Opuštěný dům
Mirka Skočílková
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/466409/bmid_opusteny-dum-QH6-466409.jpg
4
252
252
Anna chce začít znovu. O mnohé ze své minulosti by se s ostatními dělila jen nerada a s vlastní rodinou nemá zrovna dvakrát dobré vztahy. Díky svému koníčku, jímž je focení, narazí jednoho dne na starou, opuštěnou vilu, která jí učaruje. Když se o dům začne zajímat, zjišťuje, že ten je opředený záhadnými historkami – a že má neméně záhadného, ale také velmi charismatického majitele, kterému Anna učaruje. Aniž by to tušila, svou přítomností mu velmi pomáhá v boji s jeho těžkými psychickými problémy…... celý text
Přidat komentář
Příběh Anny, se kterou se život tedy nemazlí, ale ona se nevzdává. Je to hodně citlivý příběh, spíše pro ženy. K zamyšlení nad životem, chvíli smutný, chvíli radostný... Hlavní hrdinka mi byla velmi sympatická, i když se někdy zbytečně obviňovala...
Knihu jsem si koupil spíše náhodou. Upoutala mě překrásná obálka. Když jsem si pak přečetl zadní stranu a čem kniha vlastně je, nabyl jsem dojem, že se bude jednat o horor. O horor se opravdu nejedná a musím říci, že mi to vůbec nevadilo. Kniha se četla doslova sama a životní příběh Anny mě bavil po celou dobu. Poslední část knihy byla doslova fantastická. Určitě se k této autorce ještě vrátím.
Jakmile začnete číst, kniha vás vtáhne do děje. Anna mi sedla moc dobrá, hodná duše, takových v životě více a hned se lépe žije.
Konečně dobojováno, tady mé očekávání zůstalo hodně daleko za realitou. Námět dobrý, styl psaní rozvleklý, děj bez nějakých zvratů, nezáživný, utahaný, takový podzimně ospalý, bez nějaké hloubky, která by tomuto příběhu slušela. Aspoň podle mne. V druhé půlce se to trošku rozjelo a nejlepších bylo posledních asi 50 stran, to je málo.
Obálka knihy je krásná, to souhlasím, bohužel v tom ostatním se asi se zdejším nadšeným hodnocením neshodnu. Ale dočetla jsem, a to se počítá :-) Ufff !!!!
(SPOILER) Opět krásná knížka od Mirky Skočílkové s velmi hlubokým příběhem, protože s hlavní hrdinkou Aničkou se život opravdu nemazlil a byl k ní dost krutý. Přesto se nikdy nevzdala a nakonec se jí podařilo být šťastná. Vlastně jsem jí celou dobu přála, aby byla s Vojtou, Tamarka by měla skvělou a milující maminku a Anněs Vojtou by to slušelo. Na Oliverovi mně od začátku něco vadilo a nesedělo, měla jsem pocit, že jí lže, využívá jí a není Aničce dobrým partnerem. Měla jsem tušení, že ji nakobec opustí, ale že takovým způsobem?...
Krásný příběh, trochu tajuplný, spisovatelku Skočílkovou mám ráda. Doporučuji.
Pěkná obálka - vybarvující se stromy podzimem - a stará opuštěná vila ....
A také pěkný, lidsky napsaný příběh o Anně,která v životě o hodně přišla, ale také hodně nachází ....
Téma určitě aktuální a dopad knihy pozitivní .... Dúm slunce jistě nezůstane opuštěný ....
Kniha mě zaujala už názvem, opuštěné domy mě totiž fascinují v reálu i na stránkách knih. Po duchařských příbězích je tenhle příjemnou změnou, i když ve výsledku hraje samotný dům jen okrajovou roli.
Velmi rychle jsem se začetla do příběhu Anny, silné sympatické ženy, která dostala od života pořádně naloženo. Přesto, že se autorka nevyhýbá ani velmi emotivním tématům, píše je s lehkostí, velmi lidsky, bez zbytečného patosu a senzace.
Moje první setkání a autorkou a řekla bych, že ne poslední.
Na této knížce je krásná nejenom podzimně nostalgická obálka, ale i příběh samotný. Od Mirky Skočílkové je to moje první přečtená knížka a docela mě překvapila. Od mládí mám ráda staré a opuštěné domy, přitahují a vábí mne svou minulostí, svým příběhem...
Hlavní hrdinka Anna, která objeví krásnou, opuštěnou vilu, prožila doposud v životě velké zklamání a bolest, a právě v tomto domě znovu nalézá svou spřízněnou duši a zamiluje se. Bohužel ani tento vztah nedopadne šťastně, ale nakonec přece jenom své naplnění přinese. Příběh je to opravdu moc hezký, spletitý, ostatně takový, jaký je dnes sám náš život. S radostí sáhnu i po další knize této české autorky.
Přeskočila jsem cca 200 stránek a vůbec jsem o nic nepřišla. Těšila jsem se, že si přečtu něco krásného a českého. Po 103 stranách jsem se už nudila a přetočila na posledních cca 30 a bohatě stačilo. Je to příjemná odpoledni oddechová, která neurazí, nenadchne a má alespoň v závěru konec, který nikdo nečekal a ukápla slza. Každopádně za přečtení stojí asi jednou a dost. Není to nic k čemu byste se rádi vraceli.
Štítky knihy
fotografování láska pro ženy duševní poruchy, duševní nemoci nový začátek staré domy české rományAutorovy další knížky
| 2019 |  Violka: Román o hledání domova |
| 2021 | Opuštěný dům |
| 2020 | Kdo věří na zázraky |
| 2023 | Vesničanka |
| 2024 | Červená nit osudu |
Dojmy jsou rozporuplné… styl psaní je fajn, kniha mi připomínala čtivý deník, ale příběh mi v určitých částech zadrhával a i lovestory mi přišla dost nevyvážená a neopětovaná, na to, že je na ní kniha defacto postavená.