Osm
Radka Třeštíková
Nový román Radky Třeštíkové, nejčtenější české autorky součastnosti! Příběh o několika láskách s jednou detektivní zápletkou. Začíná nečekaně skoro koncem a končí začátkem. Hlavní hrdinka Míša je následkem střelného poranění v bezvědomí. Kdo jí chtěl ublížit a proč, když ji všichni měli rádi? A co se stane, až se Míša probudí a ze svého života si bude pamatovat jenom něco?... celý text
Přidat komentář
Napad mela autorka skvely, zpracovani uz trosku horsi. Misty byla kniha trosku prekombinovana a nabrala zbytecne rychly spad. Cetlo se to ale dobre a konec me mile prekvapil.
Dobře napsané. Zajímavě vystavěný příběh. Trochu mi vadila ta rozhozená posloupnost děje. Nevím, jak ostatní čtenáři, ale já v druhé části knížky pořád listovala dopředu, abych si ujasnila, kdo je kdo. Chápu autorčin záměr a kdyby to byl film a zapamatovala bych si tváře hlavních aktérů, tak bych to brala jako super nápad, v knížce to moc nefunguje.
Knížka se četla dobře. Čekala jsem, jak příběh dopadne. Ale nějak mě to nenadchlo. Za mě průměr.
Neni to detektivka, ale typicka knizka o vztazich vhodna na dovolenou. Knizky teto autorky jsou si tak nejak podobne, mne se libi, fakt je, ze tato chvilema trosku lacine pusobila i na me, ale zase tam byla ta detektivni zapletka, takze to jde zas do plusu. Zaver podle me genialni a trosku tu knizku povysil zase na jiny level. Kdo pusobil jako magor na zacatku, je mozna nejvic normalni, a neni nakonec nejvetsi problem Misa sama?
Profesionálně napsané, příběh fajn , konec mi připadal vykonstruovaný, , nelíbil se mi. Vcelku bych knížku moc nedoporučoval.
Paní Třeštíková má dar vytvořit hlavní postavu (nebo dokonce postavy), které mě šíleně štvou od začátku a tak je celé čtení provázené rostoucí antipatií. Kniha je čtivá, příběh pro mě asi trochu přitažený za vlasy - zvláštní vztahy a poměry mezi postavami, které mi přišly až zbytečné a nic by se nestalo, kdyby se vynechaly.
Velmi svižně napsané. Začíná koncem a vyprávění postupně odkrývá, co se vlastně stalo. Myslím si, že do detektivky to má hodně daleko, ale moc se podařilo vybarvit emoce ve vztazích. Myšlenky jednotlivých postav a jejich charakter. Moc mě to bavilo a líbil se mi jakoby otevřený konec.
Dle mého názoru asi nejlepší knížka autorky. Je to svižné, čtivé a napínavé. Vývoj událostí mě kolikrát překvapil a detektivní zápletka příběh zpestřila.
Detektivka určitě ne. Dobře napsaný vztahový příběh ano. Pohodové, klidné čtení, které zvládne i chlap.
Knihu jsem si vybrala díky nalákání na detektivní zápletku, kterou jsem však spatřovala málo kde (jen na začátku a na konci příběhu). Z tohoto hlediska mě to trochu zamrzelo, protože jsem od příběhu čekala velké rozuzlení, ale v podstatě na něj nebyl prostor i přes to, že má kniha necelých 400 stran. Čtenářům, kteří ocení romány, bych knihu doporučila všemi deseti, ale těm, kteří si potrpí na detektivní zápletku, již méně.
Moje třetí kniha od autorky. První byly Bábovky k povinné četbě, ty byly fajn, ale nenadchly, neurazily. Pak Veselí, ta se mi líbila, a tuhle “Osmičku jsem sehnala náhodou v antikvariátu (tam si mě doslova našla sama - vypadla na mě z poličky). Docela mě překvapila, četlo se to dobře, děj mě zaujal, bavil, i když detektivkou jako takovou bych to nenazvala. Jediné, co mi tahalo oči, bylo vyšetřování. I to se ale dalo zvládnout, není to dokument, ale beletrie.
Toto je má třetí kniha od autorky a je skvělá. Líbí se mi její styl psaní a humor. Velmi dobře se mi čte a příběhy v jejích knihách si užívám.
Míši mi bylo docela líto. Nejdřív jsem si říkala, že Míšu nemohl postřelit nikdo, ale postupem času to mohl udělat každý :-D
Problém Osmičky spočívá v tom, že k ní nesmíte přistupovat jako k detektivce. Ačkoli přebal slibuje netradiční počtení, v konečném důsledku je to obyčejné psychologické drama o dvou manželských vztazích, které se ať už z těch, nebo oněch příčin rozpadají. Vyšetřování zločinu, které zde probíhá, je k smíchu a nakonec skončí u chlapáckého přesvědčení, jak to všechno bylo, zatímco ta chytřejší ženská polovička své dojmy raději zatají, aby se náhodou nezesměšnila. Přednější pro ni je, co co uvařit svému milému macho příteli. Jestli v tom byl nějaký feministický manifest, naneštěstí mi unikl. Každopádně stylistika, zápletka, postavy, to všechno jde v zaběhnutých kolejích, nijak nové, nijak objevné a rozhodně nijak zajímavé. A protože hrdinové Radky Třeštíkové jsou z valné většiny nenapravitelné fňukny, kterým se děje přesně to, z čeho mají největší strach, marně jsem doufal ve zvrat, nadstavbu či odlehčení. Což při tři sta osmdesáti stránkovém rozsahu, vážně nebyla žádná legrace dočíst.
Takové pěkné oddechové čtení, na mne až moc propletené svým dějem, že nepůsobí reálně. Částečně působí jako detektivní příběh. Nicméně mi se kniha líbila. Člověk si říká, že má štěstí, že má alespoň nějakou nekompletní rodinu a ne jako tadyhle Míša, která dělá blbosti jen proto, aby už konečně někam patřila a byla řádným členem rodiny se vším všudy.
Opět hodně lidí, hodně příběhů a vše TAK nějak souvisí a krásně se to proplétá. Moc hezky se to četlo, nenudilo a bavilo. Radka umí a tahle kniha TO jen a jen potvrzuje!
Štítky knihy
pro ženy partnerské vztahy rodina rodinné vztahy domácí násilí české detektivky a krimiAutorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Dovedu pochopit, že autorčin styl psaní, nemusí každému sednout. Pro mě to bylo první seznámení s autorkou a určitě nebylo poslední. Mně ten její styl vyhovuje i když je potřeba dopředu vědět, do čeho jdu. Lehce utahané, ale je to vyvážené humorem, který v jiných knihách tolik postrádám. Příběh začíná jako obyčejná detektivka. Ale naštěstí je to jenom zdání. Hned z kraje vyšetřování, se detektivní linka utne a je nám předkládán příběh, který vyvrcholil až trestným činem. Humor v knize lehce připomíná styl, jakým píše pan Hartl. Ale zatím co u pana Hartla se občas usměji, u této knihy jsem se smála prakticky nepřetržitě. Audiokniha je načtena velice dobře a načetl ji pan Jakub Saic.
Na stupnici 1/10 (8)