Noční směna (20 povídek)
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/370948/mid_nocni-smena-MLP-370948.png
4
1427
1427
Povídky a novely série
1. díl >
Dvacet příběhů, v nichž nic není, jak se zdá, a temné stíny noci pronikají i do bezpečného světla dne. Příznivci krále hororu dobře vědí, že Stephen King nevyniká jen znamenitými romány, ale píše i skvělé povídky. Ve dvaceti zneklidňujících příbězích této sbírky to dokazuje s virtuozitou přímo mistrovskou. Zavede nás na důvěrně známá, obyčejná místa, která na první pohled nevzbuzují žádné podezření. Střední škola, prádelna, kukuřičné pole, to nejsou místa, kde by měl člověk obavy, jenže ve světě Stephena Kinga může démonickým silám sloužit každé prostředí. Když je doba příhodná, mají temné síly moc a oběti jsou zaskočeny nepřipravené…... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2018 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Night Shift, 1978
více info...
Přidat komentář
Většina povídek byla velice povedená a čtivá. Pro mě k naprosto nejlepším patří Mrtví se někdy vracejí, Nekuřáci a Děti kukuřice. Chvílemi mě až obcházel strach. No tato knížka není úplně ideální četba na dobrou noc :)
Moje první sbírka povídek od Kinga a zrovna ta nejstarší. Povídky měly povětšinou hezkou zápletku, některé z nich ani nelze nazvat hororem, jako by je ani nepsal King. Každopádně kvalitní čtivo. Nikdy jsem si nemyslel, že bych se mohl v životě bát automandlů, náklaďáků nebo římsy, ale tenhle spisovatel ze mě ten strach vyvolat dokáže. Na druhou stranu zde byly i slabší povídky, jako třeba Trávníkář nebo Noční příboj. Přesto musím Římsu, Nekuřáky a.s., Šroťáka a Mrtví se někdy vracejí označit za top.
Povídky jsem nikdy moc nemusel, člověk se začte, najde si hrdinu, ať už člověka, věc nebo zvíře a - konec povídky. Jak já byl vždycky nas-štvanej. Ale u pana Kinga jsem věděl do čeho jdu a již jsem měl nějaké ty jeho povídky naštudované. Převážně je v nich spousty odkazů na jeho jiné knihy a hrdiny. Tak tedy hrdě do toho. PS - Spousta povídek z této edice byla zfilmována. Například jmenovkině v kině Noční směna, Trávníkář nebo Děti kukuřice.
Některé povídky horší, některé fakt stály za to. Každopádně jsem se zase od knihy nemohla odtrhnout. Zfilmované jsem viděla pouze Děti kukuřice, a naštěstí tu verzi, která se celkem držela předlohy
I když je tam pár kousků slabších, tak ten zbytek to dostatečně vynahradí.Král není mrtev, ať žije King!
Noční směnu jsem četl příhodně na... noční směně, a jaká to byla hned atmosféra. Při první povídce jsem si vzpomněl na Lovecrafta, při dalších jsem se pobavil nad námětem (Bojiště), chvílemi se ošíval nad něpěknými scénami (Šroťák, Šedá hmota), naprosto žasnul nad terapií pro kuřáky (Nekuřáci, a.s.), u některých povídek žasnul nad více než uspokojující pointou (Římsa). Jen pár povídek bylo ze slabšího soudku, nicméně kniha svůj účel plní více než dobře a perfektně pobaví i postraší.
Obecně hodnotím Noční směnu jako opravdu hodně povedenou sbírku povídek, na mém žebříčku hodnocení ji předčila pouze Mlha. Úžasná sbírka, přestože obsahuje i některé průměrné povídky.
Pokud máte rádi Kinga, tak si tuhle sbírku rozhodně přečtěte. Sám se ke knize plánuji jednou vrátit.
Tato kniha byla mým prvním střetem se S. Kingem a myslím že jsem neudělal chybu, když jsem si vybral právě tuto sbírku. Více než polovina povídek, kterých tu je 20, byla nadprůměrná, ale byly zde také nudné nebo až směšné příběhy. Kniha ale jako celek působí velmi dobrým dojmem a většina povídek se vryje do paměti. Je třeba také zmínit fakt, že ne ve všech příbězích se vyskytuje nějaká nadpřirozená síla, a přesto čtenáře vyděsí nebo zaujmou. Nakonec bych vyzdvihl a doporučil několik povídek, které určitě stojí za přečtení - Prokletí jeruzalémské, Římsa, Nekuřáci a.s., Děti kukuřice a Na dobrou noc.
Mezi sbírkami povídek, které jsem zatím od mistra četl, je tahle nejslabší, tím ale neříkám, že neni dobrá. Všechny povídky mi přišly zajímavé, ale většina jsou spíš takové béčkové horory, ale proč ne. Jednoznačně nejlepší jsou Nekuřáci, a.s., ty jsou geniální a připomínají mi starého dobrého Kinga. Ostatní povídky mají něco do sebe, ale nejsou tak dobré. Vyloženě mimo mě šlo Bojiště, Muž, který miloval květiny a Noční příboj. Ostatní jsou fajn, i když to nejsou žádné pecky. Třeba Trávníkář, Mrtví se někdy vracejí a ani děti kukuřice se mi tolik nelíbily. Ale jinak je to poměrně fajn sbírka povídek, která děsí i baví a tak to má být. 70%
Kingova neschopnost ukončit povídky je doslova k šílenstvídohánějící. Každá, ale opravdu každá povídka má otevřený konec. Budiž. Neumí napsat uspokojující závěr (a ne, nezůstal jsem napnutý až do konce, nepřemýšlel jsem, co bylo dál - po třetí, čtvrté povídce je to prostě už jen iritující). Ale to, že dokáže (kromě jiného taky o vraždících náklaďácích, krvelačných netopýrech, obživlých pračkách aj.) napsat povídku o zkaženém, mutagenním pivu...to už nezkousnu. King podléhá přesvědčení, že dokáže hrůzu vyždímat i z houbičky na nádobí. Chyba.
Můj první kontakt se Stephenem Kingem dopadl dobře. Většina povídek je minimálně silně nadprůměrná, ale i ty průměrnější stojí za přečtení. Jediná která mi opravdu nesedla byla Žena v pokoji - nemocniční prostředí nemám rád a celkově mě povídka přišla nudná. Naopak za vrchol považuji skvělou povídku Nekuřáci, a.s., následují Římsa a Děti kukuřice. Myslím že vstoupit do světa mistra hororu právě touto knihou je dobrý nápad, doporučuji.
Jsem z této sbírky příběhů na rozpacích. Ty lepší povídky, který tu každý jmenuje, jsem četl už ve sbírce Mrtví se někdy vracejí. A jediné nové povídky, co se mi líbili, byly Kukuřičné děti a ještě dvě další. Takže tuto knihu nebudu hodnotit.
Výborné povídky. Nejvíc se mi líbí asi „Nekuřáci, a. s.“, zajímavé jsou i „Římsa“ a titulní „Noční směna“. Nicméně každá z povídek má své kouzlo a rozhodně stojí za to si je přečíst.
"Tady, kde teď zrovna jsem, je pořád jěště tma a prší. Je to náramně vhodná noc. Něco bych vám chtěl ukázat, něco byste si měli ohmatat. Je to v pokoji nedaleko odsud - vlastně je to hned na následující stránce. Takže pújdeme?" /Z předmluvy Stephena Kinga/
Až na dvě povídky, které jsem už četla v jiné knize(Šroťák, Děti kukuřice), fakt skvělé. Nekuřáky jsem četla s vykulenýma očima a povídka Náklaďáky mě děsila(bojím se kamionů).
´´ Když jdu večer spát a zhasnu, pořád se horečnatě ujišťuju, že mám nohy pod dekou. Už nejsem dítě, ale . . .prostě nerad spím s jednou nohou vystrčenou zpod deky.´´ Tak tohle mě dostalo už v předmluvě.
Část díla
 |
Bojiště / Bojisko 1972 |
 |
Děti kukuřice / Deti kukurice 1977 |
|
Já vím, co potřebuješ / Viem, čo potrebuješ 1976 |
|
Jahodové jaro / Jahodová jar 1968 |
|
Jsem brána 1971 |
Autorovy další knížky
| 1994 | Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Tak v této sbírce je více těch lepších povídek.