Mlhy Ölandu
Johan Theorin
Krimi román švédského autora, který za své knihy získal již několik ocenění, mimo jiné Glass Key Award 2009. Je chladný den na konci léta. Malý chlapec opatrně leze přes kamennou zídku u osamělého domu. Rozhlédne se po travnaté krajině Ölandu, vykročí do mlhy a beze stopy zmizí... Nikdo, rodina ani policie, ho už nikdy nespatří. O dvacet let později dostane Julie, matka zmizelého chlapce, od svého otce podivnou zprávu: má se vrátit na Öland a pomoci mu hledat ztraceného syna. Poštou totiž přišel balíček, v němž byla chlapcova bota. Temná minulost se bolestně vrací a Julie je rozhodnuta odhalit tajemství na vlastní pěst. Brzy však zjišťuje, že jí chce někdo v pátrání za každou cenu zabránit. Je to snad domnělý vrah Nils Kant, muž, který měl být už dávno mrtvý? Mnozí lidé totiž stále věří, že tento muž dodnes bloudí pustinami Ölandu a zjevuje se ve chvíli, kdy přichází hodina stínů a ozývají se hlasy mrtvých...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2011
,
MOBA (Moravská bastei)
Originální název:
Skumtimmen, 2007
více info...
Přidat komentář
Velmi dobré, připomínalo mi to mé oblíbené autory Indradusona a Petera Maye. Určitě si přečtu další.
Na doporučení kolegů jsem si přečetla tuto prvotinu autora a potvrzuji spokojenost. Zajímavý příběh zasazený do pro mě trochu exotického prostředí severského ostrova a okolí. Vše korunovalo nečekané rozuzlení dramatického příběhu.
Mé první setkání s autorem detektivních příběhů z Olandu. Pěkně a rychle se mi četlo, zásluhou střídání různých časových rovin má román dynamiku, také lehké hororové prvky mu oproti konkurenčním titulům přidávají na originalitě. Občas jsem postřehla naprosto zbytečné popisy nesouvisející s dějem a možná závěr byl až příliš natahovaný a plný šťastných náhod. Kdybych ho hodnotila příliš pečlivě, hrdina by dávno zemřel, než by se k němu ostatní dostali a chování některých osob ve vypjatých situacích bylo mírně řečeno rozpačité:-) Vraha jsem ale neodhalila předem, proto si ráda přečtu některou z dalších knih.
Každý spisovateľ si želá, aby jeho prvotina bola výnimočné dielo s nezabudnuteľným príbehom. Dámy a páni, voilà ! Toto je tá kniha !
Nedočetl jsem to. Zdlouhavé, únavné, nezáživné.
Manželka to dočetla, jenom proto, aby mi řekla jak to dopadlo, jinak by to taky vzdala.
Na knihu jsem se moc těšila a i když jsem se nemohla ze začátku začíst, kniha se mi líbila. Konec mě překvapil a moc se mi líbil. Super bylo vracení se do minulosti a samostatný příběh Nilse
vynikající styl i příběh, k tomu pro nás exotické prostředí - podívám se určitě po dalších
Theorin je vynikající vypravěč, netlačí příliš na pilu s akčností, pomalu buduje příběh a vykreslení atmosféry Ölandu je fantastické. Skvělá zápletka, působivé propojení současné a historické linie vyprávění. Plný počet.
Moc příjemné slovenské čtení, napínavé, logické, místy dějové zvraty překvapily. Spokojenost, 90%.
Váhal som medzi 4 a 5 hviezdičkami, ale nakoniec som dal plný počet z viacerých dôvodov. Kniha sa spočiatku číta trochu zložito, mal som pocit, že autor má potrebu vyjadrovať sa ku každej jednej osobe, ktorá sa v knihe objavila. Prvých cca 60 strán bolo takých kostrbatých, nič moc sa nedialo. Navyše, keď sa autor vracal do minulosti, mal som pocit, že z toho bude len siahodlhá telenovela. Mýlil som sa. Ozveny mŕtvych je jedna z mála severských kníh, ktorá takým neuveriteľným spôsobom dokáže opísať severské prostredie. Tak výborne popísať Ostrov Öland a zasadiť dej do tohto prostredia bol výborný krok. Čo sa týka deja, ten sa síce pomaly rozbiehal, ale čím viac sa "minulosť" približovala "súčasnoti" tým viac bola kniha pútavá. Záver bol vynikajúci, nečakajte klasickú detektívku, vyšetrovanie vedú viacmenej amatéri. Knihu však odporúčam, myslím, že kto má rád severské prostredie, okorenené tajomnou vraždou, tak ten si príde na svoje!
Ta severská jména a názvy mi tedy dala opravdu zabrat, nicméně zajímavý příběh, chlapce mi bylo líto.....teď hurá na Smršť....
Knihu jsem četla ihned po dočtení série Lars Kepler. Bohužel. Jsou lepší detektivky.
Za mě to byla úžasná detektivka, která mě vtáhla do děje a ne doslova a dopísmene ale do jisté míry mi nedala spát. Vždy jsem se těšila na večer až si k ní budu moct zasednout a číst. Rozhodně doporučuji a plánuji číst autorovy další knihy.
Opět knižní kocovina po dočtení....
První kniha s Gerlofem, kterou jsem bohužel četla až jako poslední ze série, takže jsem si matně pamatovala, kdo je vrah. Ale přesto nechybělo napětí, příběh pěkně odsýpal, líbily se mi duchařské příběhy starého Švédska.
Má druhá kniha od tohoto autora (první byla Skrýš). Je opravdu úžasná, líbí se mi tento styl psaní, na závěr vše krásně graduje.
Přesně moje krevní skupina. Mrazivé, cestu, kudy se odvíjí děj, jsem dopředu neodhadla, takže jsem si knihu ohromně užila. Pro sychravé podzimní večery značka ideál.
Skvělá kniha, naprosto skvělá. Prolínající děj současnost a minulost, napětí a ten závěr, to jsem teda nečekala!!!
Nevýhodou výborných knih je to, že pokud jich čtu více za sebou a ihned po nich sáhnu po zcela průměrné knize, zákonitě dopadne její hodnocení ve srovnání s těmi výjimečnými špatně.
Sama sobě tímto slibuji, že po dočtení něčeho skvělého si nechám určitý čas a nebudu se pouštět do dalšího čtení dříve než za týden.
Mlhy Ölandu je průměrná detektivka (i když tento žánr je trošku pochybný, když nám autor sdělí hned na začátku, kdo je - zřejmě- vrah a pak probíhá jen rekonstrukce případu) z nevšední a zajímavé části Švédska. Ale mám pocit, že se to autorovi poněkud sype....nacházela jsem v průběhu čtení dost logických nesrovnalostí, prapodivných zvratů a protichůdného jednání jednotlivých postav.
Pozor - možné spoilery:
Například se nám autor na začátku knihy pokouší sdělit, že Nils Kant je zřejmě částečně mentálně retardovaný (nechá bratra utopit kvůli karamelkám a tytéž bonbóny si i jako dospělý muž vezme při svém útěku jako jednu z mála věcí sebou na cestu) a na druhou stranu nás přesvědčuje o tom, že se v Jižní Americe docela dobře zabydlel, naučil se španělsky i anglicky a vlastně mu tam (krom stesku po matce a jejích karamelkách) nic nechybělo. Taktéž v prvních kapitolách nám líčí, jak málo měl sebou na útěku Nils peněz, že i výdaj za jedno jídlo mu výrazně ztenčil úspory, ze kterých ovšem v Americe spokojeně dlouhou dobu žil v hotelích a po barech....totéž například s pitím - v jedné kapitole je z něj takřka alkoholik, aby se v druhé až úzkostlivě vyhýbal alkoholu (bez nějakého vysvětlení vnitřních pochodů ho k tomu vedoucích).
Hlavní hrdinka Julie pro mne byla také velmi nevěrohodná - žena, která se dvacet let utápí v žalu, alkoholu a prášcích (po srmti svého syna), zničehonic po příjezdu na místo tragédie až na jednu výjimku po láhvi nesáhne a zcela v pohodě to zvládá.... no a spousta dalších jednotlivostí, které mi bohužel požitek ze čtení dost výrazně snížily.
Možná kdybych knihu četla po dlouhém knižním půstu, dala bych hvězdičky i tři, nicméně v tuto dobu nemohu jinak.
U mě dobrý ... Poslední z knih od tohoto autora, která mi chyběla. Četla se opět moc dobře a místy jsem se opět bála. Ponurá, krásně popsaná místa i události ze kterých běhá mráz po zádech. Takže pravá severská krimi. Určitě si přečtu další, hned jak se objeví. Zkrátka není to "severská klasika" Nesba, dua Kepler atd. I když kromě Nesba, který mi opravdu nesedí, mám ráda i ostatní severské kriminálky.
Tuto první knihu ze série ostrov Öland jsem četl po přečtení dalších čtyř knih této série. Myslím že kdybych ji četl jako první tak bych asi další díl nevyhledával. Začátek zdlouhavý, nemohl jsem se začíst. Ale nakonec to celkem šlo.