Novely a povídky

02.03.2020

První dvě novely (tak nějak prázdné uondané kafkovské absurdno) mě takřka přinutily knihu odložit nedočtenou, ale naštěstí jsem zrovna neměl po ruce co jiného ke čtení a tak jsem nakousl naprosto výborné PSÍ SRDCE a dal knize ještě jednu šanci. Naštěstí. Protože až na pár ojedinělých slabších kousků mě kniha nadále již oblažovala zajímavými díly. Nejen fantasticky podiv(uhod)ným Psím srdcem, ale i místy až dojímavě realistickými ZÁPISKY MLADÉHO LÉKAŘE či zábavně komickými ČTYŘMI PORTRÉTY z Traktátu o bydlení nebo POJÍZDNÝM BYTEM. Od Bulgakova jsem dosud znal jen Mistra a Markétku, jsem rád, že se kromě absurdní fantastiky věnoval i realističtější tvorbě. 3.5*

18.03.2019

"Pokud nikdo z vás nejezdí po zapadlých venkovských cestách, zbytečně bych vám to líčil - stejně byste mě nepochopili. A tomu, kdo po nich jezdil, to nehodlám ani připomínat. A tak to řeknu jen stručně ...
N ... na ty vaše cesty ... vykoktal jsem zdřevěnělý ... si člověk mu ... musí ... zvyknout.
To máte tak, pane doktor, odpověděl mi vozka. Jezdím po nich patnáct let, a přesto si ne a ne zvyknout ..."
(Zápisky mladého lékaře)

Bulgakovova satirická poloha mi sedí ... rozehraná tak, že zpochybňuje realitu svými snovými, fantastickými, ztřeštěnými až fantasmagorickými motivy, situacemi vyprávěnými zkreslenou optikou, groteskní a vyhrocenou až do absurdity, díky pestrobarevným detailům, a pak taky mnoha náhodám (neočekávaný vynález, revoluční chaos), které způsobují záměny či fatální omyly, možností je opravdu spousta. Výsledkem je pak obraz ruského člověka, oslavujícího vědecký pokrok navzdory všem možným i nemožným varováním, často nedostatečně vzdělaného nebo alespoň různě zmateného (třeba přemírou totálně rozbujelé byrokracie), ješitného, zištného, povrchního, prospěchářského, ale také zoufalého (z nenaplněných očekávání), marně hledajícího, tápajícího, či plného strachu (z nedostatku peněz, víry, postavení), a tak podléhajícího neřestem či slabostem, ale taky pochybnostem a obavám, vyvěrajícím z lidské hlouposti, slabosti, ignorantství, pověr ... ve výsledku, dostávajícího se tak až do krajních existenciálních situací.

A tohle vše spojené dohromady... jsou pak tragikomické Bulgakovovy příběhy, které mě vážně baví. Baví mě totiž číst, pobavit se, ale zároveň být neustále ve střehu, protože manipulováno není jen s postavami Bulgakovových příběhů, ale taky se čtenáři. Vážně si dejte pozor! :-) ... Následujte autora, ale zároveň ho bedlivě sledujte! Budete totiž přecházet z místa na místo, od scény ke scéně, a to vyžaduje koncentraci. Budete totiž nuceni, tváří v tvář textu ... přijmout, co bylo vyřčeno!

"Iluze byla tak dokonalá, až se zdálo, že se hromově rozesměje ...
Zmizelo město na úpatí hor. ... Buď prokleto. ... Konec. Všemu je konec ...
Kam jedu, kam?
Mám na sobě poslední košili. Na manžetách kostrbatá písmena. V srdci těžké hieroglyfy. Jen jeden tajemný znak jsem rozluštil. Znamená - běda mi! Kdo mi rozluští ostatní?"
(Zápisky na manžetách)
... určené: "Ruským spisovatelům, kteří plují, cestují a strádají."

Co zbývá? Snad jen ...

"Pijem dnes! Pijem zítra!
Pijem celý týden - ex!
Ještě jednou ... znovu - ex!"
(Dům č. 13)

12.10.2016

Po letech jsem si to "nandala" znovu a odpovědně prohlašuji: První kapitola Psího srdce, Barykův monolog, je taková literární, sociálně-kritická, sovětsko-historická a senzitivní nálož, jakou druhou v literatuře neznám. Umět takhle psát! Ty vjemy, schopnost zkratky, náznaků, vytváření atmosféry ve dvou řádcích - úžasné.
Je to sci-fi, je to fantasy, je to trefná výpověď o době i její satirická obžaloba, je to parodie i obrovské krvavé drama, je to příběh, jaký se po Bulgakovovi stovky módních autorů snažili napodobit, jenomže ta autorova zkušenost s prvními porevolučními lety v sovětském režimu byla a je nepřenosná. Když Polygraf Polygrafovič zaječí "Neoslovujte mě pane, všichni páni jsou už v Paříži." , tak jsem v té jediné věte znovu viděla celý ten příběh "bílého" a "rudého" Ruska, které se z toho otřesu masové emigrace, z těch kradených galoší, zasviněných mramorových schodišť, přepážek tvořících z jednoho pokoje tři komunální bytové jednotky, z toho fanatizmu členů nátlakových komisí vytvořených proti vzdělané inteligenci, z těch dobou zrozených udavačů a vyděračů už nikdy nevyhrabalo.
Bulgakov je moje stálice.