LucieT
komentáře u knih
Sběrači borůvek
Amanda Peters
Asi bych to úplně nesrovnávala s knihou Kde zpívají raci nebo Buď jako řeka - v takovém případě by z toho nevyšla úplně nejlépe. Když ji ale vezmu jako úplně samostatný titul, tak se mi to líbilo, bylo to čtivé a někdo tu píše, že se děj vleče, což mi nepřišlo, naopak jsem se na čtení celkem i těsila.
Drak na polní cestě
Jiří Hájíček
Moje první kniha od pana Hájíčka. Zřejmě jsem čekala více, žádné wow se nekonalo, se žádnou postavou jsem se nedokázala ztotožnit a ani zápletka mě moc neoslovila. Přesto to bylo celkem čtivé, takže dám autorovi ještě šanci s nějakým jiným titulem.
Před sebou neutečeš
John Boyne
Kdyby to šlo, dám těch hvězdiček deset. Wow, nemám slov, tahle kniha se mi zaryla hluboko pod kůži a neumím si představit teď hned rozečítat něco dalšího, musím ten příběh pomalu nechat vstřebat a odžít… Autorovi tleskám, je to opravdu nádherná a silná kniha, v některých ohledech ještě více vydařená, než předchozí díl.
Tajemství pomocnice
Freida McFadden
Jednička se mi líbila víc, tady už jsem od počátku tušila, že nic nemusí být takové, jako to vypadá, což mi dost ubralo na napětí.
Kolik barev má štěstí
Phyllida Shrimpton
Na knihu jsem se s ohledem na recenze moc těšila, ale nakonec se žádné wow nekonalo - myšlenka příběhu špatná nebyla, ale ne a ne se začíst, žádná akce, překvapení, zvrat, vše bylo jasné už od začátku, kam to směřuje (navíc nemám ráda patetické knihy a tady toho bylo z mého pohledu ažaž). Dočítala jsem jen ze zvyku, že rozečtené knihy neodkládám.
Buď jako řeka
Shelley Read
Od prvních stránek, kdy jsem se začetla, nebylo možné knihu odložit. Střed byl potom takový trochu rozvláčnější, ale jak se chýlil příběh k závěru, už jsem zase byla ke knize doslova přilepená. Jsem nadšená a všem určitě doporučuji (ps. není to žádná červená knihovna).
Evelyn
Evelyn Doyle
O obsahu knihy už tu bylo hodně napsáno - a komentáře nelžou, kniha je opravdu velmi čtivá a stojí za přečtení. Jako matku s dcerou ve věku Evelyn mě příběh zasáhl, na konci i slza ukápla, což se mi u knih často nestává.
Agnes
Hannah Kent
Dávám plný počet hvězd, kniha mě zaujala, vtáhla do děje a dobře se mi četla (teda až na některá jména a názvy vesnic a farem). A ten popis mrazivého Islandu, nádhera!
Sudetský dům III: 1959–1968
Štěpán Javůrek
Moc jsem se na třetí díl těšila a v porovnání s předchozími dvěma je to pro mě trochu zklamání. Pocitově mi z trilogie sedl nejméně - a to nikoliv dějem, ten je poplatný době, ale přišlo mi to hodně popisné, málo přímé řeči a také nemám ráda patetický styl psaní, který tu na mě byl až zbytečně často. Nicméně k přečtení určitě doporučuji, názor ať si udělá každý svůj.
Lustr pro papeže
Jan Tománek
Uf, tuto knihu by si měl povinně přečíst každý, kdo žehrá na dnešní dobu. Na to, jak je útlá, tak je totiž velmi silná. Nechápu, že dozorcům se za jejich surové chování nedostalo žádného spravedlivého potrestání, vždyť to bylo trýznění jak v koncentračních táborech. Jinak za sebe bych uvítala o něco rozvinutější konec, návrat domů a třeba i začlenění Míly zpět do běžného života, ale chápu, že by to bylo svým způsobem už odklonění od hlavního tématu.
Adam Dolník: Svět elitního vyjednavače
Martin Moravec
Prostě pecka, od prvních řádků jsem nemohla knihu odložit a doslova ji hltala. Opět skvěle vedený rozhovor, mnohdy mě při čtení napadla otázka, kterou záhy pan Moravec položil. Hluboký respekt před panem Dolníkem i jeho partnerkou, která už dávno o něho strachem nezešílela. Byť kniha vyšla teprve nedávno, tak už teď jsem velmi zvědavá, kdo/jaká osobnost bude další v pořadí, pan Moravec má opravdu velký talent zaujmout!
Němý výkřik
Kenzaburó Óe
Tak tohle mi vůbec nesedlo a čtení pro mě bylo utrpením. I jsem musela knihu na pár dní odložit, přečíst jinou a pak se k této zase vrátit. Možná je jen problém v tom, že nejsem cílová skupina takových filosofických příběhů od nositelů Nobelových cen, proto se mým hodnocením nenechte odradit a směle do toho - já však po dočtení pocítila úlevu, že už to mám konečně za sebou a můžu knihu definitivně odložit.
Holka statečná: Skutečný příběh Blanky Čílové
Daniel Polman
Dávám plný počet hvězd, a to především za odvahu a životní sílu paní Blanky Čílové, před kterou se opravdu hluboce klaním. Popis historických událostí je podrobný a velmi mě obohatil (za což autorovi děkuji), přesto mi však styl psaní až tak úplně nesedl, byl na mě moc věcný a i když mi i tak slza několikrát ukápla, byl pro mě málo osobní. Nicméně knihu rozhodně doporučuji, rozhodně stojí za přečtení!
Mukl
Petra Čeřovská
Jsem dojatá, byl to opravdu velmi silný a krásně napsaný příběh. Mnohdy jsem potlačovala slzy (někdy i marně) a zejména u pasáží výslechů jsem musela knihu i na chvíli zavírat, abych se vůbec nadechla. Na knihu budu dlouho vzpomínat, a to nejen proto, že Vidochov a Novou Paku osobně znám a celý příběh jsem si tak mohla zasadit i do konkrétního místa.
Čas odejít
Jodi Picoult
Tak nevím, minulá knížka od autorky (Vlk samotář) se mi líbila moc, ale tady jsem se pořád nemohla začíst, postavy mi přišly neosobní a takové nijaké, navíc mi Jenny na svůj věk 13l přišla příliš dospělá. Celkový dojem tedy hodnotím pouze jako slabší průměr, ani závěr mě nijak nešokoval.
Vlk samotář
Jodi Picoult
Vše podstatné už tu bylo napsáno, tak za sebe jen mohu říct, že je to opravdu super a určitě to stojí za přečtení.
Egyptské báje a pověsti
Ivan Sec
Dávám 4hvězdy, kniha se mi vcelku líbila, ale přesto tomu na plný počet hvězd něco málo chybělo. Nicméně atmosféru starověku jsem nasála, určitě i díku věrohodnému jazyku, kterým je kniha napsána.
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Kniha se mi kvůli krátkým kapitolám dobře četla, i když občas jsem se ztrácela v čase. Po dočtení však převládají smíšené pocity, prolnutí hlavních postav pro mě bylo hrozně krátké a taky jsem úplně nepochopila, kde skončilo to kulaté cosi. Poslední kapitola ze současnosti mi také moc nesedla. Přesto dávám 4hvězdy, protože mě čtení přes to všechno bavilo.
Kde zpívají raci
Delia Owens
Nádhera! Zprvu jsem se nemohla začíst a znovu koukala na komentáře a hodnocení, zda jsem se v titulu nespletla… ale jak jsem se nořila do močálu víc a víc, už jsem byla chycená a nešlo knihu odložit. Konec mě trochu překvapil, možná až zamrzel, ale i tak dávám plný počet hvězd, kniha je opravdu nádherná a bude ve mě dlouho odeznívat.
Přítelkyně z domu smutku
Eva Kantůrková
Před mnoha lety jsem jako dítě viděla seriál a proto mě nyní napadlo si přečíst i knihu. Je to poutavě napsané, jako bych na cele byla s nimi - přesto ubírám jednu hvězdu, neboť jsem postrádala akci, která by mě nutila pořád číst a také se přiznám, že se mi pak k závěru už postavy těch hrdinek trochu pletly.