Než vystydne káva
Tošikazu Kawaguči
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541950/bmid_nez-vystydne-kava.jpg
4
928
928
Funiculi funicula série
1. díl >
Pokud byste měli možnost vrátit se zpět v minulosti, využili byste ji? Malá japonská kavárna Funiculi funicula ukrývá nečekané tajemství. Jedno z jejích míst umožňuje hostům kavárny, vrátit se zpět do minulosti. Musí však dodržet určité podmínky. Přítomnost však nezmění a čas mají omezený – než jim vystydne káva. Možnosti využijí čtyři dvojice – milenci, manželé, sestry a matka s dítětem. A právě jejich příběhy kniha vypráví a přináší dojemná rozuzlení jejich životních osudů.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2024 , Kniha ZlínOriginální název:
コーヒーが冷めないうちに (Kóhí ga samenai uči ni), 2015
více info...
Přidat komentář
Jak to dělají, že ty japonské knihy mají tak krásnou a klidnou atmosféru? I ta špetka nadpřirozena vůbec nepůsobí nepřirozeně. A i když se tam řeší bolestivé věci, stejně se člověk cítí dobře. Jestli to není tím, že:
"Člověk dokáže překonat i tu nejtěžší realitu. Přítomnost se sice nezmění, ale pokud se změní naše myšlení..."
Více takových knih do této doby.
Dej vsadený do Japonska je pre mňa vždy lákadlom a táto kniha má navyše aj krásnu obálku. To boli dva dôvody, prečo som sa pustila do tejto knihy. Čo sa samotného príbehu týka, mne sa páčil, nápad aj postavy, jediná vec, ktorá mi dosť prekážala, bolo opakovanie rovnakých informácie niekoľkokrát. Napriek tomu to však bolo príjemné čítanie.
Je vhodné si celou knížku promítat v duchu jako divadelní představení, tak, jak bylo původně napsáno, protože jako divadlo to samozřejmě funguje mnohem líp.
Představuju si malé divadélko v suterénu, pár schodů dolů, šest svítidel na stropě, jedno u vchodu, na stěně troje starožitné hodiny, vše v nádechu sépiové barvy. A pak samozřejmě malý barový pultík s cinkající pokladnou a hlavně - nepřetržitá vůně kávy…
A ten japonský kolorit k tomu, bez něj to nejde, protože i to je nedílná součást toho představení. Exotická jména Kazu, Fumiko, Fusagi, Kótake, Kei, na která si musíme zvyknout, zdvořilé úklony, sepjaté ruce, na znamení, že nám chutnalo…
A zapomeňte na sci-fi! Jsou to hodně jednoduché příběhy o mezilidských vztazích, přičemž za tu nevídanost, japonský šmrnc a apel na osobní odpovědnost každého za fungující vztahy, přidávám nakonec ke třem plánovaným hvězdám ještě jednu malinkou.
Tak co napsat, i když ze začátku mi dělalo problémy se do knihy tak nějak začít, protože po pravdě jsem tento styl ještě nečetla a je tedy pro mě jiný, nakonec mohu říct, že se mi kniha líbila, její děj plynul, i když v některých případech časté opakování mě docela musím říct, že lezlo na nervy a říkala jsem si vždyť je to tam už po kdoví kolikaté proč zase... Ale nakonec proč ne, nakonec 4*
Kdo zná Japonce, divit se nebude.
Jako vždy je zde příběh, který je tak nějak melancholicky podbarvený.
Kniha je sama o sobě čtivá, zajímavá, ale osobně jsem v pár částech viděl problémy s cestováním v čase. Na dynamičnosti děje to však neubralo.
Postavy byly zajímavé a měly i určitě pozadí, které nebylo ani odhaleno.
Zajímavé, plné překvapení, zároveň čtivé a věřím, že nejen ve mně vyvolalo spoustu otázek a myšlenek.
Určitě doporučuji!
Kniha mě hodně bavila ,a to jak dějem ,tak nápadem. Čtyři naprosto skvělé příběhy, které chvílemi vezmou i za srdíčko. Určitě si přečtu i pokračování. Japonská literatura mě poslední dobou velmi baví.
Tak ja som sklamaná... chaotické a neustále opakujúce sa popisy a navyše ten duch
Nebudu hodnotit, neboť jsem se asi dost minul cílovou skupinou...
Proč? Možná autor bere posezení u kávy jako odpočinek a relax a možná se tak rozhodl knihu napsat. To znamená, že než se posune děj, stihne vyrůst kedluben. Vše se tak často opakuje, zřejmě aby to bylo jasné i čtenáři s těžkým mozkovým postižením, že jsem v podstatě u čtení zároveň spal a pak BUM - najednou po celé straně nudy malý posun v ději a pak zase zbytečně se opakující žvatlání.
Čili po první kapitole jsem to vzdal.
Ne že by zřejmě ta část, kde se něco dělo, neměla zajímavou atmosféru. Jen nemám trpělivost kvůli jedné straně děje číst dvacet stran dalších.
Krásná a moc moc dojemná knížka. Většinu knihy jsem proplakala. Rozhodně ji moc doporučuji, bylo to tak nádherné. Myslím, že se k ni ještě mockrát vrátím.
Začátek byl fajn, postupně to upadalo. Myslím, že z toho téma se dalo "vytěžit" víc.
Autor nám postupne vyrozpráva príbeh štyroch návštevníkov kaviarne, ktorý sa rozhodnú využiť jej magickú službu. Rozpovie nám príbeh o žene, ktorá nechala svojho snúbenca odísť na opačný koniec sveta. Príbeh manželov, z ktorých jeden ma Alzheimerovu chorobu. Ďalej sestier, ktoré k sebe našli cestu, keď bolo príliš neskoro a na koniec najťažší, no najkrajší príbeh ženy, ktorá stojí pred obrovskou životnou dilemou.
Autorov štýl nie je dokonalý. Je cítiť, že je to jeho prvotina, ale nezaprie v sebe dušu dramatika. Odporúčam čítať tak, že si predstavite, že sa to celé odohráva na javisku v divadle. Aj keď sú príbehy postáv smutné, zanechajú vo vás príjemný, hrejivý pocit. Myslim, že pre fanúšikov magického realizmu, japonskej literatúry a kávy, je toto povinná jazda.
To bylo hezký! Úplně jsem cítila tu vůni kávy, viděla to osazenstvo. Někdy jsou ty pomalu plynoucí příběhy prostě to nejlepší.
Štítky knihy
Japonsko zfilmováno cestování časem japonská literatura divadelní hry kavárny magický realismus
Autorovy další knížky
| 2019 |  Než vystydne káva |
| 2020 |  Než pravda vyjde najevo |
| 2022 | Než vzpomínky vyblednou |
| 2023 | Než se stihnu rozloučit |
(SPOILER) Dej sa prakticky odohráva celý v jednej tokijskej kaviarni, ktorá sa nachádza v podzemí. Celá je ponorená do šera, priestor osvetľuje len niekoľko lámp.
Pokiaľ sa chcete stretnúť s niekym z minulosti, tu je to možné. Ale musíte si sadnúť na jedno konkrétne miesto. Na tom mieste musíte zotrvať celý čas, inak sa bolestivo vrátite do súčasnosti. Ten, s kým sa chcete stretnúť, už musel v tejto kaviarni niekedy byť. Na stretnutie mate čas, kým vám nevychladne káva. Čokoľvek počas svojho návratu do minulosti poviete alebo urobíte, nijako to neovplyvní súčasnosť. Veci sa jednoducho stanú tak, ako sa stali, nemáte možnosť zmeniť vôbec nič.
Kniha má 4 kapitoly, v každej z nich si na stoličku zasadne niekto, kto sa chce stretnúť s niekym blízkym. Žena, ktorá sa chce ešte raz porozprávať s priateľom, ktorý sa s ňou rozišiel a odsťahoval sa do Ameriky. Žena, ktorej manžel má alzheimra a už ju nespoznáva sa chce vrátiť do čias, kedy mu bola ešte dôverne známa a blízka. Žena, ktorá stratí svoju sestru. A žena, ktorá chce vidieť svoju dcéru.
Všetko je to také milé a japonské, osudy tých ľudí sú navzájom prepletené. A číta sa to veľmi dobre. Čo ma ale na tejto knihe berie najviac, je ta atmosféra. Naposledy som mala takýto zážitok z čítania, keď som čítala Nočný cirkus od Erin Morgensternovej. Predstavujem si tu miestnosť ponorená do šera ako v čierno-bielom filme (v knihe píšu sepia), prenikavý vôňa kávy... Viem si to predstaviť sfilmované.