Noční směna (20 povídek)
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/517683/bmid_nocni-smena-20-povidek-655fba21108bd.jpg
4
1434
1434
Povídky a novely série
1. díl >
Dvacet příběhů, v nichž nic není, jak se zdá, a temné stíny noci pronikají i do bezpečného světla dne. Příznivci krále hororu dobře vědí, že Stephen King nevyniká jen znamenitými romány, ale píše i skvělé povídky. Ve dvaceti zneklidňujících příbězích této sbírky to dokazuje s virtuozitou přímo mistrovskou. Zavede nás na důvěrně známá, obyčejná místa, která na první pohled nevzbuzují žádné podezření. Střední škola, prádelna, kukuřičné pole, to nejsou prostředí, která by v člověku budila hrůzu, jenže ve světě Stephena Kinga může démonickým silám sloužit každé místo. Když je doba příhodná, mají temné síly moc a oběti jsou zaskočeny nepřipravené... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2023 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Night Shift, 1978
více info...
Přidat komentář
Povídky hodnotím převážně kladně. Určitě se našly některé, které podle mě nebyly hororové (Jsem brána, Šedá hmota), ale to je velmi individuální, protože každého děsí něco jiného. Celkově je to ale sbírka velmi povedených příběhů mistra Kinga, některé povídky číst v noci (Trávníkář, Kostlivec, Děti kukuřice, Nekuřáci, a.s.) bylo o nervy a nespavost.
Nemůžu si pomoci, ale v povídkách mi King nepřijde tak silný. Možná je chyba na mém přijímači, ale měl jsem z toho povětšinou pocit, že na tak krátkém prostoru se Mistr nemůže dostatečně vyřádit. Nebyla zde pro mě povídka, která by mě totálně sestřelila, ale jen 7 mě bavilo číst až do konce. Do zbylých 13-ti jsem měl problém se vůbec zakousnout a doslova mě nudily. Příště se budu radši zaměřovat na Kingovu románovou tvorbu.
Top téhle sbírky je povídka "Poslední příčka žebříku". Největším zklamáním a nudou je pro mě text "Jsem brána". Jinak knížka obsahuje převážně zdařilé povídky, ale nemůžu opomenout i hodně bizarní texty "Bojiště", "Náklaďáky". Nudné mi připadaly i povídky "Jahodové jaro" a "Noční příboj". Kromě nich tu jsou ale i zdařilé klasiky jako "Kostlivec", "Děti kukuřice", nebo "Prokletí Jeruzalému", či titulní "Noční směna". Rozhodně nelituji času stráveného čtením :-)
Povídkový King je přímočarý, jazykově jednodušší a často pracující s poměrně pokleslými žánrovými náměty, ale vždy spolehlivě děsivý, zneklidňující, místy vzbuzující odpor a napínavý. V předmluvě vám sdělí, že důležitá není pointa a věci okolo, nýbrž samotné vyprávění příběhu, a toho se drží. Mnoho povídek z této sbírky skončí až nepříjemně "nedořešeně", ale ten plíživý pocit chladu za zády tam během čtení prostě je, nekompromisně. V podstatě jediný příběh, který z mého pohledu nezafungoval, byl postapo fragment Noční příboj, to šlo odnikud nikam a ani atmosféra patřičně nezapůsobila. Jinak zde King excelentně ždímá hrůzu z profláklých horrorových klišé (Kostlivec, Šroťák, Na dobrou noc, Mrtví se někdy vracejí), více kreativních nadpřirozených námětů (Náklaďáky, Šedá hmota, Trávníkář nebo třeba geniální parafráze na monster movies v podobě Bojiště) i z prostých lidských příběhů, v nichž temnota a zlo nemá nadpřirozený původ (Římsa, Nekuřáci s.r.o., Žena v pokoji). Doporučit jedinou povídku, asi vyberu Kukuřičné děti, v nichž se precizně prolíná ryze světský, hmatatelný a reálný děs s působením něčeho nepochopitelného, co ve světě lidí nemá co pohledávat. Dokonalost.
Tahle kniha se mi líbila více než povídková Mlha, samozřejmě Mlha sama o sobě mě bavila dost ale ty povídky po té už tak moc né, zde byly povídky za mě o dost lepší. Nyní se jdu pustit do povídkové knihy Za soumraku. :)
výborná povídková knížka, kdy některé tyto povídky byly uveřejněny v jiných sbírkách, přesto se tu najdou další výborné povídky jako Kukuřičné děti či Trávníkář, ale za mě pořád naprosto nejlepší Poslední příčka žebříku
Ó, tak tohle je moje nejoblíbenější Kingova povídková sbírka. Čtyři hvězdy má jen proto, že to je Pan King, kterej umí takový dechberoucí věci jako To, Řbitov nebo Temná věž. Napsat to kterejkoli jinej autor, je to pětka jako vyšitá, ale na svý nejoblíbenější autory jsem holt drobet přísnější. :-)
Dobrá povídková sbírka se pozná u mě tak, že se celkově příjemně čte (SPLNĚNO)... a je v ní aspoň jedna věc, co mi utkví, nepřestane se vracet a občas se i připomene (SPLNĚNO). U Kinga to znamená, že mi ji občas připomene nějaká obyčejná věc nebo zážitek... a mně vytane ten úžas, podivná hrůza nebo hnus, který jsem při čtení zažila. Obvykle si to pak musím přečíst znovu.
A v týhle sbírce taková "špičatá perla" je. ŠROŤÁK - to je něco, co asi už nikdy nedostanu z hlavy. Hnus, hrůza, bolest a příšernost, nevěřícnost (a úžas, že jako King fakt s naprostou samozřejmostí jde touhle uhozenou a lacinou duchařskou cestou a zcela přirozeně to prodává jako zlatej poklad? Jo! A člověk mu to musí žrát! :))) ... špetka naděje, odhodlání a pak zase hrůza a hnus... a beznaděj z konce, pěkně žádný happyendy, pane Kingu. :)))
Noční směna - podivný, ale vtahující. Jo a velice dobré byly i Náklaďáky. Ty narozdíl od ostatních povídek jen neděsí, ale dost důrazně i varují. Dodnes si vzpomínám na jejich zoufalej a přitom jaksi dojemně nadějnej závěr - něco jako "nahoře vidím světla letadel. Strašně si přeju, aby v nich byli lidé." Uf.
Skoro plná palba a dík.
No nejakeje dobre povídky nějaké špatné co napsat noooo, ale četl sem lepší knihy od kinga. Mě osobně se líbilo šedá hmota, rimsa, srotak, noční směna a nekuřáci ta byla výborná kdyby u nás existovala taková firma věřím že by byl velký pokles tabákových vyrobku.........
Bravurně napsaná kniha povídek. Některé byly super jiné méně ale celkově hodnotím velice kladně.
První kniha od Kinga, kterou jsem přečetl. Pokud si chcete přečíst kvalitní hororové povídky, najdete je právě tady. Nejlepší Kostlivec, Na dobrou noc a Náklaďáky.
Povídky od Kinga jsem si vesměs nechal na konec a musím říct, že jedním dechem. Neskutečná představivost a témata, které prostě nevymyslíš.
Přečteno po částech ve volných chvílích. Některé byli slabší, některé výborné, celkově jsem se bavil lehce nadprůměrně.
Povídka kostlivce ve skříni na mě měla největší účinek při živoucích představách. Mám v pokoji skříň. A ta se někdy otevírá sama. Přes den si z toho nic nedělám, a přes noc mi to taky bylo donedávna jedno. Dvoje posuvné dveře, z jedněch vypadla taková malá trojúhelníková součástka, a ztratila se. Ozve se cvak, a vnitřek se odhalí. Ke všemu zvuk pojízdných koleček. Zkusím použít izolepu. Přeji všem dobrou noc.
Návrat do středoškolských let... Tehdy jsem měla pocit, že není nic lepšího než Římsa, Jahodové jaro a Poslední příčka žebříku a nic děsivějšího než Děti kukuřice a Trávníkář. Dnes mám pocit, že není nic lepšího než Římsa, Jahodové jaro a Poslední příčka žebříku a nic děsivějšího než Noční směna, Mrtví se někdy vracejí a Žena v pokoji - a nechápu, jak jsem mohla vytěsnit (a to tak, že zcela) Já vím, co potřebuješ. Člověk se mění, ale ne zase tak moc...
Nikdy mě nenapadlo si od Kinga něco přečíst, vždycky jsem byla přesvědčena, že mě to bude spíše nudit, ale..., od přítele jsem si půjčila Noční směnu. První povídku Prokletí Jeruzalémské jsem četla ve vlaku když jsem se vracela od něj domů. Zrovna jsme vjížděli do bouřky, venku bylo černo, blýskalo se, na oknech byly proudy deště a ve vlaku byla taková zvláštní dusná atmosféra, navíc jsme jeli krokem, protože byla porucha na trati. A mě to natolik pohltilo, že jsem si přečtení celé knihy řekla, že chci další a další.
Povídka Šroťák mě děsila, v dětství jsme měli mandl v mandlově a já se ho vždycky bála. Nenáviděla jsem ho.
Další, která mě dostala byl Trávníkář, pořád ho před sebou vidím jak leze po čtyřech za tou sekačkou a žere trávu. Prostě šílené. Kniha je dechberoucí. Takže chci jít po každých jeho knihách, tak dychtivě, asi jako Trávníkář po trávě :)
Povieky boli taka vsehochut, niektore bravurne, ine pre mna slabsie. Kazdopadne boli mrazive. A mne sa Kingove knihy pacia :)
Některé povídky byly opravdu děsivé a strhující, oproti tomu několik mě příliš nenadchlo (např. Noční příboj). Ty dobré naštěstí byly v přesile, takže - vřele doporučuji.
Není to jedna z mých oblíbených "kingovek", ale i tak se mi líbila. Jako každá jeho kniha
"Někde tam venku je malá holčička. A myslím, že pořád ještě čeká, až jí někdo dá pusu na dobrou noc." Vysoká škola poviedkárstva a akiste najlepšia zbierka poviedok od Kinga (fenomenálne Čtyři roční doby bola zbierka noviel, nie poviedok). Jasné, obsahuje aj viacero slabších kusov (Mŕtvi sa niekedy vracajú, Rímsa, Som brána), ale potom sú tam pecky ako Deti kukurice, Jahodová jar, Bubák, Nočná zmena, Na dobrú noc, Sivá hmota a Posledná priečka na rebríku. Bolo to silné Stephenovo obdobie, kedy dosť pil a ešte viac drogoval, čo bolo určite strašné a byť na mieste jeho ženy, rozvediem sa s ním. Ale na druhej strane práve v tomto období mal dar vytvárať fakt originálne a chytľavé zápletky typu čo by sa stalo, ak by v práčovni ožil mangeľ a začal žrať ľudí? Alebo čo by sa stalo, ak by rozhádaný manželský pár zavítal do izolovaného mestečka, ktorého dospelých obyvateľov vyvraždili deti? Najgeniálnejšie (a zároveň najneuveriteľnejšie, vzhľadom na bizarnosť jednotlivých námetov) je, že sú (v dobrom) desivé, mrazivé a krásne hororové.
Část díla
 |
Bojiště / Bojisko 1972 |
 |
Děti kukuřice / Deti kukurice 1977 |
|
Já vím, co potřebuješ / Viem, čo potrebuješ 1976 |
|
Jahodové jaro / Jahodová jar 1968 |
|
Jsem brána 1971 |
Autorovy další knížky
| 1994 | Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Mám pocit, že jen pan spisovatel Stephen King dokáže napsat pořádnou hororovou povídku. Výběr či chceteli směs povídek v této knize je prostě dokonalý. Několik povídek není tak dokonalých, ale jako celek je tohle prostě dobrý a čtivý. Sice jen čtyři hvězdy, protože pár příběhů to kazí. Jsou to třeba Bojiště, Noční příboj a Šedá hmota. Těmi nejlepšími a teď si to u některých poseru, je pro mě Trávníkář - mám ten příběh prostě rád. Další perfektní povídky jsou Noční směna, Kostlivec a Kukuřičné děti. Já vám to povídal.