Odvrácená tvář lásky
Colleen Hoover
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/424874/bmid_odvracena-tvar-lasky-kxj-424874.jpeg
4
2959
2959
Neptej se na minulost a nepočítej s budoucností... Dvě jasně daná pravidla. Jak dlouho ale můžou fungovat v lásce? Když se vysokoškolačka Tate Collinsová na čas přestěhuje ke svému staršímu bratrovi a seznámí se s jeho kamarádem, pilotem Milesem Archerem, není to rozhodně láska na první pohled. Není to dokonce ani přátelství, jen vzájemná prudká a neovladatelná touha. Miles kupodivu váhá déle než Tate, ale nakonec i on potlačí svoje zábrany. Už po prvním milování je zřejmé, že fyzicky si oba dokonale vyhovují. Oboustranná domluva zní jasně: on o lásku nestojí, ona na ni nemá čas, takže zůstanou jen u sexu. Jenže Tate brzy zjišťuje, že chce se záhadným, uzavřeným a posmutnělým Milesem prožít mnohem víc. Že chce porušit obě jeho pravidla: neptat se na minulost a nepočítat s budoucností. Jenže Miles sám už si není jistý, jestli je dokáže dodržet. Protože láska je silnější než pravidla, sliby a odhodlání. I když její odvrácená tvář je tak děsivá…... celý text
Literatura světová Pro ženy Erotika
Vydáno:
2016
,
Yoli (ČR)
Originální název:
Ugly Love, 2014
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Další nádherný příběh od Colleen Hoover, napínavý a velmi citlivé téma. Smrt dítěte.
"Když život dává citróny, udělejte si z nich limonádu."
Nemám slov... tento příběh mě dohnal několikrát během čtení k slzám. Za mě jednoznačně nejsilnější příběh, který jsem zatím od Colleen četla. Ještě, že mám doma i 9. listopad, nedá se jinak, jdu číst...
Vím, že hodnocením vybočuju od oslavných komentářů, ale hned vysvětlím, proč "jenom" 3 hvězdičky...
Colleen umí psát opravdu hodně čtivě a většinou na tom svoje příběhy staví. I tuto její knihu jsem díky tomu měla slupnutou během tří dnů. Po téhle stránce není moc co vytknout. Děj šlape, málokde se zadrhne a už jenom kvůli žánrům nemůže člověk čekat žádný extra zvrat. Zároveň se mi líbilo vizuální pojetí Milesových vzpomínek, které se měnilo v závislosti na emocích. Hodně originální tah, který celou knihu ozvláštňoval. Jeho tragický příběh současně vyvažoval romantickou linku s Tate, takže člověk měl pocit, že čte trochu víc, než jenom prvoplánovou Harlequinku.
Teď přijde ale očekávané ALE... na to, že bylo hlavním hrdinům víc, než náct, mě neskutečně iritovalo jejich vyjadřování. U linky Milese bych to ještě zkousla. Přece jenom mu bylo osmnáct a šlo o jeho první velkou lásku, ale u Tate? Ta holka mi byla sympatická, ale její uvažování
a vzdychání o Milesovi mi ze všeho nejvíc připomínalo Bellu ze Stmívání zkříženou s Anou z 50 odstínů, kterým se taky zlomily podpatky při prvním pohledu na svého Osudového. A stejně jako ony i Tate totálně zazdila jakoukoliv sebeúctu a racionální uvažování, jakmile šlo o Milese, navzdory tomu, jak se k ní choval. Nejsem žádná feministka a chápu, že zamilovaný člověk má na očích klapky, ale Tate moc dobře věděla, na čem je. Nemohla tak Milesovi nic moc vyčítat. Některé scény mě proto opravdu nutily přemýšlet o holčičí tuposti, jakmile dojde na chlapa. To je asi největší mínus knihy. Osobně mě zamrzela od autorky i plytkost příběhu. Jako by Colleen sázela na čtenářskou zvědavost, která vás donutí číst dál, abyste věděli, co se v minulosti stalo, navzdory tomu, že linka z přítomnosti je vlastně naprosto o ničem a nemá žádné prvky něčeho víc, než jen obyčejného romantického dramatu, kterých jsou tisíce. Přišlo mi to zkrátka hrozně prvoplánové a odfláknuté.
Takže...ano - knížku jsem měla přečtenou hned, vesměs mě bavila a vím, že v rámci žánru jsem nemohla čekat zázraky, ale... vím, že to Hoover umí i podstatně lépe a tady to z bůhvíjakého důvodu vůbec nebyla schopná prodat. Odvrácená tvář lásky se čte dobře, budete se bavit, ale já čekala a doufala v něco víc.
Kniha, která neurazí ani nenadchne. Klasická odpočinková kniha. Kladně bych hodnotila střídání kapitol - současnost, minulost. I když Milesova dějová linka by si možná zasloužila trošku rozvést.
Tate mě naopak občas šíleně rozčilovala svojí nerozhodností a shazováním sama sebe.
(SPOILER) Poté, co jsem přečetla knihu Námi to končí jsem sáhla po této a byla jsem lehce zklamaná. Mám dojem, že větší část knihy se odehrává hlavně v posteli namísto toho, aby se zaměřila více na dialogy a psychologii postav. Mám za to, že autorka měla více rozvést Milesovu cestu k uzdravení a více se zaměřit na to, jak postupně hlavní hrdinka a hrdinka našli cestu k sobě. Jsem trošku zklamaná postupným ztrácením sebeúcty Tate k sobě samé. Jedno se nedá knize upřít, a to že Vás vtáhne do děje, takže v mém případě jsem ji přečetla jedním dechem, i když mám vůči ději výhrady.
Nebylo to špatné, takové počtení pro starší dospívající (věk kolem 20 - 25). Více mě zaujal příběh Rachel a Milese, bylo to více napínavé a hlubší téma. Ano, taková "limonádka" na víkendové odpoledne, občas s kyselou příchutí. Jinak Colleen píše skvěle, o tom žádná. Těším se na další.
Pěkné, kraťoučké počtení na jeden až dva večery. Čekala jsem nějaký podobný konec, nakonec jsem byla i trochu dojatá. Děsivá minulost. Nakonec ale sladký happyend. Styl psaní Hooverové čtivý jako blázen.
Ne, že bych si z téhle knihy sedla na zadek, ale Colleen umí psát stylem , který mě nutil číst dál a dál. Raději jsem od knihy moc neočekávala, ta první mě trochu zklamala, ale nakonec nebyla vůbec špatná, takže dávám4*.
Nečekám mnoho, jen chci číst a příliš při tom nepřemýšlet. A toho se mi dostalo. Neřeším to, že toho tajemna kolem Milese bylo moc a Tate poztrácela cestou trochu vlastní hrdosti a i občasné nelogičnosti, které se v knize objevují. Hezký příběh s hezkým koncem.....Prostě klasická romanťárna okořeněná trochou tajemna. Na více si to snad ani nehraje a ze života to taky moc není.
Hm, přečetla jsem jako většinu knih jedním dechem, protože když se do čtení dám, obvykle to nevzdávám. Nicméně i když bych raději ohodnotila na 3,5 hvězdy, dávám 3, protože 4 dávám mnohem lepším knihám. Tedy pěkných 60%. Ano, byla jsem napjatá, co se to Milesovi vlastně stalo, že se s tím celých 6 let není ochoten ani jen v náznacích pokusit vyrovnat. A ano, těžko mohu soudit jeho sebemrskačské chování, protože bez takové osobní zkušenosti nikdo nemůže říct, jak by se sám zachoval. Zda jeho reakce byly adekvátní či nikoliv. Co se týče Tate, já nevím. Bylo zajímavé sledovat její myšlenky, ale panečku ona se chovala od začátku jako zamilovaná, i když se předem jasně domluvili na pravidlech, která sama odsouhlasila. Už do celého jejich vztahu/nevztahu šla s tím, že se do Milese zamiluje a doufala, že on jí bude lásku opětovat. Chápu, že některé náznaky si mohla vyhodnocovat „vztahově“, ale sakra, vždyť šlo obvykle jen o její domněnky….. jak se na ní dívá nebo naopak nedívá apod. Nevadí mi, že jsem tu knihu četla, neberu to jako ztraceny čas, ale pochybuji, že si ji budu chtít přečíst znovu.
Tahle kniha mi dala celkem zabrat (aspoň tedy ze začátku). Četla se sice rychle, co mi ale dělalo problém byl styl psaní... Strašně mě to rušilo od čtení. Ale pak tak před polovinou knihy jsem si na to jakž takž konečně zvykla a už to bylo lepší. A další věc, která mě děsně rozčilovala, byly ty kapitoly z pohledu Milese, minimálně ze začátku. Kde se v podstatě opakovali v každé větě stejná slova. Jinak to ale byl fajn příběh, za který jsem nakonec ráda, že jsem si přečetla. Někdy si určitě přečtu i další knihy od Colleen Hoover.
Tak tohle pro me bylo hodne velky zklamani :X Knihu jsem si setrila uz od minuleho roku a fakt se tesila, az si ji prectu, protoze jsem cekala velkou bombu. Ale to co jsem obdrzela?
Totalni zklamani, priserny styl psani, dej vlastne o ho***… Cely pribeh se odehraval v jednom baraku, bud spolu spali nebo byli urazeni. Milesovo kapitoly me totalne drtily, hlavne neustale opakovani stejnych informaci dokola - Zamilujes se do me, Rachel. Zamiluju se do tebe, Rachel. Milujes me, Rachel. Uplne na ranu proste.
A nelibilo se mi ani odsazeni odstavcu, Tateiny kapitoly byly normalni, Milesovo doprostred a posledni kapitola byla tak nejak namichana.
Ze začátku jsem se nemohla do knihy začíst. Ale i když na mě měla kniha pomalý rozjezd, tak nakonec jsem se nemohla odtrhnout a každé vyrušení od dočtení knihy mi vadilo.
Je to příjemná oddechovka s koncem, který by chtěl zažít asi každý.
Knihu jsem si vybrala jen kvůli výzvě,ale vůbec toho nelituji.Nádherný příběh,budu si ho pamatovat asi hodně dlouho.
Ach, tak tohle bylo něho. Colleen Hoover jsem se dlouho vyhýbala, ačkoliv jsem na její knížky slyšela jen samou chválu.
Možná za to mohlo momentální rozpoložení (díky Kulti), že jsem měla chuť na nějakou romantickou knihu, až jsem právě znovuobjevila Colleen Hoover. Jako první knížku od této autorky jsem si zvolila Odvrácená tvář lásky a měla jsem šťastnou ruku, protože tohle se četlo úplně samo. Bylo to skvělé. Opět jsem narazila na knihu, která v sobě snoubí tolik emocí - radost, láska, smutek i vztek. Zároveň mám ráda, když se na příběh nahlíží z obou stran protagonistů a tady to bylo zajímavě pojato. Jeden pohled byl vyprávěn v přítomnosti a ten druhý v minulosti, až se tyto dvě linky postupem příběhu střetly a spojily v jednu a vše do sebe zapadlo tak jak mělo.
Za mě osobně doporučuji všemi deseti. A nechápu, proč jsem tak dlouho váhala u této autorky. Rozhodně se pustím do dalších jejich knížek.
Když čtěte třetí knihu od Colleen hned za sebou, dojde vám, že v podstatě píše jednu a tu samou knihu pořád dokola a jen pozměňuje témata. Některé scény se opakují, některé situace a vlastně i chování hlavních postav.
Její knihy čtu z jediného důvodu, ta témata, která mění jsou pro mě zajímavá.
Za mě rozhodně lepší než Verity, ale stále mám pocit, že Colleen Hoover dělá z žen totální slepice, které si prostě nemůžou pomoct. Souhlasím s tvrzením, že pasáže Milese jsou autentičtější, rozumnější a prostě celkově tak nějak prostě lepší. Ale těch je relativně málo. Takže suma sumárum, tuto autorku vyhledávat asi nebudu, na odložení ta kniha taky není, to zase ne, ale... Prostě ale. Do Čtenářské výzvy dobrý.
Odvrácená tvář lásky byla mou úplně první knihou od Colleen a musím říct, že jsem zvolila dobře. Protože po této knize mám chuť přečíst všechno, co kdy tato autorka napsala. V originále se kniha jmenuje Ugly Love a řekla bych, že tento název je opravdu přesný.
.
Od první stránky jsem si tento román zamilovala. Styl jakým je napsaný, vás nutí číst a číst, dokud nebudete na konci. Trvalo mi 3 dny - spala jsem, jedla, koukala na tiktok.. takže to tolik ani nebylo a kniha byla pryč. Musím říct, že by mi vůbec nevadilo kdyby byla delší. Příběh byl napínavý, prožívala jsem s postavami úplně všechny strasti i radosti.
.
A jako každý vztah mezi dvěma lidmi, ani tady to nebylo jednoduché. No a přesně to, bylo tak čtivé na této knize. To poznání a uvědomění, že nejen vám se slalo, že jste se octli v situaci, ze které neznáte cestu ven.
.
Kniha pro milovníky romantiky jako dělaná.
Myslím si, že Colleen u mě pomalu odzvonilo, protože se setkávám s jedním zklamáním za druhým.
A tahle kniha je hodně opěvovaná, jako nejlepší od autorky. No pokud rádi čtete o sexu, tak asi jo no.
Příběh byl sice čtivý, ale i tak mě to postupně přestalo bavit. Drželo mě u toho to, že jsem byla zvědavá na kapitoly z Milesovy minulosti. Ty jsem totiž žrala, a chtěla vědět, co se stalo. Jenže byly kraťounký!
Zbytek byl prostě jenom sex, sex a zase sex. Když o tom čtete tři čtvrtě knihy dokola, tak je to fakt nuda. Navíc bylo šílený, jak tím řešili všechno. Tate je naštvaná, tak na to skočíme. Ublížil jsem Tate? No tak na to skočíme...:D Na tohle u této autorky jako nejsem zvyklá.
Konec mě sice bavil, ale nezachrání to celou knihu.
Štítky knihy
sex láska smrt americká literatura romantika milostné vztahy prostředí školy, studentské prostředí milostná korespondence pro dospívající mládež (young adult) vyrovnání se s minulostí pilotiAutorovy další knížky
| 2018 |  Námi to končí |
| 2016 | Odvrácená tvář lásky |
| 2014 | Bez naděje |
| 2020 | Pravda, nebo lež |
| 2014 | Život jedna báseň |
Cooleen Hoover je a bude jednou z mých nejoblíbenějších autorek. Tato kniha to zas a opět potvrdila...
Když jdete číst některou z jejich knih, musíte do toho jít s tím, že to není jen tak oddechovka a romantika, ale má to hlubší význam, což zase mělo... Krásně napsané, čtivé a zase plně něco jiného než třeba Námi to končí...
Opravdu silný příběh, který chytí za srdce
SPOILER:
Postavu Kapitána jsem si okamžitě zamilovala a když vyšlo najevo, že Milese zná celý život, pobavilo mě to.
Celou dobu jsem si říkala, proč na obálku dala proboha vodu... Už vím, brečím, ufff....