Odcházení
Václav Havel

Václav Havel v úvodu ke své nové hře píše, že hry jsou určeny na hraní, nikoli na čtení, a divadelní texty skromně označuje za polotovar, ale jeho Odcházení, hru netradičně vydávanou dlouho před jejím uvedením, vidíme docela jinak: jako hluboký, vzrušující, rafi - novaný, ale přitom zábavný text. Ovšem smích, který v nás vyvolává, nakonec mrazí. Po více než dvaceti letech od Larga desolata a faustovského Pokoušení z půli osmdesátých let je dramatikův osobitý rukopis ještě suverénnější, neztratil originalitu a v soudobé světové dramatické literatuře je nezaměnitelný. Setkáváme se znovu s Havlovou pozorností jazyku, s analýzou a zesměšněním fráze, tentokrát fráze z denní politiky, jejíž vyprázdněný obsah zní skoro totožně na obou stranách, jež mezi sebou soupeří o moc. V nové hře je Havel přítomen hned dvakrát: jednak v postavách na jevišti, jednak přímo – tím, jak do děje zasahuje autorský hlas. Ten peskuje herce, aby nepřehrávali, a zároveň zcizuje svůj děj úvahami a pochybnostmi se sebeironizujícím odstupem. Dlouhá prodleva však přinesla novou aktuální lidskou a politickou zkušenost a Havlův dnešní pohled na teatrum mundi zůstává sice stejně groteskní, leč absurdní povaha dnešního balábile je téměř skutečná. Aktuálnost příběhu o odchodu jednoho a příchodu druhého k moci je zasazen do dějinných dimenzí citlivými odkazy ke Králi Learovi a k Višňovému sadu. Odchod bývalého kancléře z vládní vily provázejí zvuky motorové pily, nový majitel devastuje višňový sad ve jménu stejných humanistických a politických hesel, jež mají skrýt prosté kořistnictví.... celý text
Přidat komentář

Hru považuji za BLÁBOL, v závěru totálně rozsypaný. Ale je zjevné, že Havel přece jen náhled na své frázovité plkání měl. Celý text je příliš "technický" a postrádá přirozené emoce. Konec jsem dočítala s obrovským sebezapřením...
Nic mi to nedalo.


Výborné. Ikdyž často nesouhlasím s vyzněním, napsané je to perfektně. A vlastně i dost výstižně. Miluju Albína.


Odcházení také považuji za jedno z nejlepších Havlových dramat. A hraje li zde senilita nějakou roli, je to vzhledem ke smyslu celého díla zcela přirozené a celkem se to k tomu hodí. Kniha je skvělá a jsem zvědavá jak se mi bude srovnávat se svou filmovou adaptací, na kterou se právě chystám podívat.


Uznávám, nejsem odborníkem na dramata ani na Havla...ale Odcházení mi přišlo tak nějak...senilní? Přijde mi, že si autor hraje na něco, co není...snaží se uhranout čtenáře / diváka velkými slovy, ale ty vyzní dutě do prázdna...neodnesl jsem si nic, co bych už dávno nevěděl.


Určitě jedna z Havlových nejlepších her. Divadelní zpracování se mi moc nelíbilo, tím více se těším a jsem zvědavá jak dopadne film pod režijní taktovkou Havla samotného.
Autorovy další knížky
1975 | ![]() |
2010 | ![]() |
1989 | ![]() |
1990 | ![]() |
2003 | ![]() |
Abusrdní drama, je absurdní drama. Těžko se dá posoudit, zda to bylo dobré či nikoliv, proto hodnotím 3 hvězdičkami.