Nero
David Wishart
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/328/bmid_nero-GHJ-328.jpeg
4
37
37
Historický román o římském císaři Neronovi je psán formou vyprávění jeho současníka Petronia, autora Satiriconu. Zajímavým způsobem psané vyprávění líčí nástup k moci a vládu tohoto rozporuplného císaře z pozice osobní účasti na popisovaném ději. Vypravěč sleduje Nerona zblízka od jeho dětských let a postupně se stále více dostává do středu děje a do vleku událostí, která jej nakonec dovede k sebevraždě na císařův rozkaz.... celý text
Přidat komentář
Další kniha o době a osobnosti císaře Nerona, tentokrát z pohledu jeho arbitera elegantiarum Tita Petronia. Na rozdíl třeba od Suetonia nebo Sienkiewicze se postava Nerona jeví v poněkud příznivějším světle. A hádejte, kdo podle autora zapálil Řím? Nene, Nero to nebyl a křesťani také ne.
Asi jedna z nejlepších knih, kterou jsem o císaři Nerovi četla. Začíná prologem - vzpomínáním. Je to vlastně Titus Petronius Niger, někdejší poradce Nerona, kdo nás knihou provede. Díky tomu se dozvíme o císařově dospívání, rodině, politických rozhodnutích, ale i činech, pro které získal nálepku tyrana i šílence...
Poměrně čtivá kniha, která popisuje z pohledu jednoho z poradců císaře, jak se Nero postupně zblázní, zapálí Řím a zabije spoustu lidí včetně svého hlavního poradce. Zajímavá historická fabulace, přečetl jsem jedním dechem, s blížícím se koncem knihy napětí gradovalo. Jinak jde o (v rámci mezí) historicky přesný příběh.
Dobře napsaný, historicky přesný příběh. Jenže já mám v hlavě jiného Petronia, toho z románu Není římského lidu od Jarmily Loukotkové. Krásně to napsala Atanone:
"Kdekoli jinde se s touto postavou setkám, mávnu rukou a řeknu si: ale co, to stejně není on".
Nero
Hodně domyšlené, ale základ se opírá o historická fakta. Nejde neporovnat s Není římského lidu od Loukotkové a musím říct, že Loukotková je z mého pohledu lepší, propracovanější a temnější.
Chudáci Římani v té době (aristokracie, chudina na tom byla mizerně vždycky), zajímalo by mě, kolik procent rodin vlastně bez újmy přežilo napřed Caligulu a o pár let později Nerona.