• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Němý výkřik - Kenzaburó Óe

Román z roku 1967 vypráví o vztahu dvou bratrů, kteří se po mnohaletém odloučení navracejí do rodného domu v hustě zalesněném západním Japonsku. Zatímco starší ... detail knihy

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Kenzaburó Óe

Němý výkřik

„Tak tohle mi vůbec nesedlo a čtení pro mě bylo utrpením. I jsem musela knihu na pár dní odložit, přečíst jinou a pak se k této zase vrátit. Možná je jen problém v tom, že nejsem cílová skupina takových filosofických příběhů od nositelů Nobelových cen, proto se mým hodnocením nenechte odradit a směle do toho - já však po dočtení pocítila úlevu, že už to mám konečně za sebou a můžu knihu definitivně odložit.“... celý text
— LucieT

---

Němý výkřik

„Bratři Micusaburó a Takaši se společně vracejí do své rodné vesnice v zapadlém, hustými lesy obklopeném údolí. Oba bratři prožívají hlubokou životní krizi, která zásadním způsobem rozvrací jejich životy. Důvodem jejich cesty je zdánlivě obyčejný úkol. Prodej starého rodinného domu „Císaři supermarketů“, který usiluje o přinesení moderních služeb i do nejodlehlejších koutů Japonska. Oba také doufají, že si v rodné vesnici dokážou urovnat své rozkládající se životy. Každý z nich má ale o způsobu urovnání jinou představu. Od Němého výkřiku jsem očekával filosofickou, meditativní knihu o životní krizi a touze po nalezení smyslu života. Hned na prvních stránkách jsem však pochopil svůj omyl. Ano, kniha je velmi filosofická a má obrovský existenciální přesah. Zároveň je ale také  „šílená“. Je to absurdní, temně groteskní román, stylem a náladou podobný "A uzřela oslice anděla" od Nicka Cavea. Kniha je plná úzkosti, temnoty a nepříjemných, sugestivních výjevů, které mají schopnost se do čtenáře zarýt.Tyto nepříjemné scény navíc kontrastují s podivnou groteskností, což ještě zesiluje pocit neklidu. Zároveň ale jde o opravdu skvěle napsaný román. Mám slabost pro temný, velmi umělecký styl a Němý výkřik je přesně takový. Celý román je velmi symbolický a metaforický. Má mnoho vrstev, které si však čtenář musí objevit sám. Každá věta a každý podivný výjev má svůj důvod, který je ale mnohdy hluboce skrytý. Je to vyloženě japonský román, proto je dobré se seznámit s tím, jaká panovala nálada v japonské společnosti 60. let, co znamenalo období Meidži a čím si Japonci prošli po druhé sv.tové v.lce. Autor se zabývá rozvratem japonské společnosti, především konfliktem tradice s nástupem moderní doby. I přes stáří knihy (napsaná v roce 1967) je ve svých tématech překvapivě velmi aktuální. Zpracovává například rasi.mus, populismus, nebo radikalizaci a fanatizaci davu. Stejně zásadní je pro román i jeho existenciální rovina, která se odráží v troskotajících životech obou bratrů Němý výkřik je poměrně náročná, hutná kniha, která čtenáři náladu rozhodně nezlepší. Pro mě však jde o velmi unikátní a skvělou knihu, kterou bych ale kvůli náročnosti a bizarnosti doporučil málokomu 4/5“... celý text
— JakeTheDog

---

Němý výkřik

„Autor obdržel v roce 1994 Nobelovu cenu za literaturu. Vystudoval francouzskou literaturu na Tokijské univerzitě, v disertační práci se věnoval dílu Jeana-Paula Sartra. Je jedním z nejvýznamnějších a nejpřekládanějších spisovatelů poválečné japonské literatury. Je zajímavé, že autor má postiženého syna a tyto okolnosti promítl do svých děl. Román vypráví o vztahu dvou bratrů, kteří se po mnohaletém odloučení navracejí do rodného domu v západním Japonsku. MICUSABURÓ je starší bratr. Snaží se vyrovnat se sebevraždou svého přítele, narozením postiženého syna a manželčiným alkoholismem. Má zdravotní problémy s jedním okem. TAKAŠI je mladší bratr. Odstěhoval se do USA, kde se účastnil různých politických protestů. Po návratu do Japonska navádí mládež ke vzpouře proti korejskému obchodníkovi, kterého všichni označují za „Císaře supermarketů.“ Mezi bratry se rozprostírá tajemství jejich dvou sourozenců – staršího bratra a mladší sestry. V románu se navracíme do minulosti do roku 1860, ve kterém probíhalo rolnické povstání a také do poválečných let, ve kterém proběhlo povstání. Sledujeme vzájemné střety Korejců a Japonců. Líbila se mi také linka ze současnosti. Počáteční scéna mi připomněla jednu událost z knihy od Haruki Murakamiho. Napínavá byla vzpoura proti Císaři supermarketů. Na jedné straně jsem fandil Takašimu, že se vzbouřil se stoupenci, kteří jej následovali, aby zjednal spravedlnost pro občany žijící ve vesnici, z druhé strany jsem pociťoval, že to není správné. Líbilo se mi prostředí, ve kterém bratři vyrůstali. Místo bylo obklopené lesem a také napadal sníh, což jak jsem se dočetl znamená pro Japonce velký zážitek. Padání sněhu mi navodilo zimní atmosféru. Zajímavá je pro mě ženská postava DŽIN (45 let, 153 cm vysoká, 132 kg), která onemocněla. Je označována za největší ženu Japonska. Neustále jí. Její případ se dostal do novin a novinový článek si můžete přečíst v tomto románu. Knihu jsem četl pomaleji. Určitě to byla zajímavá četba a dozvěděl jsem se nové informace například o rituálech konajících se při příležitosti svátku mrtvých v Japonsku. Po přečtení románu všechno dávalo smysl včetně jednání hlavních postav. Je to román, u kterého se musí více přemýšlet, ale myslím si, že autor všechno dobře vysvětlil. V románu nalezneme také deníkové záznamy, což se mi líbilo. Závěr knihy byl pro mě šokující a veškerá tajemství se odhalí. Knihu přeložila ANNA CIMA, která je zároveň spisovatelka, od které jsem četl již 2 knihy – PROBUDÍM SE NA ŠIBUJI a VZPOMÍNKY NA ÚHOŘE. V závěru knihy se nachází DOSLOV, ve kterém se dočteme o autorově životě a jeho tvorbě. V úplném závěru knihy nalezneme medailonky autora a překladatelky.“... celý text
— Marekh

---

---

Seventeen / Sexuální bytosti

„Vtipně mi bylo jasné, co se stane s protagonistou Seventeenu jakmile jsem byla za čtvrtinou. O skoro šedesát let později pořád podobné jedince potkáte v ultrapravicových hnutích, rasistických kultech a podobných společnostech, kde si vynahrazují pocit marnosti a osamělosti. Scéna s masturbací k japonskému císaři byla třešničkou na dortu politické provokace. Sexuální bytosti mi připomněly nakolik muži umí být absolutně asociální a antisociální. Klub exhibicionistů byl přesně klubem lidí, kteří mi jeden víc než druhý lezli na nervy. A taky: dodnes podobné magory jako mladíka z toho klubu můžeme vidět ve zprávách a tragédiích.“... celý text
— vivivovo

---

Němý výkřik

„Kenzaburo Óe patří ke stálicím japonské poválečné literatury a k jejím nejvýznamnějším autorům. Před rokem 1989 u nás vyšel jeho slavný román Chlapec,který se opozdil. V něm autor shrnuje pocity japonského mladíka stendhalovského střihu, který se jen obtížné vyrovnává s porážkou Japonska a nemožností se proslavit v boji za jeho hodnoty. Po letech se autor Oe vrací znovu na knižní pulty, tentokrát s dílem, které je v kontextu jeho tvorby hodnoceno jako její vrchol a důvod získání Nobelovy ceny za literaturu. Příběh z roku 1967 vypráví o dramatickém vztahu dvou bratrů jménem Macu a Taka. Macu se jen obtížné vyrovnává se sebevraždou nejlepšího přítele, která přichází v době jeho vlastní osobní krize. Své dítě byl nucen odložit kvůli jeho postižení do ústavu a je nucen navíc pečovat o svou ženu závislou na alkoholu. V tuto chvíli ho zastihne zpráva o nečekaném příjezdu bratra Taka z Ameriky. Ten se po rodinném vzoru rozhodne vést vzpouru proti místnímu bossovi, majiteli sítě supermarketu, která vytlačila drobné obchodníky v jeho rodišti. Právě cesta obou bratrů do místa, kde mají rodove kořeny, se stane katalyzátorem starých názorových sporů a skrytých rodinných dramat. Kniha vyžaduje od čtenáře větší dávku pozornosti a umění číst mnohdy mezi řádky. Má v sobě sílu starých propracovaných románů kritických realistů. Charakterizoval bych ho jako silně meditativní text s velkou mírou introspekce. Kdo však bude mít tu vytrvalost, odmění ho toto dílo hloubkou svých myšlenek i závažnou tématikou oscilující mezi nadějí a vnitřním smutkem. Doporučuji tento titul všem milovníkům japonské moderní prózy.“... celý text
— hatikva