Mlhy Ölandu
Johan Theorin
Krimi román švédského autora, který za své knihy získal již několik ocenění, mimo jiné Glass Key Award 2009. Je chladný den na konci léta. Malý chlapec opatrně leze přes kamennou zídku u osamělého domu. Rozhlédne se po travnaté krajině Ölandu, vykročí do mlhy a beze stopy zmizí... Nikdo, rodina ani policie, ho už nikdy nespatří. O dvacet let později dostane Julie, matka zmizelého chlapce, od svého otce podivnou zprávu: má se vrátit na Öland a pomoci mu hledat ztraceného syna. Poštou totiž přišel balíček, v němž byla chlapcova bota. Temná minulost se bolestně vrací a Julie je rozhodnuta odhalit tajemství na vlastní pěst. Brzy však zjišťuje, že jí chce někdo v pátrání za každou cenu zabránit. Je to snad domnělý vrah Nils Kant, muž, který měl být už dávno mrtvý? Mnozí lidé totiž stále věří, že tento muž dodnes bloudí pustinami Ölandu a zjevuje se ve chvíli, kdy přichází hodina stínů a ozývají se hlasy mrtvých...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2011
,
MOBA (Moravská bastei)
Originální název:
Skumtimmen, 2007
více info...
Přidat komentář
Čtivá severská detektivka o zmizení malého chlapce v mlhách na Alvaru...dobré, napínavé, lidské a hlavně oceňuji, že autor nepoužil při vyprávění tak častou brutalitu a násilí. Příjemné čtení na jednu dovolenou.
Mám trochu rozpačité pocity... Začátek byl slibný a plný napětí, pak se to nějak moc zamotávalo, ztrácelo švih a začínalo mě to trochu nudit. Knížku jsem na týden odložila a po návratu z dovolené konečně dočetla. Znovu jsem se nechala unést do ponuré atmosféry Ölandu, která byla ještě umocněná tím, že jsem tam opravdu byla. Nakonec se konalo překvapení, mám ráda, když děj hned neprokouknu.
Střídání minulosti a přítomnosti dalo knížce bod navíc, protože to krásně udržovalo napětí.
Tak nakonec dobré, fakt dobré...
Pochmurná atmosféra ölandského venkova je něco v čem je Johan Theorin bezesporu výjimečný. Škoda jen, že pro všechny ty báječné popisy mlžné krajiny už mu nezbylo místo na pořádné postavy a zápletku. Přiznávám hned z kraje, že čtyřicetiletá psychicky labilní žena a její osmdesátiletý zasmušilý otec, pro mě nepředstavovali to nejzajímavější pátračské duo v dějinách žánru. O to víc, že samotný příběh moc velkou detektivkou není - sice se tu řeší ztracené dítě, ale než důsledné vyšetřování připomíná vyprávění spíš jakousi skládačku, ve které jednotlivé kousky postupně zapadávají na své místo. Jenže už v polovině je výsledný obrázek poměrně jasný a do konce se to už nijak nepromění. V rámci toho tak úplně nechápu, proč se z hlavního podezřelého dělal takový ďábel, když tomu nakonec celkové vyznění jeho činů v zásadě moc neodpovídalo. Navíc mi zůstalo záhadou, proč trvalo dvacet let, než se případ zmizelého klučiny začal konečně normálně řešit.
Ale ta atmosféra super, o tom žádná.
Přestože obal knihy a anotace na zadní straně vypadají lákavě, po přečtení několika desítek stran jsem knihu odložila a po čase přelouskala jen posledních pár stran, jak příběh dopadl. Kniha pro mě byla velmi nudná, s pomalým dějem a zbytečně zdlouhavými popisy snad úplně všeho, co ani není potřebné k příběhu znát.
Detektivka, ze které mrazí ani ne tak kvůli mlhám, ale kvůli té čisté linearitě a neúprosnosti nalinkovaného osudu, který se jen tak vyloupne mezi několika obyvateli skoro opuštěného ostrova... Nečekaný závěr už to jen korunuje. Těším se na další autorovu knihu...
S každou další přečtenou knížkou tohoto autora mám pocit, že je to vše na jedno brdo. Sice je čtu tak, jak se mi zrovna dostanou pod ruku a ne v pořadí, v jakém Ölandská tetralogie vycházela, ale nedokážu se zbavit pocitu, že už je to všechno moc stejné. Všechno stejně mrazivé, mlhavé, ponuré, opředené tajemnou mytologií, která do značné míry vyvažuje sice zajímavý, avšak v některých ohledech ne zcela domyšlený námět.
Tajemná atmosféra ostrova, hezké popisy severské přírody, dobrá zápletka, super! Vyhovovalo mi i celkem pomalé tempo, k tajuplnému příběhu se tak nějak hodí.
Moc pěkná kniha. Děj byl napínavý a i když jsem nějaké tušení měla,konec mě dosti překvapil.Doufám,že i ostatní knihy jsou tak napínavé jako tato. :)
Co napsat!? Johan Theorin psát umí, ale překlady občas nesednou úplně přesně.
Popis severského prostředí dokonalý. Temná atmosféry mlhy na blatech a záhadná zpráva otce dceři.
Kniha na začátku má spíše nudnější spád, čím více se ale do knihy začtete tím více vás začne zajímat jak to bude dál. Prolínání časových linií knihu jen doplňuje a vůbec mi tam nevadí. Od poloviny knihy je to o něčem jiném. Děj se začíná stupňovat a několik desítek stránek před koncem příjde překvapivé rozuzlení, které byste nečekali.
Mezi severskými knihami to sice klenot není, ale za přečtení rozhodně stojí!!
Velmi slabe..Kniha bola zo zaciaktu velmi nudna, pomaly sa rozbiehala,musela som sa velmi premahat do citania,obcas ma tahalo do spanku. Jedine male plus bol koniec..
Jako veliký fanoušek severské krimi jsem se na tento titul opravdu těšila. Bohužel, vůbec mě nenadchla. Děj byl ze začátku nudný, vůbec jsem se do něj nemohla ponořit a začal se rozjíždět tak posledních sto stran. Vlastně jsem se do toho musela hodně nutit a ještě jsem mezitím stihla přečíst celkem šest knih, tolik k napínavosti. Ovšem tak neočekávaný konec mě potěšil, kvalitu knihy velice vyzdvihl. Osobně mám ráda hodně napětí a akci, proto se mi tohle zdálo nudnější, každopádně ten hororový nádech mi čtení zpříjemňoval. Pro mě spíše čtení na uspání.
Skvěle napsaná kniha. Nevadilo mi ani střídání přítomnosti a mnulosti. Naopak mne více udržovalo v napětí. Severská krimi je trochu jiná, pro mne zajímavější, ponurost ostrova v knize perfektně zachycena, chvilkami jsem si připadala, že stojím na ostrově a jsem přímý účastník děje. Všem doporučuji.
Skvělé krimi, které dokázalo udržet moji pozornost od začátku do konec. Střídání časových linií mě moc bavilo a dodávalo příběhu úplnost. Nelíbil se mi snad jen konec, kdy Gerlof dokázal přijít celé záhadě na kloub i přesto, že neměl tolik vodítek. To bylo trošku nepravděpodobné. Jsem zvědavá na další díla autora.
Moc pěkná kniha. Koupil jsem jí v knihkupectví s levnými knihami a objevil jsem díky ní pro mě nového autora, jehož knihy mě baví.
Pomalejší začátek mi nevadí, prolínání minulosti se současností vítám, pěkný popis prostředí oblíbeného švédského ostrova a strhující závěr - to jsou důvody proč půjdu číst Smršť.
Příběh se mi líbil, stylistické zpracování za ním ale značně pokulhávalo. Sice si knihu těžko přečtu ve švédštině, ale nevěřím, že by ta nekontiunálnost vět a kostrbatost vyjadřování byly otázkou pouze překladu. Bohužel ale tyto formální nedostatky hodně ovlivňují celkový pocit, proto dávám 3*
Kniha se mi líbila, má tu správnou ponurou atmosféru. Autorův styl se mi líbí a jistá pomalost příběhu mi nevadí, myslím, že se hodí k atmosféře ostrova. Závěr byl poměrně překvapivý.
Můj první severský autor a hned jsem byla naprosto nadšená. Knížka mi přišla opravdu velmi povedená. Detailní popis přírody, kde se děj odehrává, prolínání minulosti s přítomností a je dost možné, že jsem jediná, ale mě opravdu konec knihy "dostal".