Noční klub. Díl první
Jiří Kulhánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1057/bmid_nocni-klub-nocni-klub-i-ZEv-1057.jpg
5
2614
2614
Noční klub série
1. díl >
Chcete přežít příštích tisíc let? Potom byste si měli přečíst tuto knihu. Nechcete-li, i pro vás mám dobrou zprávu - místa na hřbitovech výrazně zlevní. První polovina nového příběhu Jiřího Kulhánka je plná sveřepých slov, sveřepých tajných organizací, sveřepých zabijáků, sveřepého černého humoru a samozřejmě nemohu opomenout neméně sveřepý recept na dlouhověkost. Vy, kteří dáváte přednost ekonomicky výhodnému místu pod tisem, nebuďte smutní, my ostatní na vás příštích tisíc let nikdy nezapomeneme...... celý text
Přidat komentář
Říkali mi " jestli se ti líbí Hoza, vyzkoušej Kulhánka". Tak jo, máme to tady a musím uznat, líbilo se mi to. Ale paradoxně až od transformace a i když upíráky moc nemusím, tohle bylo zábavné, sarkastické, brutální...prostě bavilo mě to. Hned dávám pokračování, protože chci vědět jak to celé dopadne. Na to, že jsem absolutně neměl páru o autorovi a nevěděl jsem do čeho jdu..paráda. 90%
„…ZNÍ TO MOŽNÁ TROCHU BANÁLNĚ, MOŽNÁ TROCHU SMĚŠNĚ A URČITĚ HODNĚ HLOUPĚ, ALE STAL SE ZE MĚ UPÍR. ŠMYTEC!“ Začátek je supr, pak to začne bejt zdlouhavý. Ne že by to byl vopruz, ten sarkasmus baví, ale je to takový monotónní. Naštěstí ta poslední cca třetina mně dala to, co jsem čekal – jednoduchost, krev a ftip. A finále bylo parádní… já se smál, až ze mě krev stříkala!
Kulhánek je bůh českého fantasy a Noční klub I, II a Vyhlídka na věčnou jsou moje srdcovky. Čtu je třeba každé 3-4 roky a stále mě baví.
Naprosto famózní příběh. Nebyl ani jeden úsek knihy, kde bych se nudil. A vzhůru na druhý díl, který přečtu jedním dechem, jako ten první!
Pokud jste si mysleli, že máte o upírech a nadpřirozeném světě načteno dost, Noční klub od Jiřího Kulhánka vás přesvědčí, že jste neměli ani tušení, co temnota opravdu znamená. Tohle není jen kniha – to je naprosto adrenalinový zážitek, černohumorný epos, ve kterém krev teče proudem a akce střídá akci tak rychle, že ani nevíte, kdy jste naposledy vydechli. Kulhánek tuhle temnou jízdu nejen že napsal, on ji rovnou nakopl do vysokých otáček a přidal zážehovou směs cynismu, násilí a brilantní ironie.
Hlavní hrdina? Absolutně nezapomenutelný drsňák, který se neohroženě vrhá do bitev s nepřáteli, jež by si žádný rozumný člověk raději ani nechtěl představit. Má ostřílený pohled na svět, který je v jednu chvíli až mrazivě pragmatický a ve druhou osvěžující svou bezohlednou upřímností. Je to hrdina s „kusem masa“ místo morálky, a právě to je na něm fascinující – každé jeho rozhodnutí, každý tah je nečekaný, a přesto neuvěřitelně uspokojivý.
Co se týče samotného Nočního klubu, tohle místo není žádné běžné doupě upírů a dalších nočních tvorů. Kulhánek v něm vytvořil svět tak temný a tak neúprosný, že se budete chvílemi bát zhasnout světlo v pokoji. Ale zároveň je tenhle svět zvláštně přitažlivý – každá bytost, každá temná ulička má vlastní příběh a charakter, který vám nedá spát. Místo, kde se pravidla ohýbají a morálka je někde za čárou, kde akční scény nejsou jen povinnou součástí, ale přímo esencí, ze které si postavy berou sílu a vitalitu.
Kulhánek je mistr ve vykreslení drsných, děsivých i absurdně komických scén. Ve chvílích, kdy se láme chleba, dokáže scénu obrátit tak, že místo očekávaného hororu dostanete cynickou, šibalskou poznámku, která vás naprosto dostane. Tohle je přesně ten typ humoru, který je jako dobře mířený úder – rychlý, přesný a bolestivě vtipný. Dialogy se skvěle čtou, mají šmrnc a kouzlo, že po každé stránce máte chuť na další dávku tohoto krvavého mixu akce a černého humoru.
A co víc, tahle kniha není jen o temnotě. Je v ní překvapivě i kus filozofie, který vás donutí zamyslet se nad tím, co je vlastně smyslem světa plného násilí a krveprolití. Kulhánek si pohrává s myšlenkou, že někdy jsou hrdinové daleko složitější a temnější, než bychom čekali. A právě tohle z Nočního klubu dělá něco víc než jen další akční knihu – stává se to syrovým pohledem na lidskou podstatu, kde se mísí dravost, humor a skutečná zranitelnost.
Pokud máte rádi knihy, které jsou od první stránky rozjeté jako vlak na nejstrmějším úseku kolejí, knihu, která se nebojí pořádně kopnout do temnoty a ukázat vám její nejostřejší zuby, Noční klub je přesně pro vás. Takže pokud vás nalákají drsné bojové scény, postavy s charakterem tvrdým jako žula a humor temnější než půlnoční nebe, popadněte Kulhánkův opus. Protože po tomhle literárním večírku už budete chtít vstoupit do žádného jiného klubu – tenhle je totiž tak drsný a tak působivý, že se na něj nezapomíná.
Nevím co jsem čekal, neoslovil mě už Franta Kotleta, tohle je zase podobný styl a fakt to není moc pro mě. Příběh sice dost zajímavý, zvraty tam jsou nečekané, ale ten styl psaní (a humor a hlavní hrdina a ...) mě fakt ubíjí. Asi by mě i zajímalo, jak to skončí, ale ne tak, abych si přečetl i druhý díl.
Kulhánka jsem nikdy neměla v úmyslu číst. Většinou se (až na výjimky) vyhýbám našim autorům a ani co se žánru týče, zrovna tuhle knihu bych do ruky nikdy nevzala. Kdyby mi jí nedoporučil kolega, který o ní básnil... Řekla jsem si proč ne, třeba to nebude tak špatné. No..po pár stránkách jsem měla chuť jí kolegovi omlátit o hlavu. Jen se smál a říkal ať tomu dám šanci a vydržím. Nechtělo se mi, ale kousla jsem se. A dobře jsem udělala!!! Kniha se tak neskutečně rozjela a tak moc mě bavila, že jsem kolegovi nakonec poděkovala a po dočtení jsem samozřejmě hned musela přečíst i druhý díl. :-)
První Kulhánek, kterého jsem kdy četla. Tehdy jsem byla nesmírně nadšená. Ovšem všudypřítomné lesbokurvy mi po čase začaly strašlivě lézt na nervy.
Začátek kdy se nám představil noční klub byl pecka. Chvíli jsem nevěděla co si mám myslet o členech klubu. Škoda že druhá polovina knihy byla již o upírech. Kniha by se mi více líbila kdyby pokračoval v duchu první poloviny.
I tak kniha rozhodně nezklame. Popis scén i postav byl věrný. Postavy měly dobře vykreslené povahové rysy. Rozhodně si přečtu další díl.
(SPOILER) Moje prvni a asi neoblibenejsi kulhankova kniha. Obzvlast mam rad ten uvod, kdy ten twist clovek proste neceka :)
Pokiaľ som u Kulhánkovho debutu váhal nad autorovou kultovosťou, tu je to nad slnko jasnejšie.
Už prvé stránky ma pribili do kresla a dych sa mi tajil, keď Postrach vynášal svoje nekompromisné ortiele nad násilníckou lúzou, nehovoriac o tom, aký plot twist si pre nás už o stovku strán neskôr Kulhánek prichystal.
Hlášky suchšie než Nevestin futrál striedajú potoky krvi a dymiacich nábojníc; jednu exotickú lokáciu strieda ešte exotickejšia. Plus báječné odkazy na popkultúru na prelome tisícročí (Matrix, Klub bitkárov).
"Prostitutky všech druhů, barev, chutí, vyznání, velikostí a pohlaví byly doslova všude a tlupy německy hovořících turistů je braly hákem jako útočící afrikakorps."
Za mňa je jednou z najikonickejších častí tohto zábavného eposu určite únos lietadla v Tobiášovom podaní. Dávno som sa tak nenasmial, klobúk dolu.
Kresba Luisa Roya na predku knihy tomu všetkému dáva ešte punc béčkovosti, ktorá podtrhuje dobu vzniku a mne ako nadšencovi ešte väčšmi tlačí na túžbu po vlastníctve, hoci sú práve dvojka Nočných klubov najnedostupnejšie Mistrove knihy. Skvelá práca!
Skoro dva roky jsem čekala, než se mi papírový výtisk Nočního klubu z knihovny dostane do rukou. Byť držet skutečnou knihu, než koukat do displeje má u mě pořád větší oblibu, čekat na tuhle knížku se určitě nevyplatilo. Měla jsem si ji totiž přečíst co nejdřív! Velmi brzy jsem pochopila, proč je Noční klub ikonickou knihou české brakové fantasy. Noční klub je nehorázně vtipná blbina, ze které mám pocit, že si Kulhánek její psaní užíval. České reálie, humor, naprosto absurdní dějové zvraty – to je vše, co mě nesmírně bavilo a donutí mě přečíst si druhý díl téhle šílenosti.
Už to je přes dvacet let, kdy jsem Noční kluby četl poprvé a byl naprosto unešen, asi pět let, co jsem je četl s nadšením podruhé, tak proč si je nepřečíst potřetí, že. I když nejsem ten stejný čtenář, jako před dvaceti lety, pořád Kulhánek baví, děj strhává a řádky utíkají před očima jako divé a není to jen kvůli mě oční vadě..
Ale přece jen zkušenějšímu oku neuniknou drobné nedostatky, nesmyslné anglické slovíčko sem (rodičce se neříká press, ale push..), zeměpisně to zase nesedí tam, ale co, na spádu a čtivosti to neubere a možná si kluby za 5-10 let přečtu zas, budu-li živ a co se zraku týče, i zdráv.
Noční klub je jedna z nejoblíbenějších knížek z mé knihovny. Ráda se k ní vždy po pár letech vracím. Za mě je geniální!
Autorovy další knížky
| 2002 |  Noční klub. Díl první |
| 2011 | Vyhlídka na věčnost |
| 1996 | Dobrák |
| 1995 | Vládci strachu |
| 2003 | Noční klub. Díl druhý |
naprosto nesmrtelná klasika :)