Než vystydne káva
Tošikazu Kawaguči
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541950/bmid_nez-vystydne-kava.jpg
4
980
980
Funiculi funicula série
1. díl >
Pokud byste měli možnost vrátit se zpět v minulosti, využili byste ji? Malá japonská kavárna Funiculi funicula ukrývá nečekané tajemství. Jedno z jejích míst umožňuje hostům kavárny, vrátit se zpět do minulosti. Musí však dodržet určité podmínky. Přítomnost však nezmění a čas mají omezený – než jim vystydne káva. Možnosti využijí čtyři dvojice – milenci, manželé, sestry a matka s dítětem. A právě jejich příběhy kniha vypráví a přináší dojemná rozuzlení jejich životních osudů.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2024 , Kniha ZlínOriginální název:
コーヒーが冷めないうちに (Kóhí ga samenai uči ni), 2015
více info...
Přidat komentář
Povídky mě spíše nebavily, neustále jsem se ztrácela v postavách. Nic převratného ani originálního jsem tu nenašla, zápletka byla jako by vypadla z průměrného anime, včetně typů postav. Také jsem si celou dobu představovala povídky jako anime, ten formát by námětu o dost víc. Celkově zklamání.
Dojemná kniha. Každý příběh je úplně jiný a dotýká se emocí, které jsou pro lidské srdce těžké. Přesun v čase má geniální příchuť a pravidla, která ho provázejí, a žena v bílých šatech příběhy ještě více podbarvují. Tím, že doprovázíte postavy na cestování časem, začnete jim vic rozumět a připoutáte se k jejich historii.
Kniha, která me vzala za srdce. Každý pribeh ma svůj hlubsi význam, který donutí zapremyslet.
Cetla jsem v anglictine, takze netusim jak je na tom cesky preklad, jestli nahodou ten hlubsi smysl neunikl..
Hlavní problém této novely je to, že to není novela. Je to drama, které dramatik přepsal do nedivadelní formy. Opravdu jsem se při čtení viděl sedět v hledišti divadla a na jevišti je "ta ona židle" a dveře do "kavárny" dělají CLANG-DONG, kdykoliv nová postava vejde na jeviště.
Těžko pak hodnotit jako ucelenou novelu, když se dílko vlastně skládá ze 4 nezávislých aktů. The Sisters byly dobré, ale pro mne byla nejsilnější část Husband and Wife, ta mě docela zasáhla. Pořád to mám v hlavě. Jak se na tuhle situaci může člověk připravit? A Fusagiho dopis? Skvělé. Už jen kvůli této části knihu můžu doporučit.
Čteno v angličtině. Japonský originál ještě nedávám. Snad brzy.
Kniha ma upútala svojím obalom ako aj názvom. Téma zaujímavá, presun v čase je podaný inak ako v bežných sci-fi románoch. Tak „ľudskejšie“. Presun v bežnom živote. A následok, ktorý zasiahol všetkých aj napriek tomu, že sa na prítomnosti nič nezmenilo. S menami som mala občas problém pri rozlišovaní postáv, zrejme trochu aj kvôli tomu, že sa neskloňujú (s čím však súhlasím, nie je potrebné nasilu prispôsobovať cudzie mená slovenskému pravopisu). Postavy sú dosť jednoducho stvárnené, bez väčšej hĺbky, ale sympatické. V knihe vládne pozitívna atmosféra, láskavý pohľad na všetky postavy hostí, aj zamestnancov, s úplným pochopením. A akýsi smutno-krásny záver.
Nenáročné čítanie.
Jedná se o knižní přepis původně divadelní hry, kde hrají prim lidské emoce, výrazy obličeje postav a to, jak mezi sebou postavy komunikují. Kniha rozhodně špatná není, ale žádný zázrak se nekoná. Na celé knize stojí a padá motiv jednotlivých povídek a to se celkem obstojně povedlo přenést i na papír. Nutno dodat, že západnímu publiku to může připadat místy trochu banální, ale musíme si uvědomit, že je to určeno pro japonské publikum, kde se podobné pocity a intimní příběhy nevytahují na veřejnosti mezi lidi, co nejsou součástí rodiny nebo kruhu blízkých přátel...
První díl série 4 knih, který uvede čtenáře do jiného časoprostoru než jsme zvyklí. Neměnná pravidla cestování v čase ukazují na možnost změnit vnímání pro obtížné situace, které se staly a možnost vyrovnání se se ztrátou. Citlivé, filozofické, trochu melancholicko-poetické. Opakování některých pasáží ke čtveřici knih patří a nijak to nesnižuje kvalitu čtení.
Tato knížka byla sice oddechová, ale zanechala ve mně takový zvláštní, ale hezký pocit. Dobře se četla a zahřála na srdci. Ideální četba k ranní kávě v podzimním období.
Náhodně jsem na tuhle knihu narazila v knihovně, zaujal mě název a obálka a po přečtení anotace jsem si řekla, proč ne?
Je to velmi oddechový příběh se zajímavým tématem i sympatickými postavami. Co mě ale strašně štvalo, bylo neustálé opakování pravidel kavárny, nebo tedy cestování v čase. Po třetím opakování jsem tyhle části prostě jen rychle přélétala očima. Obava, že se to bude i v dalších dílech opakovat, mě odrazuje od čtení pokračování.
Moc se mi líbilo! Je to i zajímavý žánr - jednotlivé povídky, navzájem propojené stejnou kavárnou a stejnými postavami, které se kolem kavárny točí. Je to hezky psané, pro cestování časem je vymyšlená logika a pravidla. Líbila se mi provázanost povídek - jak někoho zmíní v jedné povídce a příští je o něm. Často je to i dojemné. Také se dá zmínit podrobné popisy postav (hlavně co mají na sobě) a všudypřítomná vůně kávy :)
Vlastně hezká myšlenka - budoucnost ani minulost se nezmění... ale lidé ano. Nějak jsem se neuměla začíst. Neskutečně se mi pletly postavy... vždy mám problém se jmény, které začínají na podobná písmena a jsou podobná... no. Další knížky asi číst nebudu a tohle byla taková četba do metra cestou do práce a z práce.
Kavárna, ve které se nachází kouzelné místo, ze kterého může kdokoliv cestovat do minulosti či budoucnosti. Má to však velmi přísná pravidla a pokud jsou porušena, následky jsou velmi vážné… V knížce máme čtyři různé příběhy, kdy se každý z jiného důvodu rozhodne pomocí kavárny podívat do minulosti/budoucnosti. Za mě byl nejtěžší asi ten poslední, kdy jsem měla na krajíčku, ale každý příběh měl své kouzlo. Jediné, co mě mrzelo bylo to, že se tam často spousta věcí opakovala. Přišlo mi to zbytečné, až rušivé. Jinak to bylo hezké čtení na dva večery a já se podívám i na další díly určitě :).
Milá knížka, která do naší kultury vrací onu Erbenem zapovězenou štědrovečerní otázku - máme znát svou budoucnost? Trosku technicky těžkopádné martýrium kolem křesílka v jedné malé japonské kavárničce nám pohyb časem umožní sledovat. Vznikají tak dojemné situace vysvětlující dlouho zastřené okamžiky ze života milenců, manželů, ale i smutné tajemství jednoho mateřství.
Snad výběr těchto motivů mě neustále mylně utvrzoval v myšlence, že autorkou těchto křehkých příběhů musí bÿt žena.
Příběhy pro evropského čtenáře bych hodně proškrtala, obsahují podle mě mnoho slov, vedlejších motivů a jmen epizodních postav, dohromady tak vzniklo zbytečné hodně zamotané čtenářské klubíčko
Pěkná obálka i nápad, ale obsahově se mi kniha moc nelíbila. Čekala jsem něco jiného, dost jsem se u čtení nudila a poslední příběh už jsem ani nedočetla. Navíc mi vadilo to věčné opakování pravidel kavárny.
Dlouho jsem nečetla tak plytký román. Nápad je perfektní, ale autor neumí vůbec psát, postavy jsou ploché, zápletky šablonovité, pořád opakuje stejné informace a neumí pracovat s nedořečeností...
Zcela určitě jde o originální a velmi nekonvenční nápad. Samotné ztvárnění už je domnívám se o malinko horší. Snad je to způsobeno velkými odlišnostmi asijské kultury od té evropské. Jedná se vlastně o čtyři zcela samostatné příběhy, které jsou propojené právě prostředím zmíněné kavárny. Celkově to sice není vůbec špatné, ale upřímně řečeno čekal jsem od toho přece jenom ještě trochu více.
Tahle kniha zněla zprvu lákavě, ale úplně mě teda nenadchla. Připadá mi, že autor vůbec nevyužil potenciál svého nápadu a snaží se ulovit melancholické čtenáře, kteří mají rádi kult kaváren (takže třeba mě), jen na to, že píše o kavárně... trochu slabé.
Štítky knihy
Japonsko zfilmováno cestování časem japonská literatura divadelní hry kavárny magický realismusAutorovy další knížky
| 2019 |  Než vystydne káva |
| 2020 |  Než pravda vyjde najevo |
| 2022 | Než vzpomínky vyblednou |
| 2023 | Než se stihnu rozloučit |
| 2025 |  Než zapomeneme na laskavost |
V půlce knihy jsem se ztrácela s postavami, kdo je kdo, naštěstí je to vysvětleno na začátku knížky, takže jsem občas zabrouzdala tam. Knížka mě moc bavila, četla jsem v angličtině.