Opravář osudů
Robert Fulghum
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356505/mid_opravar-osudu-oIZ-356505.jpg
3
280
280
Opravář osudů série
1. díl >
George Novak přijede do Prahy, aby pátral po svých českých kořenech. Nakonec ale zjistí, že vlastně hledá odpověď na jinou otázku: Kdo jsem? Kdo si myslím, že jsem? A kdo je Vera, sousedka a přítelkyně plná pochopení, ale i tajemství? Georgeovi v jeho hledání nejvíc pomáhají nová setkání – s trochu záhadnou mladou ženou Luci Milenou nebo s bytostí, která mu předloží naprosto nečekanou nabídku. V hospodě U Devíti draků a ovce, místě pro rozhovory, otázky a odpovědi přímo stvořeném, najde pak nejedna zápletka rozřešení.... celý text
Přidat komentář
Kniha je mile napsána, jak jsem už od autora zvyklí. Pěkný příběh, zajímavý nápad. "Když vám dá život citróny, udělejte citronádu. A najděte někoho, komu dává vodku a udělejte mejdan." Rozhodně doporučuji :)
Opraváře osudů jsem odložila po několika stránkách. Ač mám všechny Fulghumovy knihy, tato si mě zatím nezískala. Určitě je to stylem... ale téma nebylo natolik silné, abych se přes něj přenesla a dočetla. Možná špatné načasování. Určitě dám knize šanci později... Zatím zklamání.
Milé čtení, které mělo Fulghumovský styl, který mám ráda. Našla jsem spoustu hezkých myšlenek a knížku si užila.
Marně pátrám, jestli se mi na této knize něco líbilo. Je mi líto, vůbec nic......Ani obálka.
Máme problém. Já a pan Fulghum. Oba jsme Blíženci. Tomu odpovídá jeho poslední dvojaká kniha a moje rozpolcené dojmy. Prostě se naše dvě mozkové hemisféry tentokrát nějak nesešly… Více v "nerecenzi" na:
http://www.treninkpameti.com/news/houstone-mame-problem/
Po Fulghumovi jsem sáhla po dlouhé době a bohužel jsem zklamaná. Myšlenka dobrá, ale tak nějak nedotažená, nezajímavá...Připadalo mi to trochu odbyté a stěží jsem dočetla.
Ne, tohle se fakt nepovedlo. Fulghuma mám moc ráda a obvykle nemám problém jeho knihu přečíst. Tohle byl velký problém. Nápad zajímavý, ale absolutně nerozvinutý, myšlenka rozplizlá do milostného příběhu, který nemá hlavu ani patu. Děj se sice odehrává v Praze, ale mohlo by to být kdekoliv jinde na světě, Česko nemá žádný velký význam. Rozsah knihy je pořádně nafouknutý podivným řádkováním, klidně to mohla být malá brožura, co by nezabírala tolik místa v knihovně. Ale chci ji tam vůbec? Ani ne.
Moje první setkání s autorem. Rozhodně není poslední. Kniha se mi líbila. Děj byl jednoduchý, čtivý, milý.
Mě tedy Opravář osudů rozhodně nezklamal, kniha se četla skoro sama, velmi milé čtení nabité pozitivní energií, určitě stojí za přečtení a určitě se k ní zase ráda za nějaký čas vrátím.
Je to sice Fulghum, ale tak trochu jiný. Mám Fulghuma ráda, ale tady převažuje spíše zklamání. Né, že by to bylo až tak moc špatné, ale asi jsem prostě čekala něco trochu jiného. Myšlenka s opravářem osudů se mi moc líbila, ale jakoby ten nápad tady vyšel tak nějak do prázdna... Škoda že si s tím motivem pan Fulghum trochu víc nepohrál a nedotáhl ho do konce. Ráda bych dala víc, ale zatím prostě nemůžu. Asi jsem příliš namlsaná z jeho starších knih. :)
Je to jiné, nemohu se rozhodnout, zda se mi kniha líbila či nikoli, není to typický Fulghum, prostě je to jiné...
Fulghum je jeden z mých srdcových spisovatelů, z jeho knížek jsem zvyklá na jistou úroveň propracovanosti a to se zde nenacházelo. Myšlenka dobrá, ale autorovi jdou přece jenom lépe kratší útvary (než román).
Je složitý nějak hodnotit něco, co se Vám četlo dobře a víceméně i líbilo, ale na konci si říkáte, že to vlastně o ničem nebylo. Tento stav mysli mi připomíná filmy Garryho Marshalla ( Na. sv. Valentýna, Svátek Matek, nebo třeba Šťastný Nový rok). Baví Vás to, nenudíte se u toho, ale přesto by jste od toho filmu(knihy) čekali více. A tak je to i u knihy Opravář osudů. Nenadchne a ani nepřekvapí, nicméně na takové to odpolední počtení u čaje se hodí perfektně. 50%
Rozhodně to není to nejlepší, co napsal. Ale potěšilo mě to a pozitivně naladilo. Nápad opraváře osudů se mi opravdu líbil. I když přiznám, že místy Fulghum připadat mírně vypsaný. V některých ohledech není kniha tak hluboká jako některé jeho starší, ale stále se mi to líbilo. A mám ji navíc i podepsanou! :D
Už předem jsem se těšila na další miniportréty obyčejných lidiček a typickou laskavou fulgumovskou filozofii. Nečekejte ale více než oddechové čtení. Ale to vůbec nevadí. Autor navíc příběh daroval nám, Čechům. Díky za něj.
Jméno autora na obálce knihy na mě zapůsobilo jako reklama, teď uż vím, że klamavá. Protože jsem od něho přečetla všechno ,sáhla jsem i po této knize a něco očekávala. Ze začátku to vypadalo slibně, pak najednou prásk a ocitla jsem se v příběhu, který jsem nikdy nechtěla číst. Zklamání převažuje.Nebýt to FULGHUM, dám 10 procent,ale taky ho mám ráda...
Štítky knihy
americká literatura psychologické romány
Ačkoliv mám od Fulghuma téměř všechny knihy, poprvé jsem četl román. Knížka mě nezklamala. Jen mi vadilo, jak to hrozně rychle skončilo mezi Georgem a Verou. Ale slovy hlavního hrdiny: "Tak se má stát."