Netvoři a kritikové a jiné eseje

07.09.2024

Jsem velmi rád, že Argo znovu tuto sbírku esejí v roce 2024 vydalo. Tolkien, známý především jako autor světa Středozemně, ve svém jazykovědném - a vůbec vědeckém - oboru byl popudem, proč jsem si chtěl knihu dlouho zařadit do sbírky. Především kvůli esejím věnovaných Béowulfovi a Siru Gawainovi.

Béowulfu se věnují dvě eseje a jsou skvělým doplňkem pro amatérské zájemce o tuto literaturu, jakým jsem já. Ve vším úctě k Tolkienovi a jeho doporučení, je málo pravděpodobné, že budu kdy tyto dvě básně číst v originálním staroanglickém znění. Obsah těchto přednášek je však dostatečně výpovědně nabitý i pro nás amatéry. V případě Béowulfa je to pak fantastickým doplňkem pro kritické české vydání Jana Čermáka. Jazykovědně, kulturně. Esej O překladu je pak platná v mnohé myšlence a postřehu pro překlady obecně. Ať už se jedná o překlady ze starých jazyků, angličtiny a nebo jakéhokoli jiného; včetně ze staré češtiny do moderní.

Rozbor Sira Gawaina a Zeleného rytíře je taktéž skvělým doplňkem pro dosud mě dosud jedinou známou českou verzi od Anny Valentové. Ještě lepší to však bude, až vyjde český překlad založený na překladu Tolkiena. Což byla informace pod čarou, která mě velmi potěšila. Příběh Sira Gawaina je totiž naprosto fantastický a z artušovských příběhů jeden z nejpropracovanějších. A tak je Tolkienovo zaměření na třetí zpěv a pokušení obohacujícím počtením.

Skvostnou esejí, a dost možná tou vůbec nejlepší, je v tomto sborníku esej O pohádkách! Cesta do země Faerie za odborného výkladu velikána Tolkiena, který svět podaroval Středozemí stejně jako jeho současník a kolega Lewis daroval světu Narnii. Úspěch obou je snad natolik dostačující, aby dosvědčil, že tito pánové o pohádkách sakra něco ví. Ostatně - jednou nadejde den, kdy člověk začne znovu číst pohádky.

Ve třech posledních přednáškách se ukazuje Tolkien nejen jako vědecký "nerd", ale i jako člověk jedinec, kdy projevuje překvapivé vášně až rozčilení a zároveň pokoru a skromnost ohledně vlastního přínosu. Angličtina a velština je ještě zaměřená i kulturně a zajímavě i pro laiky. Tajná neřest je však pro mě téměř nečitelnou, protože ani náhodou nedosahuju myslí schopnou do jazyka proniknout tak hluboce. Řečí na rozloučenou pak Tolkien shrnuje svoje dekády strávené na Oxfordu s jistou kritikou směřování tamní univerzity, s čímž není úplně spokojený. Je to kritik ve více významech toho slova. Především je to jazykovědec, "amatér" a člověk, který čirou náhodou a spíš pro vlastní potěšení studoval jazyky, stvořil elfský jazyk a ve světě se proslavil jako tvůrce Středozemě. Což byla spíš náhoda jen tak pro osobní zábavu. Akorát, to už ne zcela náhodou, výrazně zastínila Tolkienovu vědeckou velikost.

21.08.2024

Tolkien ako jazykovedec. Ďalší dielik do skladačky, opäť som sa niečo dozvedel.

Autora mám naozaj rád, knihu som však čítal niekoľko týždňov. Napriek počtu strán je hutná obsahovo. Celou knihou navyše presakoval suchý humor anglického gentlemana.

09.08.2024

Tolkiena jako autora zbožňuji, ale s touhle knihou, protože se jedná o eseje, fejetony, úvahy o literatuře atd. jsem měl problém. Vůbec se mi nečetla snadno, ale výsledek stál za to, je fajn si rozšířit obzory o věcech nad kterými se člověk kolikrát ani nepozastaví.
Příště bych radši zase dotisk nějaké fantasy parády:)

Tolkien byl velký v ledasčem. Zdá se ve své moudrosti, jistě byl velkým filologem a filosofem, kritikem (jeho schopnost analýzy je skvělá) a, samozřejmě, malířem, tedy vlastně spisovatelem, chcete-li, umělcem.

Všechny tyto jeho vlastnosti se postupně stávají jasnějšími, jak procházíte jeho dílem více a více fascinováni jeho neúplnou úplností, nedokonalou dokonalostí a komplikovanou jednoduchostí. Úplné jeho dílo je v tom smyslu, že snad nevznikl preciznější a komplexnější fikční svět, ve kterém by se na první pohled snad dalo i žít. Platí však, že velikost toho světa přerostla život autora a ten tak nestihl dotáhnout své dílo do konce. Dokonalé je dílo právě ve své hloubce, je precizní, vybrušované, nevzniklo lehce, vznikalo v potu tváře a krvi, vznikalo tak dlouho, dokud autor nebyl plně spokojen, a i potom jeho tvorba pokračovala. Nedokonalé je samozřejmě v děravosti, nekompletnosti, jakoby mu část chyběla, jak jsem již popsal. Nu a dílo je to neskutečně komplikované, vyznat se v něm, plně jej pochopit je neskutečně složité a vyžaduje si to mnohem více času než kdejaký jiný úkol. Já například tolik času nemám, je příliš velké na jednu mou paměť. A přesto, čtete-li Pána prstenů. Zjistíte, že je snadné, rychle se chápe a tím leckdo inklinuje k tomu označit jej za brak. To proto, že se nechal zmást jednotlivostí a zapomněl na celek. Do tohoto paradoxního stavu svůj sen dovedl autor sám. Aby to bylo možno, potřeboval nejen notnou dávku podnětů, imaginace, ale rovněž neskutečnou sumu znalostí a filosoficko-filologický podklad. Bázi, na níž mohl stavět.

Jeho báze je zde. Eseje přítomné v této sbírce se týkají různých témat. Všechna se však nějak odrazila ve světě Ardy. Ať se jedná o inspirační zdroje (nordická mytologie (Béowulf), artušovské legendy), či o filosoficko literární otázky (pohádka jako poměrně svébytný Tolkienův koncept), či otázky jazyka, pro které se Tolkien patrně nejvíce proslavil. Všechny přítomné eseje jsou zajisté zajímavé, třebas, že já je nedovedu plně docenit (obzvláště ty jazykové). Osobně mne nejvíce zaujaly dvě. O pohádkách a Netvoři a kritikové.

Za nejvýznamnější považuji jednoznačně esej O pohádkách, ačkoliv zajisté i Tajná neřest má velkou hodnotu pro celek díla profesora Tolkiena. K eseji O pohádkách se vyjadřuji u Listu od Nimrala, zde zmíním snad jen toliko, že se mi jeho koncepce pohádky zdá zcela specifická a určující pro svět Ardy, dokonce myslím, že z jistého úlu pohledu pak je potřeba na tento svět hledět jako na Tolkienovskou pohádku a dalo by se tak argumentovat, že se vlastně nejedná o fantasy, protože těmito znaky z fantastické literatury její zakládající text vybočuje.

Co se Netvorů a kritiků týká, je to vskutku zajímavý esej, ve kterém autor označuje kritiky Béowulfa za voly (patrně oprávněně) a vyvrací jejich až neuvěřitelné omyly. Naivitu jejich představy o Béowulfovi jako jediném dílu své doby (tedy nikoliv jediném dochovaném), o Béowulfovi jako epickém díle. Ve kterém se jedná o děj (tedy nikoliv o obraz), o Béowulfovi rýmovaném (tedy nikoliv působivě znějícím), o Béowulfovi historickém prameni, či záznamu (tedy nikoliv reflexi). Jeho kritika je silná a přesvědčivá a jen mne znovu ujistila v tom, že Béowulf je velké dílo a je nedoceněné dílo.

16.09.2021

Výborně sestavený výbor různorodých esejistických textů, které přitom spolu souvisejí a bezprostředně na sebe navazují. Pokrývá asi všechna hlavní témata, která nás na Tolkienovi mohou fascinovat, takže každý si tu najde to, co je pro něj stěžejní, a to ostatní třeba jen zběžně proletí nebo prostě přeskočí. Myslím, že s tím se počítá, pokud to nepotřebujete studovat jako tolkienologové nebo anglisté. Pro mě osobně byl nejpřínosnější především titulní esej o Béowulfovi, ale i rozbor Sira Gawaina a Zeleného rytíře je naprosto brilantní. Docela mě zajímalo také historické potýkání a stýkání angličtiny s velštinou. Ale i v ostatních esejích jsem narazil na části, které mě zaujaly. Celkově z textů dýchá nejen Tolkienova erudice, ale i hluboké, intuitivní porozumění. Nepřehlédnutelný je tu i Tolkienův anglicky akademický humor. Jinak, všechna čest překladatelům!

07.04.2021

Před samotným komentářem si musím dovolit malou odbočku:
Opět děkuji Pavlu Hoškovy za inspiraci, neboť tuto knihu jsou objevil díky citacím v jeho posledním díle právě o J. R. R. Tolkienovy Sloužím Tajnému ohni.
Kéž by se člověku povedlo, dříve než se, většinou netrpělivě, pustí do všeobecně známých děl od daného autora, přečíst si některé jeho teoretické úvahy, eseje (samozřejmě, pokud jsou od daného autora k dispozici), rozbory... Je to dávno, co jsem HACTAZZ a PP četl a návrat k nim již neplánuji, ale z těch matných vzpomínek a dodnes zakódovaným stereotypům, tuším, že bych na celé dílo pohlížel s daleko větší lehkostí, kdybych znal Tolkienovu zálibu v jazycích, Beowulfovi, či jeho názor na pohádky (mimochodem esej O pohádkách považuji v tomto díle za stěžejní).
Nevadí, pokusím se z toho poučit do budoucna.
Jinak veskrze sdílím názory z předchozích komentářů.

17.05.2020

Jak už tady říkají ostatní - od této knihy nečekejte další výpravu do Středozemě. Jedná se o soubor esejí a studií učence a filologa, kterým pan Tolkien byl. Studijní materiál výborný a vhled do mysli autora skvělý. Rozhodně doporučuji všem, kteří chtějí o panu profesorovi vědět více a zajímá je i jeho obor.

Na začátek je třeba vyložit některá fakta o této v současné době poměrně raritní knize.
1, Nejedná se o žádné příběhové vyprávění.
2, Spíše nežli cokoli jiného je to studijní materiál, což potvrzuje i to, že jsem byl o této knize schopen dlouze debatovat s učitelkou na Český jazyk.
3, Nejedná se o zábavné čtení, ale o faktické poznatky, zrozené v hlavě mistra.
Po přihlédnutí na tato fakta nemohu než dát 5 hvězd, kniha byla přesně to, co jsem očekával a jednalo se o další střípek ukazující mistrovu mysl.

19.09.2017

Studie nebo eseje, jak stojí v názvu, jsou to výborné, ale ve většině mě nezasáhly tak jako příběhy ze Středozemě. Nicméně určitě stojí za přečtění. Filologie byla Tolkienova profese a mnohé o čem pojednává se týká i příběhů ze Středozemě. Zvláště esej O pohádkách a Tajnou neřest by si měl každý zájemce o Tolkienův myšlenkový svět přečíst.