Opuštěný dům
Mirka Skočílková
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/466409/bmid_opusteny-dum-QH6-466409.jpg
4
254
254
Anna chce začít znovu. O mnohé ze své minulosti by se s ostatními dělila jen nerada a s vlastní rodinou nemá zrovna dvakrát dobré vztahy. Díky svému koníčku, jímž je focení, narazí jednoho dne na starou, opuštěnou vilu, která jí učaruje. Když se o dům začne zajímat, zjišťuje, že ten je opředený záhadnými historkami – a že má neméně záhadného, ale také velmi charismatického majitele, kterému Anna učaruje. Aniž by to tušila, svou přítomností mu velmi pomáhá v boji s jeho těžkými psychickými problémy…... celý text
Přidat komentář
Úžasná kniha, krásný příběh, až se stydím, že jsem autorku dosud neznala a knížku jsem náhodně vybrala v knihovně. Styl psaní mi velmi vyhovoval, hluboký lidský příběh, nepovrchní líčení hlavních postav a jejich životních příběhů, láska, bolest, radost, trápení, smrt i zrození, lidská tragédie i světlo na konci tunelu, vše tu najdete v krásně napsanému příběhu. Děkuji autorce a jdu si přečíst její další knihy.
Příběh realitní makleřky Anny, mladé ženy, která si už prožila řadou nehezkých životních situaci, ale stále věří v lepší časy, ale není to vůbec lehké. Moc hezká kniha, i když je dost smutná, ale přesto se objeví i láska a s ní přichází i kousek štěstí. B
Od paní autorky jsem již četla knihu Violka, která se mi moc líbila, a tak jsem chtěla vyzkoušet i další její knihu. A tak jsem se pustila do Opuštěného domu.
Co mne u Mirky Skočílkové baví, je její styl psaní, který je velmi čtivý, srozumitelný a přímočarý. Umí hezky popsat postavy a prostředí - jako byste na tom místě byli a měli ty lidi hned vedle sebe. Bůh ví proč jsem ale měla pocit, že půjde o duchařinu nebo o něco tajemného. Aspoň tak na mne působila ta anotace - opuštěný dům, divné historky okolo, ještě divnější majitel. A i ten začátek knihy tomu jakoby odpovídal. Nakonec se z toho vyklubala kniha hlavně o vztazích a o vyrovnání se s psychickými obtížemi a problémy, s nimiž se člověk setkává v životě a ve vztazích. To určitě není nutně špatně, to vůbec ne. Jen jsem asi měla jiná očekávání a asi byla chybka u mne, že jsem něco někde špatně pochopila.
Každopádně autorka tu naťukává řadu závažných témat, o kterých je určitě třeba mluvit - hlavně psychické problémy jedince a také problémy ve vztazích. Pravda, v něčem kniha úplně nejde do hloubky a v některých místech je příběh možná trochu předvídatelný, ale určitě je dobré si o některých věcech číst a přemýšlet. Přiznávám však, že některá témata mne možná trochu míjela - hlavně tedy téma mateřství, které tu je nastíněno z určitých důvodů (nebudu spoilerovat). Děti sama nemám, a tak se mne to asi nedotýkalo tolik, jak by se to mohlo dotýkat jiných čtenářů, resp. čtenářek.
Ve výsledku dávám 3 hvězdy. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, četlo se to dobře, jen jsem se z výše popsaných důvodů asi úplně nepotkala s tím žánrem a některými pasážemi.
P.S. Strašně mne bavila postava Marty - je to taková správňácká ženská, která je dost od rány, ale není zlá či zákeřná. Takoví lidé jsou mi dost blízcí. :)
Opuštěný dům
Dočetla jsem krásný příběh, místy to bylo smutné vyprávění s dojemným koncem, ale to předbíhám. Příběh Anny, která dostala od života „ťafku“ ... Tato postava se mi líbí - její práce realitní makléřky, vystupování a spolupráce s kolegy, empatie vůči klientům. Anna postupně čtenáři odhaluje svá smutná tajemství ... , do toho objeví záhadnou vilu, pak se zamiluje do tajemného muže (což hraničí s červenou knihovnou a za to ubírám jednu hvězdu).
Román je od začátku do konce čtivý s prvky tajemna. Těším se na další knihy Mirky Skočílkové. Dávám 4 hvězdy a doporučuji .
Kniha,od které čekáte něco, co tam není, čtete dál a dál, pořád nic ze slibovaného, tak pokračujete až téměř k samému konci...pak asi dvacet stránek "akce" a konec....tak asi tak,no...
Kniha se mi líbila a zanechala ve mě spoustu pocitů. Občas tam byly teda pasáže, které mě moc nebavily, ale to byly jen chvilky.
Hlavní hrdinku Aničku jsem si oblíbila, bylo mi jí hrozně líto, když jsem se dozvídala o její minulosti, která opravdu nebyla procházka růžovou zahradou...
Je to příběh i k zamyšlení...někdy je lepší zariskovat a vyslyšet své srdce, říct dost, myslet na sebe a ne na okolí !
Musím zmínit ještě sympaťáka Vojtu, kolegu Aničky, jehož situace, také nebyla nejlepší.. v jednom momentu si to ale u mě neuvěřitelně pohnojil !
Příběh má chvilkama takovou zvláštní tajemnou atmosféru, to když se příběh točí okolo záhadného domu a jeho majitele Olivera.
Dočkáme se mírné romantiky, která působí trochu zvláštně, nicméně má to důvod.
Samotný závěr mě dojal.
V úvodu musím přiznat, stejně jako mnoho ze zde komentujících, že mne k přečtení této knihy přesvědčil jak její pro mne atraktivní titul, včetně motta, tak také krásná ilustrace na obalu.
Zpočátku jsem nerozuměla Anninu smutku a odevzdanosti, později mi jí bylo pochopitelně velmi líto, jako každé milující matky, která přijde o dítě. Přesto mi však její chování a situace s dalším pokračováním příběhu připadaly takové "divné ". Začnu Vojtou - jeho problematický rodinný život s Adélou a později Tamarkou byl sice velmi smutný, pro samotný příběh matky, která přišla o vytoužené, bohužel postižené, dítě, trochu zbytečný. Ale hlavně Oliver (samotná jeho postava byla pro mne dost odtržená od reality, především jeho bydlení nad zdevastovaným přízemím vily) - nepochopila jsem, jak mohla Anna, po tak drsné zkušenosti s mužem v minulosti, vstoupit do nejistoty vztahu s ním. Stejně podivný byl pro mne objev dvou koster, přišel mi v příběhu celkem zbytečný. No, a konec příběhu s dědictvím, považuji víc za červenoknihovnové, než opravdu reálné. Musím však dodat, že trio Zuzka, Lída a Anna mi bylo sympatické a jejich úsilí pomoci dětem (a rodičům) s Downovým syndromem, bylo pro mnohé čtenáře určitě zajímavé nebo dokonce inspirující.
Dočetla.
Chudák hrdinka! Tak je osudem bitá!
Nesedl mi ten hrdinskoútrpný styl.
O tom domě to vůbec nebylo. A záhadné historky okolo domu? Vždyť žádné nebyly!
Pouze:
Hm, to jen ten tajemný dům...
Hm, přečtu si aspoň v knížce co napsal Honza, proč je dům tajemný...
Hm, nepřečtu, i Honza tam má plno hluchých míst a žádá o pomoc...
A v poslední kapitole se vše sfoukne ve dvou stránkách:
1. Proč je jakože tajemný (aby si čtenář uvědomil, jak poznat, že dům je tajemný)
2. Proč byl dům považováný za tajemný (vysvětlení událostí) ....
Je to třetí kniha od autorky a vždy mě chytne hned od začátku její zajímavý a uvěřitelný příběh. Určitě si přečtu i další.
Krásný přebal knihy.
Možná je má chyba, že jsem čekala něco jiného. Ale ukázka na deskách napovídala duchy… ne úplně klasickou slátaninu romanťárnu. S knížkou se peru skoro půl roku. Vůbec to do mě nelezlo. Mezitím jsem ráda dala přednost jiným. Teď jsem akorát tak naštvaná, že jsem tím ztrácela čas. Je tam spousta takové docela prázdné výplně. Celou dobu jsem doufala, že ne… že to nedopadne tak, jak myslím… ale jo. Fakt děs běs. Poslední dobou už jsem se spíš modlila, ať už to mám za sebou! Přece to neodložím po takovém trápení. Nic mi to nedalo. Tak.
Život realitní makléřky Anny rozhodně není procházka růžovým sadem.
Po přestálé tragédii a zklamání ze vztahu si myslí , že už jí nic zajímavého v životě nečeká .
Po seznámení s Oliverem , záhadným majitelem staré vily, se její život začíná pozvolna měnit ... Moc hezký příběh se sympatickými postavičkami a dobrým koncem ...
Mohu jen doporučit kniha určitě zůstane u mě doma a rád se k ní jednou zase vrátím... Moc hezký příběh...
Přîjemné překvapení! Autorku jsem neznala a ke knize přistupovala s nedůvěrou. A Anna se mi zalíbila, i její dvě kamarádky. Vyprávění v ich formě mi nevadí, děj ubíhá bez vyhrocených extrémů, komu se něco z příběhu vlastně nestalo? Konec je sice trochu oslazený, ale po těch životních kotrmelcích... Je otevřený, ale tak akorát, aby zůstal prostor pro fantazii. No, zkrátka se mi to líbilo moc, musím se podívat po další knize autorky.
Mně se příběh moc líbil. Dokonce jsem si asi až ve třetině knihy uvědomila, že se jedná o ČESKÉHO autora a příběh z ČESKÉHO prostředí. To mě pobavilo, ale také překvapilo. Podle mě je kniha dobrá. Já teda jako zapřisáhlý milovník happy endů bych asi něco udělala s tím otevřeným vztahem s kolegou, ale chápu, každá kniha nemusí a ani nemůže končit svatbou a láskou až za hrob :D
Příběh mi přišel uvěřitelný, chvílemi to bylo jako na houpačce, nahoru, dolů, přesně jak to v životě bývá. Sice nechápu, kdo by chtěl bydlet v polorozpadlém domě, do kterého furt někdo leze a kde přespávají bezdomovci, navíc člověk evidentně majetný a vlivný ... Některé postavy byly skvělé, obzvlášť mrchy a hajzlíci jdou autorce skvěle.
Na hodnocení knihy ihned po přečtení (zhruba před měsícem) jsem nenašla čas, tak sedám ke klávesnici až teď, že se o něco pokusím. A vida - pustina, nepamatuju si nic, dokonce jsem schopna si ji poplést s jiným titulem! Musím rychle kouknout na anotaci, abych si přiblížila, čemuže jsem věnovala čas. Řekla bych, že tento stav je poněkud vypovídající. Pro knihu, bohužel.
Jde však o lidský příběh, který když si budeme vyprávět s kamarádkou, nebudu se asi nudit (pořád lepší než "tak co, jak se máš"). Ale na knihu bych to neviděla. Zase však - obdivuju někoho, kdo se pustí do psaní. Já bych na to neměla nerv a šroubovala bych a šroubovala v dokonalý paskvil. Styl psaní mi přišel unylý, na pokračování ve čtení jsem se vlastně netěšila.
A obálka je pěkná, což?
Na knize mě zaujala krásná obálka. Příběh ženy, která to nemá v životě úplně jednoduché, ale bojuje s nepřízní osudu a nakonec to své štěstí najde. Kniha je velmi čtivá a jen tak nepustí. Je to má první zkušenost s autorkou a na seznam si píši i její další knihy.
Štítky knihy
fotografování láska pro ženy duševní poruchy, duševní nemoci nový začátek staré domy české rományAutorovy další knížky
| 2019 |  Violka: Román o hledání domova |
| 2021 | Opuštěný dům |
| 2020 | Kdo věří na zázraky |
| 2023 | Vesničanka |
| 2024 | Červená nit osudu |
Knížka se četla dobře, žádné velké drama nebo překvapení. Anička byla sympatická postava a tak jsem s ní vydržela až do konce knihy. Ale jinak na mě až moc červená knihovna.