O psaní: Memoáry o řemesle
Stephen King

Při psaní nejde o vydělávání peněz, o slávu, o randění, o sex ani o navazování přátelství. Nakonec jde vždycky o to, abyste obohatili život těch, kdo budou vaše dílo číst, a stejně tak i svůj vlastní. Jde při něm o vstávání, o uzdravování, o překonávání něčeho. O radost, že? O radost. Část téhle knihy – možná až příliš velká – se zabývá tím, jak jsem se to já naučil dělat. Hodně z ní je o tom, jak to vy můžete dělat líp. Zbytek – a možná to nejlepší – je povolení: smíte, měli byste, a pokud máte dost odvahy do začátku, pak to dokážete. Psaní je magie, stejně jako kterékoli jiné umění je to živá voda. A voda je zadarmo. Tak pijte. Pijte, co hrdlo ráčí.... celý text
Literatura světová Literatura naučná O literatuře
Vydáno: 2015 , Beta-DobrovskýOriginální název:
On Writing: A Memoir of the Craft, 2000
více info...
Přidat komentář


Toto je podle mě jediná kniha o psaní, která mi dává smysl. Napsal ji totiž jedinečný autor, jeden z nejúspěšnějších. A ať už se nám jeho knihy líbí nebo ne, má lidem co předat. Určitě jsou takové knihy přínosnější, než publikace autorů, kteří mají ke psaní stejně blízko, jako moje budoucí sekretářka nebo žák z deváté třídy. Protože psát umíme všchni, že? Literatura je ale to, co tvoří umělci, tedy lidé, které čtu, abych se obohatila nejen o poutavý příběh...


No, jasně že pět. Stálo to rozhodně zato, i když - jak jsem tak s velkým zájmem proplouvala Kingovými poznámkami k obsahům jeho knih, ke čtení mě to nijak neponouklo. Já prostě nemám v hlavě pro tenhle typ literatury šuplík. A tak Dolores C. patrně zůstane čestnou výjimkou, kterou jsem si ovšem dokonale užila.
Nepochybuju ale, že je Stephen King skvělý spisovatel. A dokládá to i drobná životopisná část knížky. Vtipná, neokázalá, jakoby jen letmo nahozená. O klukovi, který si věřil, o chlápkovi, který si věřit nepřestal, o ženě, která dohlídla, aby přežil. Všechno. A hlavně nepřestal psát.
Co se týče části o řemesle...
Myslím, že ani "mistr tesař" se nevyhnul tomu, čemu se vyhnout zamýšlel, a sice nějakým těm slovům navíc. Jenže: "Opakování je matka moudrosti", říká se, tak to tak beru.
Neaspiruju na spisovatelskou dráhu (ne že by se mi to nelíbilo ;). Vím ale, že kdyby jednou!! - do kurzu tvůrčího psaní se nepoženu. :) Přes pár drobných nesouhlasů a míst, která mě zas až tolik nezaujala, bych vzala fixku a začala číst znovu.


Jsem rád, že čtu Kinga postupně tak, jak jeho knihy vyšly. O psaní je totiž plné spoilerů na předchozí díla. Dozvíme se genezi některých zásadních románů, jako jsou Carrie, Osvícení, Misery, Svědectví a další. Varuji tedy potencionální hloubkové čtenáře před touto vyzrazovací knihou!
Ale ke knize samotné. Kromě výborných a neocenitelných rad pro začínající pisálky, obsahuje i zhuštěný Kingův životopis, takže přestože jde o dílo nebeletristické, v určitém ohledu se jako beletrie tváří. A není to na škodu. Naopak. Knihu jsem přečetl jedním dechem, což vzhledem k jejímu menšímu rozsahu nezanechalo následky a opravdu jsem se neudusil.
Dávám plný počet hvězd a dodávám: Děkuji, Mistře!


Táto kniha ma obohatila, podala informácie, ktoré pán King skúsený autor podal verejnosti. Nielen o svojich začiatkoch, ale aj o písaní.
Kto rád píše, a chce sa vydať týmto smerom vrelo odporúčam.


Velmi povedená a čtivě napsaná kniha, která má rozhodně co nabídnout i v dnešní době. Některé pointy byly velmi trefné, jiné už dnes asi úplně fungovat nebudou, ale namotivovat člověka zpět ke psaní tahle kniha dovede. Nejvíce cením názornou ukázku přepisu první a druhé verze povídky 1408, kde pan King mimo jiné uvedl, proč dané změny provedl.


Líbil se mi nenucený, konverzační tón, kterým se s námi King dělí o svůj život před i po svém prvním úspěchu. A nebojí se ukázat to dobré i to špatné. Po pravdě řečeno, o něco víc se mi líbila vzpomínková část, ale i části, které jsou návodem k umění psát, mě bavily. A stejně s kapp66 jsou pro mě návodem na čtení.


Obdivuji Kingův otevřený styl psaní. Jako by to bylo jen pro mě, jako by se svěřoval jen mně. Jeho dětství je nejspíš klíčem k mimořádné citlivosti. Považuji ho za skvělého vypravěče, nicméně temnota obsažená v jeho knihách mě děsí natolik, že většinu z nich nedokážu přečíst.
Tahle ale byla přesně pro mě.


keby King nenapísal nič iné, táto kniha vydá za všetky. lenže je pravda, že keby nenapísal všetky tie iné knihy, nenapísal by ani túto.
tak, ako som bol príjemne potešený pri prvom čítaní, neopúšťala ma radosť ani pri tomto čítaní.
a jedna rada, ktorá určite sedí - treba písať denne, sústavne, bez prestávok a sviatkov. aspoň tých 1000 slov. povedal som si, že nič nestratím, keď to vyskúšam. a zaseknutý príbeh sa zasa rozbehol. tak dúfam, že mi to vydrží:)
skutočne potrebná kniha pre všetkých písavcov. a lepšia než všetky „kurzy tvůrčího psaní“.


O životě, o práci a o setkání se smrtkou. Ať už ke knize přistoupíte s tím, že se chcete naučit řemeslu psaní, nebo se chcete dozvědět něco nového o vašem oblíbeném spisovateli, nebudete zklamaní. Opravdu stojí za přečtení. Proč tedy nedávám plný počet hvězd? To je způsobené příslibem krátkosti, který je učiněn na začátku knihy. Osobně si myslím, že některé myšlenky šly zestručnit a jiné by zasloužily více prostoru.


Skvělá kniha, která poodkryje podhoubí mistrova umu. Část se životopisem je hodně stručná a jsou to spíš nahodilé vzpomínky, které Kinga formovaly, ale nějaký informačně hodnotný obsah tu nenajdeme. Ještě zajímavější je část druhá týkající se rad ohledně psaní. King tu vysvětluje směry a tendence, které fungují. Pro toho, kdo psát ani neuvažuje tu jsou velice zábavná pozadí psaní jednotlivých románů. Jaké své knihy má King rád, jaké nikoliv, co pro něj bylo složité napsat nebo co stihl za týden. Další poutavá část zahrnuje popsání jeho rekonvalescence a samotné srážky s vozem v roce 1999, kdy právě tuto knihu psal. Po přečtení vám bude připadat King bližší, lidštější, než jen jako věhlasný autor. Fakt dobrá kniha. Paradoxně jedna z jeho nejlepších.


Som nadšeným čitateľom diel amerického spisovateľa Stephena Kinga. Vlastním kompletnú kolekciu jeho kníh. Väčšinu z nich som prečítal viacero krát. Už dlhé roky trpím chronickou kingomániou. S pôžitkom by som prelúskal hoc aj zoznam položiek, ktoré si maestro napísal na lístok, keď išiel na nákup do Wallmartu. Takže jeho rozprava o tom ako sa dostal ku písaniu, ako píše a čo tomu predchádzalo bolo pre mňa niečo fascinujúce.


Moje první setkání s Kingem. Kniha je to velmi čtivá - jak autobiografická část, tak část o tom, jak psát. I když mou ambicí není sama něco napsat, bavilo mě nahlédnout tomuto řemeslu pod pokličku, bavily mě autorovy rady, co a jak v textu funguje, co nefunguje, a proč. Píše velmi otevřeně, autenticky, upřímně, a tedy ani ne nabubřele, ani s falešnou skromností. Je z toho cítít, kým je a z čeho jeho psaní vyvěrá. Trochu mě mrzelo, že se jeho život neobešel bez závislosti na drogách, a že různé knihy pocházejí z tohoto období. Ani mi nepřišlo, že by dlouhé období závislosti bylo nějak vysvětleno či více zreflektováno, to mě mírně zklamalo.


Aké rady by poskytol svetoznámy a komerčne úspešný autor začínajúcim spisovateľom? Jednou z možných odpovedí je práve táto kniha – avšak nejedná sa o kurz, kde sa vyráža z bodu A do bodu B. Naopak, kniha začína stručnou autobiografiou, nasledujú akési základné princípy a potom dodatky, v poslednom vydaní obohatené aj o bonusový materiál od Kingových synov.
Celkovo je kniha humorne ladená, neberie sa úplne vážne a slovo „memoár“ v podnázve je pomerne kľúčové, keďže autor dáva príklady na rôzne situácie práve skrz vlastné skúsenosti. Biografia dáva návodu akýsi kontext, rovnako tak môže inšpirovať v mnohých ohľadoch, ale aj zabaviť. Zachytáva literárne začiatky a prvé úspechy, ktoré sú naozaj milé a príjemné; pri serióznych zárobkoch je naozaj otvorený a úprimný, čo sa profesionálnej kariéry spisovateľa týka. Podobne ladené sú aj rady: väčšiu časť textov zaberajú dovysvetľovania (plné nadhľadu), príklady a spomienky. Rád vo svojej podstate tak veľa nie je, ale sú k naozaj k veci – a tu je nutné spomenúť, že King svoje sľuby splnil: nenaučí spisovateľa ako sa stať géniom, neurobí zázrak ani magickú premenu, ale poskytne rady ako sa z ľahko podpriemerného autora môže stať aspoň ten priemerný: radí ako sa vyhnúť chybám, nie ako napísať skvelé dielo. Za mňa teda kniha splnila očakávania. Napríklad rady, s akým odstupom a ako cca by mal autor dielo upravovať po prvom „drafte“ mi naozaj pomohli, rovnako tak uvedomiť si dôležité princípy „dobrého“ rozprávania.
Tu prichádza môj čitateľský zlom: sám som od tohto autora zatiaľ nič neprečítal (ale kniha ma inšpirovala k viacerým titulom), videl som len niekoľko filmových spracovaní, a tak som bol sám zvedavý, ako k literatúre pristupuje táto svetoznáma osobnosť. Moje výhrady sú teda o to subjektívnejšie: nezhodoval som sa s hodnotovým rebríčkom autora, kedy idú priority asi takto – príbeh, postavy, idea. U mňa, či už ako u čitateľa alebo vo výnimočnom prípade autora, je to presne naopak – ako prvá ma zaujíma idea zasadená do kontextu, potom postavy a na záver príbeh samotný. Čo opäť nie je na škodu – konfrontovať sa s názorom opačným. Knihu teda odporúčam aj nefanúšikom a čitateľom, ktorí Stephena Kinga ešte nečítali, má im čo ponúknuť, akonáhle súčasne prejavujú záujem o literárnu tvorbu.


Trochu ironicky nejlepší kniha, co jsem od mistra četl. Kromě toho, že velice s postřehem a jasnou empirií radí lidem, jak na psaní, tak to stále propojuje se svým životem, takže se dozvídáme nové věci, ale co více, tak jsou napsané nejlepší formou, jakou King může prokázat a jen tím dokazuje, že je to veliký spisovatel. I když se na první pohled zdá, že jsou tyto pasáže mimo, tak jsou neuvěřitelně čtivé a zábavné. Tuto knihu by si měl přečíst každý, kdo kdy chtěl něco napsat a myslel to vážně. Poučení si z ní asi vezme každý plus ten, kdo může asi v něčem i mistrovi kriticky oponovat.


Skvělá volba pro začínající spisovatele a pisálky. King zde vypráví, jak se sám dostal ke psaní, co ho ovlivňovalo a jaké překážky mu stály v cestě. Pro toho kdo sám píše a má o sobě a své tvorbě pochybnosti, může být tato knížka tou správnou injekcí. Dost možná přijdete na to, že sám King se se stejnými obavami potýkal také.
Dílo samozřejmě obsahuje i nejednu radu mistra, jak na to. King v knize uvedl, že psaní je osamělé řemeslo, ale po jejím přečtení alespoň na chvíli víte, že v tom sami nejste.


Za mňa bezchybná motivácia či už k čítaniu, alebo k písaniu beletrie. Napísaná svižným, často humorným štýlom, vďaka ktorému sa k tejto knihe rád vraciam (za posledné tri roky prečítaná trikrát).


Autor v první polovině popisuje postřehy ze svého života, jak začal psát - některé jsou vtipné - a pak dává pár rad a komentuje, jak začít.
Příručka která hovoří jak začt psát,moc se mi to nelíbilo