Mlhy Ölandu
Johan Theorin
Krimi román švédského autora, který za své knihy získal již několik ocenění, mimo jiné Glass Key Award 2009. Je chladný den na konci léta. Malý chlapec opatrně leze přes kamennou zídku u osamělého domu. Rozhlédne se po travnaté krajině Ölandu, vykročí do mlhy a beze stopy zmizí... Nikdo, rodina ani policie, ho už nikdy nespatří. O dvacet let později dostane Julie, matka zmizelého chlapce, od svého otce podivnou zprávu: má se vrátit na Öland a pomoci mu hledat ztraceného syna. Poštou totiž přišel balíček, v němž byla chlapcova bota. Temná minulost se bolestně vrací a Julie je rozhodnuta odhalit tajemství na vlastní pěst. Brzy však zjišťuje, že jí chce někdo v pátrání za každou cenu zabránit. Je to snad domnělý vrah Nils Kant, muž, který měl být už dávno mrtvý? Mnozí lidé totiž stále věří, že tento muž dodnes bloudí pustinami Ölandu a zjevuje se ve chvíli, kdy přichází hodina stínů a ozývají se hlasy mrtvých...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2011
,
MOBA (Moravská bastei)
Originální název:
Skumtimmen, 2007
více info...
Přidat komentář
Oproti jiným krimi příběhům, které jsem v poslední době četla, jsem nebyla příliš napnutá. Knížka mě sice nenutila číst dlouho do noci, ale rozhodně není špatná! Závěr mě už napnout dokázal a byl docela překvapivý.
Po vlažném začátku kniha postupně nabírá tempo a nezvyklá dvojice detektivů pomalu odkrývá dávné tajemství. Hlavní dějová linka je prostřídána flashbacky, které odkrývají temný život údajného vraha. Obě časové roviny se pomaličku přibližují, do poslední chvíle na čtenáře čekají překvapivá odhalení. Klasická hra "kdo z vyjmenovaných postav v knize je vrah?" zasazená do seversky exotického prostředí švédského ostrova Öland. Rozuzlení zběhlého čtenáře detektivek již nepřekvapí, nicméně dlouhé zimní (v mém případě letní) večery jistě obohatí. Kvalitní čtení, nicméně přirovnání k Larssonovi je příliš přehnané.
Plne suhlasim s predoslym komentarom. Jedinou silnou strankou knihy je znama severska atmosfera, co sa vsak tyka samotneho deja, napatia a hlavnych postav, neda sa hovorit o vydarenom ci putavom diele. Myslim, ze by som radsej odporucila ine severske detektivky.
Rozhodně se nedá říci, že bych byla napnutá a že bych nedočkavě očekávala rozuzlení, dokonce jsem knihu v klidu odkládala. Závěr možná vynahradil pomalý děj, ale ne dostatečně.
Je zde hezky popsané prostředí (ano, mám pro severské thrillery slabost), vše ostatní však za tím poněkud pokulhávalo. A nějak jsem neměla důvěru v hlavní hrdiny...
"Kniha plná silných obrazů a hrůzy, která se s každou stranou stupňuje." Simon Beckett
Zhruba tři dobré scény se nedají nazvat silnými obrazy a o stupňující se hrůze vůbec nemůže být řeč. Prostředí je sice vykresleno pěkně a ponuře, ale to je jediný dobrý základ celé knihy. Přes mediální kampaň, jaká byla knize věnovaná, jsem zkrátka očekávala mnohem více, než byla tato kniha schopna poskytnout.
V první řadě mě odradily především hlavní postavy, tedy labilní alkoholička a revmatický důchodce. Po celou dobu bylo mnohem přijemnější pozorovat život domnělého vraha než plácání se hlavních postav ve snaze nalezení východiska. Dále příběh jako takový nemá potřebnou hloubku a spousta pasáží by se dala vyhodit a zkrátit tak knihu zhruba na polovinu, což by pak mohlo mít výsledný efekt dle S. Becketta.
Na knihu jsem se opravdu těšila, ale kromě několika scén jsem se celou dobu dost nudila a četla ji jen z povinnosti. Bohužel mě opravdu zklamala.
Hodnocení: **
Po dlouhé době zase jedna zajímavá knížka. Není to sice Larsson, se kterým všechny další přečtené knížky srovnávám, ale je dobrá. Závěr nebyl pro mě překvapením, tipovala jsem správně.