Norské dřevo
Haruki Murakami
V románu nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti se skrývá fantastický, romantický i tragický milostný příběh. Čtenář však „neunikne“ směsici japonských reálií, psychologickým portrétům hrdinů ani scénám vášně a nespoutaného sexu. Román vyšel japonsky r. 1987, byl přeložen do 36 jazyků a celkově se ho prodalo přes 9 milionů výtisků.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , OdeonOriginální název:
ノルウェイの森 (Noruwei no mori), 1987
více info...
Přidat komentář

Má druhá kniha od tohoto autora (po 1Q84 - prvních dvou částech). Kniha plna beznaděje, lásky, smutku, osamělosti, zase naděje, smrti....
Autor má osobitý styl, takový nemainstreamový, jeho knihy nejsou pro všechny. Znám mnoho sečtělých čtenářů, kteří ho prostě nečtou, i když to zkoušeli. Na této knize se mi nejvíc líbí vykreslení hlavních postav, jejich myšlenek, propracovanost jejich vztahů...Samotný příběh je relativně "jednoduchý", ale autor si s ním umí pohrát a vykreslit tak, že mnohé čtenáře zaujme. V některých pasážích této knihy se určitě dokáže najít každý čtenář a to je to, co dělá knihu tak "zajímavou" a nevšední.


Bohužel musím dát jen dvě hvězdy. Ne, že by se mi kniha nelíbila, ale hodně pasáží se mi příčilo. Jedna hvězda je za krásné vyprávění a druhá za promyšlené vztahové postoje a příběh.
Avšak musím říct, proč nedávám více: Protože chování Tórua je velmi divné. Nechce být jako jeho kamarád "dě*kař", ale přitom spís tou a s tamtou a vrcholem bylo, když se vyspal s Reiko.
Sorry velkým milovníkům této knihy, popřípadě hrdiny, ale toto chování mi bohužel neevokuje lásku k chudačce Naoko ani za mák. Když někoho miluji, a láska je ještě mladá (neodehrává se po dvacetiletém vztahu, kdy bych se nedivila, že hrdina má milenku), nespím s kdekým.
Jinak mě kniha vtáhla a byla nepředvídatelná :-)


Je to zajímavě napsaná kniha, která se dobře čte, kde děj nenápadně plyne. Nejvíc mě bavila Midori, do ní bych se asi taky zabouchnul :-). Vždy jsem se těšil až zase prohodí jednu ze svých úvah a myšlenek. Jen díky ní dávám 4*


Murakami. Mám pro něj prostě slabost. Baví mě psychologie jeho postav, styl psaní, ta zvláštní atmosféra jeho knih, melancholie...Mám pocit, že ať k Norskému dřevu napíšu cokoliv, nevystihne to přesně to, co bych chtěla. Nejde popsat, musíte ji přečíst a procítit.

Román milostný a zvláštní. Všichni jsou tak trochu cvoci. Dlouho je to jednotvárné, konec přinese zlepšení.


Nebýt japonských jmen a názvů, nepostřehla bych asi, že se to tam celé odehrává. Rozhodně stojí za přečtení!


Je to moje druhá Murakamiho kniha a opět nezklamala. Prezentuje nám totiž příběh hodný zamyšlení, hlavně o tom, jak snadno se život může stát neutěšitelným. Opět se hledá smysl bytí i cesta k vlastnímu vyrovnání s minutlostí. Člověk se tak s postavami dovede ztotožnit, přestože je každá jedinečná... Ale to hledání mají společné. Jen ta poslední erotická scéna a většina sebevražd mi připadají trochu nadbytečné.


Murakamiho Norské drevo je zatiaľ jeho jediná kniha, ktorá ma nejak extra nenadchla. Príbeh jednoduchý a predvídateľný, čo u Murakamiho nie je tak typické. Práve preto mám rada jeho knihy, lebo nútia človeka premýšľať a dej býva hodne nepredvídateľný, ale u tejto knihy je to naopak. Od prvej do poslednej stránky som čakala na to "niečo Murakamovské" a nedočkala sa. Ale aj tak je to jeden z najlepších autorov súčasnosti.


První setkání s tímhle spisovatelem a asi mu budu muset dát ještě jednu šanci, tohle nebyl přímo můj šálek horkého saké... Nebo možná lépe číst v mladším věku, možná by na mě zapůsobila víc..

Velmi zajímavý příběh, přesto jsem v něm zaznamenala místy jakousi křečovitost ( což možná bylo způsobeno překladem, nevím, a právě ona způsobila že jsem z původních čtyř sklouzla ke třem hvězdičkám) jakkoliv se vše jevilo plynulé a znělé. Mnoho se dalo předvídat, jelikož jsem měla pocit že jsem o tom četla již nkde jinde,(jinak) nevím, možná za to mohly ty časté odkazy na literární díla s nímiž se hlavní hrdina uměl ztotožnil.


Moje první setkání s Murakamim a nejspíš nebude poslední. Tóru Watanabe mi byl postupem času sympatičtější čím dál víc, jednu hvězdičku jsem ubrala, protože smrti bylo v Norském dřevě až moc. Ale rozhodně je to kniha, která se zařadí k těm nezapomenutelným a můžu ji jen doporučit. Oceňuju také pěkný doslov, který ledacos vysvětluje...


Kniha se sice čte dobře, ale žádné hlubší stopy ve mně rozhodně nezanechá. Nějak nevím, proč by měla. Po přečtení geniálního díla 1Q84 jsem tímhle dílkem zklamaná.


Dlouhou dobu jsem měla za to, že japonská kultura se dělí na to pěkné staré a Pokémony. Tahle kniha mě přesvědčila, že tomu tak naštěstí není. Nádherné...


Úžasná knížka. Příjde mi, že až na konci mi došlo jak cenná knížka to je. Musím uznat, že je to přesně jedna z těch knížek, která se mi dlouho vrtá v hlavě. Nikdy na ni nazepomenu. Určitě stojí za to!!


Wow, úplně jiná kniha, než všechny ostatní, co jsem zatím četla.. Kniha o životě, respektive o tom, že smrt je součástí života.. Já se v některých pasážích úplně našla, ale nemyslím, že je to kniha pro každého, páč je to, jak se říká, "pěkný psycho"..=)


Je to moje 2. kniha od Murakami a musím říct, že se mi líbila daleko více než Sputník, má láska...je sice protkána smrtí, ale i nadějí a láskou...nikdy jsem nic podobného nečetla...


Vždycky když uslyším Norwegian Wood od Beatles, tak se mi vybaví atmosféra knihy...krásná kniha, velmi čtivá, dost depresivní tématika, přitom však nějakým způsobem na mě působila příjemně


Syrová romantika, svlečená z kůže bez klišé... je to příběh, který Vás nutí zamyslet se, a to nejen nad láskou...
Štítky knihy
sex sebevražda Japonsko zfilmováno psychiatrické léčebny japonská literatura pornografie poruchy osobnosti romantika poruchy příjmu potravy mezilidské vztahyAutorovy další knížky
2005 | ![]() |
2012 | ![]() |
2010 | ![]() |
2004 | ![]() |
2015 | ![]() |
Moje první knížka od tohoto autora, přiznám se, že jsem čekala víc, vzhledem k tomu, jak je teď populární :) začátek se mi zdál rozvleklý a nedokázala jsem se tak úplně ponořit do děje, nefandila jsem ani hlavnímu hrdinovi, ani Naoko... ke konci už mě kniha bavila víc, ale nebýt Midori, tak ji ani nedočtu :)