Orgie v chomoutu
Carlton Mellick III
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/525789/bmid_orgie-v-chomoutu-6549459fafe1e.jpg
4
73
73
Jste nezadaný mladý muž, který žije bohémským, až zhýralým životem. Uprostřed noci vám u dveří zazvoní dva policisté se zatykačem. Nechápete proč. Nevzpomínáte si, že byste se dopustili něčeho nekalého. Před vazbou vás může zachránit jediné – nechat se odvézt do vesnice v lese, kde už je všechno připraveno k svatbě, k vaší svatbě, a pojmout za manželku ženu, kterou vůbec nepoznáváte. Ona se těší, těší se i její početné prapodivné příbuzenstvo. Usmívají se, ale záhy začnou cenit zuby které umějí pořádně kousat. Carlton Mellick III, inspirován Procesem Franze Kafky, nabízí další ze svých groteskních dobrodružství, tentokrát s lehkým odkazem k románu Zbouchnul jsem Satanovu dceru (tajemná žena se znenadání přihlásí jako partnerka nic netušícího mladíka, který dosud vedl spokojený staromládenecký život) a povídce „Strašidelná vagina“ (bizarní výprava do končin, kam se člověk běžně nepodívá). Orgie v chomoutu nejsou romantická komedie, jde spíš o vztahovou dystopickou noční můru rozebírající věci, z nichž leckterému muži bude tuhnout krev žilách. Tohle byste opravdu nechtěli... celý text
Literatura světová Horory Erotika
Vydáno: 2023 , CarcosaOriginální název:
Handsome Squirm, 2012
více info...
Přidat komentář
Asi nejtemnější věc, jakou jsem od autora četl. Ono to asi bude i tím, že příběh si tentokrát bere inspiraci v románu Proces od Franze Kafky (přičemž můj vztah k jeho dílu zůstává nadále rozpolcený). Musím ovšem uznat, že absurdní tón Mellicka i Kafky zde vzájemně ladil a první polovina knihy se vyvíjí zajímavě. Někde za půlkou už jsou ovšem karty víceméně vyložené na stole, mnoho nových se neodkryje a konec je prakticky povinné dopovězení příběhu. To bohužel vede k postupnému poklesu napětí, který nemá šanci zachránit sebevětší množství erotiky.
Už podle obálky i názvu se dá soudit, že nepůjde o četbu pro puritány a text nebude šetřit intimnostmi. Ale kniha jde ještě dál a v podstatě popisuje extrémistickou totalitu, kde je rodina na prvním místě - a zejména pak děti. V tomhle ohledu kniha odvádí skvělou práci a popisuje dystopický systém, který své oběti sežere zaživa. Hlavního hrdiny mi bylo chvílemi až líto a určitá má část s touto knihou víceméně souzní; výsledné pocity čtenáře se tady nejspíše budou silně lišit podle toho, jaká je míra jeho individualismu.
Knihu bych doporučil čtenářům, kteří už mají od Mellicka něco málo načteno.
(SPOILER)
Takový žánr (bizarro fiction) jsem zatím ještě nečetl. Možná proto mi začátek připadl naprosto fascinující. Pak ale přišlo - v podstatě už nic. Žádné vyvrcholení, zvrat a rozuzlení. (I když místo slova "vyvrcholení" bych měl použít spíš odborný pojem "krize", protože vyvrcholení je vlastně podstatou zbytku knihy :)
Prostě hned zkraje po bizarní svatbě se manžel dozví, že prostřednictvím sexu bude celý "vstřebán" jako výživa plodů, které v sobě nosí jeho těhotná manželka. No a tak se i stane :/
3,5* Tohle byl pořádný bizár! Poměrně zvracené čtení, které mělo přesah do závažnějších témat. Nechápu jak tohle autor dokázal napsat.
Tak tohle bylo správně mellickovské a splnilo to veškerá má očekávání. Možná se to i vyhouplo na moji oblíbenou od něj. Jako vždy správně ujeté, bizarní, vtipné a vlastně i celkem romantické, když se to tak vezme :)
Keď manželstvo znamená všetko a ochrana detí je na úkor všetkého. Táto kniha prináša pohľad na to, čo práve toto môže priniesť do života jedného obyčajného 'pôžitkára' a konzumenta sexu v tom najhlbšom a najvhlkejšom pohľade.
Bolo to bizarné v tej svojej podobe spojené s divokosťou praktík až do tej miery pre niekoho zvrátenych. Opäť kniha nie pre konzervatívne osoby, lebo by náhodou našli v nej niečo nevhodné a čo potom?:)
Je to šialené? Samozrejme.
Je to nechutné? Jednoznačne.
Je to sexuálne? Prečo by aj nemalo byť.
Je to niečo originálne? Na 100 %.
Pre otvorené mysle, ktoré poznajú autora aj z iných 'dospelých' kníh odporúčam, nesklame.
Jejda mane, tohle byla pecka . Mellick prostě umí. Kniha začíná poměrně těžkým a zajímavým tématem. Pojednává o potratech, o privilegiích pro rodiny s dětmi (lepší peníze, možnost volit atd). A pak pokračuje bláznivinou.
Týpek, co se účastní takových těch akcí, kde se mají všichni moooc rádi, jednu z těch milovnic zbouchne. Jenže jaksi nesleduje politiku (taky bych byla v háji) a zjistí, že si ji musí vzít. Tak to říká nový zákon.
Matně vzpomíná, kdo to byl, ale lepší svatba, než jít do lochu...Nebo? Jako čtenář jsem se ocitla v totální magořině Zvyklosti tohoto mimozemského druhu, to byl mazec. No ostatně na obálce vidíte nevěstu.
Nasmála jsem se, až mě bolelo břicho, někdy jsme si říkala, že to snad už stačí, ale hlavně jsem si opět říkala, že chci sakra vidět na pár minut do autorovi hlavy. Ono by to asi na víc bylo maličko nebezpečné, protože buď je totální blázen, nebo génius...nebo oboje.
Celkově knihu hodnotím opravdu jako hodně povedenou, jsem nadšená. Líbilo se mi to ještě víc, než Zbouchnul jsem satanovu dceru, kde na mě ten lego dům a lego vše bylo někdy maličko moc. Tohle je super kravina, která si zaslouží medaili, fakt, že jo.
Tak tohle teda nebylo vůbec pro mě. Bizarní, nechutné, divné a hodně šílené. Ale četla se dobře.
Asi chápu na co autor narážel. Scifi scénář zavedený do extrému. V rámci ochrany dětí nemůže žena vychovávat dítě sama, takže pokud otěhotní, musí si ji muž vzít a musí s ní setrvat až do smrti. (Jako kdyby manželství bylo zárukou šťastného vztahu.)
Plus další absurdní pravidla.
Hlavní hrdina si má vybrat, zda půjde na 18 let do vězení nebo se ožení s lehce výstřední ženou. Možná kdyby věděl, co se bude dít dál, rozhodl by se jinak a nebo možná ne. Hrdina mi byl krajně nesympatický, vůbec mi ho nebylo líto a čekala jsem, že projeví více iniciativy ve své situaci. A jeho matka se chovala extrémně, ale rozumím tomu, na co autor naráží.
,,Musíte jít s námi."
,, Nerozumím, co jsem provedl?"
,,Vy velice dobře víte, co jste provedl."
To Vám jednou takhle večer zaklepe na dveře policie. A aniž by jste věděli proč, dají vám na ruce želízka a odvedou vás do auta. Teprve až v autě se dozvíte, že vám hrozí 18 let za mřížemi. A proč? Měl jste se dostavit na svatbu. Svou svatbu. O které jste samozřejmě nevěděl. Žena, kterou si máte brát je navíc s vámi těhotná. A jelikož vláda nemanželské děti netoleruje, jste nucen si ji vzít. Co na tom, že to byl jen úlet a o roli otce nestojíte? Teď už je dítě na cestě a vy se buď musíte postarat nebo si odsedět trest. Rozmyslete si dobře, jak se zachováte. O to víc, když je vaše budoucí žena Usagi a jmenuje se Dokura.
Každé rozhodnutí může mít nedozírné následky.
Co je ale důležitější? Život vašich nenarozených dětí nebo váš? Co vše jste ochotný pro blaho své rodiny obětovat?
Myšlenka světa, kde je rodina a rodinné hodnoty důležitější než právo jednotlivce. Kde volit mohou jen lidé se 3 a více dětmi, kde je nezákonné mít nemanželské dítě nebo se rozvést, mi přišla jako fajn nápad.
Samotný příběh byl na jednu stranu hodně temný, ale pokud ho berete s nadhledem, tak i hodně úsměvný.
Hlavní hrdina mi vůbec nepřirostl k srdci. Floutek, co si užívá života, ale odpovědnost za své činy převzít nechce. Ješitný, egoista, bez kterého by se nemohl točit svět. Na druhou stranu se ale neustále spoléhá na svého kamaráda. Sám pro svou záchranu neudělá vůbec nic.
Hodně se mi líbila postava Dokury. Která má naopak ve všem jasno. I postava jeho matky. Na ní se jasně ukazuje, jak některé ženy vidina narození vytoužených vnoučat zblbne.
Musím říct, že kniha Zbouchnul jsem satanovu dceru, kterou jsem četla od autora jako první, se mi líbila malinko více. Byla více milá, hravá a dětská. Tohle byl oproti tomu temný a nechutný bizár. Navíc s prvky sci-fi.
Hodnotím: 3,5/5
,,Jsem žena, již se odevzdáváš. Tvá láska bude patřit mně a jen mně, tvé tělo bude patřit mně a jen mně, tvoje duše bude patřit mně a jen mně. Staneme se jedním tělem, abychom spolu zplodili mnoho potomků."
(SPOILER)
U tohoto autora mám ráda jeho nápady. Co kniha to něco neuvěřitelného, bizarního, bláznivého. Nejinak tomu je i tady. Tentokrát se rozhodl zapojit téma svatby, dětí a procesu těhotenství. Takže vlastně běžný koloběh života přetvořil do něčeho výstředního.
Vznikla z toho Dokura, která je Usagi. Žena s více jak dvěmi bradavkami, která jako vám jako důkaz nehynoucí lásky ukousne prst, aby si z něj udělala přívěšek na krk. Co dostanete vy? Vás jenom popálí značkou otisku její vulvy. A to počkej jak dopadnete počas těhotenství.
Náš "hrdina" si na Dokuru nepamatuje a ani to, že ji udělal dítě. Ze zhýralého života se buď stane vězněm či otcem. Projde tu velice rychle proměnou a to je možná věc, kterou bych vytkla. Nedovedu si představit, že bych se za tak krátkou dobu smířila se svým osudem a neudělala nic, abych to zkusila změnit. Protože jediné, co tu manžel Dokury zkusil, tak chodil volat svému kamarádovi a čekal, jestli to nějak vyřeší. Třeba takový pokus o alespoň jeden útěk by byl fajn.
Autor si tu neskutečně pohrál s detaily, vzhledem jak krátká je to kniha. Vymyslel celou novou rasu včetně její historie a zvyků či nové zákony v lidském světě, které chrání především děti a rodinu. Trochu mne mrzí i to, že jsem nepoznala více prostředí, kde se příběh odehrává. Většinu času totiž strávíme v hnízdě, rozuměj posteli.
Je to čtivé, zvrácené, ale to od Mellicka očekávám. Bavila jsem se, kroutila jsem hlavou.
Skvělý knižní zážitek s drobnými věcmi, které bych pozměnila, ale i tak to vidím na 3,5/5
No tak jsem to dala... protože toto je ten nejvyššinutější příběh co jsem prozatím četla. Sem tam se uchyluji k takovým knihám ,ale tento bizar patří na přední příčku. Naprosto vybočuje ve všech směrech.
Úplně má první kniha od tohoto spisovatele, který zřejmě na něčem frčí :-D:-D:-D.
Nalákala mě především obálka se sexy nevěstou s ukousnutým prsteníčkem na krku. Jako horor to v určitých chvílí vypadá ,ale já se nebála ,ale děsně nasmála. Bylo to neskutečně ujetý čtivo, taková fantasmagorie spojená s kanibalismem a sci-fi.
Působilo to na mě, že spisovatel nám tím chtěl nastínit, že lidé jsou předurčeni k tomu aby spolu splývali, aby se v sobě ztrácely a to doslovně a ,že nejdůležitější v životě je obětovat se pro rodinu. No a druhá je, že by se mělo bojovat za budoucnost psaného slova.
Vím, že to k sobě moc nejde, ale po přečtení této šílenosti pochopíte.
Tak šup do ujetého psaného slova.
„Samozřejmě,
že mi budeš chybět,
ale pro děti
musíš přivést
nějakou oběť.“
Absurdita světového myšlení opravdu může někdy takto skončit. Hlavní hrdina se k tomu doslova pro$uk@l. Člověk si někde vrzne a najednou je ženatý. Zákon je zákon a neexistuje žádná výmluva. Svatba nebo vězení? Co bych si asi vybral já nebo vy? Swingers párty s policií a demonstranty mě fakt rozesmála. Svatba mě trochu zamrazila až mi mrzly prsty a trocha šmrncnutí stylem sci-fi a už jsem byl příběhem pohlcen. A to doslova. Ovšem tím problémy hlavního hrdiny teprve začínají.
Malá ochutnávka:
Pro začátek můžu uvést tenhle příklad: moje matka byla obrácená kleptomanka. Tak jsem tomu alespoň vždycky soukromě říkal. Pravá kleptomanka trpí nutkáním krást věci z obchodů, ale moje matka trpěla nutkáním věci do obchodů tajně nosit . . .
Řeknu vám, že Zbouchnul jsem Satanovu dceru byl příjemný kousek. Tento příběh se tak prý dokonce měl jmenovat. Ale jak jsem se dočetl v úvodu, Carlton Mellick III se nakonec rozhodl pro název Orgie v chomoutu. A ani se nedivím, Satanova dcera byla nakonec docela dobrý chutný cukrkandl z Lízátkova. Tohle je sice méně krvavé než Magořina, a ne tak sci-fi jako Dům v písku, ale má to trochu z toho a onoho a jako celek by se to mohlo zdát dobré, chutné. Sice jsem zpočátku byl skeptický, ale trochu sci-fi, už mě měl pan spisovatel v chomoutu.
Citát: Jeho stín má nadváhu.
Jenže i tak jsem trochu pochyboval nad chováním některých postav. Musím také říci, že mi poslední třetina příběhu připadala zbytečně zdlouhavá s neustále se opakujícími větami. Nejhorší byla máma. Pan spisovatel mi ji silně znechutil. Asi to byl účel. A musím se přiznat, že jsem čekal brutálnější konec. Něco jako pomstu. Místo toho jsem dostal jen sličný srk. Jako celek to na mě působí průměrně ale budu hodnotit 60%
Citát: S manželstvím se pojí oběti.
Já jsem z "nového" počinu CM3 docela zklamaný. Je to sice jeho typické dílo... Možná ale až moc typické. Označil bych ho za kombinaci předchozích knih (Zbouchnul jsem..., Lidožrouti z Lízátkova), kdy k jedné z nich se autor v předmluvě i otevřeně hlásí. Osnova je téměř identická, stejně jako mnohé zvraty či použité motivy. Jinak se ale Orgie v chomoutu čtou velmi dobře, jen v žánru bizarro fiction, kde se může vymyslet doslova cokoliv, bych čekal víc než vykrádačku svých předchozích knih.
Pořadí knih od autora, podle toho, jak se mi líbily: 1. Plyšákokalypsa; 2. Dům na tekutých píscích; 3. Magořina; 4. Zbouchnul jsem Satanovu dceru; 5. Orgie v chomoutu; 6. Strašidelná vagina; 7. Lidožrouti z Lízátkova
U Mellicka to mám vždycky stejně. Na začátku se bavím tou směskou humoru a nechutnosti a kochám se nápady, jejichž množství a originalita není u jiných tak samozřejmá. Prostřední část je něco mezi etnografií, přírodními vědami a procházkou po Freudovi, říznutými rodinnou výchovou. Je to nechutné, slizké a fascinující. A závěr se jako obvykle překlopí do emocionální nálože, k tomu s nadstavbou. Díky za přímé odkazy na Strašidelnou vagínu (to první setkání bylo monstrózní).
Moje první kniha tohoto spisovatele. Od počátku se mi nelíbila celá osnova. Hlavní hrdina mi vůbec nepřirostl k srdci a tak jsem vlastně spíš fandila jeho nové ženě a její rodině. Hlavně, když je čtenáři vysvětleno, odkud že Usagi pochází. Od té chvíle to začalo být velmi zajímavé. Spousty situací a dějů bych klidně v životě pochopila, vzhledem k původu těchto lidí. Bylo to tak absurdní až to opravdu bylo nechutný. Ke konci prodlužovaný zbytečnostmi.
Tahle kniha neměla chybu. V šíleném světě, kde za nedostavení se na svatbu, hrozí vězění, si hlavní postava vezme dívku, se kterou po náhodném sexu čeká dítě. Nic není ale tak, jak se zdá a následky jsou hrozivé. Velice povedené.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2018 |  Strašidelná vagina |
| 2019 | Zbouchnul jsem Satanovu dceru |
| 2020 | Plyšákokalypsa |
| 2020 | Lidožrouti z Lízátkova |
| 2022 | Magořina |
Je to fajn bizárek, ale oproti Magořině nebo Plyšákokalypse tomu zhruba v půlce dojde dech, všechno se totiž představí a příběh už jen předvídatelně dojíždí na volnoběh. Přečtení nelituju, ale Orgie jsou pro mě zatím nejslabší Mellickův počin.