Okamžiky štěstí

Okamžiky štěstí
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489603/bmid_okamziky-stesti-ajE-489603.jpg 4 4854 4854

Přidat komentář

Olafa
03.04.2017 3 z 5

Základní myšlenka této knihy je atraktivní, ovšem mám dojem, že její potenciál nebyl bezezbytku využit. Moc mi nesedl úsporný, skoro až dokumentární styl vyprávění, jako by autor znuděně odříkával něčí životopis. Po přečtení Veroniky jsem byla okolnostmi nucená knihu odložit a v mezičase jsem přečetla Hedvábníka, po návratu k Okamžikům štěstí jsem se přistihla, že mi na dalších osudech Jáchyma ani moc nezáleží a nedokáže mě přitáhnout právě tak jako třeba Hedvábník. Na druhou stranu mi nepřijdou osudy sourozenců zas tak neuvěřitelné, Jáchymovo cestování koneckonců téměř odpovídá mému životnímu příběhu, je ale fakt, že postavy měly občas i nadstandardní dávku štěstí.

terezamarsik
02.04.2017 2 z 5

Kniha působí tak, že autor asi nemá příliš velkou slovní zásobu. Postavy ve věku 5-30 let mají všechny stejné vyjadřování, nejsou nijak věkově odlišeny. V knize jsou všichni krásní a bohatí a naprosto stejní. Všichni podvádí, lžou, ale zároveň jsou velmi inteligentní a peníze v řádech miliónů se vždycky někde seženou. Až během psaní tohoto hodnocení, kdy jsem se nad tím co jsem četla opravdu zamyslela, mi došlo, že kniha si ani ty 3* co jsem jí původně dala nezaslouží. Dle toho co o autorovi vím věřím, že je to inteligentní člověk a talent a slovní zásobu má určitě mnohem větší, než co předvedl v této knize. Překvapuje mě, kolik lidí jsem viděla v MHD číst tuto knihu. Opravdu na ní není nic extra. Příběh jak ze strany Veroniky tak Jáchyma začíná vcelku dobře, vypadá to, že příběh nějakou pointu a zajímavost mít bude, ale čím dál se v obou příbězích čtenář dostane tím je to prostě horší. Ten neuvěřitelný počet náhod a ty stejné postavy tvoří dohromady tak zbytečnou knihu... Nevím moc co si o knize myslet. Žádná z postav by snad nepřežila v reálném světě, ze všech by totiž byli chudí lidé nebo rovnou bezdomovci. Veronika je naivní a nezodpovědná pitomá holka a až do věku 30 let se skoro nezmění. Jáchym je zase nezodpovědný kluk, který má v té knize tak obrovské štěstí v mnoha případech a dějí se mu tak úžasné a neuvěřitelné věci, že jsem pořád čekala, že na konci jeho příběhu zjistím, že celou dobu spal a co jsem četla bylo jen převyprávění jeho absurdního snu, který zrovna měl předchozí noc.
Možná jsem knihu příliš zkritizovala, nevím, ale musím uznat, že pro čtenáře ve věku 15-20 let může být možná zábavná a čtivá jako taková lehká oddychovka. Ale nedokážu si představit, že tahle naivní, nerealistická kniha bez jakékoliv reálné pointy může oslovit starší nebo náročnější čtenáře a její celkově dobré hodnocení mě opravdu překvapuje.


Ruxandra
31.03.2017 4 z 5

Jak tady čtu, většina si vybrala nejprve příběh z pohledu Veroniky. Já začala Jáchymem a myslím, že jsem neudělala chybu :) Když jsem se pak dostala k Veronice, jen do sebe krásně vše zapadalo. I když asi nezáleží z které strany knihu budete číst. Příjemně mě překvapilo, že se neopakovali žádné dialogy, dějových zvratů, se kterými jste se setkali v předchozím příběhu, se ten další sice dotkne, ale rozhodně je nepřevypráví slovo od slova, vždy se dozvíte něco nového, nový pohled na věc. To se mi asi na knize líbilo nejvíce - pohled z více úhlů na tu samou věc a jak to může vše podstatně ovlivnit.

SonaH
30.03.2017 4 z 5

Skvělá odpočinková, mladistvá četba plná energie a svěžesti. Přes některé rady zde v komentářích jsem začala číst od Jáchyma a musím oponovat: číst od Veroniky není lepší. Vzhledem k tomu, že mně přišlo lepší číst od Jáchyma, je to zřejmě úplně jedno. Obě knížky se brilantně doplňují, neopakují. Ano, ke konci se mi druhá část (Veronika) už četla s pocitem: tak už to konečně dočíst, přesto doporučuji, je to výborná knížka. Autor mě překvapil některými výrazy, s kterými jsem se ještě v češtině nesetkala jako např. "masakrální" nebo "přistoupila si šaty" a najde se jich tam ještě pár podobných. :-)

Marcela52
29.03.2017 5 z 5

Kniha mi vyloženě "sedla". Byla jsem zvědavá na autora, který je teď hodně vyhledávaný, a zaujal mě a pobavil také v pořadu "Všechnopárty". Ještě než jsem knihu začala číst, viděla jsem Hartlovu hru "Čtyři sestry", takže už jsem trochu věděla jakou energii a humor mohu očekávat. Tak jsem si tuto dost neobvyklou porci upřímnosti, přesných postřehů o dnešní době a hlavně propletenci mezilidských vztahů opravdu užívala. Rozhodně doporučuji všem, kdo se nebojí života a jsou připraveni občas jít i do vyloženě riskantních situací. Ono to nakonec vždycky nějak dopadne, ne vždy dobře, ale o tom je život...

Žanténa
27.03.2017 3 z 5

Měla jsem štěstí a po knížce sáhla ve správnou chvíli. Jde ve směs o oddechovku s pár silnými momenty. Byla místa, kde jsem přeskakovala odstavce a na druhou stranu byla místa, která jsem hltala. Zajímavý moment pro mě byl, když jsem se těžce prokousala nepříjemnými momenty ve Veroničině životě, otočila knížku a uvědomila si - teď se s těmi momenty setkám znovu!

JaKa1974
26.03.2017 5 z 5

Kniha je krásná, začala jsem ji číst jak se ji náhodně vzala, takže od Jáchyma, pak Veroniku. Ta kniha je prostě " GIŠTIRIBILIGI". To pochopíte, až si jí přečtete.

trdlo1
26.03.2017 5 z 5

I když už jsem "dáma v létech", knížka se mi velmi líbila. Jako většina jsem začala číst Veroniku pak Jáchyma. Jdu do knihovny pro další kousky od pana Hartla, abych mohla porovnávat. :-)

julie1989
23.03.2017 4 z 5

oddechová knížka, zajímavé "oboustranné" pojetí a vyprávění sourozenců, které se chvílemi prolínalo, vysvětlovalo toho druhého, mě se líbila, ikdyž Pražský erotikon je číslo 1

KatarínaJ.
23.03.2017 1 z 5

Kniha mě šokovala tím, jak je špatně napsaná. Nechme stranou děj, to je až příliš neuvěřitelný spletenec osudů, náhodných setkání, nechtěných těhotenství a rozpadlých vztahů, v podobném stylu jako příběhy Radky Třeštíkové. Rychle přečtená oddechovka. Co je ale nejhorší, je jazyk, kterým to autor vypráví. Buď má Patrik Hartl neuvěřitelně chudou slovní zásobu, což je s podivem, vzhledem k jeho profesi scénáristy, režiséra a autora divadelních her. Jinak si ale neumím vysvětlit, proč v pasážích, kde mluví vypravěč (což by měl být spisovný a květnatý jazyk) se opakují neustále slova jako totální, brutální, mega, mini. Nemusím číst knihy, abych se dozvěděla, že "měli složenek jak nasráno", "byl to totální megaprůser" nebo "svůj první orgasmus měli už za chvíli". To si můžu vyposlechnout někde v MHD nebo v hospodě s kamarády. Tahle kniha podle mého názoru znásilnila češtinu tak, že si už od stejného autora nic dalšího nepřečtu, ačkoli mi byl jeho projev v různých talkshow v televizi velmi sympatický.

vavria01
22.03.2017 4 z 5

Začala jsem Veronikou. Pohodová "oddychovka", která se čte příjemně a rychle.

kokina74
21.03.2017 5 z 5

Knihu jsem zhltla během týdne, naprosto mě pohltila. Knihy Patrika Hartla mě prostě baví.

Janinho
20.03.2017 4 z 5

Začala jsem Veronikou, nejdřív jsem nebyla nadšená, ale postupem času jsem se začala přistihovat u toho, že se těším, až budu se "svými" hrdiny :-) Pro mě nejhezčí čtení od Hartla.

Ivetka65
19.03.2017

Knihu od Patrika Hartla jsem četla poprvé - Okamžiky štěstí. Začala jsem číst Veroniku a poté Jáchyma. Moc se mi kniha líbila, překvapila a pocítila okamžiky štěstí. Děkuji. Určitě přečtu od tohoto autora další knihy.

asterixka
18.03.2017 2 z 5

Přesto, že jsem začala Jáchymem, po několika desítkách stran otočila na Veroniku (na zdejší mnohá doporučení) a poté dokončila Jáchyma, jsem se u knihy příšerně nudila a dočíst ji byl pro mě problém. Velmi přeceňované dílo...

HollyGolightly
17.03.2017 5 z 5

S Patrikem Hartlem se člověk prostě nenudí. Po poslední stránce si říkáte: Neee, ještě nechci konec. :)

Veronika248
16.03.2017 4 z 5

Tak docteno a opet pan Hartl nezklamal ... Zacala jsem prvni cist pribeh veroniky a prijde mi , ze to byla dobra volba, ze to pak do sebe lip zapada nez kdybych si prvni precetla jachyma ale muze to byt i naopak a to uz bohuzel nezjistim a o to vic je mozna ta knizka zajimavejsi ze si clovek rika jaky pocit bych mel kdybych to cetl naopak .. Kazdopadne davam hvezdy 4 a to z duvodu ze se mi maly prazsky erotikon libil vic

wiolca
13.03.2017 5 z 5

Nečetla jsem si předem žádné recenze a udělala jsem jedině dobře. Knížka se mi moc líbila a Hartl se začíná řadit mezi mé oblíbené autory. Brečela jsem, smála se, fandila Jáchymovi i Verče ať to všechno zvládnou. Je pravda, že konec mi přišel už trochu překombinovaný, ale čtení mě bavilo. Zas po dlouhé době, kdy jsem četla do 1 hodiny v noci a ráno po otevření očí rovnou šahala po knížce a v posteli zůstala do půl 12 :)

Jana_Hlus
13.03.2017 2 z 5

Tak se mi potvrdilo, že zřejmě nejsem Hartlova cílová skupina. Červená knihovna 21. století fakt asi není pro mne. Styl vyprávění by mi spíš seděl k Blesku pro ženy, případně Napsáno životem - všichni mladí, krásní, nadaní, bohatí a tolik nevěr, smrtí blízkých, rozchodů, návratů a nakonec happyend, to bylo na mě prostě trošku moc. Také mě zarazilo, že ani po jazykové stránce není kniha na vysoké úrovni, časté opakovaní slov, vlastních jmen, to vše jsou začátečnické chyby. A vadilo mi i detailní rozebírání nepodstatného balastu, zatímco některé zásadní věci byly popsány pár větami. Na druhou stranu ale hodnotím velmi pozitivně autorův nápad napsat příběh jak z pohledu Veroniky, tak i z pohledu jejího bratra. 2/5

nicol.s
12.03.2017 5 z 5

Pěkný, čtivý příběh, který mě chytnul. Kniha se četla moc hezky, odpočinkové čtení, které překvapilo, je to první kniha, kterou jsem od tohoto autora četla :)