Oni
Mark E. Pocha (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/400643/bmid_oni-Jkk-400643.jpg
3
193
193
Na jihu České republiky se prostírá Branišovský les, místo opředené mnoha děsivými legendami. Podle některých obyvatel nedalekých obcí v něm straší přízrak muže v tmavém kabátě, jiní šeptem mluví o červených očích vznášejících se ve tmě… V minulosti se v areálu tamější vojenské základny bez zjevného důvodu postříleli členové hlídky a mimoto v srdci lesa roste strom oběšenců – podobný těm, které lze nalézt v neblaze proslulé japonské Aokigahaře. A je toho ještě víc… Jednoho jarního dne se do Branišova vydává na víkendový teambuilding skupinka slovenských bankovních úředníků. Shodou okolností se ve stejné době les chystá navštívit i uznávaný, leč neurotický profesor literatury se svou dospívající dcerou a dva bývalí narkomani… A každý z nich si přináší svá tajemství, touhy i komplexy. Úděsná tajemství však ukrývá i Branišovský les…... celý text
Přidat komentář
Mišmaš děsivých motivů, hozených čtenáři v plen, které pro neukotvenost ztrácejí na síle. Marek E. Pocha působí dojmem, že udělá cokoliv, aby čtenáře vystrašil (rozuměj: znechutil) nehledě na logiku věci – a teď nemluvím o logice obsahové, ale literární. Stejně tak selhávají dialogy, charaktery postav a především kompozice příběhu. Ta nefunguje alespoň celou první polovinu, než se vypravěč dobere k tomu podstatnému. Pak už to konečně nabere směr a zápletka grády. Tady musím tvůrce pochválit za několik skutečně ošklivých momentů. ze kterých mě zamrazilo až do morku kostí. Přestože to spíše souvisí s morálním i fyzickým nechutenstvím, pořád mu musím připsat plusové body. Škoda jen, že je to pouze kopírování jiných, výrazně lepších hororů.
O to víc mě mrzí, že autor nemá redaktora, který by jeho nápady a styl psaní dokázal ukočírovat. Přičemž úvodní proslov, naznačující, že komu se Oni nelíbí je dement nebo intelektuál, nevypovídá nic o spisovatelově genialitě, ale pouze o jeho omezenosti.
Mark E. Pocha - Oni
Počet strán: 204
Vydavateľstvo: @nakladatelstvi_carcosa
Žáner: #horor #thriller
Nebyť tých zvrátených zbytočnosti v podobe Trish tak tuto knihu hodnotím plnym počtom.
Ale...
Začiatok bol zbytočne natiahnutý, kým sme sa dopracovali k horor casti pomaly pol knihy fuč.
Popri tom Trish, ano tieto kapitoly s ňou boli sami o sebe príšerné - hlavne, keď mi cvaklo co je jej otec zač, to by stačilo - zubata (kto cital vie) bola zbytočná podla mňa.
Samotný Branišovský les bol výborný!
Jedna vražda za druhou tak som si to predstavovala ale tu mame zas to ale ... Uplne zbytočná nechutnost s Tobym (opäť kto čítal vie)
Takže veľký boj vo mne v udaní hviezd.
Ale...
Chvalim autora, výborná nechutnost a zvrátenosť
Za štafetu ďakujem @keboska na nechutné knihy mas cit
Za knihu ďakujem @markepocha
Kniha č. 105/2024
Štafeta č. 172
#recenzieTerka #kniznastafeta #kniznarecenzia #stafetovyzavislak #kniznizavislaci #podporujemeslovenskychautorov #milujemeknihyslovenskychautorov #milujemeknihy2 #skbookstagram
Obsah:
#prízrak #mýty #lesy
Po stopách legendy strašidelného lesa
Na jihu České republiky se prostírá Branišovský les, místo opředené mnoha děsivými legendami. Podle některých obyvatel nedalekých obcí v něm straší přízrak muže v tmavém kabátě, jiní šeptem mluví o červených očích vznášejících se ve tmě… V minulosti se v areálu tamější vojenské základny bez zjevného důvodu postříleli členové hlídky a mimoto v srdci lesa roste strom oběšenců – podobný těm, které lze nalézt v neblaze proslulé japonské Aokigahaře. A je toho ještě víc…
Jednoho jarního dne se do Branišova vydává na víkendový teambuilding skupinka slovenských bankovních úředníků. Shodou okolností se ve stejné době les chystá navštívit i uznávaný, leč neurotický profesor literatury se svou dospívající dcerou a dva narkomani s černou filozofickou duší…
A každý z nich si přináší svá tajemství, touhy i komplexy. Úděsná tajemství však ukrývá i Branišovský les…
Upozornění: Kniha je pro svůj extrémní obsah určena osobám starším 18 let. Nemáte-li dostatečně silný žaludek a pevnou psychiku, nečtěte ji!
Přiznám se, že anotace většinou nečtu, maximálně, když se hlásím do štafety a netuším, o čem kniha má být. A docela jsem se těšila (na hodnocení nekoukám vůbec).
Nicméně, tohle teda bylo čtivo..... Nerada říkám, ale je to "táborová literatura" :(
Parta kolegů jede kempovat, aby utužili kolektiv. Jejich šéfová najme bývalé kriminálníky, aby jim pobyt trošku "zadrenalinovala" a měli tak nějaký zážitek.
Zároveň s nimi se do lesa vydá Lolitka se svou ozubenou vagínou a tatínkem, který chce pobyt v lese ukončit vraždou a sebevraždou.
Do toho se tam objeví parta šílenců ve zvířecích maskách, kteří přijdou odnikud a zmizí nikam.
Knížka je doplněná o řadu nechutností, které jsou opravdu pro silné povahy.
Takže děkuji a nikdy více :)
Tohle ne.... Nedávám odpad jen kvůli cca pěti stranám, u kterých jsem byla trochu napjatá, ale zbytek - nechutné 10/10, vtipné 0/10, děsivé 0/10, zvrácené 10/10. Tomuto autorovi se příště zdaleka vyhnu. Jen pro ty, co neví do čeho jdou (jako jsem nevěděla já), jedná se o vyvražďovačku. Nic tajemného, mrazivého.
Na mě toho bylo asi všeho moc. Na 200 stranách příliš mnoho zvrhlostí, příliš mnoho násilí. Konec bez konce...
Chápu z dovětku metaforu, ale mně tohle nesedlo.
Když nepočítám nedočtenou rádoby romanci, kterou by neotiskli ani v Bravíčku, byla pro mě kniha nejhůře hodnocenou knihou “Oni od Marka E. Pochy. Sto lidí, sto chutí, ale pro mě jsou některé věci příliš.
Jako už několikrát předtím, i pro tuto knihu jsem zabrousila do štafetové skupiny. Zaujalo mě označení “československý horor hned pod samotným názvem a také moc zajímavý příběh.
Skupinka slovenských bankovních úředníků vyráží na teambuilding do Branišovskégo lesa, místa opředeného mnoha děsivými legendami. Někteří mluví o červených očích vznášejících se ve tmě, jiní o přízraku muže v tmavém kabátě. V minulosti se také v areálu tamější vojenské základny bez zjevného důvodu postříleli členové hlídky a mimoto v srdci lesa roste strom oběšenců.
Jako tato skupinka se shodou okolností chystá navštívit i uznávaný, leč neurotický profesor literatury se svou dospívající dcerou a dva bývalí narkomani. A každý z nich si přináší svá tajemství, touhy i komplexy.
Ačkoliv jsem knihu četla na podzim, pořád nějak nevím co říct. Určitě bych knihu neoznačila hororem, protože tohle byla spíš slátanina jedné nechutnosti za druhou - od anomálií mladé dívky, přes pedofilii až po postižení jednoho z bankéřů.
Co se musí autorovi nechat, to je čtivost. Knihu jsem přečetla opravdu rychle a vždy mě moc zajímalo, co bude na další straně.
Každopádně výběr témat mi nepřišel úplně vhodný. Jak jsem řekla od té doby několikrát, některé příběhy by se neměly vydávat.
Děkuji @adkaklcova za možnost zúčastnit se štafety, ale mnohem radši zůstanu u hororů, které se za ně dají opravdu označit.
Můj e.pochální maraton pokračuje. Tuhle knihu už jsem popravdě četl podruhé a pokud někdy kritizuji samoúčelné násilí, zde udělám výjimku. Právě to se totiž Oni snaží zachytit. Téma násilného chování bez zřejmého motivu a příčiny se v horrorové literatuře čas od času vyskytne - a s železnou pravidelností se u čtenářů nesetká s pochopením. Vlastně ani nemůže být přijato, protože směřuje do míst, kde selhává racionální uvažování a zůstává jen temnota (což je typické pro jakoukoli dobu, v té naší to lze jen lépe vidět). Snad proto se Mark snaží odlehčit toto téma relativně vtipnou zápletkou, autorskou kreativitou či horrorovými odkazy. Evidentně si je zcela vědom, že píše brak a dělá to dobře...
...nicméně tentokrát úplně neudeřil hřebíček na hlavičku. Nemluvím jen o oněch (ne)úmyslných chybách, které autor doporučuje nekritizovat. Dokonce i samotný text je psán čtivě a má drajv. Problém je v tom, že naprostá většina postav (i přes popsání osobní historie) působí ploše a jako evidentní maso na porážku (čímž také jsou). Dokonce se zde vyskytne i alter ego Honzy Vojtíška - známého českého spisovatele horroru - což asi měla být pocta, ovšem počet nepřesností mě bil do očí a realističnost šla do kelu. Nedovedl jsem se přimět příběhu věřit, pouze jsme spolu šli kus cesty. Ale chápu, že autor tyto lapsy z principu moc neřeší a prostě píše (což je mi v jádru sympatické), tudíž se čtenář musí s výsledkem smířit. Každopádně však Mark napsal daleko lepší kusy, než jsou Oni.
Lze doporučit (?) úchylákům, filozofům násilí a milovníkům absurdna.
Co se děje v Branisovskem lese? Straší tam přízrak muže v tmavém kabátě?
Do lesa odjíždí skupinka bankovních úředníků aby posilnili svůj tým. Ve stejnou dobu sem přijíždí profesor se svou dcerou a dva narkomani. Co se stane se všemi?
Popis děje je tak reálný, že máte pocit, že stojíte hned vedle. Je to kniha pro silné povahy.
O Branišovském lese jsem toho moc neslyšela - možná proto, že jsem z úplně jiného kraje a jsem od něj dost daleko. A kniha společně s informacemi na internetu by mě donutila váhat nad tím, jestli ho chci vidět zblízka.
Pokud jde o knihu pro mě to byl průměr a Po sezoně mi sedlo mnohem více. I tak se mi Oni četlo dobře a autorův styl psaní byl zábavný a dokázal mě v jednu chvíli pobavit, aby mě během pár vteřin znechutil a znovu pobavil nad pro mě pár směšnými situacemi. Pár bizarností tam rozhodně bylo a já si říkala, co to má sakra být a jak to někoho může napadnout. Nechci tu spoilerovat, takže ty pikantnosti si nechám pro sebe a musíte si to přečíst sami!!
Do poloviny knihy se toho nic moc nedělo. Autor nás seznamuje s postavami, s atmosférou ač tam byla jedna náročná část, kterou jsem si lehce promítla do reálného světa a ta představa nebyla vůbec hezká.. A od půlky se kniha rozjela v nechutnostech a naše skupina, která jela stmelit kolektiv do lesa, najednou bojuje o svůj život. A kdo ten boj vyhraje? To si také musíte přečíst sami.
Já osobně nefandila žádné z postav, i když by tam nebyla žádná, která by mi vadila.
Konec mi do příběhu vůbec nesedl. Kniha měla nadpřirozený nádech, to ano a podle všeho se tam děje něco nadpřirozeného, ale tohle bylo podle mě moc a kdyby se autor držel více při zemi, udělal by lépe. A konec domysli a přebere si sám, též nebyl úplně pro mě.
Chápu, že kniha není pro každého skrze svou bizarnost, nechutnosti a jedno téma a k tomu humor autora, ale o tom si budete muset udělat obrázek sami
Já čekala, že budu mít problém pokračovat, ale zvládla jsem to, ale asi bych se k tomu už nevrátila.
Tak jo, bylo to zvrácené, nechutné a někdo by si mohl říct, že už nic takového číst nechce. Ale jak bylo v dovětku, autor si nemusel nic vymýšlet, stačilo nastavit zrcadlo době.
Závěr s Trish byl skvělý nápad!
3/24
Tohle bylo nic moc. Spíš nic, když nad tím tak přemýšlím. Jediné co mě potěšilo, byla lehkost, se kterou se kniha četla. Jako oddechovka dobré, ale nic víc nečekejte. Prakticky všechno ploché, nechutné a celé to působilo prvoplánově. Chápu tento trend knih psané napřímo, ale tady se to nepovedlo. Mrkněte radši po straších knihách od Kotlety. Za mě osobně bych knihu nedoporučil. Když už ji budete chtít číst, tak pouze jako výplň mezi náročnou četbou.
Úvodem - kniha je opravdu extrémní, krvavá, plná detailních popisů jednotlivých situací, zvrácených sexuálních scén atd. Takže ji určitě nedoporučuji slabším povahám.
Povíme si to narovinu. Knihy od Marka kupujeme a čteme proto, abychom zašli právě do toho extrému. Aby nám bylo lehce zle a i jsme si ťukali na čelo s myšlenkou, jak tohle mohl sakra někdo napsat. A tahle kniha vám to dá na 100%.
Je to brutální, je to zvrácené, je to odporné. Kdo čte příběhy od tohoto autora, tak už překvapený nebude, kdo ne, tak vám šok můžu zaručit. Moc dobře si pamatuji na mé dojmy po dočtení Bestie. Byla to do té doby jednoznačně nejbrutálnější kniha, jakou jsem četla.
Malá výtka patří první polovině knihy, kdy se nic moc nedělo a bylo to lehce zdlouhavé. Pak se to rozjelo do obrovských obrátek a já jsem s knihou spokojená.
Branišovský les: "Lidi vodsuď v noci utíkali jako smyslů zbavení, páč jim připadalo, že je pronásleduje něco zlýho... Jako by se dostali do područí nelidskýho chladu, pramenícího v nějaký cizí mocnosti. Jako by tady vládla nějaká neurčitá síla, jako z jinýho světa, naším rozumem neuchopitelná a pojmy nevysvětlitelná".
A v tomto kouzelném lese se rozhodnou strávit víkend tři zdánlivě nesouvisející skupiny - partička typických měšťáckých bankéřů, tatínek s dcerkou a trojice feťáků. Někteří si jdou pro inspiraci, jiní hledají uspokojení, další šanci na nový život. Všichni ale dostanou mnihem víc, než pro co si přišli.
"Střeva visela na křoví jako nafialovělé girlandy. Vnitřnosti, končetiny, kusy masa byly poházené všude kolem jako bizarní konfety..."
V knize autor nejde za hranu. Dávno opustil tuto dimenzi a zkrátka se jen rozhodl lidi nasrat. A povedlo se, stačí se podívat na Databázi knih. Jenže možná jde jen o nepochopení knihy a výzvy, ať se jí vyhnou lidé trpící nevolnostmi již při pořezání prstu o papír. Počítejte s hypnotickou, psychedelickou a zvrácenou jízdou beze smyslu.
Nečekejte plíživé zlo, či stupňující se drama. Kdepak, polovina knihy je vcelku nudný popis osob, ale odpouštím díky sarkasmu a černému humoru v něm. A druhá půlka? Bizár, brutální násilí a nelogika. Klasické hororové klišé - jdem do temnýho lesa, tak žádný mobil s sebou a při náznaku nebezpečí se rozprchneme jak lítá zvěř.
Utrpení, vulgarismy, incest, pedofilie, sexuální úchylky, drogy, to vše se stihlo nacpat do této knížečky. "Mlč, potrate! Seš stejnej jako tvůj fotr! Jenom bordel děláš, na to tě užije! Ty hajzle zbytečná!". U kapitoly Lolitka mi reálně bylo zle, asi si z názvu odvodíte obsah kapitoly a tohle, plus sex se zvířaty jsou dvě věci, co nedávám....
Epocha jen potvrzuje moji dávnou myšlenku - že neexistuje horší zlo, než co máme sami v sobě... Ostatně v doslovu od Kluvance stojí: "Existuje snad něco hrůzostrašnějšího než to, co dokážeme udělat my sami těm druhým? Jsme v jádru stále primitivní, všehoschopní jeskynní lidé?". Knihu doporučuji, ale fakt není pro všechny, takže si rozmyslete, zda něco takového chcete číst. Každopádně za mě 3,5/5.
Mimochodem, objevuje se zde postava Honza Vojtíšek, tak trochu životní role?
Přečteno a celkem rychle. Prvni polovina byla slabota - jen popisy postav a žádná akce. I když humor a sarkasmus nechyběl. Druha polovina byla uz jizda, i kdyz kapitola Lolita nebyla moc pro me. Ja tohle proste nesnasim, asi podle názvu vsichni tušíte o cem to asi bylo, ze? Navic mi pripada, ze tahle dějová rovina byla dost mimo a uplne zbytecna. Jinak zbytek knihy krvák. No, byl to dost bizar, co si budem, nicméně celkove bych to videla na průměrný příběh. Na zadek jsem si z toho opravdu nesedla, ale zase se to četlo celkem dobre. Kapitoly jsou hodne kratke.
Horor plný černého humoru odehrávající se v zlopověstném Branišovském lese. Kniha u níž se čtenář pobaví a odreaguje. Škoda jen, že je tak krátká.
Citace: A ještě taková perlička. Otomar Dvořák, to je u nás dost známej záhadolog a spisovatel, měl v plánu natočit o Boru televizní dokument. Nato se stal terčem výhrůžek a dostal vzkaz, aby se v tomhle tématu přestal šťourat... Z natáčení dokumentu nakonec za nevyjasněných okolností sešlo."
Zavřel jsem dočtenou knihu a vlastně nevím, co si mám myslet. Rozporuplné. Rozhodně bych ji nevychvaloval do nebe, ale odpad se mi zdá také nespravedlivý vůči autorovi. Sáhl jsem po hororu, dostal jsem ho. Ani literární formu nemohu úplně odsoudit. Každopádně už jsem četl horory, které mi byly bližší. Řekněme, že na mě trochu moc naturalistické. Ale pokud někdo právě tohle vyhledává, budiž mu přáno. Ale asi už po další knize tohoto autora nesáhnu.
Štítky knihy
horory slovenské horory bizarro fiction
Autorovy další knížky
| 2019 |  Oni |
| 2020 |  Bestie |
| 2016 | Zombie apokalypsa |
| 2010 | A bude hůř! |
| 2021 | Země kanibalů |
No čekal jsem, že to bude brutální, ale víceméně je to spíš brutální zklamání. Kniha za mě postrádá jakoukoliv hororovou atmosféru. Spíš by se to dalo přirovnat k nepovedenému béčkovému hororu, který jen ukazuje násilné scény, ale nic víc.