O princezně, která žrala mrtvoly: Německé hororové pohádky
neznámý - neuveden
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535564/bmid_o-princezne-ktera-zrala-mrtvoly-nem-660d30023cd5b.jpg
4
23
23
Německé pohádky mají k hororu zvláštní nenucený přístup. Zažívat hrůzu a děs při jejich četbě je současně strašidelné i potěšující. Zvláště když na konci pohádky je strach překonán a vyvážen špetkou ironického humoru. V mnohých německých pohádkách z devatenáctého století se vyskytují a opakují temné, násilné motivy. Ne vždy je v nich zlo potrestáno a dobro odměněno. Rošťáci občas uniknou spravedlnosti, vede se jim dobře a nevinní mnohdy trpí a hynou. Pohádková hrůza ale téměř nikdy není samoúčelná, je odleskem odvěkého zápasu mezi dobrem a zlem a také varováním, že když si člověk nedá pozor, mohlo by odněkud přijít něco děsivého.... celý text
Přidat komentář
Název knížky mě zaujal a vcelku nemůžu říct, že jsem byl zklamaný. Nesouhlasím s tím, že jsou pohádky hororové - noční můry nezpůsobí a to ani dětem.
K těm výživnějším patří: O pricencezně, které žrala mrtvoly, Kterak se smělý Hans stal loupežnickým kapitánem, O psovi a vrabci, Paní Truda, O myšce, ptáčkovi a klobásce a Veška a bleška. Tyto jsou buď drsnější, zabíjí se tam nebo umírá a zrazují kolegové.
Ostaní jsou víceméně standardní pohádky - O palečkovi, Patero otázek jsou naše Tři vlasy děda Vševěda a další. Akorát Karkulka je proti naší verzi ořezaná - po sežrání babičky a Karkulky nepřijde myslivec. Je taková divná - jakoby končila uprostřed, ale horor to není. Některé pohádky jsou ale nevýchovné - třeba Paleček na konci KOUPÍ svým bratrům dobrá úřednická místa, v Patero otázkách nejdřív syn odejde v domu, že bude žebrat, protože ho pást ovce nebaví - a nějaký kupec ho pak přijme za svého a pošle do škol. Jiné ale jsou přívětivé s pozitivním nábojem, třeba Čupr Ruprt s čupřinou nebo Král Bouřlivák a paní Slunečná nebo Sedmá princezna.
Každý si tedy může vybrat podle chuti. Celkově slušná kniha, i když jsem čekal trochu větší nářez. Ale to prostě pro děti.
Německé pohádky jsou trochu jiné, než ty České. Je v.nich dost hororu, občas nevyhraje dobro nad zlem a nějaký záškodník žije skvělý život. Bývají i dost kruté a ironické. Zkrátka něco pro milovníky černého humoru.
Já se velice bavil. Většina krátkých pohádek je zábavná a celkově to bylo takové bezstarostné odpočinkové čtení, které se tak akorát hodilo na dovolenou.
K tomuhle chci jen říct: díky nakladatelství Dauphin, že ty pohádky vydalo!
Pohádky s trochu drsnějšími konci, než jsme na to v českých luzích a hájích zvyklí. Německé pohádky si spojujeme nejčastěji s bratry Grimmovými, kteří taky pro usekané končetiny a mrtvé děti nešli daleko. Spoustu pohádek z téhle knihy známe i u nás, jen někdy dopadají úplně jinak.
Co mě na knize mrzí jsou obrázky vytvořené AI. Některé vypadají fajn, ale spousta z nich, když se na ně člověk podívá pořádně, tak je nefunkční a ošklivá.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Bible |
| 1997 |  Epos o Gilgamešovi |
| 2013 |  Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
| 1986 | Píseň o Rolandovi |
| 2003 | Béowulf |
My máme Tři zlaté vlasy děda Vševěda. Němci mají ve stejné pohádce namísto děda lidožravého obra, který se těší, jak vysaje morek oběti z kostí. Bavilo mě to. Asi takhle. Nejsou to pohádky pro děti na dobrou noc. Tedy pro větší děti klidně ano, jen ne na dobrou noc :)