Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528992/bmid_okamziky-stesti-658c3c5802a9f.jpg
4
4890
4890
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Já nevím. Hartla mám ráda, ale do této knihy jsem se nutila. Začala jsem Veronikou. Tu jsem přečetla celou. U Jáchyma jsem se zasekla nějak a nemůžu ho dočíst.
Příjemná kniha, četla se sama a velmi dobře. Začala jsem číst příběh Veroniky a byla to dobrá volba. Druhá polovina knihy, příběh Jáchyma již nebyl tolik záživný i přesto, že doplnil dodatečné informace k příběhu Veroniky. Nenáročná kniha s příběhem ze života. Ostatně tento styl p. Hartl volí a ne každému může vyhovovat.
Ale jo...všechny tři Hartlovy knihy, které jsem přečetla, lze považovat za oddychovky se svižným dějem, pestrými lidskými osudy (ovšem místy vzdálenými našim běžným životům) ...ale přiznávám, že jsem asi čekala víc. Skoro u všech mi chyběl nějaký přesah...(to je ovšem otázka subjektivního očekávání, vím...).
Oboustranný svazek nohama vzhůru od jednoho autora, hmm... takhle jsem si na gymplu z úspornosti vedl sešit na chemii / biologii vyučované jednou učitelkou a hodinu co hodinu ho otevíral z jiné strany. Jenže kniha úsporná není a návod, jak ji číst: začít Jáchymem či Veronikou?! anebo ji obracet po každé kapitole a střídat propojené příběhy?!, chybí.
Nedžentlmensky jsem upřednostnil Jáchyma, abych zjistil, že před Veronikou mi prospěje notná pauza. Setrvalý příval životních plusů i karambolů (úmrtí, zrození, nehody, známosti, úspěchy, krachy, zranění, projekty, rozchody, početí, nemoci, podrazy...) je tu podán lehce a mělce, takřka bezstarostně. Zkrátka naivně, proč to neříct. Má šanci deníkovou pomíjivost prohloubit Veronika? Dám začas vědět!
Moc se mi líbil nápad napsat jeden příběh z pohledu dvou hlavních hrdinů. Hartl píše jako vždy o běžných situacích, štěstí, komplikacích, smutku, nevěrách....prostě o denním životě obyčejného člověka, a to se mi líbí.
Moc povedená kniha, která zachycuje to, co je v běžném životě normální a je zdrojem spousty nedorozumění - každý člověk vnímá stejnou realitu jinak. Je úplně jedno, jestli začnete číst příběh z pohledu Veroniky nebo z pohledu Jáchyma. Zřejmě budete dávat za pravdu vždy tomu pohledu, který vám představí. Patrik Hartl píše s lehkostí sobě vlastní, s humorem, který jej provází stejně jako jeho pověstný smích.
Tak konečně. Po měsíci dočten další z titulů mého pravděpodobně nejoblíbenějšího českého autora, který mě loni v létě ohromně nadchnul se svou knížkou Prvok...a dál název určitě všichni důvěrně znáte :)
Začal jsem Jáchymem a jak sem tam čítám v recenzích, nejsem zhola jediným čtenářem, který to považuje za dobrý tah. Ten nám mnohem detailněji vystihl život po drsném začátku a nikam nespěchal, přičemž příběh z pohledu jeho sestry mi přišel až moc eskalující a já jsem si ani nestihl oblíbit jisté postavy, o kterých byla v první polovině jen zmínka či se prozatím neobjevily vůbec. Až na Jáchymův hořkosladký a nepříliš na české poměry realistický konec jsem si jeho "životní" příběh od těžkých let na prahu dospělosti až po roztěkané putování světem užil téměř na 100 procent. Veroničin boj s útrapami milostného života na pozadí slastí a strastí jedné velmi mladé matky jsem chvílemi hltal, ovšem našly se i okamžiky, kdy jsem knížku radši odložil. "Ta lepší" část prostě vyčerpala veškerý originální potenciál. Patrik to ale zvládl opět napsat tak poutavě a až nemožně realisticky, že stejně musím udělit maximální hodnocení a na titul s rukou na srdci ještě nadlouho vzpomínat.
Krátké okamžiky štěstí a pak "normální" život... Více mne zaujal část od Jáchyma, Veronika mne nebavila. Čtení o tom, jak potřebuje sex mne vážně nebavilo.
Druhá půlka s Jáchymem byla lepší a konec neměl chybu.
Spíš mi to připadá jako čtení pro puberťáky, hlavně u Veroniky to vypadalo spíše jako čtení z Bravíčka :)
Moc se mi to líbilo... na téma: Co všechno může přinést život a měli bychom si vážit toho, co máme.
Nějak si nemůžu pomoci, ale přečíst obě varianty a nenudit se, je podle mě těžké... Vzhledem k tomu, že se jedná o částečně to samé, tak jsem se bohužel začala trochu nudit, a tím pádem i přeskakovat řádky. Pěkné čtení, které ozvláštní dny strávené u knihy, ale pro mě asi první a poslední dílo tohoto autora.
Hartl mě baví. Z chvilky čtení před usnutím se stávají hodiny do rána.. Hodně mi to sedí, a koncept čtení z obou stran je tez super..
Po přečtení místních recenzí jsem moc neočekávala a nakonec byla kupodivu celkem i mile prěkvapena. Jasně, jedná se o oddechové čtení, některé situace na začátku Veroničina příběhu jdou jen v ťežko uvěřitelném sledu a některé Jáchymovy peripetie taktéž, ale oceňuji tu duální originalitu, příběhy se navzájem doplňují a totožné situace jsou podány z jiného úhlu pohledu, což mne bavilo.
Za mne určitě čtivější než Malý pražský erotikon.
Začala jsem Veronikou, která se mi četla dobře. Bohužel do Jáchyma jsem se musela už nutit a určitě mě tak nebavil. Možná jsem to pořadí měla přehodit. "Okamžiky" jsou napsané v dost podobném stylu jako "Erotikon", ale zdály se mi trochu slabší. Nicméně to byl slušný popis světa plného pomíjejících vztahů, nevěr a neplánovaných těhotenství. 3,5 hvězdičky
Čtivá a oddechová kniha. Přemýšlela jsem, kterým příběhem začít a zda to bude mít na čtení nějaký vliv. Začala jsem příběhem Jáchyma a mám pocit, že to tak bylo "správně". Příběh mi dával smysl a později hezky zapadal k Veronice. Bohužel jsem si asi uměla příběh dobře představit a pospojovat a tak mě Veroničina část trochu nudila a ničím nepřekvapila.
Dva příběhy, dva lidského osudy, společné chvíle, ale samostatné životy. Nápad se mi líbil. Četlo se to dobře. Za mne osobně začít číst nejdříve Veroniku a pak až Jáchyma.
Tento žánr asi fakt není nic pro mě, teď jsem pochopila, proč jsem Směšné lásky tak odsoudila. Příběh typu kdo s kym a kde mě opravdu nebere. Veroničin příběh byl pro mě o něco lepší, ale fakt mě nezajímá, jak je mladá matka dvou dětí sexuálně frustrovaná. A jak zrovna na mladýho floutka z Prahy čeká celá Brodway. Kromě toho, autor si zde zřejmě vybil své pubertální sny a antikoncepci v jeho univerzu zřejmě ještě nevynalezli. Dospělé ženy se chovají jako pubertální pipinky a děti se chovají až moc dospěle. Uvedla jsem to u Budžese i u Báječných let pod psa, přechytřačelé a přespříliš uvědomnělé děti nepůsobí věrohodně. Musím uznat, že koncept knihy je opravdu originální a nápaditý, název vystihuje příběh, člověk si možná u čtení uvědomí. že by se měl radovat i z maličkostí, ale jinak nuda a příběh typu "Ordinace". Něvěry, tajné lásky, ufuněné a nevkusné sexuální pasáže.
Rozhodovala jsem se mezi dvěma a třemi hvězdičkami. Jedna za nápad dvojrománu, druhá za pasáž z New Yorku - příběh americké rodiny mě bavil víc než Jáchymův. A třetí za fajn recept na koktejl. Škoda, že nejdou dát jen půlhvězdičky.
Část románu o Veronice mě nadchla! Při jejím čtení jsem si říkala jak jen ten autor na chlapa empatický, jak bravurně dokáže popsat ženskou duši. Část o Jáchymovi byla zase živočišná, ale k ději a postavě to sedělo. Ovšem konec mě celkově dobrý dojem z příběhu úplně rozmetal. Happy end alá Hollywood si skutečně nezasloužil.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Zatím nejslabší kniha od tohoto autora. Začala jsem příběhem Veroniky, to se mi četlo skvěle, ale příběh Jachyma jsem vůbec nemohla dočíst a vůbec mě to nebavilo.