O některých aktuálních otázkách eschatologie

09.01.2024

Dokument Mezinárodní teologické komise promlouvá do světa, který seriózní zpracování tématu smrti vytlačuje z veřejného prostoru a činí z něj svým způsobem téma společensky nepatřičné. Křesťané na tom nejsou o mnoho lépe. Jednak proto, že podléhají stejným celospolečenským tendencím, ale i v rámci své věrouky jsou eschatologická témata spíš těmi, o kterých se příliš nepřemýšlí a příliš nediskutuje. A která se nepovažují za zásadní a závazné. Peklo? Ale prosím vás...
Vatikánští teologové své čtenáře nechtějí strašit peklem. Texty podporuji naši víru a naději, že Bůh, který je nekonečná láska, nemůže mít žádné hranice, že láska je silnější smrt a Bůh je skrze Krista pánem i nad říší mrtvých. A my, lidé, když jsme Bohem voláni, jsme proto zásadním způsobem voláni k životu, který neskončí rozpadem naší biologické existence. A to nikoli jako jednotlivci, ale jako Boží lid - tento komunitní rozměr spásy (který je skvěle rozpracován v encyklice papeže Benedikta XVI. Spe salvi) je mi zvlášť blízký. Zadarmo to ale není. Člověk je stvořen jako svobodný a má svobodu Boží lásku odmítnout a na místo Boha si dosadit cokoli jiného. Majetek, kariéru, sebe... To samozřejmě věci spásy komplikuje, no ale beznadějné to s člověkem není ani tak. :-)
Z uvedené perspektivy se v dokumentu vychází do konkrétních otázek, jedná se vlastně o sborník církevních vyjádření k aktuálním problémům a nejasnostem. Polarita duše a těla, dvojí soud, vzkříšení těla, už zmíněné společenství všech v církvi, problematika reinkarnace... Ne všechno jsem si četl se stejným zájmem, ale jako celek mi byl tento útlý průvodce problematickými místy eschatologie užitečný a přinesl mi cenné impulsy k přemýšlení.