Osm
Radka Třeštíková
Nový román Radky Třeštíkové, nejčtenější české autorky součastnosti! Příběh o několika láskách s jednou detektivní zápletkou. Začíná nečekaně skoro koncem a končí začátkem. Hlavní hrdinka Míša je následkem střelného poranění v bezvědomí. Kdo jí chtěl ublížit a proč, když ji všichni měli rádi? A co se stane, až se Míša probudí a ze svého života si bude pamatovat jenom něco?... celý text
Přidat komentář


Právě jsem knihu dočetla a vlastně ani nevím, jestli se mi líbila. Chvílemi (hlavně na začátku) jsem byla opravdu nadšená, ale postupem času moje nadšení opadalo. Asi jsem knihu nečetla v nejvhodnějším rozpoložení...


Pro mě nejlepší kniha od Radky Třeštíkové,super čtení.Celá kniha je plná zápletek,s trochou jako by krimi ,přečetla jsem jedním dechem a zase otevřený konec.


Kniha se mi četla dobře a bavila mě. Sice ne tolik jako veselí a bábovky, ale závěr mě trošku zklamal.
Trošku mi i vadilo když byla nepřeložená věta např. ve francouzštině, že nikde nebyl překlad.


Mě se to líbilo, dobře se to četlo, bylo to oddechové a vůbec jsem se u toho nenudila. Bavilo mě střídání postav, zápletka, láska všude okolo a Míša samotná i když sama asi nevěděla co vlastně chce. Spíš mě zklamal ten konec, těšíte se na to až dostanete vysvětlení a závěrem se stane něco šťastného nebo smutného a ono se defakto nestane nic.... Ale tak nějak si začínám zvykat, že autorčiny knihy mají ty konce prostě useknuté.


Kniha se četla velmi dobře. Zajímavá zápletka, rozplétající se charaktery postav, závěr výborný.


No asi jsem čekala víc. Ani to pro mě nebylo jednohubkou a kus knihy jsem se i stihla nudit. Přeskakování od jedné osoby k jiné bylo pro mě těžko stravitelné. vlastně mi nejvíc bavilo posledních asi 80 stran..... konec, nekonec se mi teda vůbec nelíbil. Četla jsem od autorky lepší knihy


Příběh se mi líbil, četlo se to samo. Konec mi přišel trošku přitažený za vlasy, ale díky zápletkám a postavám dávám plný počet.


Trochu slabá zápletka. Moc nechápu, proč autorka stále popisuje osudy nemožných ženských, které se nechávají vláčet osudem, a pak kňučí.


Moje první setkání s autorkou, hned od začátku jsem si říkala, hm takové syrové, jako Soukupová. Jelikož jsem nemocná, knihu jsem přelouskala jedna dva. Četla se hezky, podezření jsem měla velmi blízké, a že nikdo není sympatický? To už si v moderních knížkách zvykám. Ještěže já :D a moji známí (aspoň někteří) normální jsme ;).
Štítky knihy
pro ženy partnerské vztahy rodina rodinné vztahy domácí násilí české detektivky a krimiAutorovy další knížky
2016 | ![]() |
2017 | ![]() |
2018 | ![]() |
2020 | ![]() |
2023 | ![]() |
Knížka se mi dobře četla, byla jsem natěšená, kdy ji zas budu moci číst. Ke konci už moje nadšení opadalo a jak se vše začalo rozplétat, byly mi všechny postavy vlastně nesympatické. A závěr useknutý, ale na to si už u Třeštíkové začínám zvykat. Hodnotím kladně a dávám ****