Nestoudná zvědavost
Lynn Messina
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541406/bmid_nestoudna-zvedavost.jpg
4
139
139
Beatrice Hyde-Clareová série
1. díl >
Jaké hrůzy se ukrývají v potemnělé knihovně? Šestadvacetiletá Beatrice Hyde-Clareová je příliš plachá, aby se pustila do vyšetřování podezřelé smrti jednoho z hostů panského domu v Lake Districtu. Stará panna, která je neochotně trpěnou schovankou svých příbuzných, by se jistě neodvážila prohledávat pokoje syna vážené hostitelky a jeho urozeného přítele, jen aby získala usvědčující důkazy. Byla vychována k úctě a poslušnosti, takže by ji samozřejmě nikdy v životě nenapadlo vyslýchat panovačného vévodu z Kesgravu, a už vůbec by si netroufla zpochybňovat způsob, jakým celou záležitost předložil místnímu konstáblovi. Jenže když v opuštěné knihovně venkovského sídla Skeffingtonových zakopne o zkrvavené tělo ubohého pana Otleyho, přesně tohle udělá.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2022
,
Kontrast
Originální název:
A Brazen Curiosity, 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha je směsicí historické detektivky, historické romance a humoristického románu. Příběh dvaceti šestileté staré panny, která na návštěvě narazí na čerstvou mrtvolu bohatého obchodníka, nad kterou se sklání velmi živý vévoda, mě bavil. Kniha je přiměřeně napínavá, milostná linka jemně naznačená. Ale především, především jsem se zasmála. Vyprávění plyne pomalým tempem a je plné jemného sarkazmu a ironie. A protože humoru v literatuře není zas tak moc, ráda si přečtu další díl.
Hlavní postavou je mladá Beatrice, jenž je starou pannou ve službách své tety. Na rozdíl od své sestřenice ji nezajímají módní ikony a vyšívání. Raději ztrácí hlavu v knihách a cestopisech.
Velice brzy se úvodní povídání strhne, a to ve chvíli, kdy Batrice nalezle mrtvolu v knihovně.
U mrtvoly narazí i na nepříjemného vévodu. A nyní začíná předháněná, kdo z nich zjistí více a kdo odhalí vraha.
Beatrice se zamotá do nejednoho maléru a postupně se z šedé myšky stává sebevědomá a odvážná žena. Zjišťujeme také nelichotivé informace o ostatních návštěvnicích sídla a každou chvíli je podezřelí někdo jiný.
Velkým plus knihy je autorčin vtip. Messina se nebojí použít ostrý a jízlivý humor, což dodává příběhu lehkost a svěžest. Postavy jsou vykresleny uvěřitelně a člověk si k nim vybuduje i vřelý vztah. Kniha je opravdová oddechovka bez zbytečných akcí a zapeklitostí.
První část knihy pro mě byla příjemné uvedení do děje, pak se na můj vkus kniha až moc vlekla a konec měl rychlý spád. Na konci kniha nechává i prostor pro další díly, což oceňuji.
A mně se to líbilo. Pravda, nejdříve jsem si musela zvyknout na poněkud šroubované vyjadřování.
Zaměření na duševní pochody hrdinky mě nenudilo, přestože někomu by mohlo připadat únavné. Jednak docela přesně odráží realitu – leckdo má tendenci se k některým věcem neustále vracet, nestává se mi, že bych se s něčím vypořádávala a zčistajasna to odložila a pak už po tom ani nevzdechla, jednak jich bylo tak akorát, aby nepřekročily únosnou mez. Někdy si sice postřehy drobet odporovaly (zvláště co se týká rodinné situace a vztahů s příbuznými), ale zvlášť mě to nerušilo.
Zaujalo mě vylíčení charakterů - s ironií, ale bez zášti. I ta jen těžko snesitelná úzkoprsá teta Vera se mnohdy projevovala překvapivě upřímně. A třeba naprosto sebestředná slečna Otleyová taky nebyla líčena záštiplně.
Pedantský vévoda mě okouzlil a Bee přisoudila autorka zajímavé osobnostní rysy, které se tlakem okolností projevují, či naopak nemohou projevit, z čehož vzniká napětí a taky realističnost. Trpěná chudá příbuzná si zkrátka musí dobře promyslet, jak bude vystupovat. Jejich interakce byly to nejzábavnější z celé knihy. Pánské postavy mi ale popravdě trochu splývaly (a to jich tam nebylo zase tak moc).
Starosvětské vyšetřování bez moderních metod mi připadalo osvěžující. Lehkou kaňkou je u mě samotné vyřešení vraždy. (Jednak mi úplně nesedí poirotovské vysvětlování každého kroku vyšetřování před odhalením vraha, jednak mi vrahovo jednání vůbec nejde dohromady s jeho předchozím vylíčením. A jak se k tomu postavil nejbližší, je pro mě prostě nepochopitelné.)
Celkově je tato knížka zvláštní směsicí přehnaného a věrohodného, mísí se tady pochopení a ironie, nadhled a vtip. Na mě to funguje a už se poohlížím po dalších dílech.
Naprosto skvělé čtení. Zpočátku pro mě bylo trochu náročnější se začíst, ale po několika stránkách, kdy už došlo na vyšetřování a bližší poznávání společnosti, to bylo skvělé. Hlavní hrdinka Beatrice i její spoluvyšetřovatel byli sympatičtí, každý svým ojedinělým (místy mírně otravným) způsobem. Rozuzlení jsem začínala tušit někdy v poslední třetině, ale ani maličko mi to nevadilo. Protože celý ten příběh nestál a nepadal pouze s vyšetřováním. Naopak byl hodně založený na interakci dvou hlavních postav, jejich výměnách názorů, špičkování, vzájemné nedůvěře a mírné tendenci toho druhého podceňovat. Opravdu fajn čtení. Těším se na pokračování.
Začátek lehce detektivní série je humorná ale i napínavá,kde si přečteme o jejím myšlení,jak se dopracovává ke konečné teorií,kdo byl vrahem,společne s jedním vévodou,kterého nejprv dost nemusí ale společně vyřeší záhadu.Věřím,že další díly budou aspon tak humorné ale i napínavé.
Byla to zajímavá kniha a v sérii hodlám pokračovat. Mám ráda kombinaci detektivky a romantiky. Jediné co bych vytkla, jsou až moc sáhodlouhé popisky pocitů, které se často opakovaly stále dokola.
Kniha, ke které jsem se dostal díky společnému čtení a jinak bych po ni nikdy nesáhl je pro mě dost rozporuplná.
Obsahuje plno nelogičností, ještě více opakujících se dialogů a úplně nejvíc dvoustránkových rozhovorů o ničem. Drtivá většina dialogů děj nikam neposouvá a funguje jen jako jakási historická vata. Na druhou stranu jsem se párkrát i zasmál a pokud historické reálie vykresluje pravdivě, tak i něco dozvěděl. Závěr byl asi přesně takový, jak bych čekal, vrah byl v salónku odhalen a vše se vysvětlilo.
Bohužel knihu velmi sráží fakt, že celou první polovinu se točí v kruhu nezáživných a stále stejně se opakujících rozhovorů i emocí hlavní hrdinky. Osobně mě moc překvapilo, že kniha nebyla nikterak romantická, což jsem vzal s povděkem.
Samozřejmě pokud je hlavní hrdinkou v těchto reáliích žena, je potřeba počítat s nekončícím popisem toho, jaké společenské normy zrovna porušuje. Pro zatáhnutí čtenáře do děje a navození atmosféry dobré, ale nesmí se to přehánět, což se tu stalo.
Dávám slabší 3*. Skoro celou dobu jsem byl přesvědčen, že to budou nanejvýš dvě, protože jsem se vskutku moc nebavil, ale z mého pohledu se opravdu povedl závěr, který měl potřebnou údernost a nebyl zdlouhavý.
Tato detektivka = oddechovka.
Jednou v noci, když nemůže Beatrice spát, se rozhodne zajít do knihovny pro něco na čtení a místo knihy najde mrtvolu a společně s ní i jednoho nafoukaného vévodu.
Když je celá událost označena jako sebevražda, rozhodne se pátrat na vlastní pěst, protože kdo by se sám praštil svícnem zezadu do hlavy přivodil si tak smrt?
Přiznám se, že mě první polovina kniha vůbec nebavila. Knihu jsem četla v rámci štafety a zkoušela jsem ji rozečíst celkem 3x. Pořád to bylo takové omílání omáčky dokola. A pořádně mě to vtáhlo do děje až někde za půlkou knihy.
Beatrice ač pro ostatní působila nesměle, její nestoudná zvědavost byla tak bijící do očí. Źe se ze zamlklé ženy stala dobrá “vyšetřovatelka”. Trošku mě mrzelo, že vévoda a ona nepracoval více spolu. Myslím, že by jim to šlo o dost líp.
Knížka je zasazena do minulé doby. Je zde dobře vykreslena společnost a tehdejší pravidla.
Ke konci knihy Vám do sebe vše začne hezky zapadat. A popravdě já vraha špatně odhadla.
Nicméně to není kniha, ke které bych se někdy vrátila.
(SPOILER) Dobová detektivka - "stará" panna a nafoukaný vévoda se v noci setkají nad mrtvolou a dohodnou se, že budou spolupracovat v pátrání, které vévoda zahájil už dříve. A k úžasu všech se rezervovaná Bea odváže ve společnosti a celkem logicky postupuje, aby vrahem byla poslední postava, se kterou nepočítala. Pak už je zase tou nezajímavou... avšak určitě se zase shledají a jí se těším, zda se jí konečně splní její házecí představy. Vtipné dialogy ovlivněné z větší části tehdejšími společenskými pravidly. No, a vévoda a jeho noční návštěva po stromě...
Tohle mě tak moc bavilo! Po celou dobu čtení jsem obdivovala vtip a nadsázku, s kterou byla kniha napsána. Dialogy a vykreslení společnosti 10/10. Detektivní zápletka byla taky fajn, i když dosud úplně nevím, jak z indicií dokázali přijít na vraha.
Vynikající. Chytré, nepřeslazené. Vtipné, k Austenové se odkazující, ale nekopíruje.
Normálně se mi nestává, že dávám tak špatné hodnocení, ale tohle se nedalo číst.
Zasazené do doby Jane Austen, kterou miluji, ale příběh je tak moc smyšlený a ty dialogy a popisy.... pro mě ne.
Dala jsem knize dva pokusy a nebyla jsem schopná to dočíst, jak mě to nebavilo.
Ani nenadchlo, ani neotrávilo. Hlavní postavy a prostředí jsou trochu jako z Jane Austenové, což je docela milé, Beatricino slídění mě bavilo, i když samotná detektivní zápletka a zejména její rozuzlení mi přišly slabé. Nicméně si myslím, že další díl zkusím, zajímá mne, jak se bude vyvíjet vztah dvou hlavních hrdinů.
Naprosto geniálně napsaná kniha.
Anglická prudérnost, dobře vychovaná dívka a jedna vražda k vyřešení.
Slibuji, že se budete velmi dobře bavit, možná i nahlas smát.
Tohle byla tedy jízda. Neměla jsem moc velká očekávání, ale musím říct, že mě kniha velmi příjemně překvapila a příběh jsem si moc užila. Ocenila jsem vyváženost příběhu, vzhledem k detektivnímu zaměření knihy, kdy autorka čtenáře drží v napětí. Podezřelí se střídali, jak se příběh vyvíjel a nebýt toho detailu se svícnem, možná bych dokázala vraha odhalit o chvíli dříve než Beatrice, ale právě ten svícen mě tak zmátl, že jsem od této hypotézy upustila.
Současně je příběh prošpikován lehce ironickým humorem trochu ve stylu Jane Austen. A špičkování Beatrice a vévody Kesgrava děj ještě víc oživilo a těším se na další díly série.
,,Nekřič. Nekřič. Nekřič. Beatrice si to slovo opakovala a srdce jí zatím pádilo jako tucet cválajících koní. Oči přitom upínala na mrtvého muže v dobře známé zelené vestě. Ležel tváří dolů, nos přitisknutý do koberce a temeno celé hlavy měl zalité krví proudící z rány zadní části lebky, která,,
Když Beatrice objeví mrtvolu lorda v knihovně a u ní postavu vévody Kesgrava, je v šoku. Horší ale je, že tato smrt je prohlášena za sebevraždu. Beatrice však zná pravdu a rozhodne se ji objasnit, stůj co stůj. Vrahem může být naprosto kdokoliv.
Skvělá kniha, spojení archaismů a knižní mluvy se sarkasmem a vtipem, to žeru! Chemie mezi Beatrice a Kesgravem byla takřka hmatatelná. Až do poslední chvíle jsem netušila, kdo je vrah.
Knize dávám 3/5 a hned vysvětlím. Tahle kniha má dvě obrovské mouchy a ty mi nejen zkazily celkový dojem z knihy, ale především jsem na to při čtení musela myslet. Za prvé jsou všechny postavy dementní, protože nikomu nepřijde divné, že by někdo spáchal sebevraždu tím, že se utluče svícnem zezadu do hlavy.
A za druhé a to mi pilo krev - Beatrice je 26 letá panna, celý život ji vychovávají jako poslušnou ženu, co má držet hubu a hlavu dole. A najednou si tu vystřihne naprosto bravurně sebevědomou, nezávislou, nebojácnou a pohotovou ženu. Ani minutu jsem jí to nevěřila. Což je obrovská škoda, protože jinak je kniha skvělá a další díl si určitě přečtu. Jednoduchá zápletka, pár postav, správný vibe mezi hlavními postavami, předsudky minulých století, nízké postavení žen, tohle všechno mě fakt bavilo!
,,Jestliže Kesgrava zaskočil pohled na Beatrice stojící v opuštěné knihovně s vražednou zbraní v ruce, skutečnost, že se stal terčem tak nepokrytého sarkasmu, ho přímo šokovala. Jak si to ta malá chudá myš bez konexí dovoluje jednat s ním tak neuctivě?,,
Celkem překvapení. Kniha mě bavila, špičkování mezi hlavními hrdiny taky fajn. Jen tedy ta detektivní část byla taková, hmmm, odsunutá na druhou kolej bych asi řekla. Hlavně se pak vše seběhlo strašně rychle, vlastně ani pořádně nevysvětlila, jak k tomu závěru náhle přišla. Ke konci už mě teda vyloženě otravovalo, jak o Bee všichni (včetně ní samotné) tvrdí, jak je fádní a neatraktivní atd. Ale oddechovka fajne, na další díl jsem zvědavá. Doufám, že se objeví vévoda. :)
pro mě to bylo zklamání - neskutečně rozvleklé a autorka jako kdyby nevěděla, co si s textem počít; plně mé pocity z knihy vystihly Kerriova a petrarka72 níže;
na druhý díl už nedojde;
Za mě skvělá oddechová detektivka šmrnclá Pýchou a předsudkem těším se na další.
Štítky knihy
19. století anglický venkov knihovny vyšetřování
Skrýt reklamy
Poslední dobou jsem si docela oblíbila knihy, jejichž příběh se odehrává v devatenáctém století. Proto jsem konečně sáhla po této knize, kterou mám doma už nějakou dobu.
Celá kniha mě bavila, přestože tempo je poklidné a celé je to takové, asi můžu napsat zdlouhavé, ale ne ve špatném smyslu. Na začátku jsem byla trochu netrpělivá, že Beatrice musí vše v duchu nejdřív řádně a dlouze okomentovat než scéna pokračuje, ale pak jsem si nejenže zvykla, ale celý ten styl mě začal bavit. Popis postav a jejich chování je takový ironický, postavy jsou většinou nesnesitelné, ale cílem je se nad tím pobavit, autorka se nesnaží ve vás probudit nenávist, spíš to celé pojmula humorně a s nadsázkou. Navíc vyjadřování a celková etiketa k té době patří a mně to mnohdy připomnělo mé oblíbené hry psané přímo v té době. Každopádně je zajímavé, jak kdysi všechno bylo tak úzce obehnáno pravidly společenského chování a co vše bylo nepřípustné a co naopak bylo žádoucí.
Beatrice jsem si oblíbila a slovní souboje mezí ní a vévodou si musí užívat snad každý čtenář.
Kdo je vrahem mě napadlo, ale nijak zvlášť jsem se nesnažila hádat a užívala si, jak se to celé vyřeší. Kdo většinou bývá vrahem už nějak tuším a vím, bývá to někdo, na koho není zaměřena velká pozornost, ale stále o té postavě něco víme, aby nás to mohlo při nejmenším překvapit. Jestli to tak bylo i tady, to si přečtěte sami.
Knihu jsem se snažila rychle dočíst a teď mi je to docela i líto. Další díl mě určitě zajímá, ale nepořídila jsem si ho, takže někdy v budoucnu. Rozhodně budu pokračovat ve čtení takových knih, které se odehrávají v historii. Je to velmi zajímavé, jen jsem k tomu musela dozrát.