O psaní: Memoáry o řemesle
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/1144/bmid_o-psani-memoary-o-remesle-8Rd-1144.jpg
4
904
904
„Při psaní nejde o vydělávání peněz, o slávu, o randění, o sex ani o navazování přátelství. Nakonec jde vždycky o to, abyste obohatili život těch, kdo budou vaše dílo číst, a stejně tak i svůj vlastní. Jde při něm o vstávání, o uzdravování, o překonávání něčeho. O radost, že? O radost. Část téhle knihy - možná až příliš velká - se zabývá tím, jak jsem se to já naučil dělat. Hodně z ní je o tom, jak to vy můžete dělat líp. Zbytek - a možná to nejlepší - je povolení: smíte, měli byste, a pokud máte dost odvahy do začátku, pak to dokážete. Psaní je magie, stejně jako kterékoli jiné umění je to živá voda. A voda je zadarmo. Tak pijte.. Pijte, co hrdlo ráčí." Stephen King... celý text
Literatura světová Literatura naučná O literatuře
Vydáno: 2005 , Beta-DobrovskýOriginální název:
On Writing: A Memoir of the Craft, 2000
více info...
Přidat komentář
Obdivuji Kingův otevřený styl psaní. Jako by to bylo jen pro mě, jako by se svěřoval jen mně. Jeho dětství je nejspíš klíčem k mimořádné citlivosti. Považuji ho za skvělého vypravěče, nicméně temnota obsažená v jeho knihách mě děsí natolik, že většinu z nich nedokážu přečíst.
Tahle ale byla přesně pro mě.
keby King nenapísal nič iné, táto kniha vydá za všetky. lenže je pravda, že keby nenapísal všetky tie iné knihy, nenapísal by ani túto.
tak, ako som bol príjemne potešený pri prvom čítaní, neopúšťala ma radosť ani pri tomto čítaní.
a jedna rada, ktorá určite sedí - treba písať denne, sústavne, bez prestávok a sviatkov. aspoň tých 1000 slov. povedal som si, že nič nestratím, keď to vyskúšam. a zaseknutý príbeh sa zasa rozbehol. tak dúfam, že mi to vydrží:)
skutočne potrebná kniha pre všetkých písavcov. a lepšia než všetky „kurzy tvůrčího psaní“.
O životě, o práci a o setkání se smrtkou. Ať už ke knize přistoupíte s tím, že se chcete naučit řemeslu psaní, nebo se chcete dozvědět něco nového o vašem oblíbeném spisovateli, nebudete zklamaní. Opravdu stojí za přečtení. Proč tedy nedávám plný počet hvězd? To je způsobené příslibem krátkosti, který je učiněn na začátku knihy. Osobně si myslím, že některé myšlenky šly zestručnit a jiné by zasloužily více prostoru.
Skvělá kniha, která poodkryje podhoubí mistrova umu. Část se životopisem je hodně stručná a jsou to spíš nahodilé vzpomínky, které Kinga formovaly, ale nějaký informačně hodnotný obsah tu nenajdeme. Ještě zajímavější je část druhá týkající se rad ohledně psaní. King tu vysvětluje směry a tendence, které fungují. Pro toho, kdo psát ani neuvažuje tu jsou velice zábavná pozadí psaní jednotlivých románů. Jaké své knihy má King rád, jaké nikoliv, co pro něj bylo složité napsat nebo co stihl za týden. Další poutavá část zahrnuje popsání jeho rekonvalescence a samotné srážky s vozem v roce 1999, kdy právě tuto knihu psal. Po přečtení vám bude připadat King bližší, lidštější, než jen jako věhlasný autor. Fakt dobrá kniha. Paradoxně jedna z jeho nejlepších.
Som nadšeným čitateľom diel amerického spisovateľa Stephena Kinga. Vlastním kompletnú kolekciu jeho kníh. Väčšinu z nich som prečítal viacero krát. Už dlhé roky trpím chronickou kingomániou. S pôžitkom by som prelúskal hoc aj zoznam položiek, ktoré si maestro napísal na lístok, keď išiel na nákup do Wallmartu. Takže jeho rozprava o tom ako sa dostal ku písaniu, ako píše a čo tomu predchádzalo bolo pre mňa niečo fascinujúce.
Moje první setkání s Kingem. Kniha je to velmi čtivá - jak autobiografická část, tak část o tom, jak psát. I když mou ambicí není sama něco napsat, bavilo mě nahlédnout tomuto řemeslu pod pokličku, bavily mě autorovy rady, co a jak v textu funguje, co nefunguje, a proč. Píše velmi otevřeně, autenticky, upřímně, a tedy ani ne nabubřele, ani s falešnou skromností. Je z toho cítít, kým je a z čeho jeho psaní vyvěrá. Trochu mě mrzelo, že se jeho život neobešel bez závislosti na drogách, a že různé knihy pocházejí z tohoto období. Ani mi nepřišlo, že by dlouhé období závislosti bylo nějak vysvětleno či více zreflektováno, to mě mírně zklamalo.
Aké rady by poskytol svetoznámy a komerčne úspešný autor začínajúcim spisovateľom? Jednou z možných odpovedí je práve táto kniha – avšak nejedná sa o kurz, kde sa vyráža z bodu A do bodu B. Naopak, kniha začína stručnou autobiografiou, nasledujú akési základné princípy a potom dodatky, v poslednom vydaní obohatené aj o bonusový materiál od Kingových synov.
Celkovo je kniha humorne ladená, neberie sa úplne vážne a slovo „memoár“ v podnázve je pomerne kľúčové, keďže autor dáva príklady na rôzne situácie práve skrz vlastné skúsenosti. Biografia dáva návodu akýsi kontext, rovnako tak môže inšpirovať v mnohých ohľadoch, ale aj zabaviť. Zachytáva literárne začiatky a prvé úspechy, ktoré sú naozaj milé a príjemné; pri serióznych zárobkoch je naozaj otvorený a úprimný, čo sa profesionálnej kariéry spisovateľa týka. Podobne ladené sú aj rady: väčšiu časť textov zaberajú dovysvetľovania (plné nadhľadu), príklady a spomienky. Rád vo svojej podstate tak veľa nie je, ale sú k naozaj k veci – a tu je nutné spomenúť, že King svoje sľuby splnil: nenaučí spisovateľa ako sa stať géniom, neurobí zázrak ani magickú premenu, ale poskytne rady ako sa z ľahko podpriemerného autora môže stať aspoň ten priemerný: radí ako sa vyhnúť chybám, nie ako napísať skvelé dielo. Za mňa teda kniha splnila očakávania. Napríklad rady, s akým odstupom a ako cca by mal autor dielo upravovať po prvom „drafte“ mi naozaj pomohli, rovnako tak uvedomiť si dôležité princípy „dobrého“ rozprávania.
Tu prichádza môj čitateľský zlom: sám som od tohto autora zatiaľ nič neprečítal (ale kniha ma inšpirovala k viacerým titulom), videl som len niekoľko filmových spracovaní, a tak som bol sám zvedavý, ako k literatúre pristupuje táto svetoznáma osobnosť. Moje výhrady sú teda o to subjektívnejšie: nezhodoval som sa s hodnotovým rebríčkom autora, kedy idú priority asi takto – príbeh, postavy, idea. U mňa, či už ako u čitateľa alebo vo výnimočnom prípade autora, je to presne naopak – ako prvá ma zaujíma idea zasadená do kontextu, potom postavy a na záver príbeh samotný. Čo opäť nie je na škodu – konfrontovať sa s názorom opačným. Knihu teda odporúčam aj nefanúšikom a čitateľom, ktorí Stephena Kinga ešte nečítali, má im čo ponúknuť, akonáhle súčasne prejavujú záujem o literárnu tvorbu.
Trochu ironicky nejlepší kniha, co jsem od mistra četl. Kromě toho, že velice s postřehem a jasnou empirií radí lidem, jak na psaní, tak to stále propojuje se svým životem, takže se dozvídáme nové věci, ale co více, tak jsou napsané nejlepší formou, jakou King může prokázat a jen tím dokazuje, že je to veliký spisovatel. I když se na první pohled zdá, že jsou tyto pasáže mimo, tak jsou neuvěřitelně čtivé a zábavné. Tuto knihu by si měl přečíst každý, kdo kdy chtěl něco napsat a myslel to vážně. Poučení si z ní asi vezme každý plus ten, kdo může asi v něčem i mistrovi kriticky oponovat.
Skvělá volba pro začínající spisovatele a pisálky. King zde vypráví, jak se sám dostal ke psaní, co ho ovlivňovalo a jaké překážky mu stály v cestě. Pro toho kdo sám píše a má o sobě a své tvorbě pochybnosti, může být tato knížka tou správnou injekcí. Dost možná přijdete na to, že sám King se se stejnými obavami potýkal také.
Dílo samozřejmě obsahuje i nejednu radu mistra, jak na to. King v knize uvedl, že psaní je osamělé řemeslo, ale po jejím přečtení alespoň na chvíli víte, že v tom sami nejste.
Za mňa bezchybná motivácia či už k čítaniu, alebo k písaniu beletrie. Napísaná svižným, často humorným štýlom, vďaka ktorému sa k tejto knihe rád vraciam (za posledné tri roky prečítaná trikrát).
Autor v první polovině popisuje postřehy ze svého života, jak začal psát - některé jsou vtipné - a pak dává pár rad a komentuje, jak začít.
Důvod, proč to číst: Kingova „učebnice“ tvůrčího psaní je nejen poučná (ano, to se předpokládá), ale hlavně vtipná, napínavá a čtivá stejně jako – no, cokoliv jiného od něho. Mě bavily obě části a obě mi připadaly stejně důležité: psaní je určeno vším prožitým + ujasněností, jak to pojmout. Není to žádný závazný návod, ale očividně funguje. Mně, člověku bez spisovatelského talentu i ambicí, skvěle slouží jako UČEBNICE ČTENÍ. U několika knížek přečtených v poslední době jsem si díky ní přesně pojmenovala důvody, proč mě štvaly.
Drobnost pro pobavení: četla jsem e-knihu, která se s anglickými vlastními jmény vypořádala svérázně: že se z Hazel stalo sloveso Házel, dobrá. Ale že jméno Bruce bylo nahrazeno něčím tak málo používaným, jako je přechodník Bruče, to mě pobavilo hodně.
Takže: jsouc žena, nemohu bohužel napsat: „Četl jsem Kingovo O psaní, celou dobu si spokojeně bruče pod vousy.“ Ale platilo by to stoprocentně.
Nejsem jeden ze zarytých fanoušků, četl jsem od Kinga pár knížek. Ale tahle má něco do sebe. První, biografickou část jsem si užil asi nejvíc. Je tam krásně řečeno, že úspěch neroste na stromě a pokud jo, tak kurevsky vysoko a musíte za ním lézt pěkně dlouho. Rady ohledně procesu psaní, nebo samotné výstavby textu, jsou jednoduché, věcné a dají se skvěle aplikovat. Hlavně dokážou jakýkoliv text vytáhnout o úroveň výše.
Útlá, ale obsahově velká knížka pro všechny fanoušky Kinga, nebo pro všechny, co někdy sedli k počítači, nebo k bloku a zkoušeli naškrábat něco vlastního.
Veľmi zaujímavé čítanie. Prvá polovica je Kingov stručne podaný životopis a zopár inšpiratívnych historiek z jeho detstva, dospievania či dospelého života. Polovica druhá je zase návod ako napísať dobrú knihu, nejaké tipy k obsahu, štýlu atď. Nijak zásadná kniha, ale King má dar slova, takže aj náučná literatúra je v jeho podaní nesmierne pútavá.
Fajn kniha, jen trochu rozeběhlá několika směry. Kus života, něco rad jak psát a závěr, jak S. Kinga porazilo auto a co to stálo úsilí znovu se sebrat. I přes pár dobrých doporučení si myslím, že z jeho knih to lze jaksi líp pochopit - jak se může psát. Taky mi přijde zvláštní, že Harper Lee je tu coby muž - copak překladatel nezná paní Harper Lee a její knihu Jako zabít ptáčka? A spoustu dalších nových názvů knih, které známe pod jinými. Ale možná je to jen můj osobní problém.
„Při psaní nejde o vydělávání peněz, o slávu, o randění, o sex ani o navazování přátelství. Nakonec jde vždycky o to, abyste obohatili život těch, kdo budou vaše dílo číst, a stejně tak i svůj vlastní. Jde při něm o vstávání, o uzdravování, o překonávání něčeho...“
Přesně takto by se dala shrnout myšlenka celé knihy. Pravda, mou první přečtenou knihou, kterou bych se chtěl pochlubit je trochu netradiční kniha o tom, jak se vlastně taková kniha píše - něco jako film o filmu.
Upozorňuji však, že kniha není doslovným návodem, jak knihy psát, ale pouze pomůckou, která by měla spisovateli začátečníkovi ulehčit začátek psaní.
První část knihy sleduje život Stephena Kinga - mládí a dospívání, druhá část se již zabývá tématem psaní.
Knihu nemůžu hodnotit špatně, neboť obsahovala důležité rady začínajícímu spisovateli či spisovatelce a obsahovala (viz výše) autorovo curriculum vitae o kterém jsem věděl jen pramálo.
To nejdůležitější, co jsem si však z této knihy odnesl, byla věta: „Kdo chce být dobrým spisovatelem musí hodně číst a hodně psát.“
Dam 5 hvezd... Protoze:
-Casti s autobiografii se mi libi
-Navod, jak lepe psat asi nevyuziji, ale nekdo jako King asi vi, co pise, jak se pise
Štítky knihy
paměti, memoáry Locus Poll Award (ocenění)
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Líbil se mi nenucený, konverzační tón, kterým se s námi King dělí o svůj život před i po svém prvním úspěchu. A nebojí se ukázat to dobré i to špatné. Po pravdě řečeno, o něco víc se mi líbila vzpomínková část, ale i části, které jsou návodem k umění psát, mě bavily. A stejně s kapp66 jsou pro mě návodem na čtení.