Katalpy. Krátké, úsečné věty, které Vás tak vtáhnou do příběhu, že se nemůžete odpoutat a čtete pořád dál a dál. A především věty, které jsou důležité. Někdy totiž jedna věta řekne mnohem více než několik stran.
Osobní příběh rodiny, která měla ve své podstatě štěstí v neštěstí, že se díky smrti otce našla. Příběh o odhodlání, bolesti, lidských vztazích, ale i sebepřijetí. Příběh především o životních ztrátách a osudech, které jsou mnohdy tak propletené, že si to nedovedeme ani představit. Děj, ve kterém se prolíná rok 1987, současnost a historie během 2.sv války je přehledný, dává smysl a nutí k přemýšlení.
V poslední době si vybírám romány z těžké doby z pohraničí za 2.sv. války a tenhle je jeden z nejlepších. Jsem ráda za to, že jsem náhodně objevila knihu od pro mě neznámé autorky. Budu o nesnadném životě postav z románu a jejich česko-německých vztazích ještě dlouho přemýšlet … moc doporučuji
Štítky knihy
nacismus vysídlení Němců mateřská láska Češi a Němci ságy Protektorát Čechy a Morava Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 |  Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Tragické momenty probleskují jako drobné nenápadné třísky na dřevěné lavici. Vypadá uhlazeně, ale čas od času se ostrost nečekaně zadře pod nehet a "obolí" další nebo předešlou kapitolu. Katalpa nesoudí, neodpovídá, nezvažuje; jen před nás rozloží příběh a nechá nás zírat, pokládat otázky a přemítat.
"Jestliže spolu hovořili o tom, co se děje, činili tak opatrně a s ostychem, neboť si nebyli jisti tím, co si o tom myslí ten druhý...opatření pokládali za přehnaná, ale nenapadlo je nad tím přemýšlet, nebo dokonce něco podniknout. Pokud je něco znepokojovalo, byla to především hrozba toho, že by mohli být vytrženi ze života, na který si zvykli."