Norské dřevo
Haruki Murakami
Po vydání Norského dřeva v USA vzrostl počet Murakamiho čtenářů z obvyklých statisíců na miliony, ačkoli někteří byli zklamáni tím, že autor napsal „jen" milostný příběh… Exotika, milostné vztahy, studentský život, nespoutaný sex – to vše lze v románu nalézt. Jeho název je zvolen podle známé písně Beatles, již si nechává od své spolubydlící Reiko v psychiatrické léčebně zahrát jedna z hlavních postav, dívka Naoko. Jakkoli se autor nesoustředí pouze na partnerské dvojice, ale spíše na trojice, oním styčným i nosným bodem zároveň je jedinec, student Tóru Watanabe. Musí převzít zodpovědnost za svůj život a naučit se sdílet pocity blízkého člověka. Největší výzvu však představuje – aniž by si to plně uvědomoval – otázka volby mezi životem a smrtí. Smrt je již v našem životě skryta, takové poselství mu předává jeho přítel Kizuki, než spáchá sebevraždu a zanechává zde vnitřně rozbitou Naoko s temnotou v duši, která v ní přetrvává od dětství, kdy sebevraždu spáchala její milovaná sestra. Poznává, že smrt má nejen svou tíži, ale i své kouzlo pro ty, kdož nemají kam jít. Norské dřevo nabízí směsici japonských reálií a pohledů do nejhlubšího nitra duše; zároveň přibližuje exotické prostředí, charakteristické dramatickým příběhem, mistrovsky zvládnutou minimalistickou zkratkou i „nevyzpytatelností" hlavních postav.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , OdeonOriginální název:
ノルウェイの森 (Noruwei no mori), 1987
více info...
Přidat komentář


První kniha od Murakamiho, kterou jsem četla. Koupila jsem si ji na doporučení přítelkyně a nelitovala jsem ani na chvilku. Jen po dočtení mi bylo trochu těžko.


Zpočátku hodně těžké na čtení, ale nakonec jsem rozhodně nelitoval. Hodně jiná kniha, oproti tomu, co jsem zatím od Murakamiho četl. Příběh je vystavěn na vzpomínkách, především na hledání identity člověka. Nevím, na kolik se Murakami inspiroval svou vlastní zkušeností. Mám pocit, že do každého románu předává něco ze sebe. Jediné, co mi nesedělo, je ten úvod v letadle. Dle mého příliš těžkopadný. Ale bože, kdybych takhle těžkopádně dokázal psát :)


První kniha, kterou jsme od Murakamiho dostal do ruky a také první kniha, která se mi na dobro zaryla do paměti. Kniha napsaná s velikým stylem, citem a naprostou krásou, kterou vnímáme na každé stránce tohoto přepychu.

Naprosto nechápu oblíbenost tohoto románu, resp. autora. Přijde mi to jako mišmaš okopírovaný z románů slavnějších autorů, dialogy jsou často naivní, ne-li blbé a myšlenkové pochody hlavních hrdinů jsou mi naprosto cizí. Toť můj osobní názor. Bez hvězdičky.....


Mé první knižní setkání s Murakamim.Nadčasový román,ve kterém málem ani nepostřehnete,že se jeho děj odehrává právě v Japonsku.Příběh by totiž mohl probíhat kdekoliv na světě.Příjemná záležitost.


Tato knížka mě moc neoslovila.....byly tam určité pasáže které byly zajímavé a které mě zase naopak trošku nudili.


Tahle kniha očekává od čtenáře i trochu inteligence a pochopení, ne jen pouhopouhé přečtení a zhodnocení. Je potřeba aby se do ní člověk vcítil a dokázal chápat činy Tórua a Naoko. Velice na mě zapůsobila, osudy lidí jsou opravdu zvláštní a tragické i krásné zároveň. Podle mě jsou dva typy lidí, buď tuhle knihu nikdo nepochopí a bude se mu to zdát, jako "tlachání o ničem" a činy hrdinů mu budou připadat nechutné a zvrhlé, nebo se do ní člověk vcítí a bude tu knížku milovat. Dokáže pochopit, že člověk není stroj a že každý potřebujeme k životu lásku a přátele atd. Já jsem ten druhý případ. Je to drsná kniha, ale velmi se mi líbila.


Skoro u každé knihy tu někdo píše, že je nejlepší ze všech. Někteří to píší dokonce u každé knihy, kterou zrovna dočetli. Ale tahle je opravdu jedna z nejlepších, naprosto si jí vypálíte do paměti a každou stránku si vychutnáte. Škoda, že nebyla delší, ale v tom nejlepším se má přece přestat.


Podle mne vás baví číst příběh, kde se můžete ztotožnit s jednou z postav a z kterého si něco vezmete. A tohle se u této knihy stalo mně. Sice jsem ji nehltala jedním dechem, ale i tak se mi velmi líbila.


Celkem se mi to líbilo, jen ta tragičnost prvních lásek mi někdy lezla i ušima. Divím se, že Tóru nepropadl paranoidní představě, že je Anděl Smrti. Ale co, je to poměrně čtivé, není to příliš zdlouhavé, navíc mi bylo sympatické, že se s tím nikdo moc nepáře a rovnou to prostě ukončí, jen Naoko na to měla přijít dřív.


Na tuhle úspěšnou knihu jsem byla zvědavá, ale bohužel žádný velký čtenářský zážitek mi nepřinesla. Hodnotím proto jen jako průměrné.


Mě osobně tahle kniha nijak nevzala. Všechny postavy mi byly protivné a neustálé přemýšlení o nesmrtelnosti chrousta mi přišlo jako hrozné plýtvání času.


S klidným svědomím můžu říct, že Norské dřevo je jedna z nejlepších věcí, která mi zbyla po jednom z předchozích vztahů... Moje bývalá přítelkyně mi doporučila Murakamiho a když jsme byli spolu v knihovně, zrovna bylo volné Norské dřevo a proto přišla volba na něj. Je to, dle mého názoru, jeho zatím nejlepší kniha(hodnoceny pouze knihy vydané v češtině), pro mě je to i knihou nejlepší vůbec. Rozumím jí a dokážu se do postav výborně vžít. Jde o jedno z mála Harukiho děl bez sci-fi vložek, bez nadpřirozena a určitě jde o důvod, proč jsem přečetl i všechny ostatní knihy Murakami přeložené do češtiny a důvod, proč je Haruki mým nejoblíbenějším autorem.
První přečtení 2008, už několikrát bylo naspadnutí opětovné přečtení, ale zatím odolávám a nechávám tomu čas, nechávám Norské dřevo dozrát jako víno, aby mě dostalo ještě víc, než napoprvé.
Doufám, že tento komentář v budoucnu přepracuju. Výjimečná kniha si zaslouží výjimečný komentář. :)
Štítky knihy
sex sebevražda Japonsko zfilmováno psychiatrické léčebny japonská literatura pornografie poruchy osobnosti romantika poruchy příjmu potravy mezilidské vztahyAutorovy další knížky
2005 | ![]() |
2012 | ![]() |
2010 | ![]() |
2004 | ![]() |
2015 | ![]() |
Zatiaľ moja NAJ od Murakamiho, autor píše veľmi svojským štýlom a hneď ho spoznáte, nechýbajú literárne a hudobné odkazy, autor inšpiruje nielen svojou tvorbou, ale odporúča aj iných velikánov literárneho sveta, jeho príbehy sú nevšedné a postavy jedinečné :-)