Norské dřevo
Haruki Murakami
V románu nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti se skrývá fantastický, romantický i tragický milostný příběh. Čtenář však neunikne směsici japonských reálií, psychologickým portrétům hrdinů ani scénám vášně a nespoutaného sexu. Román vyšel japonsky v roce 1987, byl přeložen do 36 jazyků a celkově se ho prodalo přes 9 milionů výtisků.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , OdeonOriginální název:
ノルウェイの森 (Noruwei no mori), 1987
více info...
Přidat komentář
Po většinou smutná s okamžiky radosti... přesně jako v životě. Například scéna z porno kina je naprosto nezapomenutelná. Každopádně tahle kniha mě opravdu zasáhla a určitě v budoucnu sáhnu po další Murakamiově knize.
Murakamiho mám přečteného komplet a tahle je moje nejoblíbenější! Kdyby vypsali dobrý kurz, vsadím si, že jednou jistojistě dostane Nobelovu cenu za literaturu.
Tohle mě dostalo do kolen, vážně. Hned na začátku jsem byla zcela vtažena do děje a na poslední stranu jsem ještě dlouho zírala přes vodopády slz. Minimum postav, Japonsko z mnoha úhlů, pár studentů a jejich rozdílnost, reálný příběh a spousta kávy. Tuhle knížku jsem si zamilovala a patří mezi to nejlepší, co jsem kdy četla. Něco ve mně nechala a rozhodně se k ní hodlám, moc ráda, vrátit.
Smutná, melancholická, milá knížka, co ve vás vzbudí spousta pocitů a do které se člověk prostě musí zamilovat :)
Murakami. Autor většinou opěvovaný a pozitivně kritizovaný. Norské dřevo. Kniha, která autorovi vynesla nadlidskou popularitu. Co hodnotit, aniž bych zdvojoval již napsané komenty...?
Snad jen onu lehkost japonského prostředí, ve kterém se děj oderává, snad jen plynulost rozhovorů a komunikace jednotlivých postav, snad jen volně na sebe navazující vyprávění, které by mohlo (i přes kapitolování) pokračovat ještě dvěstě stran a já bych jen nasávat atmosféru a nechal se vodit Murakamiho perem dál a dál...
V sobotu jsem u kávy přečetl prvních sto stran téhle knihy a s překvapením si uvědomil, že mě nijak zvlášť nezaujala; dokonce jsem o několik dní později na autobusové zastávce s hrůzou zjistil, že si vůbec nepamatuji, o čem těch sto stran bylo, jaké jsou v knize postavy a co se během té čtvrtiny knížky stalo... A pak nastal zlom a po relativně nudném začátku popisujícím život na koleji a procházky s Naoko se z Norského dřeva vyklubal opět ten Murakami, kterého úplně zbožňuji. Murakami, který mě nutí si některé věty nebo celé odstavce (nebo i celé stránky) číst znovu, a to nikoli proto, že bych je nepochopil, ale protože ta skladba vět a popisy jsou prostě magické a úžasné. Murakami, který dělá narážky na moje oblíbené kapely, písničky, herce či klasické skladatele. Murakami, při jehož čtení se opravdu často přistihnu, že pokyvuji hlavou. Murakami, po jehož dočtení jsem si šel koupit další knihu od něj.
Tři hvězdy, ale jen kvůli tomu, že jsou Murakamiho knihy velmi čtivé. Samotný děj v tomto provedení není můj šálek kávy.
Nádherná kniha, jsem ráda, že jsem jí našla a mohla si jí přečíst!!! Zanechala ve mně skvělý dojem...
Norwegian Wood je písnička od Beatles, kterou jsem nikdy neslyšela. Pustila jsem si jí a v hlavě mi stále rezonuje. Je v podstatě jednoduchá, ale nutí k zamyšlení. Jako tato kniha. Poklidně plynoucí děj, který ukazuje složitost a košatost života. Nic není jednoduché, natož život. A o tom je Norské dřevo.
Vážně dobrá kniha. Vůbec se mi ji nechtělo dočíst. Ne kvůli tomu, že jsem se bála konce, nebo že se mi tak líbila. Prostě proto, že se mi nechtělo číst něco jiného. Těžko popsat, ale jsem spokojena. Zaujala mě tahle knížka, a tak to má být. Je zajímavé, jak člověk četl popisy naprosto obyčejných věcí a přesto ho to bavilo a shledával v tom sama sebe. Aspoň já. O Tóru/ovi vlastně nic nevíme a musíme si vystačit s málem. I s malým množstvím postav a informacemi o nich. Ale to k tomu patří :)
Doporučuji :)
Kdyby se mě teď někdo zeptal, o čem že to Norské dřevo je, asi bych nebyla schopna ihned odpovědět, pokud někdy vůbec. Myslím, že žádný popis nemůže poskytnout čtenáři přesný obraz. Po přečtení stručného popisu zde na databázi, se mi ani moc do čtení nechtělo... Ovšem to, co mě čekalo bylo báječné. Uchvátilo mě, jak autor vykreslil charaktery postav. Naprosto. Jak jeho popisy dovedou být detailní, přitom stručné a nerušivé... Mám ráda knížky, po jejichž přečtení se člověk prostě ještě na chvíli musí zamyslet...
Zvláštní, chytlavá knížka. Ač z větší části popisuje smutné osudy hrdinu, tak není depresivní. Naopak. Spíš jsem díky ní přemýšlela, co život přinese pěkného dál.
Hlavní hrdina Tóru byl sympaťák, Midori dobře praštěná.....vlastně všichni byli něčím zajímaví a sympatičtí.
Slyšela jsem několik rozporuplných názorů mých vrstevníků na tuto knihu, kteří byli velice zmateni a ztraceni. Pustila jsem se do čtení s mírným odstupem a příliš toho neočekávala... následovalo jednoduše "wow". Přesto, jak podivně jsem vnímala onu "obyčejnost" hlavního hrdiny, jak by mě neuspokojovalo jeho trávení času (škola, četba, procházky), jsem cítila závist, že jeho to netrápí, on je se svým časem spokojený, on své místo našel. V podstatě je to depresivní kniha, ze které vyzařuje určitý klid, trpělivost, jistota - pro mě paradox.
Nejdůležitější však je, že jsem se do ní vpila. Všechno mi zahalil Murakami a jeho studentská kolej, senatorium a jeho rozlehlé sídlo někde v horách. Pár dní jsem tam žila, byla to pěkná dovolená.
Kniha ktorá sa čítala celkom fajn...sem-tam ma pobavili dialogy, ale stále som čakala nejaký šťastný koniec, ktorý stále neprichádzal....a po prečítaní knihy, som mala mierne divný pocit a hovorila som si že je to fakt psycho kniha :D ....takže asi taký je moj dojem
Štítky knihy
sex sebevražda Japonsko zfilmováno psychiatrické léčebny japonská literatura pornografie poruchy osobnosti romantika poruchy příjmu potravy mezilidské vztahy vysoká škola
Autorovy další knížky
2005 | Norské dřevo |
2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
2010 | Kafka na pobřeží |
2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Můj první Murakami, poetický, sem tam trochu hluchý, ale to k celkové náladě patří a vše do sebe skvěle zapadá. Trošku zasněné čtení, které celkově dělá Murakamiho originálním a specifickým.