Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528992/bmid_okamziky-stesti-658c3c5802a9f.jpg
4
4891
4891
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Nápad s oboustrannou knihou byl velmi zajímavý a originální. Celkově se mi oba příběhy velmi líbily. Občas byly sice pasáže které mi přišly méně zajímavé a čtivé, ale z toho přišla část knihy, kterou jsem doslova přečetla jedním dechem. I když sourozenci prožily stejnou smutnou situaci oba ji prožívali jinak a zvolili odlišný způsob jak se s ní vypořádat - což se mi velmi líbilo. Poukazuje to na fakt, jak každý člověk vnímá úplně jinak stejnou situaci nebo zážitek. Když jsem knihu kupovala, tak jsem si podle názvu představila pozitivní knihu plnou příjemných zážitků a radost. Proto pro mě bylo šokující když hned na začátku prožili sourozenci takovou ztrátu. Postupně mi ale došlo, že se oba snaží užít si a všímat si těch malých okamžiků štěstí a radosti, které se vždy nečekaně ukáží v jejich životech. Za mě doporučuji.
Patrik je úžaautor...jeho příběhy mě berou a asi ani nepřestanou. Pohodově a čtivě napsané. Tahle knížka je výkonný nástroj na relax. Jen jeden mínus... těch životních bomb a pecek tam bylo tolik, že mě to pomalu začalo odpuzovat. V závěru jsem si říkal proč to vlastně čtu?? Za den mě potká nějaká ta pecka a nebo si prostě chci odfouknout od všedních problémů a v klidu se přesunout do jiného světa...no a přitom se zase ponořím do světa kde je to ještě brutálnější..
Kniha se četla velmi lehce a autorovi se podařilo dobře propojit příběhy psané ze dvou stran, aby pokaždé doplnil něco nového a neodhalil příliš z druhého příběhu. Děj byl ale dost plytký a při velkém časovém rozsahu často nešlo jít příliš do hloubky. Podobně jako minulé knihy ani tato zase tak moc humorná nebyla, ale to mně nevadilo.
Napsat knihu, která se dá číst ze dvou stran, mi přišlo hodně originální.
Já osobně začala číst Veroniku a jsem za to ráda. Sice mi místy přišel příběh až neuvěřitelný a zamotaný (asi žiju příliš obyčejný a nudný život :-)), ale četl se mi dobrý z pohledu ženy. Těšila jsem se i na pohled Jáchyma, ale nevím, nějak mi ten mužský (možná úsporný?) styl neseděl
Na celé knize mi přijde nejzajímavější, že mnohé události, pro někoho zcela zásadním pro jiného naprosto okrajová záležitost. Tak jak v reálném životě.
Spisovatele mám moc ráda, na knihu jsem se těšila. Po přečtení Jáchyma jsem byla zvědavá na Veroniku, ale v průběhu čtení jsem zjistila, že mě moc nebaví číst 2x stejný příběh, i když z jiného pohledu. Ale i přesto byla kniha oddechová :-)
Snažila jsem se opakovaně knihu dočíst. Nešlo to. Nudné, tahavé, nezajímavé, útrpné. Dávám jednu hvězdu za nápad, psát knihu ze dvou stran.
Toto se moc nepovedlo. Pominu-li děj, který je tak zamotaný, přehnaný a nepravděpodobný, což může sice znamenat, že je kniha čtivá, nicméně se tím zařazuje spíš do kategorie sci-fi, jazyk tohoto díla je nesmírně mdlý a nezajímavý - žádná přehlídka květnatější mluvy hodné dospělého, kreativního a hlavně zkušeného člověka se nekoná. Spousta frází mohla být vynechána, některé jsou na můj vkus tak nepříjemně nepatřičné až trapné, že jsem je se studem a kroucením hlavy jen zběsile prolítla. Některé pasáže zbytečně popisné - v určitých částech mi kniha připomínala internetový návod (Začněte podnikat snadno a rychle).
Jedinou hvězdu nechávám za formu - v rámci 2 pohledů chválím především kladení důrazu na jednotlivé události - pro jednoho ze sourozenců je určitá situace důležitá a věnuje jí v knize spoustu prostoru, druhý se o ní naopak ani nezmíní, přestože se ho týká také. Autor tak zajistil, aby čtenáři alespoň částečně nečetli dvakrát zcela totéž. Uf.
Já prostě Hartla miluju! Miluju jeho styl psaní (jednoduché, nenáročné, přesto obsahově plné), miluju jeho knihy, miluju jeho příběhy.
Okamžiky štěstí jsou rozhodně výjimečná kniha, a to i přesto, že se jedná o klasickou českou románovku (láska, nevěra, sex, problémy v rodině, finanční tíseň,...). Zpracování kdy si můžete vybrat zda se na ten "stejný" příběh podíváte nejprve z pohledu mužského, či ženského světa, je pro mě něčím úplně novým, předtím jsem se s tím nikdy nesetkala. A řeknu Vám, že to je vážně něco. Začala jsem příběhem Veroniky a teprve poté jsem šla na Jáchyma. Mezi těmito příběhy jsem si dala několik dní pauzu, ale i s ní, jsem měla celou knihu za týden přečtenou. Rozhodně doporučuji k přečtení. Okamžiky bych zařadila žánrově jako literaturu pro ženy, protože je naplněná sentimentem, láskou a lží. A to vše v krásné harmonii. Dávala jsem jí přítelově mamince k Vánocům, když ji mi půjčovala tak ji krásně vystihla: "Já ti tak závidím, že ji teprve budeš číst - že nevíš o čem je. Já bych ji tak chtěla zapomenout, abych si ji mohla přečíst znova".
První knížka od tohoto autora v mé sbírce. Četla se parádně. Je psaná z hlediska dvou pohledů. Z jedné strany knihy se čte mužský svět a z druhé strany knihy ženský - stejné situace zažívané dvěma různými pohledy. Někdy z toho až mrazí, ale je to vtipné a dobře se to čte. Určitě si přečtu i další knížky.
Kniha se mi líbila. I když musím říct, že ten konec mě trochu zklamal. Nečetla se už tak dobře, jako předchozí dvě knihy od tohoto autora a je potřeba ji brát s větší rezervou. Řekla bych, že je že všech tří knih od Hartla nejslabší.
formálně a kompozičně dobrý nápad (a i technicky nápaditě provedený) vyprávět jeden příběh očima dvou hlavních protagonistů, ovšem nikoli paralelně, ale nadvakrát - každý zvlášť
je poznat autorův talent (snad vycvičený ze scenáristiky a na seriálové tvorbě) zdařile pracovat se zápletkou a neutopit se v kauzalitě a chronologii, což však na druhé straně odhaluje i největší slabinu knihy/knih, tj. ve snaze o zkratku se proud vyprávění na mnoha místech blíží spíše převyprávění; příjemné odpočinkové čtení, ale nic víc
Kniha perfektní, zase trochu něco jiného. Začala jsem Jáchymem a jeho příběh se mi líbil víc. Kniha prošla celou rodinou včetně kamarádek a všude měla úspěch, pěkné odpočinkové čtení. Zajímavé mi připadá, že všem se více líbil příběh té postavy, kterou knihu začali číst. Určitě doporučuji. :)
Sice už je to delší dobu, co jsem knihu četla, ale strašně moc se mi líbila. Příběhy obou sourozenců jsou napínavé, i když příběh Jáchyma se mi líbil o trochu víc. Konec u Jáchyma jsem vůbec nečekala, ale konec u Veroniky jsem trochu předpokládala. Každopádně knihu doporučuji, je to skvělá "oddychovka".
Krásný! Jedním slovem - KRÁSNÝ!!! Brečela jsem, pak jsem se smála a zase brečela, no a nakonec jsem si pobrečela... Nedokážu říct, která část mě vzala víc. Nejdřív jsem si myslela, že Veroničino vyprávění je více emotivní. Takový životní sado-maso. Pořád jsem si říkala: tvl, tohle už ta holka nemůže ustát. A ustála... Jáchymova část je vážně skvělá kvůli chlapskému pohledu na věc. Je sice světlou výjimkou mezi chlapy (on hledá lásku), ale stejně staví sex až na první místo :-).
Okamžiky štěstí... dokonalý název pro dokonalou knihu. Je až s podivem, v kolika situacích se najdete. Možná člověk tak trochu brečí i sám nad sebou...
Knihy Patrika Hartla jsou skvělé oddechovky. Mám ráda jeho styl psaní, humor i neotřelý popis událostí a myšlenek. Myšlenka dvojrománu je skvělá věc, děj se neopakuje, je to zajímavý pohled do života dvou sourozenců. Začala jsem náhodně s Veronikou a její příběh mi přišel propracovanější, ale možná je to jen můj pocit :-).
Myšlenka - vyprávění za stejné časové období z rozdílných pohledů sourozenců - super. Ale samotný děj mě bohužel neoslovil.
Za mě ztráta času - nic lehčího už člověk číst snad ani nemůže ( a to vážně nejsem žádnej intelektuál). Přišla jsem si, jako když mi je 13 a čtu Lenku Lanczovou.
Tato knizka se mi moc libila. Veroniku jsem precetla za jeden den a Jachyma za druhy. Vtipne to ma pan Hartl vyresene. Opravdu velmi ctive a takove mile, hlavne vztah sourozencu. Dekuji za skvelou zabavu.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Na začátku se mi dostalo varování: „Jestli se ti nelíbil Erotikon, tak tohle ani nečti." Ok. Ale nechtěla jsem autora zavrhnout jen proto, že mi nesedla jedna jeho kniha. Takže za mě:
Dobře zvolená forma, možnost čtení příběhu z obou stran bylo osvěžující, ač také nic nového (srbský Pavić přišel s podobnou formou již před lety). Já osobně začala Veronikou a asi bych neměnila, dějové zvraty mi takto připadaly "logičtější" a lépe srozumitelné.
Co do obsahu - už vím, jak na mě "hartlovky" působí - tak nějak nereálně; jako lifestylový časopis nebo upravený obrázek ve Photoshopu, má to zkrátka takový ten nádech "amerického snu". Studujeme renomované High Schools a Universities, vaříme podle předních šéfkuchařů, vztahy pěstujeme jak v BH90210 a s celebritama chodíme běžně večer na dvě... nebo tři, ó - my se máme. Linie Veronika-Ondřej mi hodně připomínala Třeštíkové To prší moře (Hanka&Hubert), vůbec oba tito autoři mi přijdou tematicky hodně podobní. A bohužel asi opravdu nic pro mě...