Odkaz lidské mysli
Radek Starý
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/527008/bmid_odkaz-lidske-mysli-655e3d84b9839.png
4
108
108
Odkaz lidské mysli série
1. díl >
Na Zemi roku 2043 přistálo mimozemské plavidlo a vypustilo černý sliz rozežírající všechno okolo. Ke zděšení lidstva tato hmota dokázala přebrat kontrolu i nad nejmodernějšími technologiemi. Planetu měli spasit robotičtí ochránci, jenže nastal problém – jejich stvořitelka Molly Griffin veškeré obranné snahy sabotovala. O dvě stovky let později nastává čas, aby si lidé vzali svůj svět zpátky. Podaří se jim v událostech dávné minulosti najít klíč k přežití?... celý text
Přidat komentář
Odkaz lidské mysli je zábavná akční scifárna, která si nehraje na žádnou space operu a příběhově si jde jednoduše za svým. Máme tu doslova pár hlavních postav a vymazlené emzáky. Chválím autorův přesah a myšlenku, kterou se snaží pomoci knihy předat. Je pravda, že by se každý z nás měl občas zastavit a popřemýšlet jaký odkaz po sobě zanechá, jak na něho budou lidé vzpomínat.
Ke knize jsem se dostala náhodou, a přesto že jsem ji musela po prvních sto šedesáti stránkách na chvíli odložit, její dočtení stálo za to.
Relativně tradiční vizi budoucnosti pod nadvládou umělé inteligence autor okořenil ne tak obvyklou představou mimozemské civilizace v podobě parazitických strojů. Jako největší plus bych vyzdvihla mix postav, které v rámci příběhu sledujeme: moudrý, trochu pyšný otec, jeho odvážný, chytrý a zbrklý syn a na první pohled nemilosrdná umělá inteligence. Střet generací a vztah otec-syn je pro knihu stěžejní.
Hlavní myšlenka knihy je na konci na můj vkus tlačena příliš na sílu a je řečena zbytečně mnohokrát zbytečně explicitně, myslím, že by ji čtenář pochopil i z decentnějších náznaků. Pokud nemáte rádi časté popisy fungování různých technických zařízení a bojové scény, tato kniha pro vás nebude tou pravou.
(SPOILER)
Všechny ty odborné popisy a názvy to nebylo moc pro mě. Měla jsem problém zapamatovat si určité názvy pro věci. Nicméně námět na knihu mi přišel dost zajímavý a možná někdy v daleké budoucnosti reálný. Tématem jsou roboti a jejich zneužití, děj se odehrává v době, kdy místo prezidentů vládnou roboti. Zároveň kniha obsahuje černobílé ilustrace, které vám pomohou si představit, jak například vypadá takový Arak, což je kombinace robota, zvířete a člověka. Odkaz lidské mysli si pohrává s myšlenkou, co tu po nás zůstane, až tu nebudeme. Donutí tak čtenáře přemýšlet o své vlastní cestě a vlastním odkazu, přiměje vás začít uvažovat o budoucnosti.
Kniha je vyprávěna třemi hlavními postavami – Eledem, Dreyem a Alvou. Díky střídání kapitol jsme tak mohli nahlédnout, co si v danou chvíli myslí každý z nich a jaký je jejich názor na svět. Co mi trochu vadilo bylo, že jakákoliv překážka pro ně nebyla žádný problém a vyřešili ji mávnutím proutku. Kapitoly, kde se vyskytovala Alva mě bavily asi nejvíc. Bohužel nedostala ale tolik prostoru, kolik by si zasloužila. Ze všeho nejvíce mě ale bavila postava Atyho, ale kdo nebo co to je, už budete muset zjistit sami. Bylo zde i skvěle nastíněno, že ne všechny postavy, které jsou považovány za zlé, jsou skutečně uvnitř zlé a že bychom neměli všechny házet do jednoho pytle.
Do dalších dílů se nejspíše pouštet nebudu, ale musím říct, že konec knihy mě mile překvapil. Výsledný důvod toho všeho byl skvělý, a bylo to dobře promyšlené. I když se mohlo zdát, že ten kdo za tím vším stojí, je krutý. Dělal zkrátka to, co musel, aby lidstvo připravil čelit hrozbám. Za tohle má u mě autor palec nahoru.
Moc děkuji nakladatelství @Albatros za poskytnutí knihy. #spoluprace IG: @strana394
Toto je môj prvý sci-fi príbeh ktorý som prečítala a rozhodne neľutujem. Svet je dobre vymyslený a páči sa mi, že aj keď je to prvý diel, fungoval by dobre aj ako samostatná kniha. Neviem sa dočkať na ďalší diel. Určite odporúčam!!
Kniha čitelná je, to se musí uznat. Celkově ale na mě působí jednoduchým dojmem a styl psaní mi moc nesedí. Popisovaný svět mě až tak nebral a u bojových pasáží jsem totálně vypnul a přetrpěl je. Mezi ostatní YA knihy určitě zapadne a tam je asi mířena cílovka.
Wow, tohle bylo vážně něco! Příběh mě bavil už od první věty, a i když jsem se ze začátku nemohla v knize zorientovat, rychle jsem se začetla. Stránky ubíhaly a děj byl zajímavější a zajímavější. Celé to bylo hodně dobře vymyšlené. Drey a Eled mi přišli sympatičtí a oblíbila jsem si je už na začátku. Když se v příběhu objevil Aty, ihned se z něj stala moje nejoblíbenější postava. Alvu jsem nesnášela, ale na konci mi jí bylo trošičku líto. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byla kniha delší nebo měla pokračování. Navíc ty obrázky v knize - dokonalost. Od autora mám doma od Vánoc první díl Arily a po přečtení téhle knihy jsem si jistá, že se do ní brzy pustím.
Moc děkuji @endlessbibliophile a @humbook za poskytnutí e-knihy k recenzi
Nemůžu si pomoct, ale Odkaz lidské mysli je pro mě opět jedna velká slátanina, stejně jako Arila, jen ta je ještě ve výsledku trochu slabší.
Svět je pro mě strašně umělý, ne moc funkční a prostě a jednoduše řečeno(spíš napsáno) ho autorovi nežeru. Bohužel.
Hlavní postavy jsou superhrdinami od začátku do konce. Na co sáhnou, to umí, to se jim povede, v tom jsou na celém doslova dojebaném(hlavně těmi šmejdy Gory) světě nejlepší. Všichni v okolí s hlavním hrdinou ve všem souhlasí, bez rozmyslu za něj riskují život.
Celkem jsem se zasmál, když na pár stránkách byla třikrát zopakována jedna a ta samá věta. Nesmyslů je v knize celkem dost.
Jinde zase chyběly tečky na koncích vět. Chyb však bylo hodně i v Arile, takže jsem nebyl překvapen... CooBoo by si mohlo dát trochu záležet, když chce za ne zrovna kvalitní paperback o 380 stránkách 450 korun.
Obálka knihy mi přijde oproti Arile dost slabá. Do očí bijící podoba hlavních postav s Anakinem a Obi-Wanem ze Star Wars je jistě zcela náhodná.. ha ha
I přes dost výtek se kniha dá doporučit opět spíše začínajícím čtenářům a pak těm, kteří dokáží zcela vypnout hlavu a jen si užívat jednoduchý příběh bez jakýchkoliv nečekaných zvratů.
Slabší 3/5*.
Odkaz lidské mysli si pohrává s myšlenkou, co po sobě každý z nás zanechá, až tu už nebude. A pohrává si s ní krásně do hloubky.
Toto téma je mi velmi blízké a v této knize je vidět, že autorovi taky. Místy to na mě dokonce působilo, že se autor do díla přímo promítal a nahlas před svými čtenáři přemýšlel, co po něm na tomto světě zůstane. Odpověď? Propracovaná sci-fi kniha s neskutečným potenciálem.
Hned ze začátku bych rád vyzdvihl, jak jsou napsané postavy. Eled, Drey a Alva. Všichni tři jsou si svým způsobem podobní, ale přesto zcela unikátní. Během kapitol každého z nich jsem měl možnost zcela nahlédnout do jejich způsobu myšlení a uvažování. Když jsem se díval očima Dreye, skutečně jsem viděl svět plný možností a potenciálu. Když jsem viděl skrze displej Alvy, před očima se mi míhalo nespočet číslic, statistik a grafů.
Postavy jsou celistvé, propracované a skutečně působí jako reálné bytosti s reálnými problémy.
Musím bohužel přiznat, že místy dialogy působily nuceně a až příliš jsem měl pocit, že se postavy o různých věcech baví jen proto, aby o nich věděl čtenář, ale v kontextu, v jakém se nacházely, nebyly jejich rozhovory uvěřitelné.
Na druhou stranu je potřeba pochválit výzkum, kterým musel autor bezpochyby strávit nespočet hodin. Je vidět, že si dal opravdu záležet a že reálné postupy/metody/teorie/technologie/problémy, studoval, aby měl přehled, o čem vlastně mluví. Za to před ním smekám svůj pomyslný klobouk.
Co pro mě v této knize bylo mínusem, je stylistika celkového textu. Ať už na úrovni vět, odstavců nebo celých stránek, mě občas styl tvorby vět vytrhl z děje a musel jsem si některé pasáže přečíst vícekrát, abych plně pochopil, co se autor vlastně snaží říct. K tomu nepomáhaly ani překlepy a chybějící slova, kterých bylo v knize bohužel opravdu hodně.
Nic z toho však nebránilo tomu, abych knihu zhltl za tři dny. I přes své nedostatky se četla opravdu krásně a skvělý příběh v kombinaci s propracovanými postavami a světem mě nepustil od první stránky až do poslední.
A to, že je příběh propracovaný jde poznat od samého začátku do úplného konce. Ze začátku je děj opředen tajemstvími, která se ale postupně odhalují a vše do sebe čistě a logicky zapadá, až si člověk nakonec řekne: „No samozřejmě, že to tak je. To přece dává smysl!“
Odkaz lidské mysli je teprve první ze tří dílů, takže obrázek ještě nemáme úplný. To mi ale dává naději, že další díly budou ještě lepší než tento, a že z úžasných postav a světa uvidím ještě více.
spolupráce s @humbook ( #humbookblogeri)
Začátek knihy byl pro mě utrpením a zažila jsem Deja-vu, jako bych snad opět četla Arilu. Jsem však rada, ze jsem to nevzdala a zhruba po 80 stránkách jsem se do příběhu ponořila a zpočátku matoucí děj mi začal dávat smysl.
Autor nám tentokrat představuje o dost zajímavější a z mého pohledu propracovanejsi svět, který byl mému srdci bližší. Cely příběh je více technický a vypadá tak mnohem reálněji. Co mě zaujalo nejvíce bylo vykreslení Araků, kteří jsou kombinací robota, zvířete a člověka. Zpočátku mi však jejich podstata silně unikala a ani jejich podobu jsem si nedokázala příliš dobře představit, avšak ilustrace mé fantazii v tomto případě hodně dopomohly. Díky za ně, jsou opravdu povedené.
Velké plus za dějovou linku, která se odvíjela jednotným směrem a ač dostaneme k dispozici více pohledů, míří všechny do jednoho cíle. Máme tu pohled otce a syna, kteří se vzájemně učí přežít v novém a stále ne zcela známém světě. Jejich vztah mi přišel chladný a bez emocí. Když už došlo na hlubší konverzace, měla jsem pocit, jakoby snad spolu mluvili dva roboti. V jiném příběhu by mi tento chladný přístup nebyl sympatický, ale zde to do celkového děje skvěle zapadlo.
To co se v anotaci tváři jako hlavní zápletka je poměrně brzy odsunuto na vedlejší kolej a veškerou pozornost si ziska rozvíjející se vztah mezi Arakem Atym a Dreyem, jedním z našich hlavních hrdinu. To by pro potenciální čtenáře, které zaujatě právě anotace, mohlo být zklamáním.
Oproti Arile je tento příběh celistvější a promyšlenější. Pokud mate rádi dystopie, neměl by vás tento příběh minout, protože rozhodně stojí za pozornost. Velmi ráda bych si přečetla pokračování z tohoto světa, a doufam ze se pokračování brzy dočkáme.
Kniha má velmi dobrou čtivost a několik nádherných myšlenek. Překvapilo mě jak autor hezky umí popsat místa a postavy. V knize najdete i nádherné ilustrace.
(SPOILER)
Není to vůbec špatné. Tématem jsou roboti a jejich zneužití, přičemž je vyprávěn příběh otce a syna, kteří ze společnost vybočují a na konci se dokáží systému postavit. Hezká postava Atyho, skoro domácí mazlíček. Jinak ideou je zamyšlení nad otcovstvím a naplněnosti života, pravdivá, ale ke konci knihy až moc výchovná.
Na začátku mi trochu trvalo se začíst, pak už čtivé, i kdyz celkem pochopíte, kam to vede. Jsem zvědavá na další díl...
Proti Arile mi to přišlo trochu techničtější a reálnější. Ta obálka mě moc nebere, ale černobílé ilustrace jsou zpestřením.
Opakuje se historie. Arija oslovila počátkem a pak to šlo dál dál až do ztracena. Po padesáti stránkách zde opět cítím, jak se ztrácím už jenom v základech a nic mě nedrží v tom zde pokračovat. Sterakův styl psaní mi jednoduše nesedí. Je otázka, jestli už na fantastiku nejsem moc starý, protože jediné, co mě za poslední období od tohoto oslovilo byla Duna. Znovu podotýkám, že ke Sterakovi mám obrovský respekt a mám ho i rád, ale jeho literatura mě prostě míjí.
Začátek knihy (uvedení do děje a popis světa) byl pro mě docela utrpení a myslela jsem, že knihu odložím (ale za to nemůže kniha, jen já na tohle nejsem). Nicméně pak se to tak rozjelo, že jsem se nemohla odtrhnout!
Hlavní postavy si mě fakt získaly :). Dost věcí bylo hodně předvídatelných, takže za mě žádný wow efekt, nicméně mi to asi ani nějak nevadilo... Těším se na další díl :)
Hodně rušivá je řada překlepů, chtělo by to pořádného korektora :(.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Stříbrné město |
| 2021 |  Poslední hvězda |
| 2022 | Odkaz lidské mysli |
| 2022 | Stíny Citadely |
| 2023 | Odkaz lidské rasy |
(SPOILER) Tak tohle jsme si nezasloužili. Steraka sleduji již docela dlouho a na jeho první sci-fi jsem se docela těšil, když i na Arilu byly tak kladné odezvy. Bohužel, tady to nefungovalo. Tato sci-fi vůbec není sci-, ale jen fi. Stačí si vládnoucí roboty a oživlé araky zaměnit za mágy a oživlá zvířata pomocí kouzel (např. ze dřeva nebo kamení) a dostanete úplně stejný příběh (viz Kletby). Postapo prostředí je tak moc nadužívané, že aby se to nějak zachránilo, muselo by tam být něco extra unikátního, co by drželo celý příběh v té kategorii sci-. Tady to zkrátka nefunguje.
Toto neměla být kniha, ale fantasy povídka. Celé je to psáno takovým naivním stylem pro předpubertální děti. Nepouštěl bych se pak ale do sci-fi, kde je vyžadován i větší rozhled v technických detailech a přesné označení a popis strojů a nástrojů vytvořeného světa. Kletby a soustředění k zapnutí technologie sem úplně nepatří. I ve Star Wars máte duchovní stránku, ale světelný meč soustavným soustředěním nezapínáte.
Vykreslený svět mne neoslovil a ani pořádně nevtáhl do děje. Podobnost hlavních postav na obálce s Anakinem a Obi-wanem také nebyla úplně šťastná (vyvolávalo to jiné očekávání). Potenciál ve formě černého (mimozemského) slizu byl zazděn hned v prvopočátku, kdy se o něm více mluvilo jen v Prologu a pak už vůbec. Místo něj nastoupili araci a záhadný sliz byl tatam. Všichni si ve vytvořeném světě žili tak nějak v rámci možností OK a motivace hlavních postav pro mne byly tak trochu nepochopené. Nedokázal jsem se s nimi sžít. Příběh byl fádní, předpovídatelný a závěr nepřekvapující.
Vyprávění malinko zmatené. Kapitoly příliš dlouhé. Doporučoval bych je rozdělit do více částí nebo podkapitol. Osobně nemám příliš rád prvoplánové názvy kapitol pomocí čísel. Vypadá to pak, že se s tím autor moc nezabýval a ten sáhodlouhý text ve Wordu pouze bezmyšlenkovitě rozdělil na několik částí s čísly. Ale i struktura s názvy kapitol tvoří děj knihy – vede čtenáře a vzbuzuje očekávání.
Příliš mnoho nadužívané přímé řeči, což občas znělo opravdu zvláštně. Až to někdy vypadalo, že autor své čtenáře považuje za méně inteligentní a je potřeba jim vše vysvětlit až přespříliš artikulovanou mluvou.
„Legrační, před pár dny jsem o nich četla knihu,“ otřela si špinavé prsty hadrem a sledovala dva další roboty třídy André, jak se vydali za tím prvním. „Původně to byla čistě vojenská technologie, měli pomáhat na severní frontě. Ale jakmile arbitři začali používat propagátory, všechnu složitou elektroniku to výrazně narušovalo. Proto se na frontě nepoužívají ani protektoři.“
„To ví přece každý,“ přešel Eled do autobusu bez oken a prohlížel si potrhané sedačky. „Proto je každý André tak levný. Vojáci je všechny museli prodat. Arbitři jich přitom vyrobili mraky.“
„Správně! A víš, proč se jim říká André?“ zvedla obočí Anami.“
nebo
„Například slovo arak má hodně podobný příběh. Nejdříve se jim říkalo Autonomní Robotická Extraterestrální Kultura, zkráceně Arek. To bylo těsně před tím, než nás Moly Griffin sabotovala a lidstvo upadlo do technologické temné doby. Slovo Arek tak používali lidi převážně verbálně, neměli ho kde napsat, a nikdo si tak nevšiml, že se během těch sto let temnoty změnilo na arak. Je to příjemnější na jazyku.“
Přitom by stačilo ten příběh trochu více „vyprávět“ a někdy nechat čtenáře, ať si k jednotlivým věcem dojde pomocí indicií sám.
Možná vážně jiná cílovka (děti 8–12?):
„Druhým strukturálním prvkem Astry je dvojitá spirála, která začíná zde na špici a rozvíjí se po celé délce lodi, se kterou ji spojuje řada dlouhých ramen. Spirála totiž rotuje a vytváří odstředivou sílu, která simuluje gravitaci. Z pohledu zvenčí celá loď připomíná takový velký vrták.“
Prezident chápavě přikývl. „Viděl jsem už pár vědeckofantastických filmů. Je to jako při zatáčce v autě, člověka to prostě táhne do strany.“
(Mimochodem část s vesmírnou stanicí na orbitě planety úplně zbytečná.)
Chvilka pro edukaci:
„Proč jsou Gorové první mimozemská civilizace, se kterou jsme se setkali?“
„Narážíš na Fermiho paradox?“ zeptala se Alva.
„Ano. Jenom v naší galaxii je zhruba sto miliard hvězd. I kdyby jen nepatrný zlomek z nich poskytoval vhodné podmínky pro život, najít mimozemské civilizace by mělo být velmi snadné. A to je jenom jedna galaxie, aktuálně jich vidíme skoro dalších sto miliard. To že jsme stále nikoho nepotkali, je naprostý paradox.“
Je rozdíl mezi efektivním a efektním:
„Eled se úderu žhavého kladiva téměř nemohl dočkat. Byl to velmi efektivní způsob, jak vydávat nové zákony.“
(Efektivní způsob to určitě nebyl.)
Chyb a překlepů je v textu požehnaně. Rozhodně bych doporučoval důkladnější kontrolu.
Celkově je znát, že je rukopis ještě nevypsaný a někdy docela naivní. Budu držet palce, ať se to do budoucna zlepší. Zatím bych se ale sci-fi kategorii vyhnul.