Norské dřevo
Haruki Murakami
V románu nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti se skrývá fantastický, romantický i tragický milostný příběh. Čtenář však neunikne směsici japonských reálií, psychologickým portrétům hrdinů ani scénám vášně a nespoutaného sexu. Román vyšel japonsky v roce 1987, byl přeložen do 36 jazyků a celkově se ho prodalo přes 9 milionů výtisků.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , OdeonOriginální název:
ノルウェイの森 (Noruwei no mori), 1987
více info...
Přidat komentář
První setkání s tímhle spisovatelem a asi mu budu muset dát ještě jednu šanci, tohle nebyl přímo můj šálek horkého saké... Nebo možná lépe číst v mladším věku, možná by na mě zapůsobila víc..
Velmi zajímavý příběh, přesto jsem v něm zaznamenala místy jakousi křečovitost ( což možná bylo způsobeno překladem, nevím, a právě ona způsobila že jsem z původních čtyř sklouzla ke třem hvězdičkám) jakkoliv se vše jevilo plynulé a znělé. Mnoho se dalo předvídat, jelikož jsem měla pocit že jsem o tom četla již nkde jinde,(jinak) nevím, možná za to mohly ty časté odkazy na literární díla s nímiž se hlavní hrdina uměl ztotožnil.
Moje první setkání s Murakamim a nejspíš nebude poslední. Tóru Watanabe mi byl postupem času sympatičtější čím dál víc, jednu hvězdičku jsem ubrala, protože smrti bylo v Norském dřevě až moc. Ale rozhodně je to kniha, která se zařadí k těm nezapomenutelným a můžu ji jen doporučit. Oceňuju také pěkný doslov, který ledacos vysvětluje...
Kniha se sice čte dobře, ale žádné hlubší stopy ve mně rozhodně nezanechá. Nějak nevím, proč by měla. Po přečtení geniálního díla 1Q84 jsem tímhle dílkem zklamaná.
Dlouhou dobu jsem měla za to, že japonská kultura se dělí na to pěkné staré a Pokémony. Tahle kniha mě přesvědčila, že tomu tak naštěstí není. Nádherné...
Úžasná knížka. Příjde mi, že až na konci mi došlo jak cenná knížka to je. Musím uznat, že je to přesně jedna z těch knížek, která se mi dlouho vrtá v hlavě. Nikdy na ni nazepomenu. Určitě stojí za to!!
Wow, úplně jiná kniha, než všechny ostatní, co jsem zatím četla.. Kniha o životě, respektive o tom, že smrt je součástí života.. Já se v některých pasážích úplně našla, ale nemyslím, že je to kniha pro každého, páč je to, jak se říká, "pěkný psycho"..=)
Je to moje 2. kniha od Murakami a musím říct, že se mi líbila daleko více než Sputník, má láska...je sice protkána smrtí, ale i nadějí a láskou...nikdy jsem nic podobného nečetla...
Vždycky když uslyším Norwegian Wood od Beatles, tak se mi vybaví atmosféra knihy...krásná kniha, velmi čtivá, dost depresivní tématika, přitom však nějakým způsobem na mě působila příjemně
Syrová romantika, svlečená z kůže bez klišé... je to příběh, který Vás nutí zamyslet se, a to nejen nad láskou...
Vidim to takhle. Velmi rychle, obcas se skripajicimi zuby, jsem to docetl a rekl si: Tohle prodam, to nepotrebuju mit v knihovne, k tomu uz se nehodlam vracet. A pak me napadlo, ze knihu misto prodavani dam o Vanocich sve dceri. Na Vanoce bude mit 17 a pul. To se ji bude libit: dlouhe pasaze o sexu, plno melancholie, hrdina sympaticky samotar, ktery spleen leci whisky....Pro me je tenhle poevropstely Japonec, tedy konkretne jeho Norske drevo, zalezitost nezvratne pomijejici, ikdyz chapu, ze to spoustu lidi muze bavit. Mne Murakami od svych dalsich knih odradil. V knihovne mi zustava Kafka na pobrezi, ale kdovi jestli dam tehle knize tolik casu, jako jsem dal Drevu. Jakmile se mi bude zdat stejne verpankoidni (od slova verpánek cili dokola stejne a stejne), knize se venovat nebudu.
Haruki Murakami mne nezklamal, i když Kafka na pobřeží mne uchvátila víc. Možná tím, že byla moje první Z knihy jsem cítila obrovskou osamělost hlavních hrdinů a jakési míjení se. Působilo to velmi melancholicky. V jedné části knihy jsem si říkala, že v Japonsku všichni spáchají sebevraždu - ta četnost sebevražd mne trochu pobavila.
Krásně, citlivě napsaná kniha, přibližuje japonskou mentalitu a zcela odlišný pohled od evropského. Haruki Murakami si mě touto knihou velice získal.
Celkom príjemné čítanie. Bohužiaľ sa mi Murakamiho postavy v jednotlivých knihách zdajú charakterovo príliš podobné. Autor by mohol ubrať na miestami nudných opisoch. Napriek tomu však 4 hviezdy Kafka na pobreží u mňa zatiaľ vyhráva.
Tohle byl už několikátý román japonského autora, co jsem četl. Mám nesmírně rád styl, jakým píšou. Po knihách jako Čáry, Autofikce nebo Černý déšť a Moře a jed jsem čekal skoro cokoliv. Ale tohle ne. Haruki Murakami se definitivně stal mým nejoblíbenějším japonským autorem.
Bylo až neuvěřitelné, jak hladce se tahle kniha čte. Vezmete ji do ruky, pustíte se do čtení a najednou zjistíte, že jsou tři hodiny a třetina knihy pryč. Kniha je plná sexu, morálních dilemat, vynikajících dialogů a co mě nejvíce překvapilo - i humoru. Nutno říct, že černého humoru. Že ale při čtení téhle knihy minimálně desetkrát vyprsknu v hlasitý smích, to jsem si vážně nemyslel.
Norské dřevo je naprosto fantastická kniha.
Kniha je velmi čtivá. Zaujal mě hodně obsah, který se točí v okruhu pár lidí. Příběh až neskutečně vtáhne čtenáře do děje. Asi v polovině knihy je poněkud choulostivá zápletka....Když knihu začínáte číst, asi by Vás nenapadlo, že se v ní může něco podobného objevit. Každopádně hlavní hrdina prožívá strasti, které si jen málokdo umíme představit. Ztratil tolik blízkých lidí....knihu jsem měla přečtenou za krátkou dobu, protože jsem se vždy těšila, co bude dál. Mohu doporučit, jedna z nej knih, které jsem četla. :-)
Musím uznat, že i když romány nejsou moje NEJ, tak mě autor mile překvapil...děj má svým způsobem nenucený spád, který každého chytne a s každou postavou, se kterou Tórů prožívá různé chvíle, se odráží i na stylu psaní...každopádně doporučuji pro rozšíření obzoru ;)
Štítky knihy
sex sebevražda Japonsko zfilmováno psychiatrické léčebny japonská literatura pornografie poruchy osobnosti romantika poruchy příjmu potravy mezilidské vztahyAutorovy další knížky
2005 | Norské dřevo |
2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
2010 | Kafka na pobřeží |
2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Murakamiho Norské drevo je zatiaľ jeho jediná kniha, ktorá ma nejak extra nenadchla. Príbeh jednoduchý a predvídateľný, čo u Murakamiho nie je tak typické. Práve preto mám rada jeho knihy, lebo nútia človeka premýšľať a dej býva hodne nepredvídateľný, ale u tejto knihy je to naopak. Od prvej do poslednej stránky som čakala na to "niečo Murakamovské" a nedočkala sa. Ale aj tak je to jeden z najlepších autorov súčasnosti.