Nestoudná zvědavost
Lynn Messina
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541406/bmid_nestoudna-zvedavost.jpg
4
139
139
Beatrice Hyde-Clareová série
1. díl >
Jaké hrůzy se ukrývají v potemnělé knihovně? Šestadvacetiletá Beatrice Hyde-Clareová je příliš plachá, aby se pustila do vyšetřování podezřelé smrti jednoho z hostů panského domu v Lake Districtu. Stará panna, která je neochotně trpěnou schovankou svých příbuzných, by se jistě neodvážila prohledávat pokoje syna vážené hostitelky a jeho urozeného přítele, jen aby získala usvědčující důkazy. Byla vychována k úctě a poslušnosti, takže by ji samozřejmě nikdy v životě nenapadlo vyslýchat panovačného vévodu z Kesgravu, a už vůbec by si netroufla zpochybňovat způsob, jakým celou záležitost předložil místnímu konstáblovi. Jenže když v opuštěné knihovně venkovského sídla Skeffingtonových zakopne o zkrvavené tělo ubohého pana Otleyho, přesně tohle udělá.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2022
,
Kontrast
Originální název:
A Brazen Curiosity, 2018
více info...
Přidat komentář
Spíš než A. Christie mi to připomínalo O. Wildea. Agatha není žádná troškařka a ve svých příbězích si většinou s jednou mrtvolou nevystačí.
Poťouchlé líčení vyšetřování vraždy na vlastní pěst jsem si užila. Omylem jsem nejdřív četla druhy díl, takže jsem věděla kdo je vrah, ale příjemný pocit z knihy mi to nepokazilo.
Hlavním smyslem není ona detektivní zápletka, ale trefné líčení různých lidských charakterů.
Za mě byla nejlepší úzkoprsá teta Vera, která pobavila vždy, když přišla na scénu.
Obzvlášť musím ocenit naprosto luxusní překlad !!! V současné literatuře bývá u podobně jednoduchých, usměvavých a literárně nijak významných počinů vzácný jak zuby u slepice.
Než jsem napsala tuto recenzi, počkala jsem po dočtení tři dny, abych vychladla a emoce se uklidnily. Ale tohle nezachrání ani svěcená voda. Pravdou je, že jsem si nedělala valné naděje už při čtení anotace, ze zkušenosti vím, že tyhle rádoby ironické popisy často skrývají velký špatný, ale optimisticky jsem se do toho pustila. Chyba. Autorka si zřejmě hrála na Agathu Christie a zamýšlela vytvořit svěží odlehčenou vtipnou historickou detektivku s jemnou romantickou linkou, ale nepovedlo se jí ani jedno, ani druhé. Už od samého začátku jsem si rvala vlasy nad zcela plytkými opakujícími se úvahami slečny Bey a utrpení pokračovalo nad povrchním žvaněním urozených dámiček. Postavy jsou vykreslené jako totální tupci, jejichž mozky mají buď velikost hrášku, nebo nejsou detekovány vůbec, a absolutně iracionální myšlenkové pochody všech zúčastněných mě srážely do kolen. Samotný závěr byl zoufalý, autorka očividně už netušila kudy kam, jaké důkazy v řešení vraždy předložit a jak to celé konečně uzavřít. Romantická linka vyznívá uboze. Ne, na tomhle není vtipného nic, to je prostě jen trapné. Vlastně ani nevím, za co dávám ty dvě hvězdy. Nejspíš z vděčnosti, že knížka nemá mnoho stran a trpěla jsem tudíž jen krátce. V této sérii určitě pokračovat nebudu, vyloženě mi nesedla.
Miluju jemně ironický humor Jane Austenové a tato autorka velmi důstojně kráčí v jejích šlépějích - detektivní zápletka jen poskytuje rámec k rozkrývání společenské hierarchie a možností žen daných dobou.
Slabý pokus o agathovskou detektivku. Obávám se, že Agatha měla nejen lepší zápletky, ale i výraznější smysl pro humor.
Velmi milá a odpočinková kniha. Neměla jsem žádná očekávání, ale od 2.kapitoly jsem se začetla a knížku nedala z ruky.
U výměny názorů hlavních postav jsem se několikrát zasmála a příběh vyšetřování byl napínavý. Jen škoda, že odhalení vraha je odbyto tak rychle v agathovskem duchu v krhu všech podezřelých.
Za mě skvělá kniha na proložení čtení severských detektivek a jsem zvědavá, co přinese další díl
Tohle byla velmi milá oddechovka, která mi trochu připomněla knihy od A. Christie, kde se hledá vrah v uzavřeném kolektivu a všichni jsou podezřelý.
Líbila se mi povaha hlavní postavy a taktéž lehce naznačená romantická linka, která byla příjemným zpestřením- velmi jsem ocenila, že jejich románek neskončil tak, jak se dá u podobných romantických linek očekávat.
Od knihy ale neočekávejte žádnou napínavou detektivku plnou zvratů a krve. Je to spíše taková oddechovka s detektivní zápletkou. Vzhledem k tomu, že přesně to jsem od knihy očekávala, nebyla jsem zklamaná. Pokud tedy patříte mezi náročnější čtenáře detektivek, budete zklamaní.
I když měla kniha slabší místa, mě se to líbilo. Taková detektivka ve stylu Agathy Christie, ale s více humoru a s horší zápletkou.
zatímco třeba sabrina jeffries roztahá jednu detektivní zápletku do čtyř různých romancí, tahle Messina naopak natáhne jednu romanci do bůhví kolika detektivek. docela jsem byla zaskočená, že útlý a vtipný románek neskončil automaticky velkým a totálním happy-endem, ale aspoň se mám na co těšit do příštích dílů.
Šestadvacetiletá Beatrice Hyde-Clareová přijíždí se svojí tetou, sestřenkou a bratránkem na venkovské sídlo Skeffingtonových strávit pár dní ve vybrané společnosti. Hned první noc, během níž nemůže Bea za nic na světě usnout, nachází během svého toulání rozlehlým spícím domem v knihovně mrtvolu jednoho z hostů. Aby toho nebylo málo, nachází u ní také povýšeného vévodu z Kesgravu. Ten však tvrdí, že se zavražděným nemá nic společného, že jej objevil stejně jako teď Bea, akorát o chvilku dříve. Druhý den vévoda ohlásí místnímu konstáblovi smrt nebohého pana Otleyho jako sebevraždu. (Jako že jak by se někdo mohl zasebevraždit šlupkou svícnem zezadu do hlavy?? Nechápu.. =P) Beatrice od té chvíle začne mudrovat nad tím, proč tak udělal a jak to bylo se smrtí pana Otleyho doopravdy. Z plaché šedivé myšky se tak rázem stává bystrá cílevědomá žena střádající jeden důkaz vedle druhého v honbě za odhalením hrozivého tajemství.
Knížka má jenom cca 250 stran, takže by člověk řekl, že ji budu mít rychle přelouskanou. Mně se ale četla poměrně pomalu a místy jsem se do čtení musela nutit. Řekla bych, že má docela pomalý rozjezd, druhá polovina je proto za mě lepší než první. Celkově jako by knížce něco chybělo - možná by to chtělo více humoru, silnější romantickou linku mezi Beou a vévodou (už už to vypadalo, že to mezi nimi bude alespoň lehounce jiskřit - v mezích zdvořilosti Anglie na počátku 19. století, samozřejmě :o)) - ke konci to ale téměř všechno vyprchalo). Chtělo by to prostě víc “šťávy”, která by vyprávění dodala větší spád.. =D
3/5 *
(SPOILER)
Na knihu jsem byla zvědavá, přeci jenom anotace vypadala, že by se mi mohla líbit. Rozhodně jsem si vytvořila jistou představu. Ta se vyplnila jen částečně, respektive byl to slabší odvar. Ze začátku jsem se horko těžko začítala, přišlo mi to zbytečně těžkopádné, sdílné a přehnané ve smyslu stylu. Trvalo několik kapitol než jsem se do toho dostala. Pak už to celkem šlo svižněji. Ten rozjezd mě trochu mrzí, ale když jsem si zvykla, pak už to bylo mnohem lepší.
Hlavní hrdinka Bea mě vcelku zaujala. Jednalo se o sirotka, který žil u své tety a strýce. Nebyla to žádná neobvyklá a jedinečná kráska, spíše obyčejná, jak bylo zmíněno mnohokrát velmi fádní mladá slečna, respektive šestadvacetiletá stará panna, ke které se ženiši nehrnuli. Ale ona to prostě tak brala. Byla však velmi chytrá, sečtělá a odvážná. Líbilo se mi její dedukování, zvídavé až skandální chování. Dokázala mě bavit a držet si mou pozornost.
Druhý hlavní hrdina neměl tolika prostoru, jak by si nejspíše zasloužil, ale jednalo se o vévodu Kesgrava. Svobodný dvaatřicetiletý šlechtic, který jako by snědl všechnu moudrost světa. Mohl by se zdát jako nabubřelý náfuka, kterého chtějí ulovit vdavek-chtivé slečny a jejich matky, ale nebylo tomu tak. Alespoň, co se týče toho náfuky. Byl to vcelku sympatický muž, který dokázal projevit empatii i jistou jiskru pobavení. Bylo příjemné ho sledovat a zvláště ve spojení s Beou.
Jedná se o první díl série, takže je jasné, že nemohlo být vše vyzrazeno, protože to bude mít ještě dlouhou cestu. A když se nad tím zamyslím, moc soukromých věcí tam nepadlo. Však příběh je především historická detektivka a případ byl vyřešen - uspokojivé zakončení. Je jasné, že to bude protknuto i lehkou romantickou linkou, která se tady pořádně neukázala. Jako zarytý romantik bych samozřejmě uvítala tohoto prvku daleko více, ale nijak zvlášť mi to nevadilo. Byli milé i ty náznaky a malé slovní přestřelky.
Věřila jsem, že to bude mít víc šťávy mezi hlavními hrdiny, víc vtipu, pošťuchování a i romantiky (přeci jenom, asi jsem byla ovlivněna předchozí četbou Bridgertonů víc než by se dalo čekat). Sice jsem to v té knize úplně nedostala, ale nevadí. I tak se mi to líbilo a vcelku mě to bavilo. Začátek byl oříšek a přiznám se, občas mě iritovaly i ty dlouhé kapitoly. Přesto nic vážného, co bych musela vytknout. Bylo to zajímavé. Kniha má výhodu, že by se dala číst i samostatně, bez ohledu na to, že to má pak dalších hromadu dílů. Přesto musím konstatovat, že jsem zvědavá. Proto se jistě s Beou a vévodou setkám v dalším díle a pevně doufám, že tam už to mezi nimi bude lepšejší. No co, naděje umírá poslední.
Nebylo to špatné, proto to klidně doporučím. Jistě si v tom velká skupina čtenářů nalezne to své. Výhrady nemám, i když ano, mohlo to být alespoň na mé gusto lepší, protože historické romány, které jsou protknuté vtipem a jiskřením a dohady mezi hlavními hrdiny jsou skvělé, jako co si budeme. Hodnotila bych to krásnými 4* a uvidíme, co bude dál. :)
Vtipná historická detektivka, ve které nejde ani tak o nalezení pachatele, ale o "skandální" vyšetřování a vzájemné dobírání detektivní dvojice neboli vévody z Kesgravu a chudé slečny Beatrice. Pobavila jsem se.
Kniha je příjemná oddechovka mezi jiné knihy s těžkým tématem. Nevadí mi, že jsem ji četla, ale žádná pecka to není. Je to jedna z těch, které zapadnou a za rok nebudu vědět, o čem byla.
Ale je fakt, že hlavní hrdiny, vévodu a schovanku Beatricii oblíbila. I to jejich špičkování mezi sebou při tom jak spolu pátrali po vrahovi mě bavilo.
Možná tam mohlo být i to, že by se sblížili i když i to bylo náznakem naznačeno, že si nakonec byli sympatičtí. No jak říkám, přečíst se to dalo, ale jestli půjdu do druhého dílu ještě nevím.
Nemohla jsem vůbec začíst, byl to boj. Nakonec jsem se tím prokousala, je to napsáno tak nějak pro mě nezajímavě. Ale úplně špatné to není, jen je to jednoduché čtení, nic moc se neděje, žádné překvapivé akce, je to takové monotónní. Očekávala jsem víc.
Kniha pro mne byla docela překvapením. Sice anotace prozrazuje, co čekat, ale už neřekne, že kniha bude i čtivá, poutavá, ale také se špetkou humoru, a že než se nadějete, zjistíte, že budete skoro na konci a před vámi už jen pár posledních stránek, jak vás kniha vtáhne. Líbilo se mi to. Jako oddechová kniha s detektivní zápletkou je tohle výborná volba.
Mám ráda knihy, kde ženy porušují standardy tehdy určeného chování, ale některé pasáže knihy jsou táhlé až zbytečně, dohady o povinnosti odchodu z knihovny při nalezení mrtvoly na dvacet stránek, to bylo trochu moc
nejde o slaďárnu ani detektivku, tak něco mezi. místy hodně táhlé a monotónní, znovu bych si neprecetla
Nejednalo se o žádné wow dílo, ale kniha mě velmi bavila. Líbilo se mi zkřížení Jane Austenové s Agathou Christie s humornými dialogy a situacemi. Vyloženě oddechové čtení.
Tak, toto bolo presne podľa môjho vkusu.
Svieže, nápadité čítanie.
Jane Austen 21. storočia "šmrncnutá" detektívkou.
Vtipné a zmysluplné dialógy, priebeh vyšetrovania mal hlavu a pätu.
A k tomu hlavná hrdinka Bea. Žiadna ufňukaná krehotinka, ale zaujímavá žena, ktorá sa dokáže presadiť svojou inteligenciou a bystrým postrehom. Super.
V angličtine už vyšlo kopec ďalších dielov, tak dúfam, že sa dočkáme aj českého prekladu.
Za mňa odporúčam.
„Bolehlav,“ odsouhlasila teta Vera.
„Všem mužům se sebevražednými sklony bych doporučila bolehlav,“ prohlásila Flora.
„Velmi chvályhodná volba,“ přisadila si teta Vera. „Nebo velkou dávku opia. Existuje více možností, jak ukončit život, aniž by po vás musel uklízet celý regiment sloužících, než vám příbuzní budou moci přijít projevit úctu.“
Bea na své příbuzné hleděla, jako by zešílely. Nemohla uvěřit, že pomlouvají ubohého mrtvého muže za to, že se zabil nevhodným způsobem.
„Tohle je velmi nebezpečná záležitost, slečno Hyde-Clareová. Ne nějaká kratochvíle pro ukojení vašeho pochybného smyslu pro humor.“
Vzhledem k tomu, že jí nikdy dřív smysl pro humor nepřisuzovali, potěšilo ji, že on ten její považuje za pochybný. Doufala, že než jejich zdejší pobyt skončí, povýší ho na naprosto nehorázný.
„Ovšem, Vaše Milosti,“ řekla uklidňujícím tónem. „O něčem takovém by se mi ani nesnilo.“
Její rychlou odpověď považoval z nějakého záhadného důvodu spíš za zneklidňující. „Myslím to vážně,“ řekl přísně. „Necháte to být.“
Beatrice vstala a přitom se zasmála, neboť ještě před večeří musela zařídit spoustu věcí, například vrhnout se naplno do vyšetřování smrti pana Otleyho.
Štítky knihy
19. století anglický venkov knihovny vyšetřování
Skrýt reklamy
Takový malý víkendový zákuseček. Parádně napsáno, Bea má mé plné sympatie. Už se těším na další díl!