Odkaz lidské mysli
Radek Starý
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/527008/bmid_odkaz-lidske-mysli-655e3d84b9839.png
4
104
104
Odkaz lidské mysli série
1. díl >
Na Zemi roku 2043 přistálo mimozemské plavidlo a vypustilo černý sliz rozežírající všechno okolo. Ke zděšení lidstva tato hmota dokázala přebrat kontrolu i nad nejmodernějšími technologiemi. Planetu měli spasit robotičtí ochránci, jenže nastal problém – jejich stvořitelka Molly Griffin veškeré obranné snahy sabotovala. O dvě stovky let později nastává čas, aby si lidé vzali svůj svět zpátky. Podaří se jim v událostech dávné minulosti najít klíč k přežití?... celý text
Přidat komentář
Autor vymyslel zajímavý svět, který dává smysl. Gorové, arbitrové i araci jsou neobvyklí, vše do sebe hezky zapadá. A ten závěr byl pro mě vážně nečekaný, vůbec mě nenapadlo, že by se v téhle knížce mohlo skrývat něco pod povrchem.
Osobně mám radši propracovanější příběhy, několikrát mi připadalo že se situace jen tak nahodile dějí a spousta věcí mi ani moc nedávala smysl. Taky mám radši propracovanější postavy, moc jsem si s nimi nedokázala vytvořit vztah. A bohužel se mi nelíbily ani dialogy,ty byly vážně smutné.
Celkově ale oceňuju jednoduchost, přímočarost, příběh hezky odsejpal a já jsem si ho užila. Další díl si ráda přečtu.
Upřímně jsem nečekal, že se mi kniha bude tak moc líbit. Měl jsem ji ve čtečce už nějaký ten pátek a když jsem se rozhodl jí dát šanci, tak jsem ji nakonec přečetl téměř v jednom dni. Vlastně mě nemrzí, že jsem otálel tak dlouho, protože už je napsaný druhý díl a za chvilku vyjde i třetí, takže nemusím čekat na pokračování. Moc se mi líbily postavy, jejich motivace, charakter i uvažování. Svět je také vymyšlený chytře, neotřele a (na sci-fi) uvěřitelně. Rozhodně by šlo vytknout pár drobností, ale nic co by mě přinutilo snížit hodnocení pod 4 hvězdičky.
Kniha se mi opravdu moc líbila, velmi se mi zamlouvá celá myšlenka s Gory, Arbitry, myslitem a celkové zasazení tohoto sci-fi světa. Většinu postav jsem si oblíbila - a to se všemi jejich pozitivy i nedostatky. A co se týče Atyho, tak toho naprosto zbožňuju!
Výborná kniha, zajímavá, nepředvídatelná, plná zajímavých myšlenek, lidí a ostatního. Vše sedí do daného světa, těším se na druhý díl.
(SPOILER)
Já jsem spokojený. Všechny postavy jsou zajímavé a lehce si je člověk oblíbí. Děj má dostatek záhad, jejichž rozuzlení je dobře dávkováno. Jediné co bych možná vytkl je, že se některé situace vyřeší hrozně rychle.
SPOILER
Např. na konci jdou zabít Alvu a během několik stránek se to téměř bez jakýchkoliv problémů vyřeší, ale nepůsobí to nijak zásadně rušivě. Ale je to začínající autor a velmi se těším na jeho budoucí práce.
Co mě docela mrzí je dost velké množství překlepů. U některých vět jsem musel chvilku přemýšlet abych si domyslel co vlastně měly znamenat. Ale to je spíš výtka na vydavatelství než na autora.
Nějak mi tam trochu chybí lepší prokreslenost postav, alespoň těch hlavních.
Drey je v očích svých spolubojovníků téměř polobůh, ale my nevíme pořádně proč, chtělo to více rozepsat předchozí zážitky, takhle je to jú Drey je úplně skvělej a najednou šup udělá pitomost a musí utíkat. Prostě je to hrozně uspěchaný. Ale už mám doma pokračování, protože i přes to všechno se mi kniha velice líbila.
(SPOILER)
Mám pocit, že většina hodnotících tady vůbec nečetla závěr knihy.
Svět je skvěle vymyšlený, postavy také.
U hlavních postav je nutnost vědět o nich více ale (možná trochu překvapivě) i vedlejší postavy mají svoji osobnost, touhy a smysl života.
Postava Alvy je úžasně vymyšlená a její užitková funkce má až překvapivou hloubku.
Bohužel jako milovník češtiny se nemohu nezmínit o překlepech, významových a pravopisných chybách, ale to je chyba nakladatele resp. korektora.
Výborné navnazení k přečtení je začátek, který končí tam kde chybí část rozhovoru, který si máme možnost přečíst až na konci knihy a je velmi překvapivý. Osobně moje nejoblíbenější část knihy je tato část a porada všech arbitrů. Skvělé je i tajemství propagátorů, které je odhaleno až na konci a odhalí ho sama Alva.
Celkově tedy dávám 5/5*
Pěkná knížka, postavy jsou dobře napsání a žádná z nich mi tam ani nepřijde zbytečná. A příběh byl skvělé napsání, jen jsem měl problém v prvních 5 kapitolách rozeznat kdo je kdo, ale potom už to bylo dobré když jsem se začetl. A konec ten fakt byl super a myslím, že nikdo nečekal že to takhle skončí.
Hodně čtivá fikce. Inspirace současnosti (AI) je tam hodně cítit, zároveň tak nějak mám pocit že další inspirací byl trošku Horizont Zero Dawn a v některých pasážích jsem měl zase ozvěny Duny. Některé rozhovory by mohli být trošku lepší (ale nebyli tragické) a za mě jsem měl trošku problém si pamatovat postavy kdo je kdo (přitom u Arili jsem ten problém neměl), zvláště Eled a Drey se mi pořád pletli. Teď jsem zvědavej jak to bude pokračovat, aspoň že ten druhej díl už je v předprodeji.
Not great, not terrible.
Nad hodnocením poměrně váhám, poněvadž já osobně nejsem fanouškem nějakého velkého střídání vypravěčů ve knihách. Ale špatné to rozhodně nebylo, to ne. Jen to nebyla taková pecka, jakou jsem od Steraka čekal.
Hlavně ze začátku mi tam chyběly energie, chtíč a nutkání do toho, abych četl dál a dál, postupoval příběhem a takové to že nejdu spát, ale prostě to MUSÍM číst dál a dál, tak přesně tento pocit tu chyběl. Je pravda, že dále v příběhu energie a hybnosti děje přibývalo a bylo to lepší.
Zajímá mě, jak se bude Sterak jakožto spisovatel dále vyvíjet, ale nevím, jestli je zrovna tohle směr, který by mě bavil.
Tak jsem dočetl a dávám autorovi za snahu plný počet hvězd. Ano, v příběhu je spousta začátečnických chyb, samozřejmě i několik klasických klišé, spousta překlepů (to si měl pohlídat vydavatel), některé zbytečně amatérské rozhovory, ale nevadí, příběh jako takový je dobrý a já jsem se bavil. Celý ten svět potřebuje jen vyzrát (včetně autora) a bude to fajn. Těším se na pokračování.
Začátek byl pomalejší, bylo poznat že si Sterak scifi oťukává a hledá svůj styl. Na druhou stranu byly některé části opravdu osvěžující, hlavní postavy nic zbytečně neprotahovaly a řekl bych že to byl až revoluční přístup, který mi u drtivé většiny autorů chybí. Závěr může být pro někoho nejspíše uspěchaný, ale mě to vyhovovalo, bylo to strhující a překvapivé, takový ending jsem rozhodně nečekal.
Kniha má pomalejší start, ale to je způsobeno především potřebou představit svět a hlavní postavy. V tomto případě hned tři. Všechny jsou výborně napsané a do detailu prokreslené. Prakticky celou knihu je evidentní jakou mají postavy motivaci a co je žene kupředu.
Jak je u autora zvykem, nese se celou knihou a především pak v jejím závěru nosná mylšenka, která prostě čtenáři uvízne v paměti a nutí k zamyšlení.
Celá kniha se četla velmi příjemně a v druhé půlce dostane děj neskutečený spád. Mám pocit že několik posledních stran jsem četl se zatajeným dechem.
Pro fanoušky žánru jde o naprostou povinost.
(SPOILER) Můžu s čistým svědomím říct, že Odkaz lidské mysli je ta nejlepší kniha, kterou jsem kdy v životě přečetl (a to jsem už přečetl Marťana a ostatní knihy od Andyho Weira, a jiné sci-fi knihy). Miluju sci-fi, a tahle kniha naprosto předčila mé očekávání. Kdybych ji měl ohodnotit body 1 až 10, pohybuje se tak na dvaceti bodech. Moc se mi líbí, že technologie působí velmi realisticky. Líbí se mi například koncept spirálové centrifugy, ale to hlavní je samozřejmě síla lidské mysli. Kledby, myslit, arakové, Gorové, arbitři, chladná inteligence, čtyři megaměsta, Edriva,... To všechno vytváří naprosto dokonalý komplexní svět s úžasnou sci-fi atmosférou. A ten příběh: dokonalost sama. Bylo tam několik momentů, které mě tak překvapily, že bych o nich v životě neřekl, že nastanou. Přesně to u knih miluju: když to nečekám. Je důležité, aby příběh nebyl takový, že budu jen čekat na děj, který už dávno předvídám. A musím říct, že to, co se stalo těsně po smrti Alvy by mě nenapadlo ani v těch nejdivočejších snech. Velmi propracovaný a originální příběh a úžasné rozuzlení. Když jsem to četl, doslova jsem se nemohl donutit tu nkížku položit. A když jsem to dočetl, spadla mi čelist. Vím, že bych měl na závěr i vytknout něco, co se mi nelíbilo, ale mě reálně nic nenapadá. Nedokážu ani slovy vyjádřit, jak moc se těším, až vyjde další díl. Odkaz lidské mysli můžu jen a jen doporučit.
(SPOILER)
Na sci-fi od Steraka jsem se opravdu těšila. Pak přišel den D a já se natěšeně začetla a.... BUM! Byla ve finále zklamaná... :( Kde tedy jen začít?
Gorové: Myšlenka toho, že jako obávaného protivníka nasadíme černý sliz je dokonalá! Ale kam se nakonec ztratil? Hrozivé gorské prsty čnící pomalu až do oblak mě děsily a zároveň fascinovaly. Jejich rozbíjení bylo opravdu skvěle vymyšlené. Jenže pak se jako by vypařily. Najednou přišli Arakové (kteří mi mimochodem připomínali Horizon Zero Down a téhle myšlenky jsem se prostě nedokázala zbavit), nepřišli mi vůbec zajímaví a jediné, co mě mrzí je, že jsem se nedozvěděla mnohem více o myslitu.
Rozhovory postav: Pane bože, ty působily tak strašně uměle, až jsem musela obracet oči v sloup! Steraku, co mi to děláš? Já se tak těšila a dostanu Eledův rozhovor s Dreyem, který je neustále na stejné brdo a prakticky k smíchu. A nejenom tyhle rozhovory byly špatné - všechny působily strašně divným dojmem a hlavně neupřímně. Kolikrát to byla jen nudná omáčka okolo. Proč?
Postavy: Ach ty postavy... Všeználkové, dokonalí bojovníci, všeumělové a dalších x věcí, které vás napadnou. Proč? Nepůsobí pak vůbec lidsky! A jejich pohnutky, které se mění z minuty na minutu? Jako wtf? Snad když chci něčeho dosáhnout, tak si za tím jdu a nezměním to ve chvíli, kdy se mi něco nehodí... O podobě s Anakinem a Obivanem ani nemluvím, obálka mluví za vše a již to bylo několikrát zmíněno. Mrzí mě to, protože zrovna Drey by byl jako černovlasý naprosto k nakousnutí! A ještě kdyby mu sem tam nějakej zatoulanej pramínek přepadl přes oko? Uuuuu... Neškodilo by si s postavami mnohem více pohrát.
Celkový dojem: Na první pohled opravdu smutný... :( Je tam toho moc, celkový text nepůsobí vůbec uhlazeně, nespočet chyb, tvorba přímých řečí a prakticky vět samotných - hodně neobratné. Kniha na mě působila velmi chaotickým dojmem. Spousta momentů vyzněla do prázdna - viz. ta laboratoř, na kterou narazili úplnou náhodou (vytvořili tam Alvu), já už myslela, jak se děj nějak více posune a bude se dít něco pořádného a... - a to je všechno? Já chtěla mnohem víc! A dostala jsem tak málo...
Svět: Abych pravdu řekla, tak jsme se o něm moc nedozvěděli. Vadilo mi, že všechny důležité mezníky z minulosti byly řečeny postavami v přímých řečích. Bylo by přece mnohem lepší, kdyby se kniha více vyprávěla, snažila se nás naladit na tu svou notu, budovala napětí... Místo toho je vše důležité nasekané v přímých větách a efekt z toho nula, nula, nic.
Rozuzlení: Jestli mělo překvapit, tak se bohužel nestalo. Já jsem prostě čekala něco mnohem lepšího, epičtějšího.
Abych jenom nehanila: Ilustrace se mi moc libily. Našla jsem v knize i několik krásných myšlenek, které stojí za to si opsat. Některé momenty byly opravdu skvělé - ničení gorských prstů, přátelství s Atym, léčba Skáry Dreyem, krvežíznivost Alvy při výslechách... Jen je škoda, že se dají spočítat na prstech jedné ruky... :(
Možná jsem přehnaně kritická, nebo už mám jen víc načteno, aby mě to dokázalo pořádně ohromit. Stéro, promiň...
3/5 - za mě průměr
Potenciál knihy je obrovský, bohužel nevyužitý a to mě moc mrzí... A já se tak těšila... :(
(SPOILER)
Abych pravdu řekl, do tohohle díla R.Starého jsem šel s takovým mírným skeptizmem.
Ano, sérii Arila úplně zbožňuju, ale nemyslel jsem si, že by Radek mohl vytvořit úplně nový svět, který by mě zaujal stejně, ba i víc než svět Arily. No.. očividně se tak stalo a ačkoliv nechápu jak, tak Radek i za takový malý odstup času napsal 4 knihy a i, právě přes tak malý odstup času se neustále zlepšoval a tak výrazně.. To jsem opravdu nečekal. Ačkoliv chápu nějaké recenze a zároveň některé nechápu, tak si nemyslím, že kniha si zaslouží 77%. Myslím si, že je tu mnohem více horších knih než je právě tahle a myslím si, že tato kniha je opravdu hodnocená podřadně..:D
Nic méně, něco málo o plusech a mínusech, které se u mě v knize vyskytli.
(PS: můj názor a má recenze je čistě subjektivní a každý si svůj názor udělá sám, děkuji!)
*+:*
- Dobře vymyšlené a napsané postavy
- Krásně vymyšlený svět
- Rozuzlení příběhu arbitra Alvy na konci knihy, mě opravdu dostalo a nečekal jsem, že konec bude tak silný
- Krásně ukázané vady a krásy světa za pomocí ilustrací od paana Františka Sedláčka (dle mého názoru byly ovšem ilustrace slabší než u Aril, tím pádem se zde u mě jedná o neutrální názor)
- Neustálé zlepšování autora
- Obal knihy
- Typ měkké brožury na obalu knihy
*-:*
- Slabší ilustrace oproti ostatním knihám od Radka (viz. +)
- Až moc se svět, funkce a z části i "magie" podobá světu atd. Arile.
- Slabší Epilog
- Spousta ať už gramatických chyb, nebo slov navíc (př. Na první na pohled..)
- Typ měkké brožury na obalu knihy
I přes tyhle chyby se mi kniha nesmírně líbila a zaslouží si u mě 5,5 * (5,5 * dát nemůžu)
(SPOILER)
Tak tohle jsme si nezasloužili. Steraka sleduji již docela dlouho a na jeho první sci-fi jsem se docela těšil, když i na Arilu byly tak kladné odezvy. Bohužel, tady to nefungovalo. Tato sci-fi vůbec není sci-, ale jen fi. Stačí si vládnoucí roboty a oživlé araky zaměnit za mágy a oživlá zvířata pomocí kouzel (např. ze dřeva nebo kamení) a dostanete úplně stejný příběh (viz Kletby). Postapo prostředí je tak moc nadužívané, že aby se to nějak zachránilo, muselo by tam být něco extra unikátního, co by drželo celý příběh v té kategorii sci-. Tady to zkrátka nefunguje.
Toto neměla být kniha, ale fantasy povídka. Celé je to psáno takovým naivním stylem pro předpubertální děti. Nepouštěl bych se pak ale do sci-fi, kde je vyžadován i větší rozhled v technických detailech a přesné označení a popis strojů a nástrojů vytvořeného světa. Kletby a soustředění k zapnutí technologie sem úplně nepatří. I ve Star Wars máte duchovní stránku, ale světelný meč soustavným soustředěním nezapínáte.
Vykreslený svět mne neoslovil a ani pořádně nevtáhl do děje. Podobnost hlavních postav na obálce s Anakinem a Obi-wanem také nebyla úplně šťastná (vyvolávalo to jiné očekávání). Potenciál ve formě černého (mimozemského) slizu byl zazděn hned v prvopočátku, kdy se o něm více mluvilo jen v Prologu a pak už vůbec. Místo něj nastoupili araci a záhadný sliz byl tatam. Všichni si ve vytvořeném světě žili tak nějak v rámci možností OK a motivace hlavních postav pro mne byly tak trochu nepochopené. Nedokázal jsem se s nimi sžít. Příběh byl fádní, předpovídatelný a závěr nepřekvapující.
Vyprávění malinko zmatené. Kapitoly příliš dlouhé. Doporučoval bych je rozdělit do více částí nebo podkapitol. Osobně nemám příliš rád prvoplánové názvy kapitol pomocí čísel. Vypadá to pak, že se s tím autor moc nezabýval a ten sáhodlouhý text ve Wordu pouze bezmyšlenkovitě rozdělil na několik částí s čísly. Ale i struktura s názvy kapitol tvoří děj knihy – vede čtenáře a vzbuzuje očekávání.
Příliš mnoho nadužívané přímé řeči, což občas znělo opravdu zvláštně. Až to někdy vypadalo, že autor své čtenáře považuje za méně inteligentní a je potřeba jim vše vysvětlit až přespříliš artikulovanou mluvou.
„Legrační, před pár dny jsem o nich četla knihu,“ otřela si špinavé prsty hadrem a sledovala dva další roboty třídy André, jak se vydali za tím prvním. „Původně to byla čistě vojenská technologie, měli pomáhat na severní frontě. Ale jakmile arbitři začali používat propagátory, všechnu složitou elektroniku to výrazně narušovalo. Proto se na frontě nepoužívají ani protektoři.“
„To ví přece každý,“ přešel Eled do autobusu bez oken a prohlížel si potrhané sedačky. „Proto je každý André tak levný. Vojáci je všechny museli prodat. Arbitři jich přitom vyrobili mraky.“
„Správně! A víš, proč se jim říká André?“ zvedla obočí Anami.“
nebo
„Například slovo arak má hodně podobný příběh. Nejdříve se jim říkalo Autonomní Robotická Extraterestrální Kultura, zkráceně Arek. To bylo těsně před tím, než nás Moly Griffin sabotovala a lidstvo upadlo do technologické temné doby. Slovo Arek tak používali lidi převážně verbálně, neměli ho kde napsat, a nikdo si tak nevšiml, že se během těch sto let temnoty změnilo na arak. Je to příjemnější na jazyku.“
Přitom by stačilo ten příběh trochu více „vyprávět“ a někdy nechat čtenáře, ať si k jednotlivým věcem dojde pomocí indicií sám.
Možná vážně jiná cílovka (děti 8–12?):
„Druhým strukturálním prvkem Astry je dvojitá spirála, která začíná zde na špici a rozvíjí se po celé délce lodi, se kterou ji spojuje řada dlouhých ramen. Spirála totiž rotuje a vytváří odstředivou sílu, která simuluje gravitaci. Z pohledu zvenčí celá loď připomíná takový velký vrták.“
Prezident chápavě přikývl. „Viděl jsem už pár vědeckofantastických filmů. Je to jako při zatáčce v autě, člověka to prostě táhne do strany.“
(Mimochodem část s vesmírnou stanicí na orbitě planety úplně zbytečná.)
Chvilka pro edukaci:
„Proč jsou Gorové první mimozemská civilizace, se kterou jsme se setkali?“
„Narážíš na Fermiho paradox?“ zeptala se Alva.
„Ano. Jenom v naší galaxii je zhruba sto miliard hvězd. I kdyby jen nepatrný zlomek z nich poskytoval vhodné podmínky pro život, najít mimozemské civilizace by mělo být velmi snadné. A to je jenom jedna galaxie, aktuálně jich vidíme skoro dalších sto miliard. To že jsme stále nikoho nepotkali, je naprostý paradox.“
Je rozdíl mezi efektivním a efektním:
„Eled se úderu žhavého kladiva téměř nemohl dočkat. Byl to velmi efektivní způsob, jak vydávat nové zákony.“
(Efektivní způsob to určitě nebyl.)
Chyb a překlepů je v textu požehnaně. Rozhodně bych doporučoval důkladnější kontrolu.
Celkově je znát, že je rukopis ještě nevypsaný a někdy docela naivní. Budu držet palce, ať se to do budoucna zlepší. Zatím bych se ale sci-fi kategorii vyhnul.
Odkaz lidské mysli je zábavná akční scifárna, která si nehraje na žádnou space operu a příběhově si jde jednoduše za svým. Máme tu doslova pár hlavních postav a vymazlené emzáky. Chválím autorův přesah a myšlenku, kterou se snaží pomoci knihy předat. Je pravda, že by se každý z nás měl občas zastavit a popřemýšlet jaký odkaz po sobě zanechá, jak na něho budou lidé vzpomínat.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Stříbrné město |
| 2021 |  Poslední hvězda |
| 2022 | Odkaz lidské mysli |
| 2022 | Stíny Citadely |
| 2023 | Odkaz lidské rasy |
(SPOILER) Tohle bylo bohužel mnohem slabší, než Arila, ke které jsem byla už tak velmi kritická za její až šablonovitou repetitivnost. Všechno to začalo tak slibně, byl nám představen tajemný nepřítel ve formě slizu a já se cítila, že mám o hrdiny doopravdy strach, a to se mi moc často nestává. Tohle ale vlastně všechno končí prologem, a pak už to jde z kopce.
Tajemný a nebezpečný nepřítel mizí a jsou nám představeni Araci, kteří jsou v podstatě jen roboti ve zvířecí formě. Do toho postapo svět, který se dnes bohužel objevuje v každé druhé knize a tady to je naprosto vyčerpaný potenciál. První problémy nezačínají v příběhu, ale v kategorii samotné. Po celou dobu čtení jsem si myslela, že se jen nakladatel zmýlil v kategorizaci a místo do Fantasy zařadil omylem knihu do Sci-fi. Samozřejmě existují druhy science fiction, ale tento styl nezapadá ani omylem do light science fiction. V knize vůbec není žádná vědecká či technologická část, která by vysvětlovala magické schopnosti hlavního hrdiny či jeho meče. Je to v podstatě jen čistá magie, což v sci-fi nemá co dělat. Stačí to srovnat s jakýmkoliv sci-fi dílem, ať už od světových či českých autorů.
Dále jsem měla pocit, že je to psané jako kniha pro školáky ve věku 6-10 let. Všechno (až na závěr) je předvídavé. Hrdinové jsou stejně jako v Arile všemocní a nic je neohrozí. Do situací se dostávají čirou náhodou a slouží tak jen příběhu autora. Když už se dostanou konečně do nějaké situace, kde by mohlo dojít k boji, tak je to často vyřešené jednoduchou konverzací.
Jedinou hvězdičku dávám za velmi nadějný prolog, který se mi vážně líbil. Na knize je bohužel vidět, že autor ještě není úplně vypsaný.