Noci běsů
Kateřina Šardická
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472661/bmid_noci-besu-yea-472661.jpg
4
669
669
Před dvanácti lety ze zapadlé vesnice v pohraničí, kde platí vlastní pravidla a lidé stále věří ve staré bohy, zmizely beze stopy čtyři děti. Teď se vrátili jako dospělí lidé. Mezi nimi i Astrid Mahlerová. Ona ani ostatní si nepamatují, kde celou dobu byli a co se jim stalo. Netuší, kde zůstal čtvrtý zmizelý – Astridin bratr Max. Během podivných zimních večerů na přelomu roku, kdy se podle pověr stírá hranice mezi světem reálným a magickým, se musí Astrid vypořádat nejen se strachem, ale i s rodinnými tajemstvími. Tuší, že za nocí, kdy pátrá po bratrovi, kráčí vesnicí stvoření, která do našeho světa nepatří? Jsou její děsivé sny jen obyčejné noční můry, nebo mají ke skutečnosti blíž, než by si kdo pomyslel?... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi velmi líbila. Zaujalo mě využití slovanské mytologie. Skvěle napsané postavy i vztahy mezi nimi.
Nejlépe se mi atmosféra knihy nasávala večer před spaním. ;)
Jediné co bych vytkla, je dle mého poněkud uspěchaný konec. Myslím, že by nebylo na škodu věnovat závěru ještě jednu kapitolu. Na kvalitě to ale knize nijak neubírá.
Kateřina Šardická opět nezklamala a její další kniha Noci běsů byla stejně skvělá jako Zmizení Sáry Lidnertové. Skvělá zápletka, dopodrobna propracovaný originální svět, super postavy a hlavně se mi na tom líbila celá ta atmosféra, kterou kniha měla. Nemůžu úplně říct, že bych se u čtení bála, ale občas mi přeběhl mráz po zádech a asi bych to úplně nedoporučovala číst v noci před spaním. Příběh byl napínavý, čtivý a měla jsem ho přečtený opravdu za chvilku. Hrozně moc mě bavilo sledovat propojení staré slovanské mytologie a tradičních zvyků s takovou tou typickou českou vesnicí. Nářečí, které se protínalo se spisovnou češtinou, bylo taktéž příjemným oživením knihy. Kniha se z velké části zabývala tématem snů, které mě osobně docela dost zajímá, takže to hodnotím jako jedno velké plus. A ta obálka a ilustrace vevnitř? Čím dál jsem v knize byla, tím víc mi ta obálka začala dávat smysl a Noci běsů si prostě musíte přečíst už jenom kvůli ní.
Co bych však vytkla, je to, že mi ze začátku vadilo, jak rychle se střídaly pohledy postav a podle mě by pomohlo, kdyby se třeba části kapitol jmenovaly podle jmen těch postav, abychom se mohli lépe zorientovat. Taky mi přišlo, že byl děj občas až příliš uspěchaný a nebylo zde moc popisu, ale na druhou stranu to bylo zase lepší, než kdyby se to táhlo. Co mě však docela dost naštvalo, byl ten konec, který byl na mě ukončený až příliš rychle a vůbec by mi nevadilo, kdyby autorka přidala ještě třeba takových 50 stránek, protože prostě potřebuju vědět, jak to bylo dál.
4,5⭐/5⭐ Pokud máte rádi mysteriózní knihy, tak Noci běsů určitě zkuste a pokud ne, tak jim zkuste dát šanci i tak, protože podle mě nebudete litovat.
Za knihu děkuji Albatros Media
Skvělá kniha. Příjemně mrazivá a záhadná od začátku až do konce. Za tu atmosféru fakt autorce tleskám.
Do knihy Noci běsů jsem se pouštěla a vlastně jsem ani pořádně nevěděla, o čem kniha má být. Kniha si tančí na pomezí mystična a horroru a ačkoliv to není můj obvyklý žánr, tohle se mi hodně líbilo. Autorce rozhodně patří velký palec nahoru za užití slovanské mytologie. Dalšími tahouny příběhu je jistě ponurá atmosféra a fakt, že kniha vychází na podzim, ke kterému se nesmírně hodí. Celý příběh je zejména ze začátku velmi pomalý a já jsem jen čekala, co bude. Zatímco úvod byl pomalejší, střed měl skvělé tempo a konec nabral na rychlých obrátkách.
Noci běsu je mix thrilleru, horroru a mystického románu. Rozhodně nedoporučuji číst před spaním. Tato kniha si najde své čtenáře nejen mezi young adult.
Ani nevíte, jak moc jsem se na tohle těšil! A teď jsem vážně rád, že se moje čekání vyplatilo, protože Noci běsů jsou skvělé! Se spousty prvků, které jsou na knize vyzdvihovány, naprosto souhlasím: atmosféra je úžasná, postavy a vztahy ve vesnici jsou až děsivě reálné a napínavé to je jak kšandy! I ta časová neurčitost tomu sluší.
Nicméně kniha má i prvky, se kterými jsem tak spokojený nebyl. Uprostřed se děj nějak zasekl a moc se to neposouvalo dál. Konec byl strašlivě rychlý, jakoby knize někdo vytrhl stránky (nebo spíš vyškrtl?). Myslím si, že svou čtivost a spád by to s nějakými sto stránkami navíc neztratilo.
Také se nabízí srovnání s autorčinou první knížkou. Nebudu lhát. Ze Sáry jsem byl nadšenější. Možná je to kvůli tomu, že jsem na NB dlouho čekal a také měl nějaká očekávání, která mě ve výsledku připravila o wow efekt. Ale i když jsem si po dočtení zrovna nesedl na zadek, stejně řadím Noci běsů ke knihám, kterým jsem schopný lecos odpustit. Četbu jsem si totiž opravdu užil a s chutí skočím po čemkoliv dalším, co autorka napíše!
Zapadlá vesnice. Pověry. Noční můry, které ožívají. Pět dětí, čtyři zmizely. Kračun, zimní slunovrat. Slovanská mytologie. Perun, Dažbog, polednice, rožanice, nočnice, zduhač...
Na novou knížku od autorky Zmizení Sáry Lindertové jsem se neskutečně těšila a po dočtení jsem si oddychla, jelikož vážně nezklamala!!❤️
Obdivuju tu rozsáhlou rešerši, kterou Katka Šardická jistě musela absolvovat. Detaily, odkazy, zmínky, souvislosti, za to vážně klobouk dolů!
Troufám si říct, že to, co stojí za vyzdvihnutí úplně nejvíc, je ta atmosféra.
Zaryla se mi pod kůži. Běhal mi mráz po zádech. Ta mysterióznost. V té se autorka vyžívá, tu mistrně ovládá. Nevíte, co je skutečnost a co realita. Leží vám ještě dlouho v hlavě.
Co se postav týče, ocenila jsem, že většina z nich měla nějakou minulost, nebyla plochá. Absence romantické linky za mě velkým plusem a palec nahoru i za realistické vykreslení vztahů mezi jednotlivými postavami.
Příběh jako takový neotřelý, zaobalen do tajemna a záhad, které se odkrývaly v dobře načasované chvíle a pomáhaly gradaci celého vyprávění.
Z čeho jsem krapet zklamaná, je ten konec. Na můj vkus příliš uspěchaný, na málo stránkách se stalo spousta důležitých věcí a já měla pocit, jako kdybych po krásné vyhlídkové vlakové projížďce nasedla do příliš rychlého expresu, ani se nestihla rozhlédnout kolem a najednou byla na konečné zastávce.
Jednou, dvakrát jsem malinko zaváhala ve svém zakotvení příběhu v čase, neboť například slovo 'mikina' mi nesedělo do představy staré slovanské vesnice, ale nad tím asi dokážu krapet přivřít oči a nemám potřebu do toho rýpat.
Takže celkově? Krásné čtyři hvězdičky z pěti, velké doporučení k tomu a aplaus ve stoje za tu naprosto dechberoucí obálku!
//Ulehnu, usnu a nevzbudím se, neboť síly zla na mne nemohou. V této noci a v této chvíli, voláme starodávné síly. Ochraň nás ve svitu měsíce, od moci zlé nočnice.
//Kam odcházíme, když usneme?
3,5/5
Nejkratší den v roce, zimní slunovrat. Mezi úmrtím a znovuzrozením boha slunce Dažboga. V onu magickou moc slunovratu, v době kdy je pozemský svět bez ochrany, mizí hranice mezi světem a podsvětím a mezi smrtelníky se mohou dostat nebezpečné bytosti, běsy. Aby se vesnice proti těmto bytostem chránila, zapaloval se oheň, který musel být udržován po dobu 12ti
následujících dnů, než se oba světy zase oddělí.
Právě při zimním slunovratu se zničeho nic ve vesnici objeví 3 ze čtyř dětí, které před dvanácti lety zmizely... Vrací se o 12let starší, vůbec nic si nepamatují a přivádí sebou kousek temnoty a své vlastní noční můry a běsy...
Začátek i konec knihy se čte krásným tempem, problém jsem měla trochu s prostředkem, po návratu dětí. Vzhledem k tomu, že si děti nic nepamatují, a nikdo se ke zmizení nechce moc vracet, děj se moc nehýbe a trochu se opakuje. Druhým problémem bylo, že jsem děj neuměla časově zařadit. Vesnice je popsána jako v dobách dávno minulých, ale na druhou stranu tu máme vlaky, batohy, sprchu, trenýrky ... :-) což působí trošku rušivě.
Lehce strašidelný příběh, který je nádherně vystavěný na slovanském folklóru a krásně se svou ponurou atmosférou hodí na tohle podzimní období.
"Ulehnu, usnu a probudím se, neboť síly zla na mne nemohou. V této noci a v této chvíli, voláme starodávné síly. Ochraň nás ve svitu měsíce od moci zlé nočnice."
Tahle kniha byla naprosto skvělá! Miluju horory s folklorní tématikou a tohle bylo přesně ono. Neskutečně mě bavilo to tajemno v knize a všechny ty prvky staré kultury, která se promítá do života lidí v zapadlé vesnici.
Kniha je za mě opravdu originální, čtivá a napínavá, ale přeci jen mě docela zklamal konec. Přišlo mi, že ten závěr byl strašně rychlý a celé to bylo jakoby useknuté. Klidně bych brala, kdyby to bylo zpracováno ve druhém díle.
Noci běsů se odehrávají na dědině, která je protkaná pověrami, uctíváním božstva a zajímavými tradicemi. Nářečí vesnice krásně dokresluje atmosféru. Pronášené kouzelné formulky taktéž (komu se vybavily Čarodějky?!).
Kniha má zajímavý příběh, ale nepřijde mi až tak zajímavě zpracován. První půlku knihy se jen dozvídáme informace, které se často opakují, je to zdlouhavý a děj se téměř neposouvá kupředu, druhá půlka pak najednou mrknutím oka uteče a přišlo mi to občas až moc uspěchaný, hlavně samotný závěr, nedozvěděla jsem se vše, co jsem chtěla.
Je to škoda, je to zajímavé a autorka mě strašně baví a rozhodně po ní sáhnu i s další knihou.
*
A pozor, opravdu to není horor. Nebo už jsem otrlá, ale Sára mi přišla strašidelnější. A asi se mi i líbila víc. Ale kudos za to, že tam není žádná milostná linka!
Originální. Takovéhle věci běžně nečtu ale užila jsem si to. Dost mě rozčilovaly překlepy, ale příběh si zaslouží plnou nálož hvězd.
Tajemno a noční můry, vesničané věřící v bohy a strašidla, pověry a tradice, spánek a sny, večerní motlitby "Ulehnu, usnu a probudím se, neboť síly zla na mě nemohou." Mělo to zvláštní atmosféru a bylo to hodně temné a ponuré. Určitě originální česká fantasy, líbil se mi začátek, pak se to trochu vleklo, ale i tak super.
U této knihy jsem měla dost velká očekávání. Jednak jsem slyšela samé pozitivní ohlasy a jednak se mi líbila autorčina předchozí kniha, z níž jsem byla nadšená. A i tady jsem vlastně ve výsledku dost spokojená.
Autorka tu zpracovává řadu folklorních prvků - víru v staré bohy, strach ze starých démonů, různá zaříkávání, atd. Myslím, že tohle knize dodává určitou auru tajemna. Atmosféra je magická, plná nadpřirozena, trochu děsivá takovým tím plíživým způsobem, co se vám pod kůži dostává postupně.
Líbilo se mi, že se to odehrává v českém příhraničí, v blíže neurčeném místě blízko Černého lesa. To prostředí tomu určitě také dodávalo určitý tajemný nádech. Spolu s faktem, že se to odehrává v blíže neurčené době, jsem z toho měla pocit, jako bych četla nějakou temnou báji ze starých dob, kdy lidé skutečně věřili, že mohou promlouvat se starými božstvy a dalšími postavami našeho folkloru. Pravda - jedna z postav do vesnice přijíždí na začátku knihy vlakem, takže to dává tušit současnost nebo nedávnou minulost, v níž existují již vlaky. Ale zbytek knihy jsem měla pocit, jako bych se ocitla v úplně jiné době, v jiném světě. Ale to vůbec není míněno špatně.
V knize je velmi silně zakořeněný motiv strachu z nadpřirozených bytostí, který proplouvá napříč celým příběhem. Nečekejte tak nic pozitivního. Sama jsem neměla moc pocit, že by se v knize děly veselé věci. Spíše čekejte temný příběh plný temných zákoutí. A to nejen kvůli těm folklorním a nadpřirozeným prvkům.
Hodně hutné tu jsou i mezilidské a společenské vztahy, které jsou ve značné míře dost nefunkční. Tahle sonda do vztahů mezi obyvateli a v rámci rodin dávala knize zase trochu jiný rozměr a určitě to člověku na pozitivitě nějak nepřidá.
Ačkoliv tu vyzdvihuji dost věcí, přesto nehodnotím naplno. Kniha sama o sobě je dost hutná a mně se to bůh ví proč nečetlo na 100 % nejlíp. Jako by mi ta hutnost nedovolovala postupovat tempem, které by mi u tohoto typu příběhu vyhovovalo. Jako bych při čtení cítila určitou těžkopádnost. Ale to si spíš myslím, že chyba bude u mne než u knihy. Každopádně 4 hvězdy a moc doporučuju.
Autorka napsala opět velice čtivý, originální příběh se zajímavým námětem. Příběh byl magický, chvilkami strašidelný. Bohužel mi přišel pomalejší rozjezd a Zmizení Sáry Lindertové se mi líbilo o něco více. I tak si myslím, že Katka Šardická je česká autorka, která by neměla uniknout čtenářům nejen mladšího věku.
Stejně tak jako mě loni dostalo Zmizení Sáry Lindertové, tak letos jsem jedním dechem zhltla Noci běsů. Katka Šardická umí skvěle psát. Používá barvitý jazyk, skvěle vykresluje postavy a jejich charaktery a zároveň dokáže krásně spojit reálný svět a fantasy. Propletení se slovanskou mytologií bylo dokonalé a mrazivé zároveň. Příběh se odehrává na nejmenované vesnici v neurčité době, kde zmizí během posledního klidu ve školce čtyři děti. A objeví se právě teď..o 12 let později a bez jednoho z nich. Příběh má celou dobu rychlý spád. Prostě chcete zjistit, kdo nebo co stálo za zmizením dětí a jestli se jim povede najít i posledního z nich. Knížku jsem si užila a doporučuji všem, co mají rádi tajemno, na kterém přece může být i trochu pravdy :) ... Navíc je kniha svoji atmosférou naprosto ideální do sychravého podzimního počasí.
Páni! Právě jsem to dočetla a nedá mi to, abych se s vámi hned nepodělila o svůj zážitek, i když si obvykle své hodnocení promýšlím déle. Tentokrát mě však kniha tak nadchnula, že nemůžu jinak, než se do toho dát ihned.
Ocitáme se v blíže neurčité době na jakési vesnici, kde každý o všech snad všechno ví a nic si nenechá ujít, přesto je cítit, že pod tím vším leží nějaké to tajemství. Poté, co se před dvanácti lety z uzavřeného pokoje školky ztratily čtyři děti, se náhle tři z nich vrací domů. Nic si nepamatují a ne ve všech případech je doma čeká vřelé přivítání. A proč se nevrátil i Max, který byl tím čtvrtým ztraceným dítětem?
Kateřina Šardická sepsala velice poutavý fantasy příběh, do kterého zakomponovala mnohé ze slovanské mytologie. Napětí vám dávkuje postupně, až jste před koncem už jako struny a čekáte, kdy to všechno praskne a jak to dopadne. Zároveň se musí nechat, že jsem tu snad ani jednou nezažila takový ten pocit, kdy je mi jasné, jak se to bude odvíjet dál – děj umí překvapit a vypravěčka vás stále nechává v nejistotě, jak a jestli vůbec hlavní hrdinka situaci zvládne.
Po nějaké té knize Kateřiny Šardické určitě v budoucnu zase ráda sáhnu! Hodí se ještě pochválit skvělé ilustrace a úžasnou obálku knihy, jež jsou prací Štěpánky Coufalové.
Chcete-li si na podzim užít mrazivé zimní čtení, rozhodně Noci běsů doporučuji.
PS: Jako dítě mě babička taky strašívala klekánicí – tehdy jsem se nebála, ale dnes bych se na to po přečtení této knihy možná i dívala jinak...
TO je snad ještě lepší než Sara. Potřebuji od autorky rychle další knihu.
Úžasná atmosféra.
Že by dorostla nová generace českých autorů odrostlých na Harrym Potterovi a na dalších fantasy a scifi klasikách přelomu tisíciletí? Bylo by to super!
Styl, jakým Šardická píše, mi připadá víc mezinárodní, téma odvážně zvolený a dotáhnutý až do uspokojivýho konce. V prostředku mi děj přišel trochu pomalejší, ale úvod i závěr byl skvělej. Jen tak dál :)
Milé překvapení.
Od autorky mám doma ještě knihu Zmizení Sáry Lindertové, ke které jsem se ještě nedostala, takže jsem nevěděla, do čeho jdu. Mám v sobě zakořeněnou skepsi, co se české fantasy a sci-fi literatury týče, takže ke každé české knize přistupuju opatrně :D Tady to naštěstí nebylo třeba.
Atmosféra super, hodí se do toho sychravého počasí, co teď pomalu nastává venku. Kniha hezky vykresluje zažité tradice a zvyky jedné vesnice a rozplétá záhadu čtyř ztracených dětí, z nichž se tři zčistajasna navrátily zpět po 12 letech, kdy byly pohřešované.
Závěrečné rozuzlení bylo v pohodě, hezky to sedlo do stylu příběhu. Celkově rozhodně povedený nadprůměr a rozhodně si ráda další dílo autorky přečtu :)
Byla bych schopná tu vyjmenovat celou řadu pozitiv, ale tím nejvýraznějším byla jednoznačně atmosféra celého příběhu. Zčásti jí tvořilo prostředí malé zapadlé vesničky obklopené hustými lesy, zčásti také samotný příběh, který se točí kolem podivných událostí a děsivých nočních můr. Zajímavé bylo, že stylem psaní mi knížka připomínala pohádku, jen hodně temnou a chvílemi i dost strašidelnou. Příběh i atmosféru krásně dokresloval jazyk a použité nářečí, a také mytologie a náboženství, které má svůj základ ve víře ve staré bohy. V tomto ohledu se mi hodně líbilo, jak dobře bylo v knížce zobrazeno myšlení a nátura obyvatel vesnice, kteří stále uctívají zvyky a tradice vytvořené jejich předky.
Oproti zbytku knížky, který je takový rozvláčný a spíše pocitový než dějový, je konec docela dost zrychlený. Po zhlédnutí besedy na letošním HumbookFestu ale chápu, proč to tak bylo, i když osobně by mi vůbec nevadilo přidat knížce pár stránek navíc, čistě jen kvůli tomu, abych si mohla déle zachovat ten krásný čtenářský zážitek.
Štítky knihy
čarodějnice horory česká fantasy pohané, pohanství vesnice noční můry pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2019 |  Zmizení Sáry Lindertové |
| 2020 |  Noci běsů |
| 2024 | Osiřelo dítě |
| 2022 | Technické památky českých zemí |
Ve spolupráci s Albatros Media.
Když jsem vloni na jaře přečetla Zmizení Sáry Lindertové, byla jsem dost na větvi z toho, jak povedený debut jsem dostala. Na Noci běsů jsem se proto poměrně hodně těšila a určitá očekávání jsem do knihy vkládala.
Mám tedy velkou radost, když můžu říct, že nejsem ani trochu zklamaná! To, jak moc mě kniha bavila, je vidět z toho, že jsem ji slupla jako malinu a dost jsem si ji vychutnala!
Protože do tohohle sychravého počasí podzimu se perfektně hodila. Jen to pro mě umocňovalo tu ponurou atmosféru, kterou autorka v knize představí. V tomhle je ta kniha stejně perfektní jako Sára - ta navozená atmosféra je prostě boží.
K tomu dost napomáhá taková... bezčasovost prostředí. Celé se to může odehrávat v naší současnosti, ale klidně i v minulém století - dost mi to připomínalo romány Jozova Hanule a Želary, akorát s ultra silnou dávkou slovanské mytologie.
Z té mytologické složky mi doslova plesalo srdíčko. To bych se ani nezlobila, kdyby to v románu bylo využité ve větší míře, klidně kvůli tomu mohla být ta knížka i delší, vůbec by mi to nevadilo.
Trošku mi vadilo to skákání sem a tam, ze začátku jsem v tom měla docela bordel, jak rychle se ti vypravěči měnili. I když jak bylo jasnější, že hlavní slovo má Astrid, výrazně se to zlepšilo.
Moc chválím i konec. Ten se autorce povedl i u Sáry, dost mi sedí, že nechá na čtenáři, aby si to domyslel po svém.
Já jsem s knihou byla zkrátka moc spokojená. Sára na mě sice asi zapůsobila o něco silněji, ale i Noci běsů můžu s čistým svědomím doporučit dál. A jako už teď se těším, co dalšího autorka napíše. Třeba k té slovanské mytologii by se mohla ještě vrátit.