Němý výkřik - Kenzaburó Óe | Databáze knih

Němý výkřik

Němý výkřik
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537125/bmid_nemy-vykrik.jpg 4 24 24

Román z roku 1967 vypráví o vztahu dvou bratrů, kteří se po mnohaletém odloučení navracejí do rodného domu v hustě zalesněném západním Japonsku. Zatímco starší Micusaburó se snaží vyrovnat se sebevraždou svého přítele, narozením postiženého syna a manželčiným alkoholismem, mladší Takaši se pokouší podnítit místní mládež ke vzpouře proti Korejskému obchodníkovi, „Králi supermarketů“, aby tak ochránil místní společenství před hospodářským a kulturním rozkladem. Oba bratři zároveň žijí ve stínu neobjasněné předčasné smrti svých dvou sourozenců, staršího bratra a mladší sestry. Když je rodinné tajemství konečně rozkryto, vztah obou bratrů se ocitá v hraničním bodě. Když v roce 1994 obdržel Kenzaburó Óe Nobelovu cenu za literaturu, komise označila tento román za autorovo vůbec nejvýznamnější dílo.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Vyšehrad
Originální název:

Manen gannen no futoboru, 1967


více info...

Přidat komentář

Janina2609
16.02.2025 4 z 5

“Náš obnovený proces je tvým vlastním procesem!

Kenzaburó Óe, nositel Nobelovy ceny za literaturu, ve svém románu Němý výkřik zkoumá temné stránky lidské duše skrze příběh dvou bratrů zmítaných rodinnými traumaty a společenskými konflikty. Dílo plné groteskní expresivity a existenciálního zoufalství reflektuje autorovy osobní zkušenosti i historické bolesti poválečného Japonska.
Líbil se mi autorův styl vyjadřování a barvité popisy všedností i intimních hloubek lidského nitra. Snadno vtáhly do děje, který byl v jistých částech poměrně složitý na pochopení. V textu je použito hodně metafor, který celý příběh ozvláštňují.
Symbolika díla je naprosto pozoruhodná a více bude srozumitelná těm, kteří se historií Japonska zabývají nebo o ní mají o alespoň jakési povědomí. Anně Cima pak patří velký obdiv za přenádherný překlad, který celému románu dodal punc dokonalosti.

Lucienka220
05.02.2025 4 z 5

(SPOILER) Němý výkřik je zvláštní kniha. Nečetla se mi úplně lehce, navíc je ji podle mého názoru nutné číst pozorně a příliš četbu nepřerušovat.
Na začátku knihy se seznámíme s Micusaburem Nedokorou, dvacetisedmiletým mužem, který trpí depresemi.
Není divu, kolem něho je samá beznaděj - jeho nejlepší přítel a kolega spáchal sebevraždu dosti bizarním způsobem a narodil se mu těžce postižený syn. S manželkou příliš nekomunikuje, zejména od té doby, co dítě po neúspěšné operaci umístili do ústavu. Manželka navíc holduje alkoholu více než je zdrávo.
Do toho se vrací Micuův mladší bratr Takaši z USA. Takaši je charizmatický bouřlivák a revolucionář, pravý opak přemýšlivého a uzavřeného Micuy.
Taka se rozhodne prodat rodinné pozemky ve vesnici v odlehlém údolí na ostrově Šikoku. Taka se tam s Micuem vypráví společně s Takovými přáteli a následovníky a Micuovou manželkou.
Celá rodina Nedokorových je jako prokletá: Micu přišel při nehodě v mládí o oko, otec zemřel za války při práci v Mandžusku, matka se zbláznila a pak zemřela, nejstarší bratr padl za války, další bratr byl zabitý po válce při rabování korejské vesnice v rodném údolí a sestra, mentálně retardovaná dívka, spáchala před pár lety sebevraždu.
Na všechny tyto tragédie padá stín povstání pradědečkova mladšího bratra před sto lety proti autoritám na Šikoku.
Taka se s tímo pradědečkovým bratrem identifikuje, podněcuje mladé ve vsi ke vzpouře proti korejskému obchodníkovi, Císaři supermarketů, který ovládá celé údolí.
Ve světle této vzpoury, za zvuku folklorních tanců Nenbucu, tanců duchů mrtvých, tradici, kterou se Taka v údolí pokouší obnovit, vyplouvají na povrch tajemství... Tajemství povstání pradědečkova mladšího bratra, tajemství sebevraždy sestry, tajemství smrti bratra v korejské vesnici.
Několikrát jsem si vzpomněla na Sartrovu nevolnost díky pitvání všemožných nepříjemných pocitů, na Lynchovu Mazací hlavu, některé scény i motivy byly jak z příběhu Haruki Murakamiho (co mají Japonci s tím lezením do děr a meditací v nich?).
Na každé stránce číhají poněkud nechutné popisy, celkově je vše dost depresivní, plné úzkosti a studu. To se nese dále až do tragického finále.
Nicméně na konci pro Micusabura i jeho ženu svítá naděje.
Velmi se mi líbil v doslov a medailonek autora od Anny Cimy.


robotto
27.01.2025 1.5 z 5

I pro mě je čtení této knížky doslova utrpením. A už se s ní trápím přes tři měsíce, protože víc jak několik stránek na jeden zátah prostě nezvládám - vždycky knížku zhnuseně odložím a za pár dnů se zase přinutím pokračovat ve čtení. Proč jen musel autor na tolika stránkách líčit do takových podrobností tak hnusné, tak odporné a často i tak nezajímavé věci... Ale já se nevzdám, jsem už takový. Knížku dočtu, i kdyby mi to mělo trvat ještě řadu měsíců... I když bych si opravdu oddechl, kdyby už na další stránce všechny ty nesympatické až odporné postavy, které v knize vystupují (a to platí opravdu pro všechny) najednou umřely a knížka konečně skončila.

bee88maja
24.01.2025 3 z 5

Nalákala mne obálka, překlad Anny Cimy a autor, nositel Nobelovy ceny za literaturu -> to bude přece pecka!!! Ovšem hrozně jsem se s knihou trápila, byl to výkon přečíst v kuse jen jednu kapitolu. Udržet u textu pozornost. Byly tam pasáže, které koketovaly s existencionalismem, což na literárních dílech miluju a proto jsem i knihu dočetla. Nu možna jsem jen nebyla na tuhle knihu připravena, nebo nevím. Proto jen 3 *

LucieT
16.11.2024 1 z 5

Tak tohle mi vůbec nesedlo a čtení pro mě bylo utrpením. I jsem musela knihu na pár dní odložit, přečíst jinou a pak se k této zase vrátit. Možná je jen problém v tom, že nejsem cílová skupina takových filosofických příběhů od nositelů Nobelových cen, proto se mým hodnocením nenechte odradit a směle do toho - já však po dočtení pocítila úlevu, že už to mám konečně za sebou a můžu knihu definitivně odložit.

JakeTheDog
13.11.2024 4 z 5

Bratři Micusaburó a Takaši se společně vracejí do své rodné vesnice v zapadlém, hustými lesy obklopeném údolí. Oba bratři prožívají hlubokou životní krizi, která zásadním způsobem rozvrací jejich životy. Důvodem jejich cesty je zdánlivě obyčejný úkol. Prodej starého rodinného domu „Císaři supermarketů“, který usiluje o přinesení moderních služeb i do nejodlehlejších koutů Japonska. Oba také doufají, že si v rodné vesnici dokážou urovnat své rozkládající se životy. Každý z nich má ale o způsobu urovnání jinou představu.

Od Němého výkřiku jsem očekával filosofickou, meditativní knihu o životní krizi a touze po nalezení smyslu života. Hned na prvních stránkách jsem však pochopil svůj omyl. Ano, kniha je velmi filosofická a má obrovský existenciální přesah. Zároveň je ale také  „šílená“. Je to absurdní, temně groteskní román, stylem a náladou podobný "A uzřela oslice anděla" od Nicka Cavea. Kniha je plná úzkosti, temnoty a nepříjemných, sugestivních výjevů, které mají schopnost se do čtenáře zarýt.Tyto nepříjemné scény navíc kontrastují s podivnou groteskností, což ještě zesiluje pocit neklidu. Zároveň ale jde o opravdu skvěle napsaný román. Mám slabost pro temný, velmi umělecký styl a Němý výkřik je přesně takový.

Celý román je velmi symbolický a metaforický. Má mnoho vrstev, které si však čtenář musí objevit sám. Každá věta a každý podivný výjev má svůj důvod, který je ale mnohdy hluboce skrytý. Je to vyloženě japonský román, proto je dobré se seznámit s tím, jaká panovala nálada v japonské společnosti 60. let, co znamenalo období Meidži a čím si Japonci prošli po druhé sv.tové v.lce.

Autor se zabývá rozvratem japonské společnosti, především konfliktem tradice s nástupem moderní doby. I přes stáří knihy (napsaná v roce 1967) je ve svých tématech překvapivě velmi aktuální. Zpracovává například rasi.mus, populismus, nebo radikalizaci a fanatizaci davu. Stejně zásadní je pro román i jeho existenciální rovina, která se odráží v troskotajících životech obou bratrů

Němý výkřik je poměrně náročná, hutná kniha, která čtenáři náladu rozhodně nezlepší. Pro mě však jde o velmi unikátní a skvělou knihu, kterou bych ale kvůli náročnosti a bizarnosti doporučil málokomu

4/5

Marekh
29.10.2024 5 z 5

Autor obdržel v roce 1994 Nobelovu cenu za literaturu. Vystudoval francouzskou literaturu na Tokijské univerzitě, v disertační práci se věnoval dílu Jeana-Paula Sartra. Je jedním z nejvýznamnějších a nejpřekládanějších spisovatelů poválečné japonské literatury. Je zajímavé, že autor má postiženého syna a tyto okolnosti promítl do svých děl.

Román vypráví o vztahu dvou bratrů, kteří se po mnohaletém odloučení navracejí do rodného domu v západním Japonsku.

MICUSABURÓ je starší bratr. Snaží se vyrovnat se sebevraždou svého přítele, narozením postiženého syna a manželčiným alkoholismem. Má zdravotní problémy s jedním okem.

TAKAŠI je mladší bratr. Odstěhoval se do USA, kde se účastnil různých politických protestů. Po návratu do Japonska navádí mládež ke vzpouře proti korejskému obchodníkovi, kterého všichni označují za „Císaře supermarketů.“

Mezi bratry se rozprostírá tajemství jejich dvou sourozenců – staršího bratra a mladší sestry.

V románu se navracíme do minulosti do roku 1860, ve kterém probíhalo rolnické povstání a také do poválečných let, ve kterém proběhlo povstání. Sledujeme vzájemné střety Korejců a Japonců.

Líbila se mi také linka ze současnosti. Počáteční scéna mi připomněla jednu událost z knihy od Haruki Murakamiho. Napínavá byla vzpoura proti Císaři supermarketů. Na jedné straně jsem fandil Takašimu, že se vzbouřil se stoupenci, kteří jej následovali, aby zjednal spravedlnost pro občany žijící ve vesnici, z druhé strany jsem pociťoval, že to není správné.

Líbilo se mi prostředí, ve kterém bratři vyrůstali. Místo bylo obklopené lesem a také napadal sníh, což jak jsem se dočetl znamená pro Japonce velký zážitek. Padání sněhu mi navodilo zimní atmosféru.

Zajímavá je pro mě ženská postava DŽIN (45 let, 153 cm vysoká, 132 kg), která onemocněla. Je označována za největší ženu Japonska. Neustále jí. Její případ se dostal do novin a novinový článek si můžete přečíst v tomto románu.

Knihu jsem četl pomaleji. Určitě to byla zajímavá četba a dozvěděl jsem se nové informace například o rituálech konajících se při příležitosti svátku mrtvých v Japonsku. Po přečtení románu všechno dávalo smysl včetně jednání hlavních postav. Je to román, u kterého se musí více přemýšlet, ale myslím si, že autor všechno dobře vysvětlil.

V románu nalezneme také deníkové záznamy, což se mi líbilo.

Závěr knihy byl pro mě šokující a veškerá tajemství se odhalí.

Knihu přeložila ANNA CIMA, která je zároveň spisovatelka, od které jsem četl již 2 knihy – PROBUDÍM SE NA ŠIBUJI a VZPOMÍNKY NA ÚHOŘE.

V závěru knihy se nachází DOSLOV, ve kterém se dočteme o autorově životě a jeho tvorbě. V úplném závěru knihy nalezneme medailonky autora a překladatelky.

hatikva
29.09.2024 4 z 5

Kenzaburo Óe patří ke stálicím japonské poválečné literatury a k jejím nejvýznamnějším autorům. Před rokem 1989 u nás vyšel jeho slavný román Chlapec,který se opozdil. V něm autor shrnuje pocity japonského mladíka stendhalovského střihu, který se jen obtížné vyrovnává s porážkou Japonska a nemožností se proslavit v boji za jeho hodnoty. Po letech se autor Oe vrací znovu na knižní pulty, tentokrát s dílem, které je v kontextu jeho tvorby hodnoceno jako její vrchol a důvod získání Nobelovy ceny za literaturu. Příběh z roku 1967 vypráví o dramatickém vztahu dvou bratrů jménem Macu a Taka. Macu se jen obtížné vyrovnává se sebevraždou nejlepšího přítele, která přichází v době jeho vlastní osobní krize. Své dítě byl nucen odložit kvůli jeho postižení do ústavu a je nucen navíc pečovat o svou ženu závislou na alkoholu. V tuto chvíli ho zastihne zpráva o nečekaném příjezdu bratra Taka z Ameriky. Ten se po rodinném vzoru rozhodne vést vzpouru proti místnímu bossovi, majiteli sítě supermarketu, která vytlačila drobné obchodníky v jeho rodišti. Právě cesta obou bratrů do místa, kde mají rodove kořeny, se stane katalyzátorem starých názorových sporů a skrytých rodinných dramat. Kniha vyžaduje od čtenáře větší dávku pozornosti a umění číst mnohdy mezi řádky. Má v sobě sílu starých propracovaných románů kritických realistů. Charakterizoval bych ho jako silně meditativní text s velkou mírou introspekce. Kdo však bude mít tu vytrvalost, odmění ho toto dílo hloubkou svých myšlenek i závažnou tématikou oscilující mezi nadějí a vnitřním smutkem. Doporučuji tento titul všem milovníkům japonské moderní prózy.